autor: Kattulkaa
Zdravím twincestní dušičky:)) Nejdříve vám chci poděkovat za všechny komentáře u „House party“ moc mě to všechno potěšilo… Byl to tedy taky jeden z důvodů, proč jsem se odhodlala poslat další mou prácičku 😀 Takže zase prosím o komentáře všeho druhu :)) Katt <3
Celá skupina seděla ve studiu. David procházel mezi čtyřmi chlapci a nadával. Vyčítal jim vše. Jejich upadající slávu, pokles návštěvnosti koncertů, málo prodaných alb… Neuvědomoval si, že tím všechny ničí, a hlavně Billa, který hledá vždy chybu především v sobě.
„Tak dost.“ Zvedl se Tom ze svého křesla a podíval se Davidovi zlostně do očí. Nemohl si nevšimnout toho, co dělala jeho slova s Billem. Brášku miloval. Vždy si ho ochraňoval přede všema. Nenechá Davida pokračovat… Nechtěl, aby se Bill zbytečně trápil.
„Tome, žádný dost. Musíte si, kurva, uvědomit, že vše, co jste si vydřeli, může brzo skončit. Měli byste se co nejdříve vzpamatovat! Bille, fanynky milovaly tvé dlouhé vlasy. Nechápu, jak tě mohlo napadnout, nechat si je takhle zmrvit.“ Vykřikl. Na tom, co říkal, bylo opravdu málo pravdy… To ale nikdo nevěděl. David si potřeboval vybít vztek a nikoho jiného po ruce zrovna neměl. Nikdo se neodvažoval Davidovi nevěřit. Až dosud měl vždy pravdu.
„Vždyť… Vždyť jsi mi sám řekl, že si mám ty vlasy nechat předělat.“ Billovi se zadrhl hlas. Se svým účesem byl spokojený. Když ho viděl David poprvé, tak mu ho dokonce i pochválil. Nechápal tedy, proč mu teď vše vyčítá. ´Ale je možné, že má pravdu? Můžu za upadající slávu já?´ Takovéhle otázky si Bill pokládal. Bral vinu sám na sebe. Je přeci frontman, klidně nechá skupinu takhle potápět se…
„Když jsem ti řekl, aby sis ty vlasy nechal upravit, nemyslel jsem takhle. Ale to je už teď jedno…“
pokrčil rameny a dál přecházel po studiu. Přemýšlel. Potřeboval vymyslet něco, čím si získají alespoň část fanoušků zpátky. „Musíme vymyslet něco, co jsme dosud neudělali. Něco ohromného, s čím nikdo nepočítá.“ Znovu se zamyslel. Udělali toho spoustu, ale nic nezabralo. Posadil se do křesla.
„Napadá tě něco?“ vytrhl Tom Davida z přemýšlení. Ten přikývl.
„Napadá, ale nevím, jestli s tím budete souhlasit.“ Nejistě si skousl ret. To, co vymyslel, byla ohromná bláznovina. Věděl dost dobře o tom, že se spoustě fanynkám líbí ´twincest´. Viděl pár fotomontáží, dokonce si i přečetl pár příběhů, které fanynky vymyslely. Napadlo ho, že by v takovém duchu mohli nechat nafotit pár fotografií. Byl si jist tím, že všichni budou v šoku a o skupinu bude zájem alespoň ze strany médií… Obával se ale reakce dvojčat.
„Ven s tím.“ Řekl Georg. Zajímalo ho, co mohl za tak krátkou dobu vymyslet…
„Dobře.“ Přikývl David a oči upřel na nic netušící dvojčata. „Týká se to jen Billa a Toma.“ Sjel je znovu oba dva pohledem. Byl připraven na to, že s jeho plánem nebudou souhlasit, ale zkusit se má přeci vše…
Dvojčata znejistěla. Ani jeden chlapec netušil, co po nich bude David chtít. Pro slávu ale byli schopni udělat cokoliv.
„Povídej.“ Řekli jednohlasně a zasmáli se.
„Určitě víte dost dobře, co je to twincest. Zbožňuje ho spousta fanynek… Napadlo mě, že by se pár takových fotek mohlo nafotit.“ Podíval se na vyděšená dvojčata. Ta představa přišla oběma hnusná a nechutná. Jsou bratři, navíc dvojčata… O zábavě nazývané ´twincest´ slyšeli. Nelíbil se jim tento druh ´zábavy´.
„Zapomeň. Nebudu osahávat a ani se nebudu cucat s vlastním bráchou.“ Zavrtěl Bill nesouhlasně hlavou a podíval se na Toma. Pohledem ho vyzýval, aby také něco řekl.
„Bill má, Davide, pravdu. Uděláme cokoliv, ale toto ne.“ Zkřížil ruce na prsou.
„Kluci. Určitě by se vám to líbilo.“ Řekl Georg a utíral si slzy smíchu. Už jen ta představa, co by měla dvojčata dělat, ho dostávala na kolena.
„Hahaha. Hrozně vtipný.“ Ušklíbl se Bill na Georga.
„Kluci. Vždyť o nic nejde. Jen pár fotek…“ přemlouval je stále David. „Pár zamilovaných pohledů, láskyplných objetí, pusa… Nic víc se po vás nechce.“ Snažil se je přesvědčit. „Pokud máte skupinu rádi, tak to uděláte.“ Věděl, že skupina pro ně znamená opravdu hodně…
„Ale jen jednou. Dobře?“ ujistil se Tom. Když otázku vyslovil, ucítil na sobě pohled bratra. Bill to nechtěl udělat ani jednou, natož víckrát. Nesouhlasně kroutil hlavou.
„Samozřejmě, Tome, že jen jednou.“ Usmál se David. Toma už přesvědčil. Teď už jen přesvědčit Billa…
„Bille, jenom jednou. Uvědom si, že to může skupinu zachránit před pádem.“ Podíval se na Billa, který usilovně přemýšlel. Po chvíli černovlásek přikývl.
„Dobře.“ Ze studia ale odešel. Musel se s tou představou vypořádat sám…
O dva týdny později (focení)
„Tome, teď se dívej kamenným pohledem před sebe, a ty se, Bille, na něj z boku zamilovaně usmívej.“ Dvojčata poslušně plnila rozkazy Davida. Fotograf neustále cvakal fotoaparátem. Měli za dnešní dopoledne už spoustu fotek, ale David pořád nebyl spokojený…
„Poslední věc, kterou po vás budu chtít, je ta, že ty, Tome, chytneš Billa okolo pasu a ty, Bille, obmotáš ruce okolo Tomova krku. Políbíte se. Potom to už bude vše.“ Sednul si do křesla a zapálil si. Myslel si, že jsou fotky vcelku podařený… Doufal, že vypadají alespoň trošku důvěryhodně. „Slyšeli jste?“ zvedl po pár minutách obočí, když se nic nedělo. Bill s Tomem stáli jen nečinně naproti sobě.
„Nebudu se s Tomem olizovat. Nejsem teplej.“ Zakroutil hlavou Bill. Stačilo mu, že musel celý dopoledne házet po Tomovi zamilované pohledy. Už ho to nebavilo. Chtěl odejít…
„Bille, já taky ne.“ Zasmál se Tom. „Ale uvědom si, že čím dříve to uděláme, tím dříve budeme mít klid.“ Pronesl naprosto klidným hlasem Tom a k černovláskovi přistoupil o krok blíž. Chytil ho za boky. Z dopoledne měl smíšené pocity. Nemohl říct, že se mu to nelíbilo… Lhal by. Toužil ochutnat příchuť Billových rtů. Víc si Billa přitáhl.
„Billi, zvládneme to.“ Zašeptal mu do ouška a podíval se mu upřímně do očí. Bill se nechal navigovat podvědomím. Obmotal Tomovi ruce okolo krku a přivřel oči. Naklonil hlavu do strany a zlehka se dotkl Tomových rtů svými.
Oběma projela rázem vlna nepopsatelně příjemného pocitu. Zopakovali to. David nevěřícně koukal. Vypadalo to tak opravdivě… Zakroutil hlavou, když se po pár letmých polibcích vpíjela dvojčata do rtů toho druhého. Fotograf nestíhal tisknout spoušť…
Tom se po pár minutách laskání bratrových rtů odtáhl a pohladil ho po tváři. Usmál se.
„Tak co, bylo to tak strašné?“ zeptal se Tom Billa a znovu ho pohladil po tváři.
„Ne.“ Zakroutil černovlásek hlavou. Obejmul Toma pevně kolem krku a ústa vztáhl k jeho uchu. „Někdy si to můžeme zopakovat.“ Zašeptal a usmál se. Odpovědí mu byl bratrův něžný polibek na rty…
autor: Kattulkaa
betaread: Janule
mohlo t bejt delší… ale skwělej nápad.. moc se mi líbilo..:D
[1]:
Už mám druhej díl… Sice to nebyl původní záměr, ale bylo to na přání;D Mám ho na blogu;DD
[2]:
juva.. super.. kouknu se.. díky.. 🙂
Hezké, třeba to tak nějak i bylo xD
Pěkné. Takový rychlý zvrat v myšlení najednou 😀
Úžasný! > Jako vždycky!=)♥
upřímně, teď se mi tu David zamlouvá! xD