autor: Disturbed Angel
Bill seděl u velkého zrcadla a upravoval si vlasy, když vešel Zeno. Bill se ani nepohnul, ani se na něj nepodíval, a přesto začal mluvit.
„Dlouho jsi tu nebyl,“ řekl s ironií v hlase. Mladík se posadil do křesla a zamračil se.
„Víš, že je moje práce být s tebou. Pořád!!“ dodal a sledoval Billa. Ten se na něj otočil a vykulil oči.
„Zeno, proboha, nechodíš se mnou na záchod,“ řekl úplně vážně a až po chvíli se začal smát. Zeno se ušklíbl.
„Haha, hrozně vtipný, Bille. Ono na jednu stranu to sranda není, protože seš tak hubenej, že bys tím malý okýnkem klidně prolezl, ale je to ve třetím patře, to by ses nejspíš zabil.“
Černovlasý mladík se jen otočil a upravoval své vlasy. „Za chvíli přijede Markus, chce…“
„Já vím, já vím. Jen mi dej pět minut a jdu dolů očekávat svého majitele.“
„Bille, dostal ses na místo, kde ti bude dobře. Vždycky o tebe bude postaráno, pokud budeš jenom trochu chtít.“
„To je to, Zeno, já o nic takového nestál. Nechci být jak pták ve zlaté kleci, chci žít svůj život.“
„Mrzí mě to, ale s tím už se musíš nějak smířit. Nedá se nic dělat, promiň.“
Bill si povzdechl. Tak moc by si přál žít svůj vlastní život, být svobodný. Dokázal se dlouhé hodiny dívat z okna na svět okolo a věděl, že nemůže být jeho součástí. Chtěl tak vidět Toma. Na druhou stranu si, ale sám říkal, co když na něj Tom už zapomněl? Po takové dlouhé době by se ani moc nedivil. Tolik let byli bez sebe a Bill si teď přijde trochu naivní, když si myslí, že by na něj mohl jeho bratr stále někde čekat. Možná, že je lepší, když je tady. Jistě by ho velice zranilo, kdyby zjistil, že jeho bratr už doopravdy zapomněl, zapomněl na něj. Snažil se ho vůbec někdy pořádně najít? Možná ze začátku, to byli v kontaktu, ale co potom?
Billovou hlavou se honily různé myšlenky. Vzpomněl si na tu holčičku z nákupního centra. Lehce se pousmál, ale pak mu úsměv spadl. Co když má Tom taky takovou holčičku. Třeba už má ženu, tři děti a já jsem pro něj umřel. Mladíkovi se na tváři zaleskly slzy.
„Bille? Bille?“ černovlasý mladík sebou cukl. „Stalo se něco? Proč pláčeš?“ zeptal se Zeno a Bill jen zakroutil hlavou. Vzal si papírový kapesníček a začal si pomalu a opatrně utírat slzy. Hned potom si upravil oční stíny.
„Vzpomněl jsem si na svého bratra. Stýská se mi.“
„To mě mrzí, ale budeš muset jít,“ řekl tiše a kývl směrem ke dveřím. Bill přikývl.
Vstal a spolu se svou osobní ochrankou se vydal dolů, kde už na něj čekal Markus.
„Dneska si, Brite, spolu užijeme den a zítra pořádám večírek na tvou počest.“
„To je milé,“ šeptnul Bill a přivřel bolestně oči, když mu na rty dopadl tvrdý polibek. Zeno opustil místnosti a Bill zůstal se svým majitelem sám ve velké ložnici.
*
„Sakra, kde jsou ty mísy s kaviárem? To jste tady všichni úplně neschopní?!?“ po celé vile se nese naštvaný Markusův hlas. Bill zrovna schází schody a v patách má Zena. Zívne si a víc si k sobě přitáhne župan, co má na sobě.
„Žížalko, tady se nemůžeš motat,“ řekne mile Markus a políbí Billa. Ten se protáhne a znovu zívne.
„Potřebuju kafe,“ řekne rozespalým, chraplavým hlasem. Markus přikývne.
„Dobře, běž, dej si snídani, ale nepřežeň to, aby ti nebylo špatně. Zařídil jsem ti kadeřníka, ten přijde asi ve dvě, a kosmetička o půl čtvrté. Dej si vanu, vyspi se. Večer bude náročný a já chci, abys byl fit, odpočatý, svěží a hlavně k sežrání.“
Bill přikývnul a vydal se do kuchyně. Když ji asi po dvaceti minutách opouští, vládne v domě pořád stejný chaos. Tentokrát si ho Markus už nevšímá a nadává všem okolo. Každý běhá sem a tam. Všechno se chystá na večer. Bill by ani žádný večírek nepotřeboval. Nechtěl, aby byl představován lidem, které nezná a nechce ani znát. Na druhou stranu se mu ale líbila ta představa, že se tyhle věci, ta organizace, tolik věcí, prostě všechno okolo dělo kvůli němu. On byl vždycky trošku egoistický. Tohle bylo něco na jeho pýchu.
„Ani nevíš, jak je to příjemné,“ vydechl Bill, a ještě víc se ponořil do horké vody. Udělal to, co mu řekl Markus, a už pár minut ležel v horké lázni plné velkého množství pěny. Zeno seděl na židli kousek ode dveří.
„Ale vím,“ odpověděl mu. „Rád se koupu, jenomže málokdy mám čas.“
„Tak pojď za mnou,“ zachichotal se Bill a zvedl k němu hlavu. Zeno jen zatřepal hlavou.
„Markus by mě na místě zabil.“
„Takže to nebudeme riskovat,“ smutně se pousmál Bill.
Okolo jedné hodiny odpoledne šel Zeno Billa vzbudit. Toho zřejmě ta koupel tak unavila, že v ní skoro usnul. Už chvíli spal, ale Zeno mu donesl oběd a za chvíli měl dojet jeho kadeřník. Bill samozřejmě různým bručením, kňučením, a dalo by se říct, že i nářkem, protestoval, ale jakmile druhý mladík zvedl poklop od jeho mísy, Bill byl zcela probraný. Zapečené těstoviny miloval, vlastně každé jídlo, které dobře vypadalo a chutnalo ještě lépe, miloval. To byla také jeho slabina, ale on to nehodlal měnit.
Když dojedl svou porci, seděl na gauči a sledoval Toma a Jerryho. Smál se, ale na chvíli přestal a tiše přemýšlel. Zase si vzpomněl na Toma. Tak moc mu chyběl. Čím víc myslel na svého bratra, tím se mu zdálo, že si na něj míň pamatuje. Nechtěl na něj zapomenout, tohle prostě nemohl dopustit.
Okolo tohohle tématu se jeho myšlenky točily hodně často. Přitom, když se kadeřník staral o jeho vlasy, i při líčení a úpravě od kosmetičky. Jakmile se na sebe podíval do zrcadla, usmál se. Sám sobě se líbil. Bylo to sobecké a egoistické, ale lhal by, kdyby řekl, že mu to nesluší. Otočil se na Zena, a ten mu to pochválil úsměvem a palcem vztyčeným nahoru. Bill se převlékl do oblečení, které si sám vybral. Jistě, že mu to Markus musel schválit, ale oběma se to líbilo. Když byl Bill připravený, už si jen povídal se Zenem a čekal, kdy bude jeho chvíle jít dolů.
Dole v hale se o pár minut později už začali scházet první hosté. Na uvítanou dostal každý plnou skleničku se sektem a Markus každého nového návštěvníka zavedl ke stolům s jídlem, a posléze jim i ukázal příjemné posezení v altánu venku nebo vevnitř, ve velké hale. Hrála příjemná muzika a večírek se začínal rozjíždět. Zrovna, když Bill scházel schody dolů do haly plné lidí, a mířil k nějakému stolu s občerstvením, vystupoval ze svého auta Tom a s láhví archivní whisky se blížil do domu. U vchodu odmítl šampus a hledal Maruse. Jakmile ho zahlédl, hned se k němu vydal. Mark zrovna jedl kaviár a byl otočený zády. Tom mu položil ruku na rameno.
„Mhmm, Thomaas,“ řekl s úsměvem Markus a odložil svůj talířek. Přátelsky se objali a Tom mezi ně vtlačil láhev s alkoholem. „Taková maličkost, abych nepřišel s prázdnou.“
„Páni, to je moc dobrá whisky,“ pochválil Markus nápoj, a přitom si prohlížel láhev. „Díky, jsi jeden z mála, co něco přinesl, takže sis nemusel dělat škodu. 90% procent lidí tady, se přišlo jenom najíst a sklidit nové drby.“
„To je v pořádku,“ usmál se Tom a vzal si ze stolu kolu. „Měl bych na tebe takovou malou prosbu.“
Markus přikývl a napil se svého šampusu. „Jistě, ale teď musím něco udělat, během večera se určitě ještě uvidíme.“
Tom přikývl a pozoroval ho, jak se ztrácí v davu. Napil se a jen tak sledoval dění okolo sebe. Po chvíli začala ochranka všechny pobízet, aby šli ven. Tom se zapovídal s jedním z nich. Dnes tu bylo plno jeho zaměstnanců. Když se dostal taky ven, uviděl Markuse. Ten vyšel na malé podium a zapnul mikrofon.
„Dobrý večer. Chtěl bych vám říct, proč se tato akce vlastně koná. Tedy spíš na čí počest. Pořídil jsem si nové rozkošné zvířátko, a to vám teď chci představit. Brite?“ otočil se Markus a natáhl ruku k Billovi. Ten pomalu šel na podium. Okamžitě na sobě cítil pohledy všech lidí. Všechny oči se upíraly přímo na něj, a to ho trochu znervózňovalo. Možná, že by byl ještě víc nesvůj, kdyby věděl, že jedny z těch mnoha očí patří jeho bratrovi, který je měl vykulené mnohem víc než všichni ostatní hosté dohromady.
autor: Disturbed Angel
betaread: Janule
Ježiš, konečně! Fakt, takové čekání na to, kdy se setkaj a teď…wow. 😀 To ale nebude jen tak, jako Markus se svého "zvířátka" jen tak asi nebude chtít vzdát…
juuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu..! ježíš marja..! konečně..! hej jo, jo jo..:D už chci další díl.. a thned..!:D
super, piš dál !
nádherný…jen tak dál
JJJJ dál! honem!Tohle mě jednou zabije! xD
ááááááááááááááááááá!!!!!!!!!!! no honem kde to vázne? kde je další díl? xD. uff.. já se z toho snad… potento xDDD..
Oh… shit dokonalost… na tuhle povidku nedam dopustit…
A samozřejmě to utnout zrovna v tom nejnapínavějším!!!
Oooo, konečně! Jsme zvědavá, co se bude dít teď. 🙂
Tohle je taková kruťárna!!!! Markus se Billa rozhodně jen tak nevzdá, myslím, že to bude drsné..
a zvířátko bude zírat jak tele na nový vrata, až kvůli němu vypukne zabíjačka… kdo si dá Markusovy jitrnice? lidský maso je prý sladký 😀
Áďo já si dám.. :D:D:D zahrajusi na hannibala lectera..:D:D:D
Hey zrovna v tom nejlepší je konec..?? toe snad vtip ne..??? mno hey chci okamžitě další díííll.. jinak.. mno asi dostanu absťáka..
vzdy v najlepsom konieeeeeec to snad nieje mozne 😀 prooosim piste dalej lebo ja som nato mrtne zvedava ako to cele dopadne prooooosko:)
Já se poseru………mám infarkt. Tohle nedám. Jakože fak ne. Mám normálně srdeční kolabs. omg omg omg. To jsem teda zvědavá..