Make you feel like… 1.

autor: Neilinka

Povídka s dějem v neurčité době, kdy normálně existují upíři a vlkodlaci s vyspělou společností, šlechtou a královskou rodinou. Příběh postavený na důvěře, lásce a nejisté budoucnosti. Snad se bude líbit. Neilinka

Tělo mladého krásného upíra se bezvládně louhovalo v horké provoněné lázni – miloval koupele. I přes svůj vždy zapíraný egoismus, pro který si ho bratr vždycky dobíral, musel přeci jen uznat, že rád pozoruje své nahé křivky. Ladnost rýsujících se kostí pod tenkou průsvitnou kůží mu dodávala na eleganci. Chlapec se pousmál a zavřel oči. Jeho ruka sklouzla na tak známé, zakázané místo.  

Tam, kam měl právo sahat jen jeho budoucí choť, avšak Bill, ač na to vypadal, nevydržel být tak nevinný, jak se po něm vyžadovalo. Každý večer se těšil, jak se uvolní ve vroucí vodě, až se mu prohřeje nasátá krev v žilách a rozpulzuje to v něm vášeň a chuť na intimní hrátky. Nikdy by si samozřejmě nedovolil k těmto rituálním obřadům někoho přizvat, ale sobě samotnému v uspokojování zabránit nedokázal.  

Opřený úzkými zády o vanu obemknul útlou ručkou svůj úd a začal pumpovat s pořádným stiskem… O chvíli později už se z koupelny ozývaly slastné vzdychy tak hlasité, že si toho všiml jeho starší bráška… Pousmál se… věděl, že Bill se nezamyká, vždycky zapomene… Vstal od nedodělané práce a tichými kroky se připlížil ke koupelně. Opatrně otevřel dveře a malou škvírou pozoroval, jak se Bill ve vaně svíjí… Musel se hodně ovládat, aby zahnal touhu tam vrazit a vrhnout se na něj… odstrčit jeho ruku a vystřídat ji svou vlastní… Dohánět ho k šílenství a poslouchat tu rajskou hudbu vycházející z jeho úst… Zasnil se tak, že ani nepostřehl, že si ho Bill všiml. 

„Tome! Vyděsils mě…“ černovlasý upír zrudl. „Potřebuješ něco?“

„Ehm… a… no… vlastně… chtělo se mi… na záchod, ale když ty jsi…“ Pousmál se, aby nepůsobil tak podezřele. „Když ty jsi tak krásně vzdychal, až jsem se nad tím pozastavil, nechtěl jsem tě rušit… Byl to docela zvláštní pohled… Můj malej bráška, s ručkou u sebe v rozkroku… mhmmm,“ uchichtnul se.  

„Jako bys ty nikdy nic takového nedělal v mých letech – nemám pravdu?“ Kdyby chlapcovy vlasy nebyly mokré, určitě by se naježily jako dikobrazí srst.  

„Ale já jsem bráško, narozdíl od tebe, vlkodlak. Od nás se čeká, že budeme vášniví, chtiví, nedočkaví nebo nadržení. Zato u vás upírů se čeká naprostá oddanost budoucímu muži – nikdo se vás nesmí dotknout, dokonce ani vy sami ne, abyste pak nepoznali, že máte špatného milence.“ Ušklíbl se Tom.  

„Moc vtipné. Kdo to má podle nich vydržet? Stejně podle mě všichni byli stejní jako já, nikdo to nemůže vydržet až do svatby… je to tak… příjemné..“ Musel se zasvíjet, bratr ho  vyrušil v tom nejlepším a on stále nebyl v klidu. „Tak… půjdeš na to wc? Potřeboval bych…. Ty víš co…“

„Moc dobře vím.“ Tomovi se na tváři rozlil škodolibý úsměv. Co ho trochu podráždit?

„Ale mám malý problém. Nemůžu na wc. „

„Co? Vždyť jsi nutně potřeboval, ne?“ Na čele se upírkovi objevila jemná vráska, jako vždy, když něco nechápal.

„Jsi krásnej, bráško. Jsi upír a jsi mladý. A já jsem nadržený vlkodlak. Doslova.“ Čekal na reakci. Tvářil se sebejistě, a jako by byl nad věcí, ale popravdě se děsil, co mu na to Bill odpoví.  

„O… eh… uh…“ Bill jednoduše neměl slov. U vlkodlaků to opravdu bylo v Tomově věku normální, mlátily s nimi hormony a společnost jim to promíjela jako nadřazenému dominantnímu druhu. Ale… že by ho vzrušoval mladší bratr? Je to možné? Nejspíš ano. Při představě Tomova zvednutého rozkroku Billa lechtlo v podbřišku, až se sám lekl.

„Jak dlouho jsi mně pozoroval, že jsi se z toho vzrušil?“ Optal se zvědavě.

„Pár minut.“ Strohá ale pravdivá odpověď. Stačila mu vteřina. Vidět Billa nahého samo o sobě bylo vzrušující, navíc, když si sám se sebou hrál.  

Bill si skousl dolní ret. Zalichotilo mu to, ani sám nevěděl proč. Musel se podívat do míst Tomova rozkroku… Opravdu se mu zdály kalhoty být uplejší. Při tom pohledu lehce vzdychl.  

Tom polkl. Pomalu a klidně  došel k vaně a sedl si na její okraj. Pousmál se a lišácky pohledem sklouzl níž. Pak opět pohlédl Billovi do očí. Oba zrudli a Bill prolomil ticho shozením Toma do vody. Ozvalo se zavytí. Vlkodlaci prostě nemají rádi vodu. Tom se vynořil a rovnou se vrhl na Billa. Začal ho lechtat jak nejlépe uměl, na těch nejpodlejších místech, kde věděl, že se  Bill zblázní.  

„Neeee ne ne ne ne, prosííííííím!!!“ Po dlouhém odstrkování, prosení, slibování a šikanování oba seděli každý na jednom konci vany a vydýchávali se… Oběma to rozproudilo krev v žilách.  

Tom věděl, že jestli něco chce, musí začít. Bill byl sice možná vzrušený, ale v tomhle ohledu byl plachý, nikdy by si nic takového nedovolil ani navrhnout, natož to zrealizovat.  

Váhal. Neztratí tím dlouholetou důvěru, která v jejich bratrském vztahu panuje? A nebo hůř, neztratí ho tím úplně? Mohl by se vyděsit, ale na druhou stranu… Věří mu, vždy mu věřil a vždy mu věřit bude… Tom si ho přitáhl na sebe.  

Bill se trošičku nechápavě  pousmál, ale uvelebil se zády na Tomově hrudi. Vyčerpaný  z lechtání zavřel oči a bratrovy ruce si položil na bříško a na jeho dlaně položil ty své. Až po nějaké chvíli si všiml, že Tomovy prsty na jeho podbřišku výrazně klesly. Byly téměř „tam“. Ač to nechtěl přiznat, dostávalo ho to do rozpaků, ještě, že Tom nemohl vidět ruměnec rozlévající se mu po tvářích.  

Tom věděl přesně, co dělá. A dělal to precizně. Pomalu a nenápadně jakoby omylem posouval své prsty níž a níž, jako by chtěl mít vždycky po ruce výmluvu „klouzající vody“. Přitom zcela cíleně sledoval, jak se bříšky jeho prstů třou o jemné chloupky na Billově  přirození. Holil se, ale vždy nechával úzkou čárku. Nechtěl vypadat jako malý neochlupený chlapec.  

Tom ho na ochlupení laškovně  lochtl a dýchl mu do ouška horký vzduch.  

„Pořád jsi nedodělal svou předešlou práci.“ Vzdychl a otřel se o Billův zadeček svým údem.  

Billovi přeběhl mráz po zádech. Je to hodně silná legrace, která ho tolik vyvádí z míry? Zkouší Tom svého malého brášku a dělá mu to naschvál? Nebo je to něco jiného? … Každopádně si musel skousnout ret. Jeho penis se nebezpečně ozýval.  

„No já… jo, totiž ne… Ale, to už asi nedodělám, když jsi tu.“ Vykoktal ze sebe a snažil se znít klidně.

„Proč by ne? Stydíš se?“ Tom to zkoušel zcela záměrně přes psychiku. Bill se naštve a udělá cokoli, aby ho přesvědčil o opaku. Nikdy nechtěl být strašpytel nebo posera.  

„Co? Ne, samozřejmě, že ne. Proč bych se měl stydět zrovna před TEBOU?“ Odfrkl si upír.

„Mmmm, třeba proto, že jsem zdatný vlkodlak v nejlepším věku. Jsem krásný, talentovaný s dobrou postavou a ty mi sedíš na klíně?“ Ušklíbl se a bratrovo ouško skousl.

„Ah…“ Bill nadskočil. Bylo to neuvěřitelné, jakou rozkoš mu Tom působil. Nevěděl, co dělat, dlouho to nevydržel, na druhou stranu to asi vážně před Tomem nedokázal .

„Pomůžu ti, jestli chceš.“  Šeptl Tom nejistě.

Bill se na něj ohlédl. Cože to říkal? Polkl. Byl neskutečně mimo a byli přece jen bratři. Nebylo to jako podvádět budoucího manžela s jiným. Tohle byla prostě…. Výpomoc. Ano, přesně tak. Bill lehce přikývl.  

Tomovi, překvapenému jeho reakcí, chvíli trvalo, než se vzpamatoval… Znova si Billa o sebe opřel a začal ho hladit v okolí přirození. Dával si na čas, chtěl, aby Bill šílel. Nikdo nesměl být lepší.  

Pěna celý incest zahalila jako jemný závoj a dodávala oběma bratrům odvahu. Tomovy prsty obemkly Billovo přirození a s pevným sevřením projely celou délkou. Upíra píchlo v podbřišku a propnul se v zádech. Se zavřenýma očima ztěžka vydechl a s tím vyšel ven i vzrušený vzdych.  

Tom byl nanejvýš vážný. Soustředil se, aby mu způsoboval co největší slast. Důkladně  střídal metody uspokojování i místa. Masíroval varlata, dráždil žalud nebo tiskl kořen. To všechno tak dlouho, dokud nebyl jeho rodinný příslušník v úplné agónii. Potěšeně se pousmál a zrychlil pohyby na maximum.  

Billovo tělo povolilo. Zhluboka se nadechl. Nic takového si sám sobě nikdy nepřivodil. To, co tajně provozoval v koupelně, a bál se, že ho při tom načapají, byl jen slabý odvar toho, co právě zažil.

Ucítil na svém zadečku jakýsi tlak. To Tomovo přirození tlačilo si cestu dovnitř. Otočil se k němu obličejem. Jemně se pousmál na znamení, že se  mu to líbilo. Musel ho odměnit. Výpomoc si žádala být oboustranná. Klekl si, opřený jednou rukou o Tomovo rameno sklouzl svou ručkou do jeho citlivých míst. Snažil se dělat to samé, co Tom jemu, a dařilo se. Bill byl učenlivým žákem.

Tom nevěřícně zaklonil hlavu. Nejraději by se na něj vrhl, ale nesměl. Ještě ne. Jsou teprve na začátku. Musí mu dát prostor a čas. Dneska ho ohromil jen svými ručními pracemi. Příště může postoupit o něco dál, když bude Bill chtít. Ale ještě ne.  

Mokré havraní vlasy se Billovi lepily na obličej. Vypadal tak nesmírně sexy a divoce. Tom se sice pod ním parádně svíjel, Bill měl ale přesto pocit, že mu něco chybí. Přisál se rty na jeho horký krk. Adrenalin a podvědomý vlkodlačí strach, že mu prokousne hrdlo, spolehlivě zafungovaly. Tom vyvrcholil.

„Páni… Ty se nezdáš.“ Pousmál se a snažil se vypadat ležérně. Vůbec nedal najevo, že po tom toužil celý rok. Od Billových patnáctin, jako by ho začal vnímat jinak. Nebylo to už takové to malé pískle. Dospěl. V krásného mladého upíra, který ho svým chováním i vzhledem dostával do nepříčetnosti.  

Bill celý rudý  se k němu tiše přitulil. Kdyby tohle tak viděli rodiče, nebo jeho budoucí muž. Po nějaké té chvíli už začala voda chladnout, a tak se oba zvedli a vylezli z vany. Tom zabalil brášku do ručníku a pak pověsil svoje kalhoty se spodním prádlem na věšák, aby proschly. Sám se utřel, ale stejně při tom po očku sledoval Billa.  

Bylo to tak zvláštní, když se mě dotýkal někdo jiný než já sám. Pomyslel si Bill. Na druhou stranu, bylo to mnohem lepší, vzrušivější, dráždivější… zakázanější… Ale líbilo se mi to. Vycítil bratrův pohled a otočil se na něj. Asi se už před  ním nikdy nebudu cítit stejně, když budu nahý. Ale… za to, co se stalo dnes, to stálo.

betaread: Janule