Láska 61.

autor: B-kay

„Děkuju,“ Bill se na Toma ještě jednou mile pousmál a tiskl k sobě pytlík gumových medvídků, jako by představoval nějakou velikou vzácnost. A možná také byl vzácností. Ty medvídky totiž vyhrál. Popravdě sice na sázku ohledně pohlaví jejich miminka dávno zapomněl, přesto bylo hezkým překvapeným zjistit, že jeho přítel ne.

„Ale no tak, Bille. Děkoval si mi již několikrát. Je to jenom sladkost a já to pro tebe udělal rád. Koneckonců jsi je vyhrál, takže jsou tvoje,“ Tom se na veliké posteli přisunul o kousek blíž k Billovi, jeho prázdný pohled však pořád zůstával viset na postýlce malého Toma. Tom jej chvilku bezeslova pozoroval, nijak se jej nedotýkal a jenom pohledem vnímal, jak byla Billova tvář nádherná. I když smutná, ale přesto moc krásná, a Tom se toho pohledu nedokázal nabažit.

Na otázky, zdali se mu něco stalo, Bill neodpovídal a on se jej raději neptal. Domluvili se, že se po probuzení jejich drobečka půjdou projít, tak pořád doufal, že jej to v parku na čerstvém vzduchu přejde.  

„Bille,“ vzal jeho hubenou dlaň mezi své a pomalounku líbal jeho dlouhé prsty. Dával si záležet na tom, aby jeho rty nevynechaly jediné místečko Billovy bledé pokožky. Chvění, které prostupovalo Billovým tělem, mu dalo jasně najevo, že nechce, aby přestával. I když mu to nedokázal říct, cítil to, a proto se ani nechystal přestat. Právě naopak. Pokračoval svými rty ještě dál. Jejich měkkým povrchem poznával kůži Billova zápěstí, jemně po ní přejížděl zuby a vzápětí se jí dotýkal svým jazykem. Bylo to tak dávno, co dělal něco takového naposled. Vlastně už si přesně nevzpomínal, kdy se spolu naposled milovali. Mohli to být už měsíce. Sám sobě se divil, že to bez Billa tak dlouho vydržel.

Jistě, nemilovali se kvůli tomu, že Billovo veliké bříško nebylo pro milování moc praktické a Tom mu nechtěl ublížit. Koneckonců mu poslední dny těhotenství bývalo pořád špatně, a proto se k milování nikdy nedostali. 

Teď však bylo Billovo veliké bříško pryč, stvořeníčko, jež v něm rostlo celých osm měsíců, spokojeně spalo ve své postýlce a Tom nenašel jinou zábranu, která by jim v milování bránila tentokrát. Toužil po Billovi snad mnohem víc než kdy předtím. Žár neskutečné touhy, který v něm vyvolal, mu pomalounku spaloval celé nitro a on se té krásné touze už nedokázal více vzpírat. Srdce mu tlouklo jako o závod. Ruce, kterými se zlehka dotýkal Billových boků, se mu třásly, jako malému chlapečkovi při psaní prvních písmenek. Přesto se cítil krásně. Čekal sice z Billovy strany odmítnutí, přesto to chtěl zkusit. Už by to déle nevydržel. Už to bylo hodně dávno. Už by vedle něj nedokázal jenom ležet, líbat jej a objímat jeho křehounké tělo.

Už ne.  

Potřeboval jej cítit. Potřeboval se jej dotýkat a vnímat horkost Billovy holé kůže na té své. Nahého jej směl vídat jenom při společném koupání. Opravdu se uměl ovládat, nikdy po Billovi nezatoužil tak, že by jej okamžitě pomiloval. Nikdy po něm nezatoužil tak silně, jako právě teď.

Pomalounku se pokládal na Billovo třesoucí se tělo, horkými polibky hladil Billova ramena, zpola ukrytá šedým tílkem a s potěšením si uvědomoval jednu krásnou skutečnost. Bill se zavřenýma očima zakláněl hlavu, rty si zoufale skousával. Snažil se zůstat potichu, přesto to bylo mnohem těžší, než čekal. Bolest odloučení neprožíval jenom Tom. I on cítil stejně silnou potřebu být s ním. Kdyby směl, křičel by, jak moc po něm toužil. Vykřičel by svou lásku i do celého světa. Láska k Tomovi byla totiž tím jediným, díky čemu nad Chantelle neustále vyhrával.

Jedinou zbraní, která  mu nedovolovala poddat se jejím slovům.

I když jej to bolelo a všechno, co mu řekla, v něm zanechalo hořkou pachuť ponížení, dokázal se nad to povznést a naplno se oddat laskání Toma.  

V břiše cítil hejno motýlků, chvěl se snad na celém celičkém těle. Už to nevydržel. Nerozuměl, kde se v něm vzala všechna ta odvaha, přesto se během několika vteřin ocitl na Tomově břiše, koleny objímal jeho boky a zhluboka dýchajíc, se snažil zorientovat po tak prudkém kroku, který překvapil i samotného Toma. Kratší vlasy mu neposlušně postávaly kolem tváře, přesto by Tom nedokázal najít osobu, která by byla roztomilejší než Bill.

Několikrát překvapeně  zamrkal, stiskl rty a dlaně položil na Billovy boky. Vzápětí  však šokovaně vydechl proti Billovým rtům, které mu málem vyrazily dech. Ještě nikdy nebyl tak rázný a divoký. Představa nesmělého Billa, poddávajícího se neovladatelné touze, byla přímo ničivá, a donutila Toma tiše zasténat. Poslušně nadzvedl ruce, jakmile ucítil ty Billovy, linoucí se po jeho holém břiše a pomalu vyhrnující látku trička. Jeho tričko zmizelo během vteřinky v nenávratnu a stejným cílem měly být zřejmě i kalhoty, kterých knoflíky hořely pod chtivými prsty Billa.

Něco takového, jako Tomovo spodní prádlo, nebylo pro Billa překážkou, a teprve když pod sebou ucítil horkost jeho holé kůže, byl spokojený a konečně se usmál.  

„Ty se usmíváš,“ Tomův hlas byl plný touhy. Mezitím, co mluvil, z Billa pomalu stahoval volné tepláky, pod kterými neobjevil žádné spodní prádlo a toto zjištění vykouzlilo něžný úsměv i na jeho tváři.

„Ty taky,“ podotkl Bill roztomilým hláskem. Díval se na to, jak Tomovy hluboké oči pozorují jeho nahé tělo a poprvé se dokázal skutečně odvázat a nebojoval s touhou zakrýt své intimní partie.

„Bože, jsi překrásný,“ Tomův tichý šepot se pokojem ozýval jako nepatrná ozvěna touhy, díky které hořel. Jedním pohybem z Billa svlékl šedé tílko a odhodil jej stranu. Dlaní přejel od krásně plochého bříška, přes malinké bradavky, až ke krku, za který si jej přitáhl a hladově se vpil do jeho rtů. Bill nadšeně oplácel každé Tomovo políbení, tulil se k jeho tělu pořád víc a víc, aby si mohl naplno užít tepla, které z něj vycházelo. Cítil Tomovy dlaně na svém holém zadečku, vnímal, jak jej hladí a zoufale stiskávají a on dělal totéž. Dotýkal se Toma na místech, kterým se jeho dlaně většinou vyhýbaly. Nejistě hladil jeho ztvrdlé mužství a sám proti Tomovým rtům zoufale sténal.  

Během chviličky se ocitl na zádech a rty otevíral v němých výkřicích. Cítil, jak jej Tom na „těch“ místech líbal a ochutnával jeho kůži, cítil každý dotek, který mu byl věnován, a když jej pohltilo teplo Tomových úst, zoufale zakníkal a trhl boky kupředu. Něco takového cítil úplně poprvé a sám byl překvapen z toho, jak krásné to bylo. Nechtěl Tomovi ublížit, přesto nejistě přirážel proti jeho rtům.

Jakmile jeho tělo zachvátil vrchol, přitlačil si na tvář polštář a snažil se vydýchat ty nádherné pocity. Tom všechno poslušně spolykal, a když se zadíval na Billa s polštářem na tváři, málem se zbláznil z něžnosti, kterou v něm ten kluk vyvolával. Unaveně se opřel o jeho holé bříško a konečky prstů zlehka hladil drobnou jizvu, která mu z porodu zůstala.  

„Bože Tome,“ Bill si odsunul z obličeje polštář a vlhkou dlaní pohladil Tomovy líce. Jejich zamilované pohledy se vzájemně proplétaly.

„Děkuju, bylo to nádherné,“ pípl tichounce a nesměle oplatil Tomův láskyplný úsměv. Oba se neskutečně těšili na chvilku, která je ještě čekala. Na jejich vzájemné spojení, miminko to však chtělo jinak, jelikož se pokojem rozlehl dětský pláč.

„V noci budu jenom tvůj. Můžeš se mnou promilovat celičkou noc,“ zašeptal Bill Tomovi do vlasů, a poté rychle vstal a přiběhl k postýlce. Tom se ještě chvilku díval na jeho nahá záda a drobný zadeček, než se unaveně svalil do peřin a spokojeně se usmál…