Innocent BawdyHouse 108.

autor: Disturbed Angel & Clarrkys

389
Tom: (Přijdu a zahodím klíče.) Ahooj. (Volám ode dveří a pak položím tašku v kuchyni.) Jak ses celý den měl? (Sednu si k tobě.)  
‎
Bill: Celý den jsem spal. (Pousměju se a papám.) Vem si polívku, jestli chceš.
‎
Tom: Nechci, měl jsem bagetu. Vezmu si večer, jo? (Pousměju se a zakloním hlavu.)  
‎
Bill: (Přikývnu.) Dobře a co v práci, dobrý?
‎
Tom: Nhh, co? (Jsem děsně unavený.)  
‎
Bill: Co v práci?
‎
Tom: Dalo se to. (Sakra. Zase to slovo „práce“.)  
‎
Bill: (Dojím a položím ten talířek na stůl.) Tome? Děje se něco? (Sednu si do tureckého sedu. Směrem k tobě.)
‎
Tom: (Kouknu na tebe.) Co by se mělo dít? 
‎
Bill: Chováš se divně. Poslední  dobou.
‎
Tom: Proč divně? Nezdám se sám sobě divný.

‎
Bill: (Pokrčím rameny.) Kdyby se něco dělo. Řekl bys mi, že jo?
‎
Tom: (Chvilku váhám, ale pak přikývnu. Nesmíš se stresovat. Já bych ti to jinak hrozně rád řekl. Trápí mě, že o tom nemůžu nikomu říct.)  
‎
Bill: (Pousměju se a vstanu.) Joo… Zítra jdu k doktorovi. Říkal jsem ti to?
‎
Tom: Ne, neříkal. (Usměju se.) Určitě tě pochválí. Seš jako kulička (Zachichotám se.)  
‎
Bill: (Zamračím se.) Jako kulička?

Tom: Ano. To tvoje bříško… Seš jako medvídek kulička. (Uculím se.)  
‎
Bill: (Zkřížím ruce na prsou a jdu se na sebe kouknout do zrcadla v předsíni.) Nechci být medvídek kulička.
‎
Tom: (Zvednu se a přijdu tam za tebou.) Proč ne? Je to překrásný. (Usmívám se.)  
‎
Bill: Moc se mi to nelíbí. (Zakaboním se.)
‎
Tom: Ale mně jo. (Stojím za tebou, dám ti ruce na bříško a políbím tě.)  
‎
Bill: (Pousměju se.) Co když budu potom tlustej?
‎
Tom: Nikdy si nebyl a ani nebudeš tlustej. (Pusinkuju tě na krčku.)  
‎
Bill: (Koukám na nás do zrcadla. Pootevřu pusu, když mě Tom tak „lechtá“ a ještě malej začne trošku kopkat.)
‎
Tom: (Jak tam mám položené ruce, tak to cítím. Začnu ti po tom bříšku jezdit a jemně ti ho masíruju.) Že nám to takhle spolu sluší? (Usmívám se a pusinkuju dál.)  
‎
Bill: (Usmívám se.) Jo… Celkem se mi to líbí.
‎
Tom: Bille… Dá se už zjistit, jestli je to holka nebo kluk? 
‎
Bill: (Přikývnu.) Určitě, doktor mi říkal už minule.
‎
Tom: A… Chceš to vědět?  
‎
Bill: (Otočím se čelem k tobě.) Ty bys to chtěl vědět?
‎
Tom: No já asi jo. (Pousměju se.) Protože bych chtěl kupovat modrý dupačky a košilky. (Zachichotám se.)  
‎
Bill: Proč je nekupuješ, když si seš tak jistej?
‎
Tom: Nejsem si jistý. Proto bych to chtěl vědět. (Usměju se.)  
‎
Bill: Byl bys zklamaný, kdyby to byla holčička?
‎
Tom: Ne, no… Možná trochu, ale taky bych byl šťastný.  
‎
Bill: (Dám ti hlavu do trička.) I holčička může být v modrém.
‎
Tom: Já vím, ale pro holky je lepší růžová. (Zaxichtím se.) A přemýšlel jsi o jménu?  
‎
Bill: (Kouknu na tebe.) Není. Kupoval bych holčičce modrý věci, ale klukovi růžovou asi těžko. (Znovu ti položím hlavu na hruď.) Noo… Možná, ale co ty? Líbí se ti nějaké jméno?
‎
Tom: Jo, mě už  něco napadlo. Líbí se mi Alexandr nebo Sebastián. (Usměju se a začnu tě hladit po zádech.)  
‎
Bill: A pro holčičku?
‎
Tom: Nad tím jsem nepřemýšlel.  
‎
autor: Disturbed Angel & Clarrkys
betaread: clarrkys

3 thoughts on “Innocent BawdyHouse 108.”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics