autor: Bitter
„Řekneš mi, co je to za akci, nebo to z tebe budu muset páčit?“ Zeptal se Bill, zatímco Tomovi, opřenému o jeho hruď, jezdil houbičkou po podbřišku.
„Ze mě nic nedostaneš… víš, že mám výcvik.“ Usmál se Tom a vševědoucně se usmál, když Billova ruka s houbičkou sjela níž.
„Mám svoje osvědčené metody.“ Špitl mu Bill do ucha a olízl mu ušní lalůček.
„Ty platěj, jen když mě chceš dostat do obchoďáku… teď jsi nahranej.“ Upozornil ho Tom, opřel si hlavu o jeho rameno a svůdně zamrkal. „Nic ze mě nedostaneš.“
„O tom by se dalo diskutovat.“ Mrkl na něj Bill, pustil houbičku a stiskl Tomův klín.
„Myslím, že něco z tebe dostanu…“
„No pokud jde jen o tohle, tak to ti klidně dám… Pokud ti to bude stačit ke štěstí…“
„Proč ne… někde jsem četl, že je to dobrý na pleť… Asi to začnu testovat u mě v salonu…“
„Jsi nemožnej… Můžeš mi laskavě říct, proč jsem tě nesejmul, a místo toho jsem si tě vzal?“ Zaúpěl Tom a Bill se zatvářil nadmíru uraženě.
„Třeba proto, že mě miluješ.“ Uculil se a panovačně našpulil rty.
„Jo, jako kafe, kytaru, moje auto, čepice, hip hop a spoustu jinejch věcí… tomu bych nepřikládal váhu.“ Mávl nad tím Tom rukou a Bill silně stiskl jeho penis.
„Tak proto, že jsem dobrej v posteli.“ Zavrněl Bill a ukazováčkem přitlačil na špičku Tomova mužství.
„Oh, nepochlubil jsi se, že jsi se dal k jehovistům, že jsi tak věřící…“
„Fajn… jak myslíš… tohle bude hodně pomalá a bolestivá smrt.“ Sykl Bill a pomalu s rukou zapohyboval.
„Tak to mám nejradši…“ Šeptl Tom a Bill ho okamžitě umlčel polibkem.
„Ještě budeš prosit, Zwingere…“ Sykl Bill a druhou rukou sjel na Tomova varlata.
Udržoval vražedně pomalé, ale o to intenzivnější tempo a Tomovi pomalu rašil pot na čele.
„Ještě nemáš dost?“ Sykl Bill a pustil se jazykem do Tomova krku, aniž by přestal Toma líně uspokojovat.
„Zatím nic moc, Zwingerová.“ Vyrazil ze sebe Tom zastřeně, dávajíc si velmi dobrý pozor na to, aby jeho rty neopustil jediný slastný vzdech.
„Tak fajn… nemiluješ mě, v posteli jsem na nic… vážně nevím, proč jsi mě nezastřelil, a už vůbec nevím, proč se tady snažím.“ Rozhodil Bill rukama, vyprostil se zpod Toma a vylezl z vany.
„To nemyslíš vážně…“ Vydechl Tom a jen lapal po dechu.
„Dobrou.“ Uculil se Bill, ani se neobtěžoval s županem a odkráčel do ložnice.
„Já ho fakt zabiju.“ Vydechl Tom, rychle vytáhl špunt a vmžiku už se Bill ocitl zády na zdi, nekompromisně uvězněn Tomovým tělem.
„Fajn… chceš pomalu umírat… žádnej problém.“ Sykl a vzápětí už Billovo tělo letělo vzduchem, aby mohlo přistát v peřinách.
„Jestli si myslíš, že budu škemrat o milost, seš na omylu, Zwingere…“ Sykl Bill a posunul se blíž k rámu.
„To ty budeš prosit a škemrat.“
„Uvidíme.“ Pousmál se Tom a ve vteřině už zase bránil svým tělem v pohybu tomu Billovu. Nekompromisně a bez soucitu plenil jeho ústa a Bill mu ochotně a se stejnou vervou oplácel, zatímco Tom ho chytil pod koleny a klínem se natěsnal k Billovu zadečku.
„Máš poslední možnost, Kaulitzi.“
„Moc kecáš, Zwingere.“ Sykl Bill a prohnul se slastí, když jeden z Tomových prstů zmizel v jeho těle.
„Připrav se na smrt.“ Šeptl Tom a znovu uvěznil Billovy rty, aby utichly jeho slastné steny, jak ho Tom zkušeně a neomylně dráždil na správném místě.
„Furt nic?“ Šeptl Tom Billovi do ucha a ten jen prudce zavrtěl hlavou. Ret měl už skoro prokouslý, ale takovou radost, aby začal sténat, Tomovi neudělá.
„Ale notak, miláčku…“ Brouknul Tom a přitiskl svoje rty pod Billovo ouško.
„Nenávidim tě, Zwingere.“ Sykl Bill a pevně stiskl víčka k sobě, když Tom přidal další prst, místečko pod ouškem opečoval jazykem, pak něžně kousl a nakonec pofoukal.
To už Bill nevydržel. Jeho rty opustil tichý sten, a to byl pro Toma jasný signál. Opatrně z Billa vyndal prsty a během mžiku už do něj pronikal.
„Tohle ti nedaruju…“ Zakňoural Bill a přirazil proti němu.
„Já vím, neuděláš mi snídani.“ Uchechtl se Tom a prudce se i s Billem v náručí vyšvihl do sedu.
Bill se ho chytil kolem krku a Tom pevně stiskl jeho boky.
„Připravenej na smrt?“ Šeptl Tom a znova se pustil do laskání kůže pod Billovým levým ouškem.
„Killing me softly…“ Šeptl Bill a s Tomovou pomocí se rozpohyboval nahoru a dolů.
Pomalým, vražedným tempem, které se každou vteřinou měnilo na vražedně rychlé…
„O.k… kecal jsem… v posteli jsi dokonalej.“ Vydechl Tom hned, jak zmoženě padl na postel a Bill v těsném závěsu za ním.
„To je dobrý vědět…“ Usmál se a spokojeně zavřel oči.
„Ještě furt mě nesnášíš?“ Zeptal se Tom po chvilce ticha a přitáhl si Billa k sobě.
„Snipa nebo já?“ Odpověděl Bill protiotázkou a Tom se jen zašklebil.
„To je vydírání, lásko.“ Upozornil ho Tom a líbl ho na tvář.
„No dobře… Auto nebo já?“ Zamrkal Bill a Tom se zatvářil nadmíru uraženě.
„Tohle už přeháníš…“ Zakňoural a Bill jen smutně mrkal, zatímco ho škrabkal na prsou.
„No dobře… jedině ty… Primadono…“ Usmál se a přetáhl ho na sebe definitivně.
„To je dobře.“ Zavrněl Bill, uvelebil se na Tomově rameni a během chvilky nevěděl o světě.
…………..
„No dobře, pojedu už dneska večer…“ Povzdychl si Tom a i s telefonem v ruce padl do křesla.
„Hele, ale jestli něco potřebuješ nutně zařídit, tak…“
„Ne… jen jsem chtěl bejt s Carou… ale když bude lepší odjet dneska, odjedu, tu akci nesmí nic narušit.“
„A jak se na to vůbec tvářila?“
„Neřek jsem jí, o co jde… bude to tak lepší… bude tady čmuchat hromada policajtů a mohla by se nechtíc podřeknout… Znáš je, ne, šli by na to přes malýho…“
„Cara snad není hloupá, ví, koho si vzala, podle mě by nic neřekla.“
„Ví, ale kdyby jí vyhrožovali, že jí vezmou syna, mohla by se složit a vyklopit všechno, co by chtěli… taky bych to udělal…“
„Takže dokud nebude mít za sebou všechna předvolání, nemám jí nic říkat?“
„Rozhodně ne… sice bude zuřit, až se dozví pravdu, ale pochopí to… Nedělám to přece pro sebe.“
„Zabije mě, až jí to řeknu. Vezme tu tvojí milovanou snipu a rozstřílí mě na cucky.“
„Né, neboj, možná bude křičet, ale tobě nic neudělá, spíš mám strach o svoje auto.“ Zasmál se Tom a Sebastián na druhé straně přitakal.
„A nechceš ho radši schovat?“ Zeptal se se smíchem a Tom se jen ušklíbl.
„Radši auto, než já, až se vrátím.“
„Taky fakt… Tak se měj, kámo a dej vědět hned, jak dorazíš. Už tam budou čekat, tak ať vím, že všechno běží podle plánu. Pokud to půjde jak má, policajti tady budou během dopoledne.“
„O.k. Hlavně se od ní ani nehni, je ti to jasný.“
„Neboj, nespustím ji z očí. Tak zlom vaz… čau.“
„Čau… a díky, Sebe…“ Rozloučil se Tom a smutně se pousmál…
„Killing me softly…“ Šeptl a potichu se vydal do kuchyně, kde Bill připravoval oběd.
„Kdo to byl?“ Zajímal se hned a odstavil z plotny těstoviny.
„Sebastian. Budu muset odjet už dneska, takže zítra ráno přijede…“
„Ale říkal jsi…“ začal Bill a rozechvěly se mu ruce. Přece mu něco slíbil…
„Promiň…“ Šeptl Tom a Billův výraz se rázem změnil. Smutek vystřídala zlost.
„Fajn… jeď si… Vidím, že jsi včera nic nepochopil… co bych taky čekal…“
„Bille, to se budem zase hádat?“
„Jo, klidně se zase budem hádat, protože na tohle já už nemam! Mně je nějaká tvoje akce u prdele, slíbil jsi, že odjedeš až zítra, myslel jsem, že se alespoň rozloučíme nebo já nevím, ale ty teď přijdeš, a úplně v klidu mi oznámíš, že odjíždíš už dneska a ani mi nechceš říct, o co se vlastně jedná!“
„Bille, přestaň křičet. Nemůžu ti to říct, takže se laskavě uklidni.“
„Ne! Neříkej mi kurva, co mám dělat a vypadni! Jeď si! Nechci tě ani vidět!“ Křičel Bill a po tvářích se mu rozkutálely slzy.
Tohle byl po včerejšku podraz…
„Bille, tohle neříkej… Já…“
„Vypadni!“ Sykl a ani ho nenechal domluvit. Nezajímalo ho, co mu chce říct. Už měl dost těch výmluv a všeho.
Klidně ho nechal odjet a ani se s ním nerozloučil. Nevěnoval mu jediný pohled, když za ním přišel těsně předtím, než odešel. Ani jediné slůvko.
Poslední, co mu řekl bylo prosté – Vypadni…
Ani zdaleka však nevěděl, jak moc toho bude litovat…
autor: Bitter
betaread: Janule
jzs to snad ne co to zase bude :((((
o.O .. Panebože.. Doufám, že se Tomovi nestane nic vážného.., taky ale mohl Billovi alespoň něco málo říct.. No..Uvidíme jak se to vyvrbí dál..;)
🙁
Toooo nebude dobrý 😀
¨prosím, ať se nikomu nic nestane, nebo to nepřežiju…
mimochodem, tak pomalá smrt xDD dokonalééé!
Oh četla jsem prwní řadu, která byla mimochodem dokonale úžasná a neodolala jsem ani teď a pustila se do čtení i druhé řady! 🙂 Omlouwám se, že ae komentuju až teď. Snad mi to autorka promine 🙂 Každopádně i druhou řadou nejsem zklamaná a wypadá welice zajímawě 🙂
Líbí se mi když mezi sebou mají hádky a pak chwíli na to se spolu wáleji w posteli! 😀 ♥
A kor w tomhle dílu to bylo nejwíc krutý! Miluju když si spolu takhle hrají a dowáději ♥
Každopádne u konce jsem se děsila. Každým přibýwajícím slowem :O
Jsem tedy zwědawá co se bude dál dít. Jsem napnutá ae zároweň mám obawy a strach! Doufám, že se Tomowi nic (wážného) nestane! Ae poslední slowa mi říkají opak! DOufám, že se ae jenom mýlim. Nediwím se ale Billowi, že takhle wyjel. Chápu jej. Já sama bych se asi chowala stejně na jeho místě. Každopádně i tak to zamrzí. Snad to ae bude dobrý! Musí!
Už teď se těším na další díl 🙂
No tak ten konec, fajne, sem napjatá jak kšandy – honem dál!!
Jak sem četla ten telefonát, tak sem si furt říkala: Kdo je to ta Cara? Nová postava? A až pozdějc mi to došlo 😀 😀 😀
a sakra.. xD
[7]: Cara je Bill 😀 Jak koukám, ty se w tom pěkně ztrácíš 😀
To nééé, teď už je jasné, že se Tomovi něco stane, to zase bude drasťák na moje nervy =)