Klietka 4.

Bill

Vrčím a mlátím okolo sebe rukama. On to myslel snad vážně, že budu bydlet v kleci. V tom případě, ať se mnou nepočítá při těch jeho slavných pokusech. Ani za nic. Ušklíbnu se.
„Něco jsem řekl. Nejsem zvíře, abych bydlel v kleci.“ zavrčím.

Tom

„Nevrť se tak, nebo tě tam v životě neodnesu,“ protočím oči. Odnesu ho do vedlejší místnosti. Nevím, co se mu na kleci nelíbí. Je to jako půlka mého a Andyho pokoje, a myslím, že ten pokoj je hodně velkej. Není ani tak klec, jako spíš pouhé mříže. Není to nic špatného, ještě jsem mu tam přitáhnul tu postel.

Bill

Zvednu nos, když vidím ty odporné mříže. Ani trošku se mi to nelíbí, takže ať zapomene na to, že s ním budu spolupracovat. Ať si to zkouší třeba na Andym, to mi je jedno…. Ale na mně rozhodně ne.
„Ty své slavné pokusy si zkoušej třeba na tom blonďákovi, ale se mnou nepočítej,“ ušklíbnu se a pořád sebou házím. Nenechám se tam zavřít!

Tom

Donesu ho tam a položím ho na postel. Zamknu a sednu si k němu.

„Nemyslel jsem, že budeš takovej,“ zamyšleně zamrkám.

„Takovej moc… Nevím, jak to říct.“ Pokrčím rameny a uculím se.

„A zvykneš si. Není to nic tak strašného.“ Na chvilku se odmlčím a zamyslím se. Začnu se nad svou myšlenkou smát.

„Myslím, že jsi donutil Andrease žárlit.“ Protočím oči.

Bill

Zvednu obočí. Buď jsem se zbláznil já, nebo on. Mluví úplně s cesty…
„Co sis nemyslel? A odkud mě vůbec znáš?“ Musím na něj pomalu, aby mi mohl vše vysvětlit. Potřebuji vědět spoustu věcí, a konečně tu není ten otrava…. Vysvětlí mi to v klidu a nebude se po něm nikdo plazit…

Bill

Skousnu si ret. Zní to zvláštně. Že se naboural do kamerového systému u nás v domě? To se mi nějak nezdá…. Všechno máme zabezpečený… Také se mi nezdají řeči s tím, že jsem rostl do krásy. Nevím, jestli se ho mám bát nebo ne…
„A proč myslíš, že Andreas bude žárlit?“ zeptám se. To je další otázka, která mě svědí na jazyku, a potřebuji na ni znát odpověď. Chci se Andrease nějak zbavit, nelíbí se mi…. Svým způsobem se ho i bojím… Udělám cokoliv proto, aby zmizel.

Tom

„No, Andy je zvyklý na moji plnou pozornost, a protože jsi tady teď i ty, a Andy je něco jako můj podřízený a zároveň… kurvička?? Nevím, ale mám k němu i nějaké citové pouto. Znám se s ním už dlouho. No a není rád, když je v blízkosti kdokoliv, kdo by ho mohl ohrožovat na tom, že bych se věnoval někomu jinému než jemu, což si v tomto případě teď ty.“

Bill

Teď tomu ještě nerozumím víc… Takže já mu budu dělat ještě kurvu? Ne, na to ať zapomene. Maximálně ty injekce, nic víc…
„Takže já ti budu dělat kurvu?“ ušklíbnu se.

Tom

Sjedu si ho pohledem. „No, jinak špatná nabídka by to být nemusela, ale já po tobě nic takového nechci, ale uvidíme, pokud budeš zlobit,“ ušklíbnu se a protáhnu se.

Bill

Rozklepu se. Zní to… Hnusně. Nechci mu dělat kurvu, nechci mu nijak sloužit… Zpočátku vypadal tak mile, a teď… Bojím se ho. Přeju si, aby odešel a nechal mě tu samotného.

Tom

„Hele, neboj, dělám si srandu,“ zasměji se.

„Ne, dobře…“ protáhnu se. „Nic takového dělat fakt nebudeš, na to mám jiný lidi,“ pousměji se. Rozhlídnu se okolo. No vážně to není zas tak špatné.

Bill

Bojím se mu už v čemkoliv věřit, ale nakonec přikývnu. Snad mi nic neudělá…
„Neměl bys jít za Andreasem?“ zeptám se, když se nechce vydat k odchodu. Myslel jsem si, že tu budu sám, když musím bydlet v kleci…

Tom

„Oh, jistě… Ten beztak už spí,“ uculím se a vstanu. Odemknu a vyjdu ven, zase pěkně zamknu.
„A ty by ses měl taky vyspat,“ mrknu na něj a chystám se k odchodu za Andym.

Bill

Přikývnu a otočím se ke zdi. Zavřu oči, ale nedaří se mi usnout. Přemýšlím. Je mi divné, že mě nikdo nehledá. Nebo mě hledají, ale neví kde…. Pochybuji, že tady o této základně někdo ví…

Tom

Dojdu pěkně za Andym. Nespí tak úplně, jak jsem si myslel. Sedí na posteli a drtí v rukou polštář. Vypadá… Naštvaně?! Chce se mi začít smát. Že by vážně žárlil. Protáhnu se.
„Nejdeš spát? Já bych si zdřímnul,“ usměji se na něj a posadím se k němu.

„Ne!“ ucukne a probodne mě vražedným pohledem. Nakrčím obočí.
„Copak se stalo?“ zamrkám nechápavě a chytím ho jemně za bradu, abych si ho přitáhnul pro polibek, ale ucukne.

„Chceš mě vyměnit?“ řekne hrubě. Nechápavě zamrkám.
„Ale Andy… Tebe? Nikdy bych tě za nikoho nevyměnil, vždyť to víš,“ pousměji se a prohrábnu mu vlásky.
„Nevypadalo to tak,“ povzdechnul si a kouknul dolů. Usmál jsem se a přitáhl jsem si ho za týl k sobě. Vpil jsem se mu dravě do rtů.

Bill

Ležím stále na stejném boku. Víčka mám k sobě pevně semknutá, ale že by se mi dařilo usnout, to ne…. Doma jsem usnul vždy hned, nechápu, proč tady nemůžu… Možná se bojím? Ano, bojím se. Bojím se zítřka, co mě bude očekávat. Bojím se Toma, co se mnou bude dělat, když neposlechnu tak, jak si představuje. Bojím se všeho….
Zaleskne se mi v oku slza. Zamáčknu jí, ale po ní se hned objeví další a další. Nechám je stékat, ale netuším, proč brečím…

Tom

Andyho nahé tělo se svíjí pod tím mým. Jsem namačkaný mezi jeho roztáhlýma hubenýma nohama. Několikrát jsem mu přejel navlhčenými prsty přes vstup. Prudce do něj přirazím.

„Aaah,“ zavzdychal a prudce zaklonil hlavu a semknul k sobě víčka. Prohýbal se v zádech. Moje přírazy byly pořád intenzivnější a intenzivnější, rychlejší a rychlejší, tvrdší a tvrdší. Pokoušel jsem se to udělat tak, jak vím, že se mu to líbí, jak vím, že to má rád. Sténal moje jméno a slastí křičel. Prohýbal se prudce v zádech.