autor: S & Doris
Tiché cinkání, duté klepání a škrábání. Nehty se třely o drsnou zem. Odíraly se a otupovaly, stejně jako jeho mysl. Sladká vůně prostupovala jejich těly. Byly to tři sladké vůně; horké kakao, horké mléko se štědrou dávkou medu a jasmínový parfém.
Bill seděl v tureckém sedu. Téměř se koleny dotýkal bezdomovcovy hrudi a s nakloněnou hlavou do strany zkoumal jeho tvář. Krátké vlasy, bez laku, mu spadávaly do očí. Sledoval Tomovy třepotající se řasy a nehty nervózně, s dávkou klidu, přejížděl po podlaze. Tom měl tak dlouhé, černé a husté řasy. Chvěly se jako peříčka.
Bill seděl v tureckém sedu. Téměř se koleny dotýkal bezdomovcovy hrudi a s nakloněnou hlavou do strany zkoumal jeho tvář. Krátké vlasy, bez laku, mu spadávaly do očí. Sledoval Tomovy třepotající se řasy a nehty nervózně, s dávkou klidu, přejížděl po podlaze. Tom měl tak dlouhé, černé a husté řasy. Chvěly se jako peříčka.
Tom pořád spal a Bill ho tiše pozoroval. Ty řasy se mu tak zamlouvaly. Záviděl mu je. Byly přirozeně krásné. Nepotřebovaly žádné umělé náhražky a nebo vrstvy řasenky. Tom zamručel a zakroutil hlavou, jak se probouzel. Nechtěl se probudit. Ta vůně v tom snu byla úžasná. Omamná, a jemu přivozovala pocit radosti. Otevřel oči a leknutím sebou škubl.
„Promiň. Nechtěl jsem tě vylekat. Ani vzbudit,“ odsunul se hned Bill chvatně od Tomova těla a rozpačitě si soukal pramen vlasů za ucho, který ne a ne držet tam, kde měl.
„Myslel jsem, že už budeš vzhůru. Donesl jsem ti snídani. Doufám, že kakao piješ.“
„Myslel jsem, že už budeš vzhůru. Donesl jsem ti snídani. Doufám, že kakao piješ.“
Tom stočil zrak na kouřící hrnky. Nebyl to sen. Cítil realitu. Jenže jemu to připadalo jako sen. Zívnul si a pomalu se posazoval, v jeho zádech křuplo značně jemněji, než kdykoliv dřív, když se probouzel v betonové rampě.
„Miluju kakao,“ podíval se s ulepenými víčky na Billa a netušil, co se to dělo, ale rychlostí zpomaleného blesku se sehnul těsně k Billovi a přes látku svého zastaralého, zašlého rukávu políbil Billa na tvář. Nechtěl se jej rty dotýkat na kůži, když nebyl čistý. Ale touha mu dát pusu byla větší, tudíž to vyřešil takto.
Bill vykulil oči, a vzápětí je tvrdě zavřel. Zalitoval hned toho, že tam překážela ona látka.
Bill vykulil oči, a vzápětí je tvrdě zavřel. Zalitoval hned toho, že tam překážela ona látka.
I když vlastně v další sekundě ani ne, jelikož představa Tomovy zanedbané dutiny ústní mu nedělala nejlíp. Ale musel uznat, že bylo milé dostat pusu po ránu. Tom by akutně potřeboval péči zubní pasty a kartáčku. Pak by se snad ani Bill takovým pusám nebránil.
„No… tak se najez.“ Pousmál se Bill na svého squotera a nehtama si poklepával do kolen. V hlavě ho začala nahlodávat otázka, co s ním vlastně teď bude dělat. Vzal ho sem před bouřkou a co dál? Když ho tu nechá, bude to jen otázka času, než z toho bude parádní průser, a když ho vyžene… bude si připadat blbě. Bill se musel v duchu opět pokárat. Co se vůbec co stará o to, jak si bude připadat.
„To jsou… Co to je?“ ukázal Tom prstem do misky čehosi sušeného a pozvedl obočí.
„Čokoládové, oříškové a ovocné cereálie,“ upřesnil Bill a podal Tomovi misku. „Mám nejradši tenhle mix. Dělám ho sám. A tady… máš mléko s medem. Můžeš ho pít i k tomu, mám to tak rád,“ ukázal Bill Tomovi, jak se chystá takovýto pokrm. Připadalo mu docela zbytečné mu to předvádět, ale nemohl vědět, zda někdy něco takového jedl. Nalil do jedné z misek bílou, hustou tekutinu se žlutým nádechem a lžící pomalu míchal. „Krásně to voní, Tome.“
„Čokoládové, oříškové a ovocné cereálie,“ upřesnil Bill a podal Tomovi misku. „Mám nejradši tenhle mix. Dělám ho sám. A tady… máš mléko s medem. Můžeš ho pít i k tomu, mám to tak rád,“ ukázal Bill Tomovi, jak se chystá takovýto pokrm. Připadalo mu docela zbytečné mu to předvádět, ale nemohl vědět, zda někdy něco takového jedl. Nalil do jedné z misek bílou, hustou tekutinu se žlutým nádechem a lžící pomalu míchal. „Krásně to voní, Tome.“
„Jo… cítil jsem to ve spánku,“ přikývl Tom a usmál se. Vonělo to krásně. Bylo mu jasné, že tuhle vůni si bude pamatovat už nadosmrti. Stejně jako typickou vůni Billových vlasů.
„Tak na,“ podal Bill Tomovi misku a ten ji ochotně přijal. Sklonil nos těsně nad okraj a zhluboka vdechl horkou voňavou páru. Lžící zkoumavě promíchal obsah misky a jedno sousto si vložil do úst. Bylo to tak dobré. Měl pocit, jako by v životě nejedl nic lepšího.
„Chutná ti to?“ naklonil Bill tázavě hlavu do strany a nejistě si okusoval ret. Ani nevěděl, proč mu tak moc záleží na tom, zda Tomovi chutná nebo ne. Bylo jasné, že by mu chutnal i chleba s máslem, takže u tohohle to byla téměř jistota.
„Strašně moc,“ rozplýval se Tom a převaloval sladký pokrm v ústech.
Tom snad až vzdychal. Ano, slabě zasténal nad tou dokonalou chutí. Pamatoval si moment, kdy nedávno vypil nalezený jogurt na lavičce. Tohle bylo ale miliónkrát jiné. Lepší.
„Mein Gott, jak se to… uhm,“ polkl sousto. Drobný oříšek rozkousl. „Ten med se tak příjemně táhne a sušené švestky, čokoláda…“ Tom hltal. Ano, připadal si už zase neslušně, kor když vydával ony nemravně znějící povzdechy, ale hlad a enormně sladká chuť s křupáním ho oblbovala.
„Mein Gott, jak se to… uhm,“ polkl sousto. Drobný oříšek rozkousl. „Ten med se tak příjemně táhne a sušené švestky, čokoláda…“ Tom hltal. Ano, připadal si už zase neslušně, kor když vydával ony nemravně znějící povzdechy, ale hlad a enormně sladká chuť s křupáním ho oblbovala.
Bill si nemohl pomoct, ale musel se hihňat. Tom mu nevěnoval pozornost. Byl až moc zaujatý miskou s jídlem. Bill tlumil svůj smích do rukávu. Tomovo sténání a vzdychání mu zkrátka evokovalo různé představy.
„Tome… nehltej. V klidu. Já ti to nesnim,“ zadusil v sobě na chvíli smích, aby se mohl vyjádřit. Začínal se obávat, že se mu tady Tom zakucká.
„Jo… jo… promiň,“ přikyvoval Tom, ale očividně tomu nedával žádný význam. Byl jako v tranzu.
„Tome… nehltej. V klidu. Já ti to nesnim,“ zadusil v sobě na chvíli smích, aby se mohl vyjádřit. Začínal se obávat, že se mu tady Tom zakucká.
„Jo… jo… promiň,“ přikyvoval Tom, ale očividně tomu nedával žádný význam. Byl jako v tranzu.
Bill teda jen poklidně zůstal sedět a vzal si svou misku se snídaní a po přípravě k úplnosti začal jíst. Přesunul se dobrovolně vedle Toma a posadil se též na matraci, potřeboval se pohodlně opřít a horká trubka od topení mu jen zpříjemňovala pojídání zdravé výživy. Seděl a jedl, koutkem očka bloudil pravidelně k Tomovi a sledoval jej. Bill nehltal jako jeho spolusedící, ale občasný povzdech mu neunikl… a byl z lahodnosti cereálií a mléka, nebo…?
Jednoznačně to muselo být z cereálií. Z čeho jiného taky. Miloval cereálie, a to byl jistě důvod jeho kňučivého vzdychání, které mu prostě občas uniklo.
„Kníkáš jako bys měl orgasmus,“ ozval se Tom a zčervenaly mu uši. Bill se zalknul. Takovou větu by snad od Toma nečekal.
„Ty máš co mluvit. Měl bys slyšet sebe ještě před chvílí,“ zakřenil se Bill, a celý zrůžovělý si zacpal pusu dalším soustem.
„Jo?“ pozvedl Tom obočí, a než dopil zbytek mléka z misky, řekl: ,,To by mě zajímalo, dlouho jsem se neslyšel.“ Bill se zakuckal a vyplivnul omylem na zem sousto, začal kašlat a zírat celý rudý na Toma. Ne, opravdu by to od něj nečekal. Od Toma opravdu ne. Připadal mu takový… jemný, něžný… jako plyšák.
„Ehm… cože?“ vypravil ze sebe šokovaně. Právě se s Tomem dostal na až moc intimní téma. Na druhou stranu by ale lhal, kdyby tvrdil, že ho to nezajímá.
„Jakto, že ses dlouho neslyšel? Když se uspokojuješ, tak se snad slyšíš, ne?“ pokrčil Bill rameny a pro změnu se zakuckal Tom.
„No, já… už dlouho jsem to nedělal.“ Zčervenal snad i na dolních končetinách a Bill se po něm nechápavě podíval. Krčil zamyšleně čelo. Neuměl si představit, že by si to nedělal. „Ono… když žiješ venku, tak… prostě to nejde. Je to… napřed nechceš kvůli infekcím, a pak už ani nemáš tak často chuť.“ Tom se za to styděl, ale právě mu říkal čirou pravdu. „Víš, prostě… ze začátku jsem měl samozřejmě chuť. Potřeboval jsem sex a ruční práce byla jediná možnost, jenže postupem času, jak jsem začínal být nemytý a nemohl si měnit spodní prádlo… přestal jsem to ze znechucení dělat. Bylo to příšerně těžké, měl jsem deprese a frustrace, jenže,“ pokrčil rameny. „Zvykl jsem si. Nedělal jsem to rok a půl. Nemyslím na to,“ ukončil Tom svou vyčerpávající zpověď sexuálních aktivit bezdomovce.
Bill ho poslouchal pomalu s pusou dokořán. Nečekal by, že Tom bude o tomhle mluvit. Navíc z toho byl nesvůj, jelikož nevěděl, co má na to říct.
„No… to máš můj obdiv.“ Jen ta představa, že by si to nedělal, nebo byl dokonce bez sexu, ho frustrovala. „No ale… raději změníme téma, jo? Musí to bejt nepříjemný.“ Poškrábal se na čele a odložil prázdnou misku. On ani nechtěl být tak taktní, jako spíš ho téma sex přivádělo do nebezpečné euforie.
Tom pokrčil rameny. Bylo mu to jedno. V tomhle byl jaksi flegmatický. Naučil se být. Musel takový být. Nehodlal kvůli sebeukájení dostat nějakou chorobu. Už tak toho měl nad hlavu. Navíc pojištění neměl z čeho platit. Tom byl bez lékařské péče a občasné chřipky a nachlazení byl nucen přecházet.
„Nechci být nemocný, proto si to nedělám, i když mám chuť… někdy,“ špitnul ještě potichu a uvědomil si, že je dost zvláštní jeho změna myšlení. Předtím by jej přece nenapadlo mluvit o sexu. A teď? Možná měl chuť si o tom alespoň povídat, když už nesměl nic provádět. Bill v duchu zanadával. Přesně tomuhle se chtěl vyhnout. Téma sex pro něj bylo největší afrodiziakum. A nechtěl, aby to dopadlo nějakou katastrofou. Nejistě se zavrtěl a snažil se vybavit si svoji babičku, když měla zánět lymfatických uzlin. Oh, dobrý. Vcelku to pomáhalo.
„Jsi v pohodě?“ zadíval se na něj Tom trochu podezíravě, a konečně i on odložil prázdnou misku.
„Jo jo…“ horlivě přikývl Bill. Raději by měl vyřešit, co teď s Tomem bude dělat, a ne že tu bude mluvit o sexu.
„Jo jo…“ horlivě přikývl Bill. Raději by měl vyřešit, co teď s Tomem bude dělat, a ne že tu bude mluvit o sexu.
„Jestli ti to vadí, tak už nebudu tak povídat,“ sebral Tom ze země misky a vrátil je zpátky na tác. Vzal si kakao a opřel se o zeď. Pomalu jej upíjel. Napadlo ho spoustu věcí, o čem by teď vykládal, ale bál se. Bál se reakce Billa. Ten raději chňapnul po kakau též a rychle do sebe nalil celý obsah, jako by to byl velký panák alkoholu. Břichem se mu valil příjemně teplý pocit.
„Máš fousy,“ uchechtnul se Tom.
„Těžko, já se holim pravidelně.“ Zatvářil se Bill dotčeně. Tom se upřímně zasmál.
„Já myslim od kakaa.“ O tom, že by Billovi mohly růst i jiné, než ty kakaové. Neuměl si to představit na jeho zženštilé tvářičce.
„Já myslim od kakaa.“ O tom, že by Billovi mohly růst i jiné, než ty kakaové. Neuměl si to představit na jeho zženštilé tvářičce.
„Aha.“ Sklopil hlavu Bill a nánosy čokoládového nápoje si otřel do dlaně. Za jiných okolností by teď seděl u sebe v obýváku a lil do sebe velice silnou kávu. Místo toho seděl ve sklepě s bezdomovcem. Ale kupodivu si nestěžoval. Bylo to vážně příjemné s někým po ránu mluvit.
„Hele, Bille?“ už zase ten opatrný a tázavý tón Tomova hlasu. Poposedl si nervózně a promnul krčí páteř. Bolela jej. „Nechci tě otravovat, ale…“ připadal si hloupě a nesměle. „Nemohl bys mi donést kýbl s teplou vodou a mýdlem. Já si už kurva potřebuju vyhonit!!“ vyhrkl bleskově ze sebe Tom a frustrovaně zaskučel. Čelo opřené o Billova kolena. Bill se zakuckal a bouchal se mezi klíční kosti, aby se aspoň trochu uklidnil. Že oni vůbec s tímhle tématem začínali. Teď z toho Tom nutně potřebuje uvolnění a Billa to značně znervózňovalo.
„Ehm… no… jo. Jasně. Hned jsem tu,“ koktal ze sebe a opatrně se soukal z matrace. Měl stáhnutý krk. Znovu se vykašlal na výtah a zapadl do bytu. Snažil se moc nepřemýšlet nad tím, k čemu ten kýbl napouští. Sebral z poličky mýdlo a jeden ručník, a opatrně se vracel zpátky. Hodně opatrně. Těžko by se vykecal, že jde jen vytírat sklepy.
„Ehm… no… jo. Jasně. Hned jsem tu,“ koktal ze sebe a opatrně se soukal z matrace. Měl stáhnutý krk. Znovu se vykašlal na výtah a zapadl do bytu. Snažil se moc nepřemýšlet nad tím, k čemu ten kýbl napouští. Sebral z poličky mýdlo a jeden ručník, a opatrně se vracel zpátky. Hodně opatrně. Těžko by se vykecal, že jde jen vytírat sklepy.
„Jee, dobrý den, pane Kaulitzi, kam s tím kýblem?“ Ooh, ne, bože. Přesně tohle Bill nechtěl. Všechno je proti němu. Za zády uslyšel stařecký zvědavý hlas důchodkyně, jež bydlela hned vedle jeho bytu. Protočil oči a s hraným úsměvem se k ní otočil. Zmrzlý to úsměv. Strnulý. Přetvářka.
„Jdu si umýt své auto,“ zalhal. Kdyby se vymluvil na úklid chodby, neuvěřil by mu nikdo. Bill nikdy neuklízel. Službu v domě neignoroval, ale raději zaplatil někomu z paneláku, aby to udělal za něj.
„Jdu si umýt své auto,“ zalhal. Kdyby se vymluvil na úklid chodby, neuvěřil by mu nikdo. Bill nikdy neuklízel. Službu v domě neignoroval, ale raději zaplatil někomu z paneláku, aby to udělal za něj.
„Aha… to krásné nové,“ pokyvovala uznale hlavou a Bill ztrácel trpělivost. Tahle ženská mu dokázala pít krev. Moc dobře věděl, že ho nemá ráda. Vždy lamentovala, když si Bill někoho pozval k sobě. Navíc to byli vždy muži, a tudíž jí bylo jasné, na co se Bill zaměřuje. Nebylo jí to zrovna po chuti a tak do něj ráda rýpala jakýmkoliv způsobem.
„Ano, přesně to,“ přikývl Bill a snažil se stále tvářit mile a přátelsky.
„Ano, přesně to,“ přikývl Bill a snažil se stále tvářit mile a přátelsky.
„Muselo být vážně drahé.“ Bill už málem ztratil trpělivost a obsah kýble po ní chlístnul.
„Ano, bylo drahé. Nezlobte se, ale opravdu musím jít. Nemám dnes moc čas,“ omluvil se a rychle se dal do dalšího pohybu. No skvělé. Teď se ještě musí modlit, aby Tom nebyl moc slyšet. Bylo mu jasné, že tahle Kelišová bude mít uši do všech stran. Rozčileně se odebral do sklepa a nyní zamknul.
„Jsem tady, ta stará píča mě viděla a byla zvědavá,“ prskal vztekle jak kocour a postavil kýbl s vodou na zem. Stál stále u dveří a rozčileně oddychoval. Když se jej zmocnila zlost, toužil po sexu. Ano, myslel na uklidnění živočišným způsobem. Opřel hlavu o zeď a dlaně si připlácl na čelo.
Tom krčil nechápavě čelo, ale nechtěl se vyptávat.
„Ehm… díky,“ zadíval se do průzračně čisté vody. Cítil se ale dost nervózní. Bill stál jen kousek od něj a Tom se potřeboval uvolnit.
„Bože, ona mě vždycky dokáže tak vytočit. Teď bych šukal, až bych brečel,“ prskal si Bill pod vousy a Tom málem celý kýbl převrhl. V první řadě v něm omýval svoje ruce a přemýšlel u toho, jak to provede s omýváním svého mužství. Billovy řeči ho ale krajně rozptylovaly.
„Ehm… díky,“ zadíval se do průzračně čisté vody. Cítil se ale dost nervózní. Bill stál jen kousek od něj a Tom se potřeboval uvolnit.
„Bože, ona mě vždycky dokáže tak vytočit. Teď bych šukal, až bych brečel,“ prskal si Bill pod vousy a Tom málem celý kýbl převrhl. V první řadě v něm omýval svoje ruce a přemýšlel u toho, jak to provede s omýváním svého mužství. Billovy řeči ho ale krajně rozptylovaly.
„No… určitě nemáš problém s někým jít,“ zkonstatoval a moc se na něj raději nedíval.
„Ne, to ne… ale taky to nejde jen tak s někým. Teď by to chtělo rychle a natvrdo,“ založil si frustrovaně ruce na prsou. Z toho rozčilení mu ani nedocházelo, že by tu být neměl, když se Tom chystá na intimní chvilku.
„No…“ zahučel Tom, v rukou mu klouzalo mýdlo. Připomínalo mu to vlhký penis. „Měl jsem rád všemožné způsoby. Někdy tvrdě, někdy mazlivě. Uměl jsem oboje,“ pokrčil rameny a vyhrnul si rukávy. Možná by si potom v té vodě mohl vyprat tričko.
„Copak už to neumíš?“ Tom raději zůstal mlčet a otočil se k Billovi zády. Rozepínal si pásek a zip u svých obrovských džínsů. Stačilo pár pohybů a kalhoty z něj sjely samy. Vylezl z nich a jeho tričko mu dosahovalo po stehna. Bill asi nehodlal jít pryč. Stále tam stál a mučil se.
Bill dokonce začal kňučet, jak intenzivně myslel na sex.
„Bože, Davide, zavolej mi. Zavolej. Jinak se dneska zblázním,“ zakláněl hlavu a stále ji opíral o dveře. Tom se v takové chvíli cítil nanejvýš trapně. Kýbl si postavil blíž před sebe, a co možná nejklidněji se začal omývat v příslušných místech. Bill sklonil hlavu zpět a zadíval se na Tomova záda. „Tak se mnou aspoň mluv. Nebo mě švihne úplně. Neodpověděl jsi mi,“ založil si dotčeně ruce v bok. Tom vzdychl. Jak měl mluvit, když měl momentálně v plánu něco zcela jiného?
„Nevim… už dlouho jsem nešukal,“ vysoukal ze sebe a dál se věnoval očistě. Znatelná úleva, cítit se znovu čistější.
„Bože, Davide, zavolej mi. Zavolej. Jinak se dneska zblázním,“ zakláněl hlavu a stále ji opíral o dveře. Tom se v takové chvíli cítil nanejvýš trapně. Kýbl si postavil blíž před sebe, a co možná nejklidněji se začal omývat v příslušných místech. Bill sklonil hlavu zpět a zadíval se na Tomova záda. „Tak se mnou aspoň mluv. Nebo mě švihne úplně. Neodpověděl jsi mi,“ založil si dotčeně ruce v bok. Tom vzdychl. Jak měl mluvit, když měl momentálně v plánu něco zcela jiného?
„Nevim… už dlouho jsem nešukal,“ vysoukal ze sebe a dál se věnoval očistě. Znatelná úleva, cítit se znovu čistější.
autor: S & Doris
betaread: Janule
😀 😀 😀 dokonalej díl!! 😀 😀 a Bill mu určitě brzo rád pomůže 😀 a ta sousedka mi připomíná tu babu, co bydlí pod náma 😀
Vždycky, když jsem tady zahlédla další díl téhle povídky, pořád jsem si říkala, mám to začít číst nebo ne no a nakonec vidíte, jak to dopadlo×D shltla jsem ji jedním dechem a u tohohle dílu jsem se vážně málem počůrala smíchy. To jsou témata×DD nejlepší situace úplně, ale to v celé povídce… a vidím, že Bill je velice taktní a samozřejmě nechává Tomovi potřebné soukromí×D Holky píšete prostě úžasně, těším se na další díl, to snad ani nedospím×D
[1]: Nejdříve jsem se chechtala u povídky, a pak mě ještě dorazil ten tvůj komentář o soudsedce xDDD A víš, co je nejzajímavější, že tyhle baby bydlí v každém baráku, oni je tam snad nasazujou xD
Jak už jsem řekla, skvěle jsem se pobavila, na jednu stranu je mi Toma hrozně líto, on je takové pako roztomilé, upřímné =) Myslím, že už jsme jenom krůček od okamžiku, kdy Bill Toma pozve do své koupelny, popřípadě mu vypomůže s tím honěním, aby to po tak dlouhé době aspoň stálo za to xD
Skvělý díl =D
wááááááá úžasnej díl! Hrozně se mi líbí ten konec! Prý mluv se mnou! 😀 jako by se to dalo, žeo Tomi :)) hodně rychle dál prosím 🙂 miluju tuhle povídku!
wooow odvážnej díl xDD super :))
Zlatíčka víte co mě na celý tý povídce dostává nejvíc?? Vaše komentáře 😀 Já se vždycky směju jak pako 😀 Díky moc. Jsme opravdu rády že se to líbí
Ať Bill vydrbe Toma sám, ne? Pak na to můžou hupsnout jdu na další dílek… p.s. Doufám, že ta zvědavá bába tam bude víckrát! Žeru kelišky xDD
Tak teraz by si ho už vážne mal vziať do kúpelne a poriadne vydrhnúť a mali by obaja po probléme. Tá suseda určite pozrela kam s tým kýblom ide 😀 takú máme aj mi, asi sú nasadené v každom baráku.