Homeless 12.

autor: S & Doris

Bill se málem zakuckal vlastní slinou. Tohle bylo od Toma tak… machrovské, drsné. Cosi se mu na tom strašně líbilo. Znělo to dobře.
„Tak bys to měl asi zkusit…“ zamumlal si Bill zmučeně pro sebe a stále měl pootevřené rty. Chtěl, aby mu zavolal jeho šéf. Chtěl to. Potřeboval to.
„Nebudu šukat kde koho na potkání. Nikdy jsem to nedělal. Nepotřebuju to vyhledávat,“ odbyl jej Tom a přitiskl si svou dlaň do již docela vzrušeného klína.
Bill ze sebe vydal jakýsi ne dobře identifikovatelný frustrovaný nářek. Jediné, co ho ještě drželo zpátky, bylo, že si uvědomoval, jak Tom vypadá. Spíše to, že je z ulice. Jinak by už dávno zvolal tu větu „šukej mě!“ Kolena se mu skoro podlomila, když Tomovi uniklo tiché vzdychnutí. Billův mozek začal pracovat na tom, že by bylo vhodné opustit místnost a počkat v chodbě, ale jeho dolní končetiny zřejmě zakořenily do podlahy.
„Bille… mů-můžeš…“ vzdychl Tom a snažil se nedržet svůj penis v ruce. „Můžeš mě nechat pár minut soukromě?“ zaprosil a stálo ho hodně přemáhání, aby sundal svou dlaň pryč. Oproti Billovi mu nepřišlo na mysl vůbec to, že by mohl mít něco s Billem zrovna teď. Že by mu mohl poskytnout jakési uspokojení.
„Ehm…“ zaklapal Bill pusou a několikrát se zakymácel. „Jo, promiň, už jdu,“ pomalu zmizel za dveřmi, kterými před chvílí přišel. Měl pocit, že má nohy z olova.

„Do hajzlu, vzpamatuj se.“ Popleskal se po tváři a lopatkami se opřel o oprýskanou zeď. Špičkou boty narážel do protější zdi úzké chodbičky. Snažil se uklidnit sám sebe. Nebýt tak vynervovaný, a hlavně nebýt tak při chuti.
„On je jen kluk z ulice. Špinavý, smradlavý… milý…“ Bill byl na pokraji šílenství. Zatahal se silně za vlasy a zavrčel.

Tom se opřel zády o zeď a rozkročil nohy. Hlavu sehnutou. Užíval si pohled na svůj vzrušený rozkrok. Už tak dlouho jej neviděl v plné kráse. Tak dlouho nebyl úplně nahý…
„Ooh, Tome… stojí ti zase. Takhle krásně se vidíš a za pár minut budeš stříkat…“
Zaujatě vyplázl špičku jazyka a zkroutil ji k hornímu rtu. Prsty omotal kolem kořene svého penisu a pomalu vyjel ke špičce.

„Ooh…“ vzdychnul. Připadalo mu to tak intenzivní, a to ani pořádně netiskl prsty k sobě. Palcem začal kroužit po špičce a slastně usykával, když vynaložil zvýšený tlak na vystouplou hranu.

Stáhl si předkožku a ještě jednou se začal prohlížet.
„Jo, umyl jsi ho dobře,“ zkonstatoval a přičichl si k dlani. „Voní…“ Tomovy oči se rozzářily jako lampiónky čokolád. Měl nesmírnou radost sám ze sebe. A za všechno vděčí Billovi.
Kdyby mohl, tak by se tu snad prohlížel do skonání světa. Byl se sebou maximálně spokojený. Až si začal připadat trochu divně, že byl vzrušený a měl na to vážně chuť. Zkrátka ji neměl tak dlouho, že teď mu to připadalo i zvláštní, ale bylo tak zatraceně příjemné se sám sebe dotýkat.
Ještě lepší by bylo pronikat do horkého těla, ale to by byl až moc nadstandard, ke kterému by potřeboval i člověka, jenž by mu ukázal a dal lásku.
Stiskl pevně prsty kolem svého mužství a pomalým, táhlým a pevným pohybem přejel od kořene k žaludu.
„Sakra, sakra…“

Musí být potichu. Nemohl si dovolit tady kdovíjak křičet. Bylo to docela obtížné. Po takové době, kdy cítil slast, ho to stálo opravdu velké přemáhání i ze sebemenšího doteku. Mírně krouživými pohyby masíroval vrcholek, který postupně vlhnul. Na co při tom měl myslet? Na něčí tělo? Ale na čí? Přivřel víčka a ústa nechal pootevřená, aby pak nemusel narychlo dohánět zásoby kyslíku.
Nenapadal ho nikdo. Tom nikoho neznal. Nikdo ho nevzrušoval a na svou bývalou přítelkyni nemyslel dávno. Nezaslouží si to za to, jak se k němu zachovala.
„Ne, ne!“ vykřikl Tom. Lekl se sám sebe. Lekl se toho, co se s ním dělo. „Nesmíš dolů!“ Tomův penis uvadal. Jako květina bez vody, tak Tomovo mužství bez představy.
Bill za dveřmi nadskočil leknutím. Otevřel dveře a vešel zpátky. Bez ohledu na to, že by neměl, nebo by měl aspoň zaklepat. Teď mu to nějak nedocházelo. Slyšel jen Tomův zmučený výkřik a potřeboval se ujistit, že je v pořádku.
„Tome, stalo se něco?“ Promluvil na něj a zůstal několik kroků od jeho zad s rukou ve vzduchu, jak se chtěl dotknout jeho ramene.
„Jsi v pořádku?“
„Nejsem!“ křičel Tom. „Spadnul mi!“
„Kýbl?“ podíval se Bill k zemi. Uslyšel fňuknutí.
„Ne,“ Tom plakal nervama. „Můj… mezi nohama,“ pravil sklesle a poníženě Tom. Byla to pro něj samotného potupa, a teď se dokonce znemožnil i před Billem. Každý chlapec v jeho věku je nadržený, a zrovna Tom by být neměl? Ba on byl, ale jak uplynulo mnoho času bez jakéhokoliv sexuálního objektu…
Billovi zrůžověly uši. Nevěděl, co mu na to má říct a bylo mu jasné, že Tom se musí cítit vážně potupně.

„To… to nic není. To se stává. Uděláš to příště. Až to půjde,“ snažil se mluvit klidně a vyrovnaně.
„Jenže já to chci, jen… sakra nevím, na co mám myslet.“ Zabědoval Tom a Bill se zatvářil skoro až lítostivě. V první moment ho napadala otázka, jak mu může pomoct, ale hned mu došlo, že zrovna on asi nijak.

„Chceš… chceš třeba nějaký… ehm… porno časopis?“ teď už Bill nevěděl, co jiného nabídnout. Porno video těžko, nechtěl si Toma brát do bytu a takovýto levný, avšak ne na peníze, plátek perverzních novin, by mohl mladému bezdomovci posloužit. Tom jen zavrtěl hlavou a otřel si hřbetem ruky vlhké oči.
„Děkuju moc za všechno, přízraku. Ale ne, nemám rád tyhle věci,“ Tom se sehnul k zemi pro svůj svršek a v mžiku byl oblečený, otočen k Billovi čelem. Cítil se nanejvýš trapně. Chtěl zmizet. „Možná bych už měl jít a neobtěžovat tě tu. Bouřka už dávno není.“

Bill rozpačitě stál před ním. Absolutně nevěděl, co si má myslet a jemu samotnému to celé nebylo příjemné.

„Jak… jak myslíš.“ Přikývl Bill. Tom lehce vzdychl a sebral svoji milovanou lahev. Protáhl se kolem Billa.
„Nemusíš odcházet.“ Otočil se na něj Bill a Tom se zastavil mezi dveřmi. Rád by zůstal, ale nebyl si tím jistý.

„Nechci ti dělat potíže. Už tak jsi pro mě udělal hodně.“

„Ale…“ Bill sám nevěděl, co by řekl.
„Děkuju ti, Přízraku, za všechno. Udělal jsi můj šedý svět opět barevným,“ usmál se na něj Tom, bohužel ne zářivě, ale upřímně a od srdce. Pozvedl ruku v lehkém zamávání a s nadějí v duši, že jej Bill znovu navštíví, přímo utekl studem pryč.
Bill tam stál neschopen slova. Díval se do dveří, kudy Tom odešel. Jeho tělo se trhaně pohupovalo dopředu a dozadu, jak se chtělo za Tomem rozběhnout a přivést ho zpátky, a zároveň si takový čin zakazovalo. Nakonec jen Bill sebral kýbl, mýdlo a ručník a vracel se do svého patra. Zatřásl hlavou. Neměl by se tak starat. Tak se prostě stalo, no a co. Tom mu aspoň vyřešil problém, co s ním.
„Tak už to máte umyté?“ Ozval se otravný hlas jeho sousedky. Bill zavrčel.

„Nestarejte se.“ Odsekl a zavřel se v bytě dřív, než stačila šokovaná stařenka cokoliv namítnout.

„Baba jedna plesnivá,“ ulevil si kopnutím do dveří. „Se vsadím, že mě špehovala,“ prskal vztekle všude kolem. Možná ani vzteklý nebyl tak, jako byl mrzutý a přešlý. Zamknul za sebou, kýbl s ostatními věcmi odnesl do koupelny, kde jej vylil, umyl a opláchnul společně s mýdlem, a ani jej nevyhodil. Dřív by se už ani nedotkl něčeho, co měl takovýto člověk v rukou. Zhasl za sebou v místnosti, kde se vykonávala obvykle hygiena, a odebral se po pár minutách s hrnkem silné kávy do obývacího pokoje k televizi. Sedl si, nohy složil pod sebe a v hlavě slyšel jako vzdálenou ozvěnu Tomova hlasu, když říkal „Udělal jsi můj šedý svět opět barevným“. Billovi to přišlo nádherné.
Musel se usmát. Vlastně skoro všechno, co mu Tom říkal, bylo nádherné. Jako oslovení, které pro něj měl. Bill ho dost dobře nechápal, ale líbilo se mu. Přízrak. Znělo to krásně. Upíjel kofeinový nápoj a přepínal jednotlivé programy.

„Samý hovadiny.“ Zaprskal a nechal kanál na jednom z hudebních programů. Nadskočil, když mu na stole začal poskakovat vibrující telefon ohlašující SMS zprávu.

„Sláva. Někdo tam nahoře mě miluje.“ Zaradoval se Bill a vyskočil na nohy. Psal mu David. Za dvě hodiny měl být v práci.

„Kurva, já se tak těším dneska, že to není možný!“ vypnul honem všechny spotřebiče, skočil se rychle osprchovat, sebral si potřebné věci a kabelku, a letěl z bytu jako střela. Gumy Audi jen zapískaly, rozčeřily prach a Bill odjel pryč.

autor: S & Doris
betaread: Janule

8 thoughts on “Homeless 12.

  1. Tak jsem si představila Toma v akci, jak tam ve sklepě stojí nahý a dělá si dobře, a jak do toho vleze ta příšerná baba xDDD Ta by pak všude vykládala, že ten blonďák ho měl jak nebožtík Álois xD
    Dnešní díl byl celkově skvělý, a nejskvělejší je, že Bill už začíná cítit vůči Tomovi víc než přátelské pocity, už ho to pěkně dostává, ale stejně je to pako, jinak by si Toma vymydlil v té svojí luxusní koupelně a pak by mu ukázal praktické využití ložnice, to by byla krása….už se na to těším =)

  2. doprdele!!!!!!!!proč se sakra bill udržel xD a já se těšila jak to do něj tom našije…gggrrrr xD

  3. No sakra…tak Billda teda Tomovi nevypomoh…nevadí, jistě to jednou příjde. Jsem zvědavá, jestli ho zase navštíví, myslím, že podvědomě stejně nechtěl, aby Tom odešel.[2]: a nebo naopak×D v téhle povídce by mi sedělo, kdyby byl spíš Bill ten dominantnější. I když Tom říkal jistý věci, pořád mi připadá takovej sladkej, hodnej a něžnej…jak jednou řekl Bill, takovej plyšák×DD těším se na pokračování:)

  4. aaach jaj… chudák Tomi! Po dlouhém čase mohl dělat věci a ono to takhle dopadne… :(( chudáček… já však doufám, že mu to někdo (Billí) v dohledné době vynahradí :))) jinak nádherné :))

  5. Včera jsem přečetla všechny díly, ale až dnes jsem se dostala ke komentu….no prostě super povídka, to co se mezi nima pomalu rodí mě velice těší a tak krásně se to čte, tento díl byl teda velice elektrizující a já jsem s každým řádkem čekala, že něco proběhne…z Billa se stává pěkný lidumil, jen ať tak urputně nebojuje s tím svým já…měl by se nechat unášet na vlnách lásky (jaj toto kecám)…ne, prostě super povídka, moc se těším na další díl a doufám, že ho pozve k sobě domů co nejdříve…

  6. néé proč Tom odešel? 🙁 a Bill ho nechal jít 🙁 doufám že se Tom vrátí, nebo že za nim Bill přijde jeste :)) rychle dalšíí díl 🙂

  7. "Ooh, Tome… stojí ti zase. Takhle krásně se vidíš a za pár minut budeš stříkat…"
    oh, tahle hláška mě tak trošku…ehm… dostala. Smíchy jsem si poslintala obrazovku  akorát ten konec byl smutný. Obdivuju, že se kluci vůbec dokázali takhle chladně rozloučit bo teda spíš mi to přišlo srdce rvoucí *crying*  jdu na další

Napsat komentář: Calypso Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics