Devil in the detail 11.

autor: GingerBalletGirl

Okey, takže díly, které  jsem měla předem napsané, už  jsou všechny publikované, a odteď  si budete muset počkat na každý další díl, než ho napíšu. 🙂 Ale jelikož vás mám moc ráda a miluju vaše komentáře, které mě dělají neuvěřitelně šťastnou, tak se budu snažit to utrpení neprotahovat a psát o 106, ať to tu máte co nejdřív 😉 Každopádně, blížíme se do finiše, protože protahovat ten příběh před rozuzlením by bylo zbytečné vycpávání prázdného prostoru mezi záchytnými body v ději, a to by byla nuda, takže si držte klobouk, odteď to bude celkem fofr 😉
Lásku, mír a twincest <3   Ginger :*
                                                                                             
442     
Varná konvice s cvaknutím oznámila, že dokončila ohřívání vody. Nikdo v pokoji tomu však nevěnoval pozornost. Slaboučké černovlasé stvořeníčko sedící na židli v malé kuchyňce hotelového pokoje tupě zíralo do zdi a hluboce přemýšlelo a vzpomínalo, co se to vlastně včera stalo. Probudil se až dopoledne, a to jen proto, že ho vzbudil telefonát od Davida, který se ptal, jestli mu už je líp, a oznámil, že se má k večeru stavit do studia. Hned tušil, že od Dejva dostane pěkné kapky za ten zpackaný koncert, ale slíbil, že přijde. Cítil se, jako by měl kocovinu. Jeho hlava třeštila, žaludek měl jak na vodě a i mírné světlo jdoucí zpoza závěsů ho řezalo do očí. Dal vařit vodu na kafe, sedl si na židli a tam taky zůstal.

Obrazů si moc nevybavoval, protože toho stejně včera moc neviděl, a když už, tak rozmazaně. V hlavě mu zůstal matný obrys davu. Tisíce očí, tisíce rukou. Vybavil si ten zvuk, ten hukot jako ve včelím úle, který dav vydával vždycky, když mizel z podia. Pak viděl záchodovou mísu. Tu myšlenku rychle zahnal, nechtěl na to vzpomínat. Ještě teď ho bolel žaludek. Vzpomínal si na ten houpavý pocit, kdykoliv se postavil na nohy. Divil se, že byl schopný ještě přitom běhat, i když to byla otázka života a… pozvracení podia.
Ale jeden obraz, který  mu utkvěl v paměti, byl na rozdíl od ostatních pozitivní.

Tom se svou kytarou, světlo reflektoru dopadající mu na dětsky hladkou pokožku, jeho elegantně  tenké prsty klouzající po stříbrných strunách.
Ustarané oči, které  se na něj dívaly v kabince.
Úsměv, který mu věnoval, když mu pomáhal vyjít z veřejných záchodů.

A ten pocit, který si k těm okamžikům přirovnával…
Divný.
Napadalo ho tolik slov, které  by to definovaly líp, ale on věděl jen to, že je to divný. Všechno z toho večera mu splývalo v jednu řeku barev a zvuků, ale co se Toma týče, pamatoval si naprosto jasně. Každé slovo, které mezi nimi padlo. A hlavně každý pocit. A proto mu to připadalo divné. Nepodobalo se to ničemu, co k němu cítil předtím. Celkem ho to dokonce děsilo, ale nakonec usoudil, že byl tenkrát doslova otrávený a Tom na něj jen byl milý, to je celá záhada.

Ze zamyšlení ho vytrhlo vědomí, že si dal nechat uvařit vodu na kafe. Rychle přešel ke konvici a otevřel ji. Pára už z ní nešla, což znamená, že voda vychladla. Zasakroval a znovu zapnul ohřívání. Oči ho štípaly od nesmytého makeupu, a tak zamířil do koupelny, čehož vzápětí litoval.
Měl pocit, že mu někdo zrcadlo vyměnil za plakát Samary. Počítal s tím, že má naprosto rozmazané oční linky a stíny, ale nemohl pochopit, proč má pusu černou jako nějaký death-metalový-kyber-punkový-pseudo-emo-antikrist. Ještě větší šok přišel, když otevřel ústa v němém výkřiku a zahlédl černý jazyk i zuby. Podlomila se mu kolena, a kdyby se včas nezachytil umyvadla, už by měl hlavu rozbitou o kachličky.
To UHLÍ!
A Tom, který mu ho dal! Jasně, zastavilo to jeho… otravu… Ale to celou dobu zpíval před 6 tisíci lidmi s černou držkou? Copak je Marilyn Manson???
Bojovně uchopil kartáček na zuby do jedné ruky a pastu do druhé. Hodlal se toho zbavit. S tímhle odmítá vyjít z domu.

„Ehm, Bille?“ ozval se opatrně Geo, když Bill beze slova vplul do studia a posadil se do křesla. Byl rád, že tam nebude jen on sám s Davidem, ale ostatní tři členové si teď sesedli kolem něj a zírali.
„Já vím, že jsem ti to říkal už o těch dredech předtím, ale vážně máš nějak rudý obličej. Teda konkrétně… ústa.“ Dořekl Georg. Bill by se bránil nějakou z jeho ostrých poznámek, ale nechtěl, aby ostatní zahlédli i šedé zuby a tmavý jazyk. Tom jen odvrátil zrak, jako by s tím neměl nic společného.
„Vypadáš, jako by tě někdo zbil,“ ozval se ustaraně Gusta. Korunu tomu nasadil David přicházející s papíry v ruce, které vzápětí upustil s výkřikem.
„Proboha, Bille, co se ti stalo?“ to už Billovi stačilo k prolomení jeho mlčení.
„Co vám je sakra do mojí pusy?“ Sotva to vyslovil, uvědomil si skrytý dvojsmysl a směšnost jeho věty ho rozhodila ještě víc.
„Ok, tak dobře! Kouřil jsem černocha, a proto mám podrážděnou pusu, šedé zuby a černý jazyk! Jestli vám to udělá radost!“ zakřičel naštvaně a založil si ruce na prsou. Ostatním způsobil menší záchvat smíchu, ale po chvíli se uklidnili a už se k tomu nevraceli.

Nakonec se k Billově štěstí ukázalo, že David ho nechtěl zlynčovat, ale dotáhnout některé nedokonalosti, kterých si včera všimnul. Tom za ním po koncertu zašel, a vysvětlil mu, co ty jejich úprky ze stage měly znamenat. Nasypal si popel na hlavu a David ho nezabil za slib, že už se to nikdy nestane, a flašku Amundsena.
Bill měl hlasivky ještě  pořád trochu podrážděné, a tak to chvílemi při zpěvu skřípalo, ale nikdo mu za to nevynadal. David se očividně postaral o nepříjemné otázky, které by ostatní mohli na Billa mít ohledně včerejška. Samozřejmě nemohl tušit, že si Bill bude drhnout začerněnou pusu od uhlí kartáčem a přijde nateklý jako Kačer Donald, takže těmto nepříjemným otázkám se nevyhnul.  
Po zkoušce se Tom rozhodl zajít za svým dvojčetem. Když se k němu blížil, nepřirozeně se mu rozbušilo srdce. Tentokrát ne strachem, že podělá některou část svého plánu, ale tím, že tohle už žádná součást plánu nebyla, a on naprosto nevěděl, proč to teda dělá. Jeho plán se zhroutil po tom, co se obrátil proti němu. Málem Billa zabil, a to ho vyděsilo. Rozhodl se s tím přestat. Jasně, byla to věc, na které dělal tři roky. Tři! Ale za tohle mu to nestálo, tohle už bylo příliš. Chtěl se Billovi pomstít, potrestat ho, ne ho zabít.
„Bille?“ poklepal bratrovi na rameno. Ten se překvapeně otočil a zamrkal při pohledu na Tomův obličej, který byl tak blízko tomu jeho.
„Jen… jsem ti chtěl říct, že ti to dneska šlo. Víš jak, i přes to, co se včera stalo. Mimochodem, jak se cítíš? Už ti je líp?“ Bill byl překvapen Tomovou péčí a… celkem přátelským přístupem? Nešije on na něj zase nějakou boudu? Zůstal ostražitý.
„Jo jo, je mi fajn. Ráno mi bylo líp. Ale…PAK JSEM SE PODÍVAL DO ZRCADLA!“ vyjel po něm naoko. Tom se jen nevinně usmál a podrbal se v dredech.
„Jak si mě mohl nechat jít před ty lidi s černou držkou? Jsem snad negr?“ Bill uraženě nafouknul tváře a založil si ruce v bok. Tom se rozesmál.
„Ale no tak. Vypadal jsi roztomile! Fanynky doslova šílely.“ Spustil Tom omluvným tónem a silně stiskl Billa do objetí, aby už nemohl nic navrhovat. Bill se pořád zlobil, ale objetí ho zaskočilo tak, že ho veškerý vztek přešel. S Tomem se neobjímali od té doby, co byli malí. Až teď si uvědomil, jak mu to chybělo.  
Odskočili od sebe právě  ve chvíli, kdy do místnosti opět vplul David. Vypadal, jako by si něčeho šňupnul.
„Hoši, nebudete mi věřit!“ nadšeně začal promlouvat.
„Právě mi volala Katty, víte která, hubená zrzka z MTV PR managementu. Neuvěříte, co mi řekla!“ zvídavě se podíval po čtveřici hudebníků, ale když viděl jen nechápavé výrazy a otevřená ústa, odpověděl si sám.
„Máme nominaci na MTV music awards v kategorii… bubny prosím… nejlepší kapela!“ kluci ještě chvíli jen hleděli a pak propukli v upřímný jásot. Poplácávali se po zádech a skákali jak šílenci na sedačce, až se unavili a popadali přes sebe jako při rugby. Bill skončil hrudníkem na tom Tomově. Ucítil pod sebou jeho tlukot srdce a zvednul pohled. Zase se dostavil ten pocit „Divný“ z rána, ale tentokrát se mu Bill nebránil. V těch očích bylo tolik něhy. Odmítal se přestat dívat, bylo mu tak dobře, ale kouzelná chvíle byla přerušena, když Georg kopl nohou a jeho podrážka udělala Billovi na tváři vzoreček.
„Listingu, ty píčo! Okamžitě ze mě oba slezte a běžte si nafackovat!“ Géčka se se smíchem odvalila a Bill se bleskově posbíral z pobaveného Toma. Chvatně si upravil vlasy a pohledem zavraždil Georga i s jeho botou. Červená tvář ho pálila, ale měl radost, že je opět ve své Diva kůži a „divný“ pocit je ten tam.  
Podpatky doklapaly ke dveřím a Bill vyšel do uličky před studiem. Přehodil si tašku přes rameno a vydal se po promočeném chodníku. Už se stmívalo a posledních pár dnů neustále pršelo. Hodně se ochladilo, takže cesty byly i pro taková silná auta, jakým jeho Audi bezpochyby bylo, ne moc pohodlné a bezpečné. I přesto zamířil do podzemních garáží, protože odmítal jet metrem a mačkat se na ty upocené a nemyté lůzy. Zalovil v kabelce, když se ze stínu vedle něj vynořila černá mužská postava. Otočil se na něj, a když zjistil, že ho nezná, chystal se zakřičet, ale tvrdá ruka mu přistála na ústech a jeho výkřik zanikl v drsné dlani cizince.

autor: GingerBalletGirl
betaread: Janule

10 thoughts on “Devil in the detail 11.

  1. Ježiš, ještě tohle…myslela jsem, že to je všechno, jako že to vyřeší a bude láska nekonečná (:D :D) a najednou…nový zvrat? Ty jo…

  2. Sis, kam toto dál povede mi fakt není jasné.. O.O divný
    a k takovému pěknému konci se to schylovalo! :D… však ono to pěkný konec taky mít bude, VIĎ! *snaží se tomu uvěřit*

  3. Kdo to co to ??? :O Billa znásilní bo zabije a Tomovi se zasteskne? xD Snad ne….. a já ještě nechcu konec… nemuže to brzo skončit!

  4. Gingeeeer! Jakoo! protest! Já se ti tady konečně rozhodnu napsat komentář (vidíš to? VIDÍŠ TO?! xD) a ty to stopneš v takové napínavé části..to už je skoro jak americké seriály 😀 to už bychom si možná i zasloužili nějaký pozitivnější "alternativní konec" xD *pomrkává a hází štěněčí pohled*

  5. [9]: Vidím to, VIDÍM!!! 😀 😀 😀 Hodná holka *drbe tě za uchem a háže ti suchar* xD A tak pokud budeš pěkně prosit, tak tobě a Kikině napíšu alternativní konec, KDYŽ SE MI BUDE CHTÍT, protože hned po DITD chystám jinou povídku, takže budu pracovat na ní 😉

Napsat komentář: Yana Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics