Innocent BawdyHouse 140.

autor: Clarrkys & Disturbed Angel
389
Tom: (Usměju se a nahnu se nad tebe. Začnu tě líbat na krku a na zádech. Rukama tě hladím.)
 ‎
Bill: (Přivřu oči a trochu se prohnu.)
Tom: (Roztáhnu ti zadeček a pomalu do tebe proniknu. Zavzdychám.)
 ‎
Bill: (Zakloním hlavu a vydechnu.)
Tom: (Začnu se pohybovat a vzdychat.) Už… Už na mě nebudeš pouštět… Ledovou vodu? (Zachichotám se.)
 ‎
Bill: Podle… toho, jak… Jak se budeš chovat. (Uchichtnu se.)
Tom: (Začnu přirážet silněji a culím se.) A tohle se ti to… Líbí?
 ‎
Bill: Mhmm. (Brouknu a přikývnu.) Jak jinak. (Pousměju se.)
Tom: (Pohybuju se a potom vezmu do ruky i tebe.)

 ‎
Bill: (Pootevřu pusu a vydechnu.) Ry… Rychleji.
Tom: (Začnu přirážet rychleji i rychleji pohybovat rukou a hekám jako zvíře.)
 ‎
Bill: (Taky vzdychám. Do toho ta voda… Kout je úplně zamlžený. Vzdychnu. Prohnu se a udělám se.)
Tom: (Chviličku po tobě zakřičím a udělám se taky.)
 ‎
Bill: (Přitisknu obličej na ty studené kachličky a dýchám.)
Tom: (Mám zavřené oči a rozdýchávám to. Zamotá se mi trochu hlava a padám dozadu. Narazím ale zády do dveří, které se naštěstí jen tak nerozbijí. Trochu zmateně koukám.)
 ‎
Bill: (Otočím se na tebe.) Je… Je ti něco?
Tom: (Podívám se na tebe.) Ne, dobrý… (Zhluboka dýchám.)
 ‎
Bill: (Chytnu tě za tváře.) Opravdu?
Tom: Jen se mi trochu… Zatočila hlava. (Přivřu oči. Teď zase.) Ale už je to dobrý.
 ‎
Bill: Pojď radši ven. (Chytnu tě za ruku a pomůžu ti ze sprchového koutu.)
Tom: (Vlezu ven a opřu se rukou o zeď. Vezmu si osušku a přehodím si ji přes sebe.)
 ‎
Bill: Tomi… (Řeknu vyděšeně a taky si vezmu osušku.) Co mám dělat?
Tom: Nic… To… To je v pohodě. (Pousměju se.)
 ‎
Bill: Pojď si sednout. Lehnout… Pomůžu ti.
Tom: To je dobrý. (Sám se pomalu rozejdu do ložnice a lehnu si. Dám si ruce na bříško. Nezdá se to, ale několik dní jsem skoro nic nejedl a hodně mě to břicho bolí. Mám ho i trochu propadlé. Když přijdeš za mnou, zrovna mi zakručí v žaludku.)
 ‎
Bill: Máš hlad? Já něco ti uvařím.
Tom: Nemusíš. Stejně bych se z toho pozvracel. (Přetočím se na bok. Možná mě to přestane bolet.)
 ‎
Bill: Aspoň to zkusíš. (Řeknu a jdu dolů. Udělám ti nějaký vývar.)
Tom: (Když odejdeš, tak přemýšlím. Zavřu oči. Skoro usnu, spíš jenom tak bdím.)
Bill: (Po chvíli jdu nahoru s hrnečkem. Vejdu do ložnice a koukám na tebe.)
Tom: Mhm. (Trošku zakňučím a přitáhnu si kolena blíž k sobě.)
 ‎
Bill: (Sednu si k tobě.) Pojď, zkus něco sníst.
Tom: (Otevřu ospalá očka se zoufalým výrazem.)
 ‎
Bill: Aspoň trošku. Zlato… Udělá ti to dobře.
Tom: Tak… Dobře. (Trochu se posunu a posadím se do tureckého sedu a přehodím si přes sebe deku, protože jsem pořád nahý.)
 ‎
Bill: (Vezmu lžičku. Trochu ti to pofoukám a začnu tě krmit.)
Tom: (Koukám na tebe, když mi to několikrát dáváš do pusy. Potom už sklopím hlavu a nechci.) Připadám si jako pitomec, když mě tak krmíš. (Zašeptám.)
 ‎
Bill: Nech toho, Tome. Pomáhám ti. To je samozřejmé.
Tom: Cítím se trapně.
 ‎
Bill: Přede mnou?
Tom: Jo… (Špitnu a ještě víc sklopím hlavu.)
 ‎
Bill: Seš jak malej… Tak ještě trochu sněz. (Řeknu a mám nachystanou lžíci.)
Tom: Nechci, není mi dobře. (Zase si lehnu.)
autor: Clarrkys & Disturbed Angel
betaread: Clarrkys

7 thoughts on “Innocent BawdyHouse 140.

  1. Tom má normální absťák, ono by to už asi bylo moc přitažené, no, je zajímavé, že představa těhotného Billa mi přijde roztomilá a v podstatě normální xD, totéž u Toma na mě působí šíleně, skoro úchylně xD, tak uvidíme =)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics