autor: Catherine & Sch-Rei
Tom
Pomalu se do postele položím a přikriju se peřinou. Otočím se zády k Andreasovi a zavřu oči. Potřebuju spánek, vyspat se, co nejrychleji usnout a spát minimálně do odpoledne. Pořád sebou nějak házím a nemůžu najít vhodnou polohu. Jsem zatraceně unavený, ale ne a ne usnout. Chvíli se mi zdá, že je tady šílené horko, po chvilce je mi zase zima. Hrrr… Blbá postel.
Pomalu se do postele položím a přikriju se peřinou. Otočím se zády k Andreasovi a zavřu oči. Potřebuju spánek, vyspat se, co nejrychleji usnout a spát minimálně do odpoledne. Pořád sebou nějak házím a nemůžu najít vhodnou polohu. Jsem zatraceně unavený, ale ne a ne usnout. Chvíli se mi zdá, že je tady šílené horko, po chvilce je mi zase zima. Hrrr… Blbá postel.
Bill
S hlasitým výkřikem se probudím. Jsem celý zpocený a klepu se. Koukám vystrašeně kolem sebe. Mám sucho v puse, potřebuju se napít. Opatrně se začnu zvedat.
S hlasitým výkřikem se probudím. Jsem celý zpocený a klepu se. Koukám vystrašeně kolem sebe. Mám sucho v puse, potřebuju se napít. Opatrně se začnu zvedat.
Tom
Nevím, jestli mám halušky či co, ale zdálo se mi, jako bych někoho slyšel křičet. Zavrčím a schovám si hlavu pod peřinu. Ne, to se mi určitě zdálo, tak! Potřebuju spát, zatraceně! Přetočím se na bok, čelem k Andymu. Po chvilce v té poloze usnu.
Bill
Zvednu se a jdu ke dveřím. Po cestě zavadím o stojan, kde jsou různé lahvičky, a všechno spadne na zem.
„Sakra,“ zakleju a snažím se tomu vyhnout, abych se nepořezal. Rozsvítím světlo. Nechápu, proč ten stojan dával ke mně do klece.
Zvednu se a jdu ke dveřím. Po cestě zavadím o stojan, kde jsou různé lahvičky, a všechno spadne na zem.
„Sakra,“ zakleju a snažím se tomu vyhnout, abych se nepořezal. Rozsvítím světlo. Nechápu, proč ten stojan dával ke mně do klece.
Tom
Zase něco slyším.
„Umm!“ zakňučím a shodím ze sebe deku. Jde to… od Billa? Povzdechnu si a vylezu z postele. Potichu vyjdu z pokoje a zavřu za sebou dveře. Vejdu do místnosti, kde je Bill. Oh, světlo. Zamrkám.
Bille?“ pípnu a rozhlídnu se okolo.
Zase něco slyším.
„Umm!“ zakňučím a shodím ze sebe deku. Jde to… od Billa? Povzdechnu si a vylezu z postele. Potichu vyjdu z pokoje a zavřu za sebou dveře. Vejdu do místnosti, kde je Bill. Oh, světlo. Zamrkám.
Bille?“ pípnu a rozhlídnu se okolo.
Bill
Jsem u lahviček a snažím se najít nějakou vcelku. Zpozorním, když vidím Toma… Jdu ke kleci tak, aby mě slyšel a nemusel jsem řvát.
„Tome, já… Omlouvám se. Chtěl jsem se jít napít, a jak tu byla tma, narazil jsem do toho stojanu a všechno spadlo,“ řeknu rozklepaným hlasem. Bojím se, že nastane nějaký trest.
Tom
Mám až moc unavený mozek na to, abych teď něco řešil. Možná mě to naštve ráno, ale teď si jenom přeji být co nejrychleji v peřinách. Přejdu blíž ke kleci. Pohled mi spadne na Billovo „vyvedené“ dílo.
„Auuum…“ zabručím a nakrčím obočí. Poškrábu se na hlavě.
„Nepořezal ses o nic?“ zazívám. To světlo mě nutí mít zamhouřené oči, je moc ostré.
Mám až moc unavený mozek na to, abych teď něco řešil. Možná mě to naštve ráno, ale teď si jenom přeji být co nejrychleji v peřinách. Přejdu blíž ke kleci. Pohled mi spadne na Billovo „vyvedené“ dílo.
„Auuum…“ zabručím a nakrčím obočí. Poškrábu se na hlavě.
„Nepořezal ses o nic?“ zazívám. To světlo mě nutí mít zamhouřené oči, je moc ostré.
Bill
Zakroutím hlavou.
„Ne. Já se o nic nepořezal… Moc se omlouvám. Udělám, cokoliv budeš chtít,“ šeptnu a natáhnu se. Je vyšší, a tak si musím stoupnout na špičky. Opřu hlavu o mříže a nesměle se mu otřu o rty.
Zakroutím hlavou.
„Ne. Já se o nic nepořezal… Moc se omlouvám. Udělám, cokoliv budeš chtít,“ šeptnu a natáhnu se. Je vyšší, a tak si musím stoupnout na špičky. Opřu hlavu o mříže a nesměle se mu otřu o rty.
Tom
Spokojeně se pousměju.
„Cokoliv? Mmm… No, něco si na tebe vymyslím, neboj se,“ pousměji se a pohladím ho po tváři.
„Asi bych to měl… uklidit,“ povzdechnu si.
Spokojeně se pousměju.
„Cokoliv? Mmm… No, něco si na tebe vymyslím, neboj se,“ pousměji se a pohladím ho po tváři.
„Asi bych to měl… uklidit,“ povzdechnu si.
Bill
„Pokud mi dáš něco na uklizení, klidně to udělám já. Kdybych nebyl tak zbrklý, nic se nestane,“ vydechnu a mříží se chytnu.
„Pokud mi dáš něco na uklizení, klidně to udělám já. Kdybych nebyl tak zbrklý, nic se nestane,“ vydechnu a mříží se chytnu.
Tom
„Umm… To je dobrý, uklidím to,“ kousek od Billovy klece je takový menší kýbl. Vezmu ho a přitáhnu ho k sobě. Začnu do něj házet rozbité sklo. Unaveně při tom žmourám.
„Umm… To je dobrý, uklidím to,“ kousek od Billovy klece je takový menší kýbl. Vezmu ho a přitáhnu ho k sobě. Začnu do něj házet rozbité sklo. Unaveně při tom žmourám.
Bill
Jdu zpátky k posteli a sednu si na ni. Koukám na Toma. Konec konců… Není ošklivý. Ba naopak. Je velmi pěkný.
Jdu zpátky k posteli a sednu si na ni. Koukám na Toma. Konec konců… Není ošklivý. Ba naopak. Je velmi pěkný.
Tom
Sesbírám to a nechám to tak. Otočím se k Billovi.
„Tak… Pěkně se vyspi, a…“ zazívám a protočím oči. Bože… Postel, postel… Spánek, spánek!
„Dobrou,“ pousměju se.
Sesbírám to a nechám to tak. Otočím se k Billovi.
„Tak… Pěkně se vyspi, a…“ zazívám a protočím oči. Bože… Postel, postel… Spánek, spánek!
„Dobrou,“ pousměju se.
Bill
Usměji se a odvážím se ho pohladit.
„Dobrou noc.“
Usměji se a odvážím se ho pohladit.
„Dobrou noc.“
Tom
Usměji se na něho a přikývnu. Ještě mu letmo na čelo vtisknu pusu a zmizím za dveřmi. Vejdu zpátky do pokoje. Andreas pořád v té samé poloze spí. Nakrčím nos.
Usměji se na něho a přikývnu. Ještě mu letmo na čelo vtisknu pusu a zmizím za dveřmi. Vejdu zpátky do pokoje. Andreas pořád v té samé poloze spí. Nakrčím nos.
Bill
Lehnu si bez napití a snažím se zase co nejrychleji usnout.
Lehnu si bez napití a snažím se zase co nejrychleji usnout.
Tom
Pokrčím rameny a lehnu si do postele. Zachumlám se do deky. Po chvilce se mi konečně podaří usnout.
Pokrčím rameny a lehnu si do postele. Zachumlám se do deky. Po chvilce se mi konečně podaří usnout.
Bill
Spokojeně spím až do rána. Noční můry zmizely a já můžu spokojeně oddechovat.
Spokojeně spím až do rána. Noční můry zmizely a já můžu spokojeně oddechovat.
Tom
Proberu se až ráno. Pootevřu oči a podívám se na druhou stranu, kde spal Andy. Zvednu obočí. Není tady? Ušklíbnu se. Zazívám a posadím se. Možná bych měl jít zkontrolovat Billa… Nebo se první podívat po Andym? Kousnu se do rtu….. Bill. Vstanu z postele a vycapu z pokoje.
Proberu se až ráno. Pootevřu oči a podívám se na druhou stranu, kde spal Andy. Zvednu obočí. Není tady? Ušklíbnu se. Zazívám a posadím se. Možná bych měl jít zkontrolovat Billa… Nebo se první podívat po Andym? Kousnu se do rtu….. Bill. Vstanu z postele a vycapu z pokoje.
Bill: Spím přitisknutý na stěnu. Spokojeně se ze spánku usmívám.
Tom
Potichu dojdu do místnosti.
„Bille?“ šeptnu. Žádná odpověď. Asi ještě spí, hm? Pousměju se a dojdu mřížím. Zvednu obočí a usměji se.
Potichu dojdu do místnosti.
„Bille?“ šeptnu. Žádná odpověď. Asi ještě spí, hm? Pousměju se a dojdu mřížím. Zvednu obočí a usměji se.
Bill
„Tomi,“ šeptnu ze spaní a pohladím zeď. Zdá se mi o tom… Jak je na mě hodný a nic na mě nezkouší.
„Tomi,“ šeptnu ze spaní a pohladím zeď. Zdá se mi o tom… Jak je na mě hodný a nic na mě nezkouší.
Tom
Pousměju se a posadím se a kousnu se do rtu. Otevřu klec a potichu vejdu dovnitř. Zavřu za sebou. Sednu si opatrně na postel, tak abych ho nevzbudil. Pohladím ho hřbetem ruky po tváři.
Pousměju se a posadím se a kousnu se do rtu. Otevřu klec a potichu vejdu dovnitř. Zavřu za sebou. Sednu si opatrně na postel, tak abych ho nevzbudil. Pohladím ho hřbetem ruky po tváři.
Bill
Otřesu se pod dotekem a otočím se na druhou stranu. Něco zamručím, ale spím dál.
Otřesu se pod dotekem a otočím se na druhou stranu. Něco zamručím, ale spím dál.
Tom
Nakloním trošku na strunu hlavu. Zamrkám. Pohledem jezdím po jeho obličeji. Je pěkný, vážně… Povzdechnu si.
Nakloním trošku na strunu hlavu. Zamrkám. Pohledem jezdím po jeho obličeji. Je pěkný, vážně… Povzdechnu si.
Bill
Začnu se pomalu probouzet. Trošku se hejbnu a otevřu oči. Rozkoukávám se. Koukám všude kolem sebe…
„Tome?“ šeptnu, jakmile si ho všimnu a pomalu se začnu posazovat.
Začnu se pomalu probouzet. Trošku se hejbnu a otevřu oči. Rozkoukávám se. Koukám všude kolem sebe…
„Tome?“ šeptnu, jakmile si ho všimnu a pomalu se začnu posazovat.
Tom
„Vyspaný? Chtěl jsem tě jenom zkontrolovat, jestli jsi v pohodě. Andreas někam zmizel,“ pokrčím rameny.
„Spalo… Spalo se ti dobře?“ zamrkám.
Bill
„Jo… Jsem vyspaný. A spalo se mi dobře. Děkuji,“ usměji se. Andreas. Myslím si, že se někam schoval, aby mohl spřádat nějaký plán, jak mě zneškodní. Určitě mi něco provede… Tím jsem si nadmíru jistý.
„Dneska jsem ho ještě neviděl.“ zakroutím hlavou.
„Jo… Jsem vyspaný. A spalo se mi dobře. Děkuji,“ usměji se. Andreas. Myslím si, že se někam schoval, aby mohl spřádat nějaký plán, jak mě zneškodní. Určitě mi něco provede… Tím jsem si nadmíru jistý.
„Dneska jsem ho ještě neviděl.“ zakroutím hlavou.
Tom
Usměju se.
„V pohodě,“ kývnu.
„Nemáš hlad… Nebo… Žízeň? Kdybys něco potřeboval, tak řekni.“
Usměju se.
„V pohodě,“ kývnu.
„Nemáš hlad… Nebo… Žízeň? Kdybys něco potřeboval, tak řekni.“
Bill
„Já bych… Asi bych si dal snídani.“ Kousnu se do rtu a nejistě se na něj podívám.
„Ale klidně si nejdřív vyber splátku za to, že jsem to rozbil,“ ukážu hlavou na místo, kde ještě večer byly plné skleněné lahvičky.
„Já bych… Asi bych si dal snídani.“ Kousnu se do rtu a nejistě se na něj podívám.
„Ale klidně si nejdřív vyber splátku za to, že jsem to rozbil,“ ukážu hlavou na místo, kde ještě večer byly plné skleněné lahvičky.
Tom
Skousnu si ret.
„No, je pravda, že je to… Menší… Ztráta? Ale v pohodě, to se nějak dá do pořádku, v klidu,“ mrknu na něj.
„A… Co by sis dal?“
Skousnu si ret.
„No, je pravda, že je to… Menší… Ztráta? Ale v pohodě, to se nějak dá do pořádku, v klidu,“ mrknu na něj.
„A… Co by sis dal?“
autor: Catherine & Sch-Rei
betaread: Janule
Strašne sa teším , že je už 9 diel. Pamätám si , keď mi to Katt , teraz už Catherine posielala a ja som nadávala jak pes , že to nieje dokončené 😀 A je to jedna z mojich najobľúbenejších poviedok 🙂
Takže, právě jsem přečetla i všechny předchozí díly. Musím uznat, že styl vašeho psaní, se mi opravdu líbí. A Sch-Rei, vypadá to vypadá, že se podívám i na další z tvých povídek (nejen na tu první řadu Liebe…).
Docela jsem jenom nepochopila (ale to je jen můj problém), že se jim Billa podařilo tak lehce unést, vždyť je to syn prezidenta. Z těch pokusů mi je trošku úzko, ale pokud má být efekt takový, že Bill k sobě pustí Tommyho, tak proč ne. Líbilo se mi, jak byl k Billovi Tom jemný a hodný. Andreas musí pořádně zuřit, ale to se mu tedy taky nedivím.
Bude to ještě hodně zajímavé a já si pokračování rozhodně ujít nenechám.
Líbí se mi, že se Tom o Billa tak hezky stará, ale stejně se bojím, co s ním má za záměry…ty pokusy se mi nelíbí. A ještě mě zajímá, jestli Billa náhodou nehledá policie i tajné služby v celém státě =)
[3]: Tohle mě taky napadlo, jak je možné, že Billa ještě nenašli. Tak důležitý syn…