Obsession 36. (1/2)

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
438
BILL
Pořád nemůžu uvěřit tomu, co jsem se před chvílí dozvěděl. Co mi ten andílek sdělil. Jak moc se mi svěřil a vyznal mi svoje city. Kéž by si uměl představit, jak moc to pro mě znamená. Moje veškeré myšlenky jsem věnoval momentálně už jen jemu. Ten telefonát v baru, jako by se mi vykouřil z hlavy, jako by snad ani nikdo nevolal. Teď je tu ON a nikdo jiný. Jen on a já… my. To on je ten jediný, kdo mě dělá šťastným. On je jediný důvod, proč se ráno probudit, a dokonce s úsměvem na tváři. On je důvod proč jít spát a těšit se na ráno, protože dnes už vím, že se probudím po jeho boku. On je pro mě vším. Miluju tenhle život. Protože můj život je on. A vždy bude.
Jakmile jsem si trošku prosušil vlasy ručníkem, docupital jsem jen v županu k sobě do ložnice. Vzal si čisté boxerky a s ručníkem i županem jsem se vrátil do koupelny. Co když na to už zapomněl nebo nechce? Co když se mu budu nutit?
Tom už byl totiž dávno hotový, já si myl ještě vlasy. V rychlosti jsem si vyčistil zuby, navoněl se a šel jen v boxerkách k němu. Zaklepal jsem na pootevřené dveře a nakouknul dovnitř.
„Smím?“ zeptám se s lehkým úsměvem na tváři.
„Jasně,“ usměje se a opře se na loktech. Když mi dá souhlas, zavřu za sebou dveře a jdu pomalu k němu. Posadím se na postel a usměju se.
„Co budeme zítra dělat?“ zeptám se informačně. Jak trapný okamžik.
„Co budeš chtít. Možná bychom mohli vyrazit do Grand Canyonu nebo se konečně pořádně kouknout po městě, hm,“ usměje se a pomalu se přesune do sedu.
„Zítra bych volil město,“ protáhnu se. „Ale tak, dohodneme se zítra. Jak se nám bude chtít. Vždyť jsme na dovolené.“
„Přesně tak. Třeba budeme líný jako prasata a budeme se celý den vyčerpaně válet v posteli, co,“ zasměje se a přileze až ke mně.
„Mhhm, to ale není vůbec špatný nápad,“ pousměju se a dolezu k němu taky.
„Hlavní je, že budeme spolu, ne?“ zaculí se a obejme mě kolem pasu.
„Přesně tak,“ opřu se o něj. Asi jsem se dočista zbláznil. Ale co když pro něj nejsem dost přitažlivý?

„Tak co s tím uděláme?“ vydechne a pohladí mě po tváři, zadívá se mi do očí.
„S čím přesně?“ narovnám se a pootevřu rty.
„S tím naším milováním,“ otře se mi o rty svými. Bože, nezapomněl na to. Asi by chtěl, stejně tak jako já. Nedokážu si představit, že bych tohle udělal s někým jiným. Chci se s ním milovat. Jen s ním.
„To zní pěkně vyzývavě,“ pousměju se trošku a líbnu ho.
„Jde jen o to, jestli to pořád chceš,“ usměje se a pomalu nás přetočí tak, až se ocitnu pod ním. Pokrčím jednu nohu a přitisknu ji k němu.
„Chci,“ řeknu naprosto jednoduše.
„Tak to sis nemusel brát boxerky,“ zasměje se a vecpe se mi mezi nohy. Začnu se tiše smát.
„Nebuď sprostej, přece se sem k tobě nepřifařím nahej a ty mi řekneš: „Jdu spát, dobrou.“ To by bylo vážně trapný,“ zasměju se a stáhnu si ho na sebe. Nohy od sebe roztáhnu a jakmile se vecpe mezi ně, trošku stisknu.
„No… to asi jo,“ začne se smát. „Ale na druhou stranu bych poznal hned, že to chceš.“
„Mm, to by ztratilo kouzlo,“ usměju se. „Navíc, já… nevím, jestli tohle chceš i ty.“
„Chci. Chci tebe a chci se s tebou… milovat,“ vydechne mi na rty a pomalu se o mě otírá pánví. Rukama mu sjedu po zádech na zadeček a přitisknu si ho na sebe.
„Miláčku…“ zašeptám jenom a začnu ho líbat, ale už opatrně.
„Mmhh,“ vydechne už jen a začne mi polibky oplácet. Začnu proti němu i zlehka přirážet. Přesně tohle chci. Vezme mě pod kolenem, nohu mi ještě víc pokrčí a roztáhne, čímž se na mě víc namáčkne. Začne se intenzivně třít. Vzdychne a skousne si ret. Se zakňučením ho zas pustí. Začnu se sápat rukou po jeho boxerkách. Chci mu je už sundat. Už nechci, aby nic kazilo a zakrývalo tu jeho dokonalou postavu, tělíčko.
„Ještě…“ vzdychnu prosebně a nohama ho stisknu víc k sobě, aby tření bylo ještě intenzivnější.
Tolik už mu chci umožnit tu slast. Ale co když to pro něj bude nepříjemné? Co když udělám něco špatně nebo se do mě nedostane? Ne, Bille, klid. Nemysli na to, ne, nemysli na to. Bude to dobré.
Přichytí mě za bok a začne přímo přirážet. S každým přírazem tiše zasténá a stiskne mi stehno v dlani.
„Sundejme si ty boxerky, chci tě cítit co nejvíc,“ zašeptám a políbím ho. Beze slova mě pustí a v mžiku je ze mě skoro serve. Usměju se a udělám totéž.
Když jsme oba konečně nazí, stáhnu si ho zase na sebe a začnu se třít přímo. Rozkrok o rozkrok.
„Ježiši… uuhm,“ zasténám a prohnu se trošku v zádech. On je tak zatraceně dobrý.
„Bille,“ vzdychne a lehne si na mě. Rukama se zapře vedle mojí hlavy, aby byl v mojí výši, „sevři mě pořádně nohama,“ vydechne a začne se silně otírat svým rozkrokem o můj. Hned jak to řekne, tak ho pevně sevřu a přirazím proti němu.
„Mmhha…“ Je úžasný cítit, jak vlhne a otírá se o mě a já o něj. Zavře oči a hlasitě vydechne. Začne se do rytmu intenzivně třít a skloní se ke mně. Snaží se utišit tím, že mě bude jemně líbat. Chvíli mu to líbání oplácím, ale pak se odtáhnu a nahlas zavzdychám.
„Chci tě už v sobě!“ zakňučím.
„Tak se otoč,“ vzdychne, ale pořád přiráží.
„Ne, já… já na tebe chci vidět,“ řeknu naléhavě. Přestane se hýbat a jen si olízne rty. Posadí se a chvíli si mě prohlíží, zřejmě přemýšlí.
„Co se děje?“ řeknu nejistě. Řekl jsem nebo udělal něco špatně?
„Přemýšlím, jak to nejlíp udělat,“ vysvětlí.
„Aha, komplikuju to…“
„Dobrý, to zvládneme… snad,“ zasměje se, ale slyším v jeho hlase tu nejistotu, „každopádně, prozatím se otoč. Nejdřív tě musím trošku… roztáhnout,“ usměje se.
„Jo, jo, já vím,“ usměju se a otočím se a směle na něj vysadím zadeček. „Máš tady ten lubrikant?“
„Někde jo,“ pohladí mě po zadečku a s úsměvem se rozhlédne. Jen se lehce usměju a přivřu pak oči. Kleknu si na čtyři a sám si rukou zajedu na zadeček a roztáhnu od sebe půlky. Prstem si přejedu po vstupu a začnu kolem něj kroužit.
„Mmhh, sakra, až budeš ve mně, asi se udělám blahem po pár vteřinách.“
„Kašlu na lubrikáč. Nevím, kam jsem ho dal,“ mávne rukou a otočí se ke mně.
„No to nekašleš, nechci to s problémem. Pak by mi bylo trapně,“ přiznám. A ještě by mi natrhnul zadek.
„Neboj se. Od čeho jsou sliny?“ Slyším, jak se kření.
„Tak už to udělej, aspoň prsty zatím. Nebo mám začít bez tebe?“ podzvednu obočí.
„Nikam nepospíchej,“ pohladí mě po zádech a začne mi prstíkem konečně kroužit kolem vstupu.
„Ani nevíš, jak tě chci. Nediv se,“ pousměju se sladce a pak jen přivřu spokojeně oči. Pomalu zajede prstem dovnitř po první článek prstu. Trochu s ním zatočí a pomalu jede dál.
„Jo…“ oddechnu a vyšpulím na něj zadeček víc. Pomalu s ním uvnitř otáčí a začne mě jemně líbat na levé půlce zadečku. Musím se na to konto trošku usmát.
„Líbí se ti to?“ zeptá se tiše a začne prstem pomalu hýbat dovnitř a ven.
„Jo…“ nasucho polknu a začnu se hladit rukou v rozkroku. „Je to příjemný…“ Jen se tiše zasměje a prstík vytáhne.
„Mmh… ještě,“ zaprosím.
„Mám něco lepšího,“ provleče pode mnou ruce a pořádně si mě roztáhne. Ucítím na zadečku jeho horký dech. Pootevřu rty.
„Ah, prosím,“ vzdychnu slabě. Ucítím, jak se mě dotkne špičkou jazyka a pomalu přejede po otvoru. Skoro sebou až cuknu. Je to naprosto dokonalý. On si dává tak záležet. Zafuní a jede zpátky dolů. Začne mě pěkně olizovat a ucítím, jak v dlani tiskne mé varlata. Přičemž se prohnu v zádech a nahlas vzdychnu jeho jméno. Bože, nečekal bych, že tohle bude tak zatraceně dobré. A já tohle chci prožít s ním. Protože nevím, co přijde. A na tohle chci vždycky vzpomínat a vědět, že to byl on, s kým jsem se takhle prvně miloval a koho jsem doopravdy miloval a milovat vždy budu.
TOM
Zlehka přejedu jazykem po tom malém otvůrku od Billova zadečku a vydechnu. Nikdy jsem si ani nepomyslel, že bych mohl tohle dělat. Že bych mu snad chtěl lízat zadek. Ale teď? Tak strašně toužím po tom, abych ho ochutnal. Tak moc se chci dostat jazykem co nejhlouběji do jeho zadečku a dělat mu dobře. Mezi prsty lehce sevřu levou půlku jeho zadečku a jazykem zůstanu na otvoru, jako bych se dovnitř chtěl dostat. Raději čekám, kdyby mě chtěl na poslední chvíli zastavit. Ale on na mě zadeček vyšpulí jak jen může a skoro se mi až nabízí.
„Ještě, prosím,“ pošeptá. Donutí mě to k úsměvu. Bříšky prstů mu sjedu po zadečku a vydechnu. Opravdu jako dětská prdelka. Tak děsně hladká, jemná a sametová. Chci ji tolik hladit a líbat. Ale teď mě čekalo něco mnohem hezčího. Velikánské dobrodružství uvnitř Billova zadečku.
Trochu jsem si poposedl, abych to měl co nejsnazší. Prsty každé ruky jsem dojel téměř až k Billovu otvoru a roztáhl ho, jak to jen šlo. Potřeboval jsem prostor, plno prostoru. Bill se ani nepohnul, jen vyčkával a vnímal každý můj dotek. Ačkoli mě ze začátku trápilo svědomí a nervozita, šlo to automaticky. Bál jsem se, že něco pokazím, že něco udělám špatně. Přece jenom jsem tohle nikdy nedělal. Ale bylo to… zvláštně lehké. Přišlo mi to tak přirozené, jako bych to dělal celý svůj život. A tak jsem konečně získal prostor, který jsem potřeboval, a zajel jsem špičkou jazyka do malého teplého otvoru. Zavřel jsem oči a vychutnával si Billovu sladkou chuť. Bylo to omamné a tak… krásné.
Billovy boky vyletěly trošku prudce nahoru a z jeho úst se vydral horlivý vzdech. Kdybych mohl, tak se usměju, ale nebylo to momentálně možné. Takže jsem jazyk zkusil zabořit ještě hlouběji, ale šlo to stěží. Proto jsem použil dva prsty, abych si ho pomalu roztáhl. Zajel jsem s nimi do jeho otvoru a pomalu ho roztahoval. Cítil jsem pod rukama, jak se snažil uvolnit, a očividně se mu to dobře vedlo.
Vtěsnal jsem se jazykem mezi prsty a zajel s ním co nejdál jsem mohl. Prsty jsem vytáhl a Billův otvor mě sevřel. Chytil jsem ho za bok a trochu hýbal hlavou, jazyk jsem měl napnutý, aby se v něm lehce pohyboval. Byl uvnitř tak horký a kupodivu navlhlý. Ale to možná udělaly mé sliny. Bill si zajel rukou do vlasů a tiše zanaříkal. Nohy roztáhnul víc od sebe a kolena začal tisknout k sobě.
„Mhhh, ještě trošku,“ zaprosil. Skoro až bez citu jsem ho pořádně roztáhl a zabořil se do něj celým jazykem. Podle krátkého syknutí jsem poznal, že ho to maličko zabolelo. Hýbal jsem tam s ním a kmital. Narážel jsem do stěn uvnitř a vzrušením nosem funěl nad jeho otvorem. Hned na to začal tiše oddechovat a skousávat si spodní ret, očividně se mu to líbí. Stále jsem ho lízal a pak pomalu jazyk vytáhl. Obkroužil jsem celý jeho otvor a poodtáhl se. Zase jsem si poposedl a zlehka do něj zasunul prst. Bill se hned víc zapřel nohama a zaryl se do postele. Lehce na můj prst přirazil. Pouze jsem se nad tím uchechtnul a zasunul do něj druhý prst. Už byl trochu roztažený.
„Hlouběji,“ zašeptal a natočil ke mně hlavu, aby se na mě mohl podívat. Hmmm… Tak jsem tedy zasunul prsty až na doraz a párkrát s nimi uvnitř zapohyboval. Skousnul jsem si ret a prsty uvnitř hluboko točil.
„Taaam!“ vykřikl skoro až a vzepřel se proti mým prstům. Nevydržel jsem to. Prostě jsem musel. Narovnal jsem se, prsty vytáhl a místo toho do něj nacpal tři. Sice to byl trošku problém, ale pomalu jsem je zarval až nakonec a silně přirazil. Podle reakcí jsem poznal, že ho to bolí, ale i přesto začal na prsty narážet ještě víc a kroutil se.
„Mmhh, joo… Tam, tam to je.“ Stáhl jsem obočí a ohmatal uvnitř místo, které ho tolik vzrušovalo. Nechápal jsem proč. Byl tam jakýsi výběžek, něco trochu odlišného od zbytku. Nedokázal jsem to přesně popsat. Hlavní ovšem bylo, že se mu to líbilo. Hodně líbilo. Prohýbal se v zádech a vzdychal. Dělal jsem mu dobře. A to jsem miloval. Miluju, když sténá mé jméno. Začal jsem hýbat rukou a prsty stále vysouval a zasouval. Cítil jsem, jak už začínal být zcela povolený, takže jsem začal rukou přirážet. Úmyslně jsem se zaměřil na to místečko, kde se mu to tolik líbilo. Nikdy jsem v biologii nevynikal a neměl jsem ani tucha, co to tam uvnitř je.
„Bože, až… až budeš uvnitř mě, tam se musíš dotýkat, Tome. Musíš,“ šeptnul a chytnul se prostěradla. Bylo to pro něj něco nového. Chvěla se mu kolena.
„Jestli to vůbec stihnu,“ zamumlal jsem spíš pro sebe a stále jsem soustředěně přirážel rukou. Podle mě se stejně za chvilku udělá a ani nestihnu nic dalšího. Ne, že by mi to vadilo. Rád mu dělám dobře. Ale jaksi už by to naše milování ztratilo kouzlo. A stejně pochybuji, že až/jestli pak budu v něm, že se přesně strefím na to místo.
„Udělej to už, prosím,“ řekne a naposledy mi na ruku sám přirazí. Najednou se mě zmocnilo tolik obav jako ještě nikdy. Polknu a přestanu pohybovat rukou.
„…jak?“ hlesnu tiše a sleduji jeho hubené tělo, které se kroutí pod mými dotyky a splašenými výdechy.
„Chci tě v sobě. Chci se s tebou už milovat, Tomi.“
„Já-já vím,“ vykoktám a vytáhnu z něj prsty. Rozhlédnu se a nervózně se zadívám zase na jeho tělo. Ani nevím, čeho se tak bojím. Jestli to zkazím nebo co. Možná toho, že si opět zraním ego. Tak moc se s ním chci milovat, ale to je ten problém. Chci, aby to bylo dokonalý. Sex s holkama byl dokonalý. Nechci tohle pokazit. Nechci nic už pokazit…
„Ty nechceš?“ Pomalu se zapře rukama a zvedne se do sedu.
„Ne, to ne. Já… já chci, vážně.“ Ah bože, teď si ještě bude myslet, že ho už nechci, že jsem si to rozmyslel. Ale pravdu mu nemůžu říct. Zase budu za sraba. Ani on není tak nervózní jako právě jsem teď já.
Bill ke mně natáhnul ruku a pohladil mě po tváři.
„Chci, abys to poznal se mnou.“
„Já chci,“ vydechnu a hlasitě polknu. „Já jen… Já…“ Nedokážu to říct.
„Co se děje?“
„Nic,“ zašeptám a na chvíli zavřu oči. Bože, já to pokazím. Kazím to, právě teď. Sakra!
„Jestli máš nějaký problém nebo prostě se na to necítíš, já to pochopím,“ usměje se sladce a posune se víc ke mně. Zadívám se mu do očí a chvíli mlčím. Pozoruji ho, vpíjím se mu do očí, sleduji tu čokoládovou barvu plnou něhy a lásky. On se mi oddává. Opravdu mě miluje tak jako nic na světě. A já ho miluju taky. Měl bych mu říct o svých obavách. Společně to přece zvládneme líp, než když se tím budu sám trápit.
„Nic se neděje,“ pohladí mě po rameně a sklopí trochu zrak.
„Billy,“ zašeptám a vezmu ho jemně za tvář, abych mu zvedl hlavu a on se mi podíval do očí. Jakmile tak udělá, přiznám barvu. „Já se bojím.“ Ano, říká se mi to špatně. Já takový silák, že. Ale nechci to zkazit. Chci se s ním milovat.
Skoro až provinile se na mě koukne. „Čeho?“
„Že… že to pokazím,“ polknu a skloním pohled na jeho obnaženou hruď. „Já… přál jsem si, aby to bylo dokonalý. Sex s holkama… to bylo dokonalý, znám to. Ale tohle je nový a já se toho bojím. Chci, aby to bylo ještě hezčí a s tebou. Já se bojím, že… že to zkazím. Bojím se celou tu dobu a vlastně to kazím právě teď.“ Povzdechnu a rukou si přikryju obličej. Jsem takový imbecil.
„Ale no tak, broučku.“ Dá mi tu ruku dolů a chytne mě za ni. „Nic nekazíš, ba naopak. Mně se líbí to, co děláš. I to, jak to děláš. Kdyby se mi to nelíbilo, asi bych nebyl tak vzrušený jako jsem, nemyslíš?“ pousměje se sladce. „Není se čeho bát. Já tě do toho samozřejmě nenutím. Jen… myslel jsem, že je to jeden z dalších důkazů toho, jak moc tě miluju.“
„Bille,“ zaúpím a položím mu hlavu na rameno. „Vraž mi jednu. Jsem tak neschopný. Vůbec… vůbec nevím, jak se chovat a co dělat. Vždycky to byly takový rychlovky, prostě jsem tu holku vošukal, udělal se a sbohem. Ale tohle…“ odmlčím se. Ačkoli nerad, musím to říct.
„Stojím za hovno,“ zašeptám. Nejsem dost dobrý, nejsem. Jsem hrozný, přímo šílený. Bill si zaslouží něco mnohem lepšího.
„Ne, to není pravda,“ zvýší na mě skoro až hlas. „Jsi dokonalý. Tome, já… já nevím, jak ti to říct, abys mi věřil. Mně se to s tebou všechno tolik líbí.“
„Jak můžeš milovat takový šílený stvoření jako jsem já? Jsem totálně neschopnej a debilní. Právě nám kazím nejhezčí chvíli našeho života svojí debilní depkou. Depkou, v které se trápí moje ego, že pro tebe není dost dobré. Vraž mi jednu…“ zavřu oči a tiše vydechnu. Namísto toho mě ale jen něžně pohladí po tváři.
„Ne,“ řekne tiše a obejme mě, „miluju tě takového, jaký jsi. A jsi pro mě víc než dobrý. Jsi pro mě ten nejdokonalejší,“ usměje se. Pousměju se a přivinu si ho k sobě. Dlaněmi mu sjedu po horkých zádech a za pas si k sobě přitisknu jeho křehké tělo. Pohladím ho po štíhlých bocích a s úsměvem se mu podívá do očí. Je v nich tolika něhy a pochopení. Jeho oči jsou tak vědoucí a milující. Je odhodlaný, opravdu si je jistý tím, že já jsem pro něj ten pravý. A on je pro mě. Je ten pravý, je ten nejlepší. Je to můj Bill, můj malý černovlasý anděl.
„Nebudu se bát,“ zašeptám. „Protože jsi tu se mnou a miluješ mě. Ať udělám cokoli špatně, tobě to vlastně vadit nebude. A to proč? Protože mě miluješ. Jsem blbej, vážně blbej,“ zavrtím pobaveně hlavou. Skloním se k jeho krku a začnu jemnými polibky zasypávat jeho krk a klíční kost. Druhou rukou ho vezmu za tvář a hlavičku mu trochu nakloním kvůli prostoru. Na každém polibku si dám záležet. Musí být jemný, ale zároveň vášnivý. Musí být dokonalý jako tenhle celý okamžik.
„Přesně tak,“ odsouhlasí jen. „Navíc, dělat chyby je lidské.“ Už mi jen vyhoví, jak potřebuji a nechává se unášet tím, jak ho laskám.
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
betaread: Janule

2 thoughts on “Obsession 36. (1/2)

  1. Tenhle díl byl nádherný ♥
    Bylo opravdu krásné, jaké měl Tom obavy, aby něco nezkazil a Billovi při jejich prvním milování neublížil, jenom je smutné, že si nakonec myslel, že není pro Billa dost dobrý, že si ho nezaslouží…
    Už aby tady byl další díl =)♥

  2. no sice mě trochu natšvalo,jak je to utnutý,ale musím říct,že i tohle byl hoodně dobrej díl..:D pokud se na to takhle připravujou tak to bude vážně dokonalé 🙂

Napsat komentář: Janča Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics