autor: Sapere aude
Začátek něčeho nového
„Jsi si jistý, že to chceš udělat?“
„Ano.“
„Víš, že potom už nebude cesty zpět, nemůžeš mě jednoduše zítra zase ignorovat a myslet si, že to bude zase jako dřív.“
„Já vím.“
„Jsme v tom společně – nezapomeň na to, nejsi sám.“
„Já vím.“
„Miluju tě.“
„Taky tě miluju.“
Tom stiskl Billovu ruku s úsměvem na rtech a vyrazil kupředu. Bill jej pomalu následoval, chtěl promrhat co nejvíce času, co to bylo možné. Chtěl to, opravdu chtěl, ale bál se.
Těch pár lidí, co stálo venku, na ně zíralo, někteří na ně hodili pár diskrétních pohledů a ostatní na ně prostě otevřeně zírali.
Pár vystoupal pět schodů u vchodu do budovy a zastavil se.
„Připraven?“ zeptal se Tom a natáhl se, aby otevřel dveře.
„Připraven,“ kývnul Bill. Třásla se mu kolena.
Tom mu vtiskl rychlý polibek na spánek, otevřel dveře a vstoupil do přeplněné chodby.
Nezastavili se, aby se podívali na reakce studentů. Jednoduše pokračovali v chůzi, svírajíc navzájem své zpocené dlaně. Pokračovali ke svým skříňkám, vše kolem nich bylo rozmazané.
Jediné, co Bill slyšel, byl tlukot jeho vlastního srdce, bušilo hlasitě v jeho uších. Cítil, jak se Tomova dlaň sevřela pevněji, a poté to uslyšel.
tlesk tlesk tlesk
„Věděl jsem to!“ někdo vykřikl. Bill poznal hlas jednoho z dvojčat, kterého – to už nevěděl. Avšak najednou byl zpět, začal vnímat své okolí.
Lidé na ně zírali, vlastně na ně zírali naprosto všichni. Alex a James se radovali, Georg tleskal.
Podíval se kolem sebe. Lidé se na ně usmívali, převážně dívky. Někteří jen zírali a rychle odvrátili zrak, když zachytil jejich pohled. A některým se zračila v tváři nechuť.
Podíval se kolem sebe. Lidé se na ně usmívali, převážně dívky. Někteří jen zírali a rychle odvrátili zrak, když zachytil jejich pohled. A některým se zračila v tváři nechuť.
„Vypadáte spolu tak roztomile!“ slyšel dívku někde vedle Toma.
„Díky,“ usmál se Tom a ta holka roztála na místě.
„Ahoj, Tome.“
„Ahoj.“
„Ahoj, vy dva!“
„Ránko, Tome, Bille.“
Různí lidé, se kterými Bill nikdy nemluvil, jej přátelsky zdravili. Vypadalo to, že je Tom většinou zná, a tak je zdravil zpět. Bill jen zíral.
Očekával, že jej budou urážet, plivat na něj, bít ho, avšak tohle to fakt nečekal.
Někteří lidé se na ně usmívali, akceptovali fakt, že Tom chodí se školním podivínem.
Jistěže někteří vypadali znechuceně, jiní zase zírali a nebo si nezdvořile šeptali. Avšak Billa tohle vůbec nezajímalo. Většina je buď ignorovala, nebo akceptovala to, co viděla, a to bylo dost na to, aby se Billovi na tváři vykouzlil úsměv.
Tom pustil Billovu ruku a místo toho obtočil svoji paži kolem jeho pasu. „To nebylo tak špatné, co ty na to?“ Zeptal se, vypadal, že jemu samotnému se ulevilo.
Bill se na něj zazubil, nenacházel slova pro to, jak se cítil. Tom se usmál a nemohl si pomoci a vtiskl na Billovy smějící se rty lehký polibek.
Kolem nich se ozvalo několik radostných zavýsknutí a povzdechnutí, což vykouzlilo na Billových rtech další zářivý úsměv.
„Takže,“ vklínil se Georg mezi ně a položil paže na jejich ramena. „Proč ta nenadálá změna názoru na oficiálnost vašeho vztahu?“ zazubil se nejdříve na jednoho a poté i na druhého. Cítil, jak oba pokrčili rameny, a zasmál se. „Vážně, kvůli vám má cenu chodit do školy, ta vaše malá romance není nikdy nudná.“
Bill se usmál a sklonil hlavu, aby schoval ruměnec na svých tvářích. Tom se ušklíbl a loktem dloubl do Georgova boku.
„Jak si to Tom mohl udělat?“
„Já vím, že? Myslím tím, co to sakra je?“
„Ou, prostě… to je… ew.“
Georg protočil oči. „Prostě si nevšímejte těch pár kreténů. Většina vypadá, že je na vaší straně, hlavně holky… zírají na vás se srdíčky v očích. Nemůžu tomu uvěřit! Tys prostě právě oznámil, že jsi gay, a navíc zadaný, a ony stejně pořád nad tebou slintají, Tome! Co dělám špatně?“ nechápavě zavrtěl hlavou.
Tom se zasmál a Bill si nemohl pomoci a pyšně se usmál. Byla to pravda, tolik holek letělo na Toma, a i přesto si vybral jeho, kluka – podivína. To bylo… Neuvěřitelné.
„Vypadáš šťastně, Bille,“ usmál se Georg.
„Jsem, to opravdu jsem!“ zazubil se Bill.
Tom si jej přitáhl do těsného objetí. Bylo úžasné moci to udělat veřejně, nechtěl Billa pustit. Chtěl celému světu ukázat, jak jsou spolu šťastní.
Zazvonil zvonek, signál, že hodina za chvíli začne. Bill si povzdechl, svůj batoh hodil přes rameno. „Uvidíme se na obědě?“ Zeptal se tiše.
„Ne, uvidíme se za hodinu, doprovodím tě na další hodinu.“
„A my se uvidíme o přestávce, venku,“ zazubil se Georg.
„Ok.“ Kývnul Bill nadšeně a zářivě se usmál.
„Uvidíme se tedy později,“ mávnul Georg a odešel. Když zahnul za roh, do někoho narazil. Chystal se omluvit, když toho dotyčného poznal. „Bene,“ skoro vyštěkl, oči zúžené vztekem. Tom mu včera v noci volal a všechno mu řekl.
Ben se na něj upřeně podíval a začal skládat učebnice, které mu spadly na zem.
„Víš,“ začal Georg. „Opravdu, opravdu, tě nemám rád, ale musím ti poděkovat.“
Ben se zastavil uprostřed pohybu a zmateně zíral na Georga.
„Cože?“
„Poděkovat ti za to, že jsi je přiměl si uvědomit, jak moc se mají rádi, ještě nikdy nebyli tak šťastní,“ zazubil se, líbilo se mu, jak Ben rozzuřeně zatíná čelist.
„Ti nuzáci,“ zasyčel Ben. „Nikdo je nepřijme.“
„Pardon,“ zasmál se Georg, „ale oni už to udělali.“
„Ne všichni!“
Georg protočil oči. „Prosím tě, koho zajímá těch pár debilů? Pokud jsou Bill s Tomem spokojení se situací, tak je všechno v pohodě.“
Ben nechápavě zavrtěl hlavou. „Nechápu ho, nechápu, jak může… s tím debilem,“ Ben se otřásl nad tou představou.
Georg pokrčil rameny. „Miluje ho.“
„Ale proč?“
„Protože je jiný, vyčnívá, nechová se jako vy všichni ostatní, a i když ty to nevidíš nebo nechceš vidět, je to pěknej kluk. A myslím si, že je jediný, kdo vidí Toma stejně jako já, a ne jako nějaký sexy, super populární kus masa, se kterým se můžeš chlubit svým kámošům.“
„Já ho taky tak nevidím,“ zamumlal Ben a posbíral všechny svoje knihy.
Georg si odfrkl. „Sorry, kámo, nejsi jeho typ,“ uculil se a prošel kolem bruneta.
„Co tím sakra myslíš?“
„Nepokoušej se to popírat!“ houkl Georg přes rameno.
„Není tu nic, co bych musel popírat!“ zakřičel Ben, až se na něj otočilo několik spolužáků.
„Jak chceš,“ zasmál se Georg pro sebe.
***
Den se rychle blížil ke konci a vše dopadlo lépe, než si dokázali představit. Všichni byli šťastní nebo je jednoduše nezajímalo, co se stalo. Tedy všichni, až na Bena, avšak nebylo nic, co by mohl udělat.
Stan sledoval ranní scénu od své skříňky – byl jedním z těch, kteří radostně hvízdali. Nemohl si pomoci, ale bylo mu Bena líto, když věděl, kolik úsilí vložil do snahy stát se Tomovým přítelem. Ale když se přes to Ben nedokáže přenést, bylo mu to jedno. Ben se s tím bude muset vypořádat sám.
Na konci vyučování šel Tom k Billovi na večeři. Řekli Simone, co se stalo a ona je oba pevně objala a řekla jim, jak je na ně pyšná. Tom byl požehnání, pomyslela si. Kompletně změnil Billův život k lepšímu, a to jen díky jediné červené růži.
KONEC
autor: Sapere aude
translate: Dania
betaread: Janule
To už je konec???:-( téda páni taková romantika?? až mi z celé povídky běhá mráz po zádech, absolutně jsme se do ní zamilovala a děkuju slečně, jež ji překládala a dala sis tím takovou práci, abychom si ji mohli přečít….:) Rozhodně nelituji že jsem tuto povídku začala číst…:) Klobouk dolů….:) Opravdu jedním slovem Nádhera……:):-*
Viem, že som pred tým nekomentovala, ale čakala som na koniec.
Nemôžem uveriť, že sa táto poviedka skončila. Od začiatku, od prvej časti, som vždy na chvíľu zatajila dych, keď som videla, že je tu nová časť….a zrazu je koniec. Myslím si, že je úžasné, ako autorka vykreslila Toma aj Billa….Páčila sa mi najmä Tomova povaha a jeho prístup ku všetkému, ako dokonalý princ z rozprávky pre čiernovlasú krásku….
Ďakujem za túto poviedku a myslím, že si ju idem znova prečítať. =D
*in love* =)
perfektní povídka
Koniec? 🙁 Ách, čakala som to, ale…tento príbeh …on ma proste chytil za srdce už od samého začiatku…dokonca som ho prečítala viackrát, čo by ma pri iných ani nebavilo. Ale toto…proste…krásny, romantický, nežný príbeh. Ale prečo skončil? :-(((( Nemohol mať takých 150 častí??? :-// 😀
Ja proste milujem hanblivého Billa ^^ …ale čo ma v tomto príbehu prekvapilo, bola Tomova povaha. Myslím, že vo väčšine príbehov je Tom trošku taký…zlý a fakt nadržaný. A väčšinou na Billa neberie ohľad….ale tu to bolo o niečom inom. On bol zozačiatku dobrák, dokonca si vedel priznať, že je gay a že Billa miluje ♥ To je proste krásne 🙂
Ben…musím sa priznať, že mi ho bolo celkom ľúto…ale zase to, čo spravil Billovi nebolo pekné, ale ako sa hovorí "všetko zlé je na niečo dobré". Georg to vystihol, bez Bena by sa Bill nedokázal premôcť. Ďalej ma uvidila reakcia okolia. Nečakala som, že to bude také dobré :-))) Ale som za to rada ♥
Pri konci som skoro plakala. Mňa rozplače aj ten názov, pretože je naozaj krásny. Jediné, čo si teraz želám je, aby bola druhá séria :-)))) ♥♥♥ Milujem VD!!!! :-)))))) ♥♥♥ Krásny koniec, krásny celý príbeh :-))))
Ďakujem autorke, že niečo takéto napísala a taktiež prekladateľke, že mala nervy to preložiť ;-)))
Och to bola nádhera :)… ospravedlňujem sa za to že som doteraz nekomentovala ale tento príbeh som začala čítať naozaj dosť neskoro… ale to nevadí hlavné je že som si ho vôbec prečítala inak by som prišla o naozaj kvalitné čítanie :)… toto bol naozaj jeden z najlepších a najkrásnejších príbehov… a ten koniec bol najúžasnejší! bolo to naozaj krásne ako sa nakoniec rozhodli všetkým ukázať ako sa majú radi :)… bolo to fakt DOKONALÉ!!! MILUJEM TO a strašne strašne ďakujem za preklad! 🙂
Díky za poslední díl, sice jsem ho nečetla, protože jsem asi před dvěma dny měla chuť to dočíst tak jsem to už dočetla, ale jinak díky moc:)
Nádhera tahle povídka patří ktěm nejlepším a jsem šťastná, že tu byla.
Konec???Vždyt se psalo že to má mít dílů.No to je jedno.Milovala jsme tuhle povídku a zůstla jsem i přez ty dlouhé kusy přestávej její věrná čtenářka.CHtělo by to možná druhou řadu co ty na to.
Konec?… Když jsem to slovo viděla, trochu mě zamrazilo, ale celý díl jsem zhltla takřka na jeden nádech. A je to neuvěřitelně nádherné zakončení povídky. Všechno změnila jedna jediná růže 🙂 Už od začátku jsem byla zvědavá, jak se tato povídka bude dál vyvýjet a pokaždé když jsem narazila na nový díl, musela jsem si jej hned přečíst. Musím se však přiznat, že jsem ani jeden neokomentovala :-/ a nebudu dělat, že na to nemám čas 🙂 Jsem prostě hrozně líná 😀 Ale doufám, že to vše napraví tento komentář pod posledním dílem. Abych řekla pravdu, dokončené povídky se mi komentují mnohem lépe, protože se na to můžu podívat jako na celek, zatímco u jednotlivých dílů bych nejspíš ani nevěděla, co napsat. Nevím 🙂 Možná snad jen : "Rychle další díl, prosím. :D"
Valentýna jsem si zamilovala 🙂 Sama mám ten svátek docela ráda a moc se mi líbilo, co udělal Tom. Kdo vám v dnešním světě jen tak pošle růži, aby viděl na vašich rtech úsměv? BYlo to tak milé gesto až jsem z toho byla naměkko 🙂 S každým dílem ve mě rostla čím dál větší láska k charakteru Toma. Já jsem spíše ten typ, který v povídkách upřednostňuje Billa, jako tu hlavní postavu. Většinou je mi sympatičtější, má pro mě bližší vlastnosti, mluvu a chování, ale tady jsem si zamilovala Toma. Tím nechci říct, že Billa ne 😀 ale Toma o kousek víc 🙂
Valentýn patří k mým oblíbeným povídkám a už se těším, až si jej zase celého přečtu 🙂
Přeju další skvělé povídky 🙂
Danio, máš můj velký obdiv, já osobně se pokládám za zdatného angličtináře, ale neumím si představit, že bych měla překládat povídku a navíc takovou 🙂 Chtěla bych ti poděkovat za čas, který jsi povídce věnovala a s naprostou grácií ji nádherně přeložila a uvedla do této podoby. Děkuju :-*
VB
Opravdu krásný konec! Byla to velmi úžasná povídka !!♥
Nejdříve musím napsat, že jsem strašně ráda, že nemusím napsat anglický komentář, protože se svojí znalostí tohoto jazyka bych nikdy nemohla vyjádřit všechno, co mám na srdci =)
Tahle povídka pro mě už zůstane navždy Valentýnkou, mojí milovanou Valentýnkou…♥♥♥
Mám k ní trošku zvláštní vztah, je takovou mojí srdeční záležitostí, protože je jednou z úplně prvních povídek na tomto blogu, kterou jsem četla. Tenkrát jsem si mohla přečíst najednou její podstatnou část, protože jsem sem přišla, když už se nějakou dobu zveřejňovala a všechny ty díly najednou jsem zhltla doslova se zatajeným dechem, jak mě tenhle skvost uchvátil =)
Když se potom určitou dobu neobjevovala, našla jsem si ji v originále a dočetla. Přesto jsem netrpělivě vyhlížela její další překlad tady, protože není nad to, vychutnat si čtení v rodném jazyce, se vším všudy.
Povídka je naprosto úžasná a zamilovala jsem si ji od první kapitoly. Nádherný, procítěný příběh jedné nešťastné duše, plný emocí, něžnosti, lásky, ale bohužel i lidské závisti, netolerance a nenávisti…Nikdy nezapomenu na křehkého, utrápeného Billa a naprosto úžasného Toma s tím nejupřímnějším milujícím srdíčkem =)♥
Děkuju autorce za překrásné chvíle, které jsem díky její povídce mohla zažít, myslím, že nebudu sama, když řeknu, že Valentýnka právem patří mezi ty nejúžasnější klenoty v povídkové pokladnici ♥♥♥
A můj velký dík patří taky Danii, protože bez ní bych byla o tuhle nádheru nejspíše ochuzená. Danio, moc děkuju, že jsi povídku pro nás objevila a přeložila, myslím, že jsi do ní vložila i kousíček svého srdce…♥
Dokonalá poviedka je mi veľmi ľúto že skončila.
Začala jsem ji číst až když měla okolo 20dílů.A jakmile jsem si přečetla několik prvních dílů nemohla jsem přestat.Taková romantika která prochází celou povídkou jsem snad ještě nezažila a jsem hrozně ráda že jsem ji začala číst.Je škoda že takovéhle věci končí tak brzo…
Blo mi lúto ked som videla koniec, tuto poviedku som si oblubila. Som rada ze sú spolu a stasrný. A tak trochu som rada ze to Ben urobil lebo ich to zjavne nakoplo. fakt plati ze vsetko zle je na nieco dobre. Krásne.
…a to jen díky jediné červené růži. Kvůli jediné červené růži, kvůli které jsem tuhle povídku začala číst. Kvůli které, jsem si tuhle povídku tak neskutečně zamilovala. Kvůli ktereé tady teď sedím a bulím, protože nejenom, že to mělo nádherná konec. Nejenom že to mělo dojemný konec. Ale hlavně už ta povídka má konec, a já nevím jak jinak bych se s ní rozloučila, než tím, že jí uctím svými slzami, protože to je teď to jediné, na co se zmůžu. Zamilovala jsem si tu povídku, skutečně moc, a najendou je konec a já bych chtěla poděkoavt především autorce a hned pak všem těm, kteří se podíleli na překladu, zveřejňování, atd. atd. Díky díky, že jsem mohla sdílet tuhle povídku a u každého dílu se cítit šťastná za Billa, za Toma i za tak roztomilého Georga, ktereého bych sežrala hned už jen z toho důvodu, že on jeidný tomuhle fandil a viděl v tom tu čistou lásku, kterou všichni ostatní přehlíželi… protože láska překoná všcehny hranice. A v první řadě tak tiťěrné hranice jménem Ben… 😉 Díky :-*
to už je konec? Nečekala jsem tak brzo :(. Bylo to naprosto dokonalý, jak se všechno změnilo. To je to, co říkám. Nikdo nemá out-sidery rád a ani je nepozná… nebo vlastně kohokoliv a už si o něm dělá obrázek třeba, jako tady, podle vzhledu. Jsem na Billa pyšná, že se překonal a dokázal tohle udělat. Ukázet se všem s Tomem. 🙂
Popravdě řečeno po přečtení tohoto dílu jsem byla zklamaná. Celá povídka byla fantastická a teď z ničeho nic konec. Možná je to tím, že je to poslední díl, možná něčím jiným, ale přijde mi to takové uspěchané.
Ale tak tahle povídka patří k mým oblíbeným, takže si nezaslouží, abych jí sebemíň kritizovala:), je prostě úžasná, líbí se mi tam charaktery, jak Billa, tak Toma.
Takže mnohokrát díky za překlad, bez něj bych na ni určitě nenarazila a samozřejmě největší poděkování patří autorce, že něco takového napsala:)
Tuhle povídku jsem měla moc ráda :)) skončilo to pěkně. Ale nějak mi je docela líto Bena xD
Děkujeme za překlad 🙂
prvně-k téhle povídce se ještě určitě někdy vrátím. byla napsána tak krásně procítěně, romanticky… ne jednou se mi při ní tajil dech a ne jednou jsem se na ní jen rozněžněle culila. měla prostě své skvělé kouzlo, díky kterému jsem na ní myslela i když jsem dělala zrovna něco úplně jiného.
nejistý, pomalů postup jejich vztahu mě nadchl. přesně takové věci miluju, když je to rozepsané, nic není uspěchané a všechno má svůj čas. všechno bylo napsáno naprosto realisticky, přesto však skoro až neuvěřitelně romanticky. na každý další díl jsem netrpělivě čekala, povídka mě upoutala k sobě pevnými pouty a ještě stále nepustila.
tahle kapitola byla kouzelná a já nemám téměř co říct. téměř. jednu jedinou věc bych ráda vyzdvihla-ten realistický konec, který dal příjemnou tečku téměř až nereálně sladkému konci. tím nechci kritizovat samotný konec, ten byl překrásný, opravdu nádherně zpracovaný. jen ta věc s benem dává krásný pocit, že takhle to může být, že to je možné ne jen v povídce.
děkuji ne jen autorce, ale i překladatelce za překrásné chvíle, co jsem strávila s touto povídkou a kterých nebylo málo. Já… nevím co říct, proto jen-DĚKUJU!
No nádherný
uh… koniec :-/ nečakala som ho tak skoro , ale bolo to naozaj moc pekné. Neskutočne mi bude táto poviedky chýbať mala som ju naozaj rada :)Teší ma že ako to skončilo , že sú spolu a šťastný.
Tak nějak nevím co říct, co napsat na závěr, protože tenhle poslední díl mi vzal všechno, co jsem měla na srdci, přečetla jsem ho jedním dechem a po celou dobu jsem se usmívala… 😉
Tahle povídka zůstane v mé mysli ještě dlouho, moc se mi líbila, Billův a Tomův charakter byl jednoduše jedinečný, krásně do sebe zapadaly jejich odlišné vlastnosti. Bylo úžasné si s každým dalším dílem číst, jak se Bill postupem času mění a otevírá se ostatním a taky Tomovi ♥ Sice tam nebyl sex, to ale tuhle krásnou, romantickou povídku nedělá o nic horší. Věřím tomu, že oni to doženou s postupem času, teď už jim nic nebrání v jejich lásce a štěstí ♥
Děkuji moc autorce a taky překladatelce za překlad, jsem ráda, že jsem si tuhle krásnou povídku mohla přečíst ♥ Děkuji 😉
Ten konec mi vzal dech! Prostě krása! 🙂
Jedním slovem kouzelné ♥ Ach, jsem celá taková rozněžněná 🙂 Již po první kapitole jsem věděla, že to bude moje srdcovka.
Velice děkuji za překlad, protože s mou angličtinou nebo spíš neangličtinou bych se neprokousala ani přes jeden odstavec povídky 😀 A díky patří samozřejmě i autorce 🙂
Wow!! Miluju tuhle povídku, je naprosto dokonalá! Před pár dny jsem ji začala číst a vybrala jsem si ji jen náhodně a teď jsem neuvěřitelně šťastná, že jsem to udělala. Celý příběh se mi moc líbíl, úžasný nápad. Styl psaní mi taky zcela vyhovoval, nemám prostě co této povídce vytknout. Jsem moc ráda, že to nakonec dopadlo takhle, Bill si zaslouží být šťasný. Přesně jak říkala Simone, Tom byl Billovým požehnáním. Moc se mi líbilo, jak byl Bill díl od dílu odvážnější a míň plachý. Určitě se k této povídce ještě někdy vrátím, protože teď už matří mezi mé nejoblíbenější ♥
Túto nedeľu som si užila vďaka tejto krásnej poviedke. Ďakujem autorke, že ju napísala a Danii za skvelý preklad. A samozrejme ďakujem Janule za betaread 🙂
Príbeh miestami bral dych. Zbožňujem poviedky, kde sa Tom a Bill milujú a neubližujú si. Kde riešia problémy zahorúca a nemusím čakať dlhočizný čas kým sa umúdria. Toto je zase jedna poviedka do môjho naj archívu. Určite sa k nej vrátim.
It was very very sweet 🙂
Tohle byla tak strasne krasna povidka <3 moc se mi libili charaktery obou kluku, vlastne nejen jejich, ale i Georg byl perfektni. Opravdu jsem neskonale vdecna, ze ma povidka tak nadherny konec. Ach, proste senzacni romantika 🙂
To bylo naprosto úžasné. Děkuji za krásnou povídku, moc jsem si to užila.
čudujem sa, že tu nemám komentár… čítam túto poviedku štvrtý raz :O hanba mi.
Úžasný nápad na poviedku, milujem prvé diely keď sa nesmelo spoznávajú,prvá láska, prvé bozky, dotyky….. romantika ako blázon :)). Úplne chápem Tomovu popularitu – je to pre mňa perfektný muž – krásny a sexy (achh 😀 ) . Billa mi bolo lúto,nemať žiadnu oporu,kamarátov ….ale nakoniec obišiel najlepšie – má Toma (vôbec nezávidím :D). Je mi smutno, že už je koniec, je to velmi krásny príbeh, stojí za prečítanie :). Ďakujem Danii za preklad ♥
NevIm, co říct… kde začít… 🙂 Povídku jsem slupla jako maliny během nocí posledního týdne, rozhodla jsem se pro ni právě na doporučení Dzesi3 na guestbooku a nelituji!:) Téma šikany mi přišlo hodně zajímavé a byla jsem zvědavá, jak ho autorka do povídky zakomponuje. Byla jsem moc zvědavá, jestli to třeba nebude tak, že by jedno z dvojčat týralo to druhé, což se bohudík nestalo – ale i tak musím říct, že námět by byl zajímavý z psychologického hlediska, jak by probíhal jejich vztah, jak se by se dávali případně dohromady, prostě tak… Jsem spokojená tak, jak to probíhalo tady, žádné mega smutné scény, i když je pravda, že konfrontace v posledních dílech byla silná, napětí se dalo krájet a já jen čekala, kdy to Tom všechno zachrání (ano, Benova chování jsem se obávala celou dobu a docela mě – mile – překvapilo, proč se vlastně choval tak, jak se choval… neopětovaná láska k Tomovi se z toho nakonec vyklubala… zajímavé! Vlastně je to chudák kluk, taky má touhy, které byly bohužel neopětované, tak se to snažil dát najevo zlobou a žárlivostí, ač si to ani na konci nepřiznal, že je do Toma zamilovaný.)
No, ale zpátky k obecnostem: jelikož teď mám rozečtené Sweet Desire a Little White Lies, na jejichž nové díly se neskutečně těšívám (a které jsou a way different:), přišel mi spád téhle povídky oproti nim ohromně rychlejší! Ne že by to bylo špatně, ale musela jsem si na to nejprve zvyknout:) Jde mi konkrétně o vývin Billova a Tomova vztahu – ta pusa pod mandloní na začátku, já takový: "Cože??? Nene!" Prostě jsem odmítala uvěřit, že se to stalo tak hrozně rychle a najednou byla už PUSA, a autorka nás nenechala užít si to čekání:DDD Uvítala bych, kdyby to nebylo tak okamžitě, uvítala bych trošku dalších záchvěvů a kradmých doteků a podobně, mám-li tedy podat konstruktivní kritiku:) Ale jak říkám – není to myšleno vůbec ve zlém, povídku bych kvůli tomu neměnila, to v žádném případě, jen je to můj osobní názor a zvyk číst něco, co je trošku "protáhlejší", či jak to říct. Mám totiž nejraději to období před prvním polibkem a chci si ho vždy užít co nejdéle:D Možná mám i tendenci srovnávat s jinými povídkami a taky jistě velkou měrou se na mém názoru podílí fakt, že jiné vícedílné povídky čtu povětšinou v delším časovém horizontu. Na druhou stranu, musím říct, že když jsem překonala prvotní šok z tak rychlého průběhu začátku, najednou jsem si zvykla na tempo a už jsem nezaznamenala žádné pochyby! Dalo by se říct, že povídka splnila všechna má podvědomá přání, co se má kdy stát – těšila jsem se s Billem a Tomem na každý okamžik, kdy se něco krásného mělo udát a většinou se tak stalo, jsem moc spokojená, citově naplněná:)
Čekala jsem také, pokud se vrátím ještě k Billově outsiderství, že se setkáme s nějakou další formou nenávisti z pohledu spolužáků – že se něco semele i třeba uprostřed povídky. A na konci jsem si pomalu uvědomovala, že je to vlastně trochu Billova paranoia, jak vidí situaci kolem sebe (čímž to ovšem nijak nezlehčuji). Tom s Georgem měli pravdu a jsem ráda, že mu oba hoši zvyšovali sebevědomí:) Ta psychika je opravdu složitá věc. Taky hodně sympatizuji s ostatními postavami, líbil se mi hodně charakter Georga, opravdu dost. Stejně dobrácký a věrný přátelům je právě i ve Sweet Desire, mít takového kamaráda musí být životní výhra:) Líbí se mi, jak je nezávislý a kašle na kecy blbů kolem a hledí si svého, případně se zastane někoho, komu je ubližováno, či vyslechne, kdo vyslechnout potřebuje. I postava Gustava byla úžasná! Měla jsem jednu nebo dvě chvíle kradmý pocit, že tam snad bude důležitější, než by se zdálo, a možná s ním Bill "ulítne":D Ale to by nebyla poctivá povídka, kde jsou si Bill a Tom věrni a muselo by to mít možná dvakrát tolik dílů, aby si to Bill s Gustavem mohli dovolit a Bill se pak vrátil k Tomovi zpátky:D Možná příště, Sapere Aude?:D Ale myslím, že potenciál mají oba dost veliký k tomu, aby mezi nimi něco na chvíli vzniklo (víc než přátelství, aby to bylo zajímavější!) Každopádně… i Stan se mi jevil sympatický a s radostí jsem pozorovala jsem přeměnu v pohodového kluka. Věřím, že by se možná mohl v příštích dílech (pokud by něco takového vzniklo) přidat k Tomově a Billově partě, omluvit se za toho blbečka Bena, který si řeší svůj problém na cizích, a Bill by najednou měl kamarádů víc než dost:)
Co se týče závěrečné scény kluků vcházejících do školy za ruce… ihned se mi vybavil úžasný snímek Fucking Amal, švédský film o lesbické lásce, kde právě dvě hlavní představitelky ve 14 a 16 letech řešily peripetie s něčím podobným (a nakonec taky všichni čučeli s otevřenými pusami, když holky vyšly z kabinky WC a Elin s hrdým úsměvem pronesla: "Ta da! Tohle je moje holka Uhněte z cesty!") Mimochodem doporučuji, je to realistický, syrový snímek o dospívání, kdy ne vše je pochopeno tak, jak byste chtěli, ale nakonec končí pro všechny účastníky dobře:)
Takže… co na závěr… děkuju za skvostný příběh, za roztomilé a nevinné začátky, romantické chvilky a chvílemi silné emoce… moc děkuji Sapere Aude a samozřejmě překladatelce Danie a betareadu Janulce! A samozřejmě Dzesi3, bez níž bych tuto povídku asi neobjevila:)))) DĚKUJI!!!
V období, keď vychádzala táto poviedka ( a mnoho ďalších ) som na tejto stránke nebola aktívna a tak sa teraz postupne vraciam k starším veciam. Popravde, vyberá sa to ťažko, pretože mnohé poviedky sú doslova zlé a to nie len štylisticky, ale aj obsahovo a tak každú novú začínam čítať s obavami. Ale táto.. Táto patrí k tým, ktoré som prečítala s nadšením! Teda, až na ten koniec. Ako tu už niekto spomínal, posledná kapitola sa mi zdala skutočne uponáhlaná, akoby sa jej autorka chcela čím skôr zbaviť. Ale napísať dobrý koniec je skutočne ťažké a ona možno len nevedela, ako na to a tak to teraz len tak vyzerá. Tak či tak príbeh bol zaujímavý. Celý čas som premýšľala, ako dlho vlastne chodia spolu do školy, keď Bill Toma zaujal už na začiatku, oslovil ho… a potom si ho celé roky nevšímal? Trochu zvláštne… ale čo už. Tak isto Billov pocit, že ho všetci ignorujú sa zrejme sťahoval len na jeho triedu a ostatných spolužiakov z ročníka. A keďže všetci vieme, že starší žiaci sa s tými mladšími moc nebavia… Tak či tak, všetko nakoniec dobre dopadlo, v príbehu sa objavili obe Géčka a ja som rada, že som si ju mohla prečítať. Ďakujem za poviedku aj za dokonalý preklad. Bolo fantastické si to môcť prečítať.