autor: Holly-EnD.
Tenhle dílek se vám snad bude líbit. 🙂
TOM
Následující ráno bylo chladný. O tolik chladnější s myšlenkou, že Bill už neležel vedle mě. Posadil jsem se a rozhlédl se po pokoji. Hromádka jeho a mých věcí, které jsem včera nechal na zemi, zmizela. Zdálo se, že Bill uklízel. Zafuněl jsem a vstal. Otřásl jsem se pod náporem chladu.
„Do hajzlu.“ Ulevil jsem si a zapadl do koupelny. Teplá sprcha mě ohřála, ale nedalo se říct, že by mě probudila. Po řádné očistě jsem na sebe natáhl něco ze svýho každodenního oblečení a už s o něco lepší náladou jsem seskákal schody. Dole byl pořád stejnej bordel, ale krásně to tam vonělo palačinkami. Bosýma nohama jsem natěšeně prokličkoval mezi střepy a třískami na podlaze a nakoukl jsem do kuchyně. „Uch…“ uniklo mi ze rtů. Bill stál u sporáku jen v mém tričku velikosti XXX(Možná ještě jedno nebo dvě X, dávno jsem to přestal počítat)L a vypadal zatraceně sexy. Ovázanou nohu měl lehce pokrčenou a všechnu svou váhu přenášel na tu zdravou, na níž bylo vidět, jak je pod náporem napjatá. Překvapilo mě, jak moc mě tenhle mini detail vzrušil.
Bill zřejmě vycítil můj pohled v zádech a tak se otočil. Usmál se přesladce, ale pak si všiml, jak na něj zírám a pohlédl dolů na svoje tělo.
„Vypadám v tom jako debil, že jo?“ řekl a prohrábl si vlasy.
„Absolutně.“ Potvrdil jsem a uculil se na něj. Absolutně jsem kecal.
„Koupal jsem se tady v dolní koupelně, protože je tu vana, a tak jsem mohl nechat tu zatracenou nohu venku.“ Ukázal dolů na své chodidlo. „Tohle triko tam bylo složený na stoličce, a jelikož jsem si zapomněl oblečení nahoře, půjčil jsem si ho.“ Vysvětlil a otočil se zpátky ke sporáku, aby se mu to nespálilo. „Mimochodem, dobré ráno. Doufám, že se ti krásně spalo.“
„Nejlíp za celý můj život.“ Usmál jsem se. Přes rameno po mně hodil šťastný úsměv a s jiskřičkami v očích si strčil prst od těsta do úst, než se znova začal věnovat vaření.
Překročil jsem pár dalších hromádek střepů, abych mohl Billa obejmout a přitisknout se k němu. Rukama jsem mu stiskl boky a přál si, abych se kruci trochu krotil. Pořád jsem si nebyl plně jistý, kam až můžu zajít.
„Jsi v tom zatraceně sexy.“ Zapředl jsem mu do ucha hlubokým hlasem. Trhaně se nadechl.
„Jo?“ zeptal se o dva tóny vyšším hlasem. Políbil jsem ho na krk a on přestal dýchat. Přešel jsem to bez povšimnutí a líbal ho dál, ale když to po dvou minutách pořád vypadalo, že se prostě nenadechne, otočil jsem si ho k sobě.
„Sakra dýchej, Billi. To poslední, co potřebuju, je, aby ses mi tu ještě udusil.“ Zatřásl jsem s ním zlehka. Poslechl mě a pak se na mě usmál.
„Já dělám palačinky a ty mě tu vzrušuješ.“ Konstatoval suše, jako by mluvil o počasí. Skoro jako by řekl: „Já dělám palačinky a venku prší.“ Trochu mě to překvapilo.
„Vzrušuju tě?“ zeptal jsem se.
„Právě teď víc, než si dokážeš představit.“ Zamrouskal a otřel se o mě. Hluboko uvnitř mě to neskonale potěšilo. Ještě jsem nepřemýšlel o tom, jestli Billa vzrušuju tak jako on mě, a tohle bylo… příjemný… prostě… skvělý…
„Zdá se to jenom mně, nebo začíná být dělání palačinek sexy?“ zeptal jsem se a nakrčil obočí.
„Vždycky bylo sexy, troubo.“ Zasmál se a prstem mi na nose udělal šmouhu od mouky. Naoko naštvaně jsem zavrčel a přisál se k jeho rtům. Rukou jsem naslepo vypnul sporák, aby se palačinka nespálila. Rozhodl jsem se překročit další pomyslnou čáru v našem vztahu. Nevěděl jsem, zda si to můžu dovolit, ale nezjistím to, pokud to nevyzkouším.
V tuhle chvíli už mi to ve slabinách intenzivně vibrovalo. Sjel jsem mu rukama na zadek a přimáčkl ho na svou erekci. Zasténal. Poznal jsem, že nelhal, když říkal, že ho vzrušuju. Vyhrnul jsem mu tričko, abych ho mohl pohladit po zadečku a jaké to bylo příjemné překvapení, když jsem zjistil, že kromě toho trička na sobě skutečně NIC nemá. „Pryč s tím.“ Zatahal za moje tričko a přetáhl mi ho přes hlavu. „A pryč i s tímhle.“ Zavrčel nespokojeně a rozepnul mi pásek u kalhot.
„Příště navrhuju, abych přišel rovnou nahý. Před deseti minutami jsem se pracně oblíkal, a ty mě teď z toho všeho pracně svlíkáš. I když zas tak pracně ne.“ Zamumlal jsem. Přestal bojovat s mým zipem u kalhot. Kousek ode mě ustoupil a složil si ruce na prsou.
„Tak se z toho svlíkni sám, když se ti to nelíbí.“ Štěknul. Atmosféra však nebyla ani trochu zabitá. Hodil jsem po něm sebevědomým úsměvem a zbytek oblečení jsem ze sebe shodil coby dup. Bill zčervenal při pohledu na moje vypracované tělo, které jsem mu nestydatě vystavoval na odiv. Zalapal po dechu.
„Jsem rád, že se ti líbí.“ Zamumlal jsem a znova se k němu přitiskl. Tiše zasténal moje jméno, když jsem mu vyhrnul tričko, aby se naše pulsující penisy mohly dotknout. Ten pocit mi vystřelil do mozku myšlenku tak nestydatou, že mi moje svědomí dovolilo se dokonce začervenat. Znova jsem ho krátce políbil na rty, než jsem se přesunul na krk. Pak jsem z něj serval to zbytečný triko a vysadil ho na kuchyňskou linku. Vypadal nádherně. Očima jsem přejížděl jeho alabastrovou pokožku a snažil se zapamatovat každý detail jeho těla. Každou křivku, jako bych ho snad později chtěl odlít z bronzu.
„Budem se milovat na lince? Tak to je zatraceně sexy!“ vyhrkl Bill. Usmál jsem se a vsál jeho piercing na bradavce. Rozkoší se celý roztřásl, když jsem se pomalu odhodlal dotknout se jeho penisu. Pak jsem na okamžik zaváhal a ruku jsem stáhl. Pořád se mu to zdá správné? Mluví tu sice o milování, ale jak daleko mě vlastně nechá zajít?
BILL
Přesně jsem poznal, na co myslí. Sklouzl jsem z linky a přistoupil jsem k němu. Zlehka jsem ho objal a přitiskl se na něj.
„Pamatuješ, co jsem ti říkal? Nikdy to nebude divné. Ne mezi námi…“ zašeptal jsem mu do ucha. Díval se mi do očí a hledal trochu pomoci, kterou jsem mu byl převelice ochoten dát. Vzal jsem ho za ruku a opatrně ho vedl do obýváku k pohovce, kterou jsem ráno uvedl do původního stavu jako jedinou věc. Myslel jsem, že se tu s Tomem najíme, no zdá se, že tu budeme dělat něco trochu jiného. V duchu jsem se rozloučil se sexem na kuchyňský lince.
Zatlačil jsem ho na pohovku. Převzít iniciativu nebylo zas tak špatný. Zvěrsky jsem se usmál, když jsem si k němu přisedl, a bez dalšího protahování jsem vzal jeho penis do úst. Bylo na něm vidět, jak hodně jsem ho překvapil. Zasténal a pánví mi vyšel vstříc, když jsem mu svou kovovou ozdůbku v jazyku přitiskl ke kořenu penisu a přejel s ní až k žaludu a zase zpátky. Rukama jsem ho hladil na vnitřní straně stehen a sál jeho penis, jako by na tom závisel můj nebo jeho život. Přál jsem si, aby věděl, že spolu můžem dělat cokoliv si jen usmyslí. Samozřejmě kromě podivnejch, úchylnejch praktik neznámého původu či eskymáckého původu. (xD)
Jazykem jsem mu obkroužil špičku a slízl kapičku touhy, která se na ní skvěla jako třešnička na dortu. Chutnal zatraceně dobře. Věděl jsem, že zakázané ovoce chutná dobře, ale až takhle dobře?! Najednou mě Tom popadl za paži a přitáhl si mě k sobě. Jeho penis mi vyklouzl z úst a já si trochu zazoufal po jeho chuti.
Lačně mě políbil a posadil na opěradlo pohovky. Pohladil mě po stehnech a pak je od sebe odtáhl. Nejdřív mi nekonečně dlouho líbal a kousal kůži na vnitřní straně stehen, než mě konečně pohltilo teplo jeho úst. Celý tělo mi vibrovalo vzrušením a měl jsem co dělat, abych se neudělal vlastně hned při prvním pohybu jeho hlavy. Co se sexu týče, měl jsem jen minimální zkušenosti, proto jsem si byl chvílemi, kdy mě Tom třeba jen líbal, jistý, že se musím už už udělat. Sténal jsem jeho jméno, když jsem si uvědomil, že tření jeho lip piercu o můj penis je strašně sensitivní. Ačkoliv jsem mu nechtěl působit bolest, stejně jsem ho nemilosrdně tahal za jeho rasty. No nezdálo se, že by to zrovna vnímal.
Najednou se mi z hrdla vydralo tiché zakňučení, a hned na to jsem sklouzl z opěradla Tomovi do klína. Překvapeně se na mě zadíval, když jsem tak najednou opustil mokro jeho úst. Beze slova jsem ho políbil a třel se svým penisem o ten jeho. Nebyl jsem daleko od vrcholu a on zřejmě taky ne. Pevně jsme se drželi, když jsme se o sebe náruživě otírali a sténali svá jména. Netrvalo to dlouho.
„Tome… už…“ vykřikl jsem a zprudka jsem se prohnul v zádech. Moje teplé sperma potřísnilo naše břicha, a to konečně probudilo vlnu rozkoše i u něj. Měl jsem chvíli pocit, že mě rozmačká, když dosáhl vrcholu sekundu po mně. Zhroutil jsem se mu v náručí a tiše kňučel jako spráskanej pes. Ani nevím, proč jsem kňučel jako malá čubka, ale ty pocity uvnitř jsem musel nějak ventilovat.
Po dvou minutách jsem pořád nedokázal přestat. Draly se mi slzy do očí. Tom zhluboka dýchal a hladil mě ve vlasech. Utěšoval mě lehkým kolébáním a šeptal mi tichá a něžná slova o tom, jak moc mě miluje.
„Ne mezi námi…“ řekl jsem bůhví proč po tom, co jsem konečně dokázal přestat kňučet. I když taky možná proto, abych se ujistil, že to pochopil.
„Ne mezi námi…“ zopakoval a políbil mě.
Tom nejdřív navrhl, že bychom se spolu mohli osprchovat, ale připomněl jsem mu svůj malý problém s nohou, a tak jsme se každý umyli jinde. Já v dolní koupelně a on v horní. Nebyla to nijak zdlouhavá očista. Potřebovali jsme jen smýt sperma a pot. Za hoďku jsme měli sraz s klukama.
Stihl jsem být dřív, a tak než Tom dorazil zase dolů, dodělal jsem palačinky a našel dvě skleničky, které nebyly až tak rozbité, do kterých jsem nám nalil džus. Musel jsem je naplnit jen do poloviny, zbytek skleniček… jaksi chyběl. Při té myšlence se mi na tváři usadil nevinný výraz.
Najednou mě zezadu objaly Tomovy ruce.
„Mám šílenej hlad.“ Zapředl mi do ucha. Vyprostil jsem se z jeho sevření a přešel k tácu s palačinkami, abych nám je rozdělil na plastový tácky, protože, všechno, co se dalo v tomhle patře rozbít, rozbité bylo. Včetně talířů.
„Tak si ho hlaď a říkej mu malej.“ Zašklebil jsem se.
„To nejde…“ zazoufal si.
„Proč?“
„Protože malej není.“ Mrkl na mě. Mimoděk jsem sjel pohledem k jeho kalhotám.
„To rozhodně není.“ Zavrkal jsem a oba jsme se šíleně rozesmáli, když nám došlo, jak dvojmyslnej tenhle rozhovor o hladu vlastně byl. Už jsem se uklidňoval, když jsem si vzpomněl, jak jsem před chvilkou řekl, aby si ho hladil a řikal mu malej. Setřel jsem si slzu z oka. Představil jsem si to a okamžitě se přestal smát. Ve skutečnosti to bylo ohromě vzrušující.
„Co je?“ zeptal se Tom, když si všiml, jak jsem se najednou přestal smát. Zrudly mi tváře a nic jsem neříkal. Došlo mu to téměř okamžitě. „Nee…“ protáhl. „Ty si to představuješ!“ ukázal na mě prst a rozesmál se. Tváře mi hořely, a tak jsem jen něco zabručel a otočil se zpátky k palačinkám. „To je rozkošný.“ Prohlásil a pohladil mě po rameni. Řekl to takovým tím „awwww“ stylem. Usmál jsem se a podal mu jeho tácek s palačinkami a poloviční skleničku s džusem. Šli jsme se nasnídat na pohovku. Tom se rozhodl, že mě bude celou snídani škádlit, ale mně to nevadilo. Šťastně jsem se všemu smál.
Byl to ta nejlepší snídaně všech dob. Čokoládový palačinky na plastových táccích a džus v rozbitých skleničkách. Nikdo nás nemůže rozdělit, že jo…
TOM
Palačinky byly skvělý. Už dlouho jsem neměl snídani společně s Billem. Bylo to příjemný. Bill zrovna něco říkal a hezky se přitom culil. Musel jsem se taky usmát, než jsem zhasil žízeň ze své skleničky.
Ani nevím, jak se to stalo, ale najednou se mi ze spodního rtu valila krev.
„Sakra.“ Ulevil jsem si a odložil skleničku i s táckem na zem. Vsál jsem si ret a snažil se zastavit krev.
„Stalo se něco?“ zeptal se Bill, když si všiml, že ho vůbec neposlouchám. Všiml si, že jsem se pořezal. „Ukaž.“ Zašeptal a naklonil se ke mně. „Není to zas tak hrozný.“ Zamumlal.
„No nevím, možná bys mi měl zavolat sanitku. Abych nevykrvácel.“ Usmál jsem se. „Nebo mi to vyléčíš sám, medvídku?“ Naklonil se ke mně ještě blíž.
„Medvídek ti to vyléčí.“ Zamumlal mi do rtů a pak mě políbil. Jazykem přejížděl přes drobnou ranku. Chvílemi vsál můj ret, a pak se zas věnoval drobnému okusování. Dokud mi z ranky nepřestala téct krev. Bylo to neuvěřitelně smyslný. Pak se ode mě odtáhl a kouknul na hodinky na své ruce.
„Yeah, měli bychom jít.“ Mrkl na mě a vstal. Taky jsem vstal a hodil na sebe bundu. Popadl jsem klíče od svého auta a popohnal Billa ze dveří.
„No ty vole! To muselo být maso!“ zasmál se náš kamarád Andreas, když mu Georg povyprávěl, co se u nás stalo. Seděli jsme v restauraci, kterou jsme před lety vybrali jako „naši restauraci“, a to proto, že byla někde uprostřed mezi bydlištěm každého z nás.
„Jo, ale teď by to chtělo uklidit.“ Řekl jsem a zapálil si cigaretu.
„A to nám říkáš proč? Chceš snad, abysme to uklidili?“ zasmál se Andy. Pokrčil jsem rameny a Bill se tiše zasmál.
„Tak to v žádnym případě!“ vyhrkl Georg. „Není možný, abys mě nějak donutil ti s tím pomáhat!“ ve tváři měl umíněný výraz.
„Vážně?“ zeptal jsem se a odklepl jsem si.
„Prostě to není možný!“ bouchnul rukou do stolu. Upravil jsem si šátek na hlavě a odkašlal si.
O HODINU POZDĚJI
„Jak to sakra dokázal?!“ zeptal se Georg Gustava, který mu držel pytel, zatímco on do něho házel střepy a rozbité věci. Gustav jen pokrčil rameny.
Byli jsme u nás v bytě a poctivě všechno uklízeli. Andymu se do toho vůbec nechtělo, a tak nás radši natáčel, aby to zase nevypadalo, že nic nedělá.
„To vám vážně není líto těch věcí, co jste rozbili?“ zeptal se Andy a tou rukou, ve které neměl kameru, zvedl ze země napůl rozbitou porcelánovou vázu z Japonska.
„Mně je hlavně líto toho sombrera, do kterého mi Bill nablil.“ Střelil jsem po něm pohledem a Bill se rozesmál.
„To pitomý sombrero se mi stejně nikdy nelíbilo. Kazilo nám to výzdobu.“ Zašklebil se a naházel rozbitý rámečky z našich fotek do koše.
„Jo… víte, že tohle nám zabere celej den?“ otázal se Andy. „Jo, mimochodem, něco jsem vám přinesl.“ Řekl a vytáhl ze zadní kapsy kalhot srolovanej časopis a hodil ho na pohovku, u který jsem stál. Na chvíli jsem nechal uklízení a popadl výtisk. Na hlavní stránce stálo:
RODINNÁ IDILKA KONČÍ? KAULITZOVA DVOJČATA VE RVAČCE!
Odfrkl jsem si. Nestálo mi to ani za to, abych to četl. Samozřejmě pod titulkem byla naše fotka, vyscreenovaná z videa, který dal na net Georg. Bylo to po cestě z nemocnice k autu. Ohodil jsem to zpátky.
„Bylo jasný, že to rozmáznou…“ řekl jsem a odtáhl pytel plnej rozbitých krámů ke dveřím. Bill si sedl na pohovku a článek si přečetl. Potom se rozesmál.
„To by mě vážně zajímalo, kde se vzala informace, že jsem o Toma rozbil konferenční stolek.“ Zavrtěl hlavou. „Což mi připomíná, že bysme měli jet nakoupit a dát to tu zase do původního stavu.“ Kouknul na mě. Povzdechl jsem si. Bill miloval nakupování a já ho nesnášel. Nejhorší části mýho života byly právě ty, když mě Bill tahal po obchodech. Najednou mi zazvonil mobil.
„Ano?“ zvedl jsem ho.
„Tome?“ to byl náš manažer. „Řekni klukům, že budeme brzo muset udělat další rozhovor.“
„Proč?“ zeptal jsem se
„Kvůli tý vaší rvačce, idiote! Fanoušci chtěj vysvětlení! Jsou pobouření a zavalujou internet různejma dohadama a všema těma kravinama, co je zrovna napadnou! Jo a mimochodem, četli jste ten časopis… hmm… jaksemenuje… Der Tag?“ zeptal se.
„Jo… Bill ho teď drží v ruce.“ Zafuněl jsem.
„Oni si teď myslej, že slavná dvojčata, co jsou vždycky spolu, se rozpadaj! Spoustu lidí to vyděsilo! Ten rozhovor jsem potvrdil na zítřek, tak koukejte dorazit do studia! De se makat!“ pak to položil. Zavrčel jsem. Jak ten mi vždycky dokázal zkazit náladu…
autor: Holly-EnD.
betaread: Janule
Tenhle síl se mi moc líbil. Jen doufám, že jim to takhle vydrží a neobjeví se nějaká komplikace…jsem zvědavá. 😀 😀
No teda, dúfam, že to dobre dopadne.
K dnešnímu dílu mám jenom jednu malou výhradu, a to k tomu, jak o sobě Bill řekl, že kňučel jako malá čubka…
To mi zkazilo celou romantickou a zamilovanou náladu z jejich ranního sexíku =)
Ale jinak to bylo super =)♥
Rozesmál mě Bill v Tomově XXXXX a nevím kolik ještě XL tričku xD I kdfyž představa Billa JEN v tom tričku je dost vzrušující =)
A jak přemluvili kluky, aby jim pomohli tu kalamitu uklidit xD Co jim za to tak asi slíbili? xD Nechci to vědět xD
A "Tak si ho hlaď a říkej mu malej", tak to byla excelentní hláška xDDD
Bylo to prostě skvělé, jen tak dál =)♥
Och bože toto bol fakt skvelý diel :D… bože najskôr to ráno 🙂 och Bill v Tomovom tričku pri sporáku 🙂 krásna predstava 😀 a potom tá akcia na sedačke bola super :D… a tie ich hlášky sa mi fakt páčia :D… nemohla som z toho ako Georg hovoril "Prostě to není možný!" a potom o hodinu neskôr "Jak to sakra dokázal?!" xD z toho som fakt mrela :D… a neviem prečo ale strašne ma rozosmiala veta "Mně je hlavně líto toho sombrera, do kterého mi Bill nablil." xD ono to asi ani nebolo také vtipné ako som sa tu ja na tom rehotala xD 😀 no čo už nevadí :D… strašne sa mi páči tento príbeh 🙂 je v ňom romantika, akcia 😀 a aj humor 😀 proste super! 😀
[3]:Jooo, za tu čubku se omlouvám, ale moje prsty občas jedou dřív než můj mozek 😀 Ale já se nakonec rozhodla, že se mi to tam líbí.. 🙂
BTW: Děkuju moc 🙂
A vůbec vám všem děkuju 😉
PS: Těšte se na další díl, mě se totiž mooc líbí (i když si nejsem jistá jak vám../tajemně se směje/) ;-)))