autor: Clarrkys
Tom: (Zavřu oči a sklopím hlavu.) Tak dobře.
Adam: (Vstanu, dojdu ke stolu a vezmu tvůj telefon.) Volej.
Tom: (Smutně na něho kouknu. Vezmu si ten mobil a vytočím Billa.)
Bill: (Jsem jako na trní. Už je pryč tak dlouho a pořád nic, až když zazvoní mobil… Tom, rychle to zvednu.) Tome, proboha, tak jsem se bál… Řekni mi, co se děje?
Tom: Ahoj, Bille. (Pípnu. Posadím se a dám nohy pod bradu. Kouknu na Adama, jestli mě sleduje.)
Adam: (Sleduju tě. Pozoruju, co děláš a hlavně, co říkáš.)
Bill: Tome? Tak už mluv… Prosím tě, řekni mi něco.
Tom: (Skousnu si ret a chvilku mlčím.) Zůstanu tady. (Zašeptám. Doufám, že ti to docvakne a něco podnikneš. Snad tomu neuvěříš.)
Bill: Zůstaneš kde? U Adama? On tě tam drží?
Tom: (Hezky ses mě optal, teď je největší štěstí, že Adam neslyší, co říkáš.) Ano… Budu tady i s malou. Rozhodl jsem se, že chci být radši s ním než s tebou. Vždycky se mi líbil víc než ty. (Do pytle, co to melu.)
Bill: Coo? (Špitnu.) To myslíš vážně? Tome, řekni, že to není pravda.
Tom: Není… Dokonce tu Adam má i mlíčko pro Amy. (Naoko se na Adama usměju. Snad to nepozná.)
Bill: (Svraštím čelo.) Co mám dělat? (Špitnu.) Mám zavolat policii?
Tom: Možná jo. (Zvednu pohled na Adama.) Máš tu plínky?
Adam: Cože? Ne. (Zakroutím hlavou.)
Bill: Ale… Dobře, jsi v pořádku? A Amy?
Tom: Ujde to. (Pípnu do telefonu, pak zase kouknu na něj.) Nevíš, že mimina potřebují plínky?
Adam: No, tak nějaké koupíme. Už to neprotahuj.
Bill: Nemůžeš mi říct, kde jsi?
Tom: Nemůžu, ahoj. A Bille? Mrzí mě to, prostě budu s Adamem. (Položím to a kouknu na něj.)
Adam: (Usměju se a přikývnu.) No a ani to nebolelo.
Bill: (Hned volám policii, všechno jim řeknu.)
Tom: (Taky přikývnu, ale smutně. Vstanu a vezmu Amy do náruče.) Kdy jsi jí naposled dal najíst?
Adam: Někdy potom, co jsme spolu mluvili po telefonu.
Tom: Jaký máš mlíko? (Uculím se na malou a posadím se s ní na postel.) Kulíšku… (Zašeptám a položím ji vedle sebe. Sundám jí svetříček, mohlo by jí tady být vedro.)
Adam: (Kývnu do rohu místnosti na nějakou krabici.)
Tom: (Zvednu se a přejdu tam.) Mhm, levnější už sehnat nešlo. (Brouknu tiše tak, aby to neslyšel. Nachystám to a dám ho bumbat Amy. Uculím se.)
Adam: Mhm… Začínám mít taky hlad. Co takhle něco objednat, třeba pizzu?
Tom: (Kouknu na něj.) Nemůžeme spíš zajet někam do obchodu? Budeme potřebovat plínky. Hodně plínek, Amy kadí jako divá.
Adam: (Poškrábu se na hlavě.) Zajedu tam. Řekni, co mám koupit.
Tom: No, plínky. (Pousměju se.) Nějaké velké balení. Je to značené nějak pro děti od šesti do dvanácti kilo. Aspoň teda myslím. A taky můžeš nějaké dětské přesnídávky.
Adam: (Přikývnu.) A ty, co budeš chtít?
Tom: Mně je to jedno… (Pousměju se. Když odjedeš, zkusím dveře, ale je zamčeno a můžeš se kdykoliv vrátit, nebo třeba čekáš, jestli se pokusím utéct. Nebudu to riskovat, lehnu si na postel a usnu. Když jsi mě pak vzbudil, přebalil jsem Amy, dal jí přesnídávku a taky jsme něco pojedli. Pořád pokukuju po dveřích, ve kterých jsi po příjezdu asi zapomněl klíče. Nebo jsi to udělal schválně? Uvidím, třeba se toho bude dát využít. Ještě tě bavilo mě večer zneužít, když jsme leželi vedle malé. Ale nějak jsem to překonal a radši ji pak dal na postel mezi nás a opatrně objal, abys mně nebo jí zase něco nechtěl udělat.
Ráno se probudím a tiše se posadím. Kouknu na tebe. Ještě spíš, pousměju se. Tiše vstanu a zkusím pootevřít dveře. Srdce mi zajásá. Vezmu Amy jenom do ruky, protože na nosičce je naházené oblečení a nechci dělat moc velký rámus. Dám si mobil do kapsy, Amy vezmu do rukou a tiše se vykradu ven za dveře. Jsem úplně zmatený, netuším kudy se odsud dostat.)
Adam: (Protáhnu se a nikdo tam není. Prudce se posadím.) Tome?! (Řeknu, pak znova a hlasitěji, nasadím si boty a mířím ven.)
Tom: Sakra… (Tiše zakleju. Volá mě. Bože, co mám dělat?! Uvidím schody nahoru, ano! Rychle je vyběhnu. Když se ohlídnu, vidím tě hned za sebou.)
Adam: Tomeee!! (Zuřím, beru ty schody po dvou. Jsem mega naštvanej.)
Tom: (Uvidím hlavní vchodové dveře. Začnu s nimi škubat, ale nic se neděje.) Do hajzlu!! (Vykřiknu a malá začne brečet. Všimnu si malého nápisu fixou na štítečku „tam“. Během vteřiny už jsou dveře otevřené a já jsem venku. Běžím za roh, kde stojí moje auto.)
autor: Clarrkys
betaread: Janule
Sakra musí utýct!!! Nemůže tam zůstat :(( Adam by ho zabil… A Amy možná taky.. :// Tohle se mu MUSÍ povíst!!!
Nech to vijde prosim musí.
Tak teď teda jsem jak na tní a to mám tak poohdlnou židly 😀
Ale teď vážně. Modlím se ke všem svatým ať to vyjde a Tommy a Amynkou se konečně dostanou do bezpečí. Jinak ten telefonát, musím napsat, že zvládly bravurdně. Příjde mi jen divný, nebo spíše jsem zvědavá jak je to s tou policií. Nějak mi nehraje, že když jim to Bill všechno řekl, nepřijeli ani druhej den. A nejbližší oksek určitě není vzdálenej den jízdy. A to mlíčko….no Adam se teda vyznamenal. Koupí nějakej šunt a Amy to musí pít, by mně zajímalo co koupil za ty plínky. No teď budu rozhodně očekávat další díl ještě náruživěji..takhle to useknout…
[3]: Baby Steli ♥, přesně píšeš má slova… Po tom telefonátu, kdyby Bill byl co k čemu, už by musela policie klepat na dveře…. tohle nějak nechápu… Navíc, Tom má přístup k mobilu, podle tohoto dílu. Proč nevolá poldy sám?
A musím přiznat, že Tommy je skutečně velmi chytrý, ty věty Billovi byly přesně mířené. Každý by pochopil…
"Rěkni, že to není pravda. Není…." Oh, úplně jsem slzela.
[4]:Ondinko :D, Tak to mi nedošlo, proč nevolá poldy sám, ale……asi by to potom nebylo tak napínaví a Bill by se s toho příběhu prakticky vynechal. Ale máš pravdu že asi není co k čemu, vsadila bych se že sedí doma u telky, sem tam mu proběhne hlavou co asi dělá Tom, cpe se a vymejšlí co by si tak ještě koupil. Nechci mu křivdit, to opravdu ne, ale je to myslím si dost možný.
[5]: No, Tom asi volal z mobilu Adama… to bylo v minulém díle… Teď mi to dochází. Když Adam odešel, tak se asi k telefonu nedostal. Nebo myslíš, že má Adam i pevnou linku?? Ale, kde je Tommyho mobil? Asi mi něco ušlo. Ale jedno, je, Stelinko, jisté. Bill ví, že je Tommy s Amynkou v maléru, tak ať se přestane cpát zmrzkou a rajčaty, či co to bylo. Ať už něco dělá. Ať je to mobil, čí chce, Tommy mu dal jasné "instrukce". Pokud je Bill inteligentní a navíc milující partner, a to mluvím nejen o Tommym, je tu to nejdůležitější – AMY, tak musí něco udělat… Budeme v to doufat a držet palce. Jinak i já Billa pověsím za … do průvanu!
[6]: Ondinko, byl to okurek 😀 pamatuju si to. Dost dobře jsem se totiž bavila jak jsem řešily to druhé miminko 😀
Že by mněl Adam pevnou linku ? Netuším, ale Tommy volal z jeho mobilu to je pravda. A věz, že jestli Bill nezačne něco honem rychle dělat, mile ráda ti s ním do průvanu pomůžu… Stejně obdivuju jeho klid. Já mýt lásku a s ní miminko v takovým nebezpečí tak je mí druhý jméno Bond a za jejich záchranu udělám cokoliv. Nechápu jak může snést to "nicnedělání" já bych se asi utrápila a on takovej klídek…..nemůžu….