autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
-O ROK POZDĚJI-
BILL
Všechno to utíkalo jako voda. Čas plynul a s ním se naše životy měnily. Ale dovolím si říct, že už pouze k lepšímu.
Tom se tehdy velmi rychle zotavil. Co nevidět nás pustili z nemocnice. Ale tím začalo spoustu vyřizování s policií a podobně. V Americe a potom i v Německu jsme se dlouho nachodili po soudech. Pořád nás oba kvůli Hanzovi vyslýchali. Nejhorší asi na tom všem bylo, že jsme pořád museli detailně popisovat, co se dělo a nedělo. A to pro mě nejlehčí zrovna nebylo. Ale zvládli jsme to. Časem jsme se dokonce dozvěděli, že Hanz byl doopravdy nemocný a že byl už nejednou zavřený. Takže už nás nic nepřekvapovalo. Ovšem, Hanzovi byl už dávno konec. A myslím, že i pro něj to bylo vysvobození. Všechno časem ustalo a my se zase usadili v našem domečku. Ale přišlo mnoho změň. Dokonce i v našem vztahu. Náš vztah byl den ode dne totiž hezčí, silnější a dokonalejší.
Pomalu jsem sešel dolů do kuchyně. Vonělo to tam. Tom zase jednou vařil.
„Tatínku, my máme hlad,“ řeknu s úsměvem mezi dveřmi, v náruči držím Samanthu. Tom se pootočí a hned se usměje.
„Brzy už to bude,“ ujistí mě. „A teď mi dej tu mojí velkou holku.“ Hned mu ji pomalu dám do náručí.
„Tak táto, pan doktor říkal, že jsem prý naprosto zdravá a že zoubky už mi lezou krásně ven,“ řeknu tiše s úsměvem. Ano, podařilo se nám to. Společně jsme si vybojovali adopci, i když to moc lehké zrovna nebylo. Ale dočkali jsme se tohohle maličkého andílka. Samanthu jsme dostali, když jí bylo půl roku. Teď už je jí rok. Je naprosto dokonalá. Má hnědé vlásky, světle hnědé. Pleť má sametovou jako broskvičku a ty její oči. Má je hnědé jako my dva. Je tak krásná, roztomilá, slaďoučká, rozkošná. Miluju ji.
„Páni,“ zasměje se Tom a pěkně si ji vezme. „Brzo už, zlatíčko, dostaneš napapat,“ otře se jí Tom nosem o její, čemuž se začne Sam smát a Tom jí dá pusu.
„Táta,“ položí mu Sam ruce kolem krku a položí mu hlavu na rameno. Při tom mě s úsměvem sleduje. Miluju tenhle pohled. Spokojená Sam a spokojený a šťastný Tom. To jsem si vždy přál vidět.
„Je tak šikovná,“ usměju se pyšně. „Celá po tobě,“ řeknu s úsměvem. Dojdu k Tomovi a dám Sam malou pusinku na tvářičku. Hned se zasměje a zatahá mě za vlasy. „Ano, celý tatínek. Ten mě taky rád tahá za vlasy. Zvlášť v noci, když spí,“ poznamenám se smíchem.
„A když nespí, tak ještě radši,“ zašeptá mi Tom do ucha a jemně mě na něj políbí.
„Ah, nezačínej, teď ne. Je tu Sam,“ zasměju se tiše. Musím uznat, že díky Sam jsme spolu neměli sex tak zatraceně dlouho. On nebyl prakticky čas. Zásadně, když se k něčemu schylovalo, tak se rozplakala a bylo po všem.
„Ona tomu stejně ještě nerozumí, viď, zlatíčko,“ pohladí jí po vláskách a znovu jí dá pusinku. Ona se k němu jenom víc přitulí. Ty dva se spolu furt mazlili.
„Já vím. Ale nemusí být hned tak zkažená, jako my dva,“ uculím se a pohladím malinkou po té její drobné ručičce a Toma dlouze políbím.
„Když už jsme u toho… Už ses rozhodl, jak ti Sam bude říkat? Mamko?“ zeptá se Tom a začne se šíleně smát.
„Ne, bude mi říkat táto, jak tobě,“ ušklíbnu se a dloubnu do něj se smíchem.
„To bude divný, když nám oběma bude říkat táto,“ pokrčí pobaveně nos a Sam se začne smát. Začne ho do něj prstem cvrnkat. Začnu se smát.
„Asi nemáš pravdu, podle Sam,“ řeknu se smíchem a tak nějak se k nim namáčknu a obejmu je.
„Miluju vás, víte o tom?“
„A my milujeme tebe. Viď, prdelko?“ polechtá Tom Sam na bříšku a ona se smíchem vypískne, že jo. „Tak vidíš,“ usměje se Tom a dlouze mě políbí. Je tak sladká.
„Jste moje štěstí, všechno co na tomhle světě mám,“ dodám už jen a dám Tomovi pusu a Sam také. Tom mě obejme volnou rukou kolem pasu a nakloní se mi k uchu.
„Až večer Sam uložíme do postýlky, tak se s tebou chci milovat,“ zašeptá. Skoro se mi podlomí kolena, jak to řekne.
„Mmm, ale co když bude zase plakat? Ty zoubky jí bolí,“ šeptnu tiše a přivřu oči.
„Tak holt chvilku počká. My jí proti bolesti stejně nepomůžeme. A večer jí řeknu, že spolu budeme chtít chvilku být sami, aby poslušně spinkala. Naposledy by to vyšlo, kdyby jsi tak nekřičel,“ zasměje se tiše a jemně stiskne v dlani můj zadek.
„Mmh a kdo může za to, že jsem křičel? Ty,“ pousměju se sladce a přivinu se k němu. „Chci už, aby byl večer, Tome,“ vzlyknu mu do ucha.
„Tak běž ohlídat to jídlo. Já zatím dám Sam do židličky a nasadím jí bryndáček. Pak vyrazíme do parku a bude večer coby dup,“ usměje se. Naposledy mě políbí a odnese Sam do židličky na jedení. Jen se usměju a ohlídám to.
Za chvilku nám nandám oběd a Sam dám její jídlo do misky.
„Tak, jdeme papat, Sam, máš hlad?“ zasměju se na ni a přisednu si k ní. Miloval jsem, když jsem ji mohl krmit.
„Jo,“ usměje se a zatleská ručičkami. „Protože jsem po tatínkovi.“
„Tak, jak jsem tě to učil,“ zasměje se Tom a dá jí pusu. Ano, přesně, jak jsem čekal. Ona bude vážně celá Tom. Ale za to jsem rád. Těší mě, jaký k ní má Tom vztah. Od té doby, co ji máme, snad ještě víc dospěl. Chová se zodpovědněji ještě víc, než kdy jindy předtím. Je to skvělý táta.
„No, tak to teda koukám. To tě tatínek učí pěkný věci,“ zasměju se a plácnu Toma po zadku. Pomalu začnu Sam krmit.
„Aspoň vidíš, že když se dokázala naučit říct takovou větu, tak je moc chytrá,“ usměje se Tom a začne jíst, přičemž přistrčí vidličku s jídlem k puse i mně. Už jsme se tak naučili jíst. Já krmil téměř vždycky Sam a Tom sebe i mě. Dohlížel na to, jak se stravuji. A podle toho jsem i vypadal. Přibral jsem. Tomovi se to prý líbilo, ale mně moc ne. Nebylo to nijak rapidní, ale i tak.
„Je chytrá, já to vím,“ usměju se a vezmu si od něj to sousto, ale hned začnu namítat.
„Koukej se najíst. Já se najím potom. Podívej se, jak kvůli tobě vypadám. Nechápu, jak se ti to může líbit,“ zasměju se.
„Bille, máš sotva 4 kila nahoře a už vyšiluješ? Jsi mnohem krásnější. A ať chceš nebo ne, miluju tě tak ještě víc,“ usměje se a přistrčí mi k puse další sousto. Byl opravdu vychcaný. Věděl, co na mě platí. A za to jsem ho tak ukrutně nesnášel. A přitom miloval. Hajzlík jeden.
„Nevydírej, vůbec nevydírej,“ zasměju se a odstrčím vidličku, kterou mi dal k puse. „Až po tobě, teď ty,“ zasměju se.
„Fajn. Jak chceš. Nebude večer žádný sex,“ pokrčí rameny a zamíří vidličkou k sobě.
„To je vydírání. Ale… klidně s ním dvě porce!“ uculím se nevinně.
„Jestli nesníš, tak sex nebude,“ zasměje se a zase mě začne krmit.
„Dobře,“ usměju se a přijímám od něj každičké sousto. Ale když už opravdu nemůžu, Tom to pochopí a sám jí dál. Sam mezitím nakrmím, pak jí jen otřu pusinku a vezmu si ji do náruče. Chvilku s ní chodím a čekám, až si naše princeznička říhne.
Minule to dopadlo tak, že měl Tom nahozený celý krk a rameno. Ale to i mně. A ne jednou. I tak jsem tu maličkou miloval.
Tehdy jsem říkal, že vše bude dobré a splnilo se to. Vše je dobré. Jsme rodina. Jsme šťastní. Jsme spolu. Milujeme se. Nevím, co víc si přát. Sice jsem asi zvrhlý, že miluju svého bratra, ale nestydím se za to. Dnes už se opravdu nestydím za nic. Všechno mi přijde naprosto přirozené. Mám dceru a přítele s bratrem v jednom, a jsem spokojený. Teď už jen doufám, že to takhle zůstane na věky. Nezbývá nám nic jiného, než si to dál přát, doufat v to, a hlavně… věřit tomu. Věřit je totiž to nejdůležitější. Dnes už jsem si tím jistý, protože… Miluji svůj život. Ano, dnes už můžu říct, že miluji svůj život. Můj život je jen Tom a Samantha.
KONEC
Chtěly bychom poděkovat vám všem, kteří jste s námi vydrželi až do konce. Taky bychom chtěly moc, moc, moc poděkovat za všechny komentáře, protože pro nás mnoho znamenají.
A tímto se s vámi loučíme, Mischa jakožto Tom a Turmawenne jako Bill.
Ještě jednou děkujeme a opět na viděnou u nějaké další povídky. 🙂
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
betaread: Janule
To NE!!! Nechce se mi věřit, že už je konec,po tom všem, takhle brzy…. :(( Je mi z toho tak nějak… Smutno… 🙁 Ale vám oboum musím poděkovat za skvělou a neuvěřitelně emocionálně náročnou povídku!!! DĚKUJU ♥
A moje zvrhlá část mysli si nemůže odpustit to, že čekala na to večerní milování a je neuvěřitelně zklamaná 😀
Co říct? Díky za skvělou povídku, kterou jsem kolikrát regulerně obrečela. Vážně můžu říct, že byla skvělá a mrzí mě za vás holky, že jste neměli více komentářů (tím netvrdím, že jsem komentovala každý díl) protože tohle dílko si to zasloužilo. Na začátku příběhu mě úplně dostal ten trailer a pak sem očekávala hrůzy, tak jsem ráda, že to skončilo tak hezky a klukům a malé Sam do budoucna přeju jen samé šťěstí. 😀 Díky moc, těšim se na další vaší tvorbu.
nejde nic jiného říct jen to že lépe jste to nemohly zakončit.Je to krásná povídka a sem ráda za to jak to dopadlo a to hlavně že Bill a Tom jsou spolu.Tak to prostě má být a to že k nim přibyla malá Samantha je jěště hezčí ne jěště krásnější.Těšim se na další vaší společnou tvorbu a zase na jeden nádhernej příběh
Wow! Když jsem si přečetla, že je tam konec tak jsem byla taková maličko smutná:) Od prvního dílu jsem se do toho příběhu vžila a pokaždé jsem trpělivě čekala na jeho pokračování…:)) Bylo to krásné, romantické, napínevé akční a já nevím co ještě a každopádně budu ráda, když tyto dvě spisovatelky vytvoří ještě něco dalšího spolu, protože je to opravdu kvalitní…:)
povídku jsem teda nečetla, ale u pár dílů jsem četla úvody nad čarou a věřím, že až se dostanu na tu správnou náladu, tak si ji přečtu. ale na něco se vás, autorky, zeptat musím. ta otázka mě pálí na jazyku ode dne, kdy se tu povídka objevila. ten chlapík v montáži… není to náhodou Jason Issacs?
[5]: Děkujeme. Ano, jedná se o něj 🙂
Všem moc děkujeme za vaši podporu, komentáře a ohlasy 🙂
Tento diel mi pričiekl zlatý, a krásny som rada, ze sa om to nakoniec podarilo.
Musím sa priznať, že nečítala som hned od začiatku, ale potom ma to chitilo, a uchvatilo. Naozaj super.
[6]: já si to hned myslela 🙂 o to víc se těším, až budu mít náladu se zasoustředit a přečíst si to celé 🙂
Úžasný.
🙂
Naprosto dokonalá povídka líbila se mi od samého začátku fakt se vám povedla 🙂 Škoda, že už je konec
Můžete mě někdo prosím zbavit POSEDLOSTI touhle povídkou?! Den, co den čekám na nový díl a pak si s obrovským zklamáním uvědomím, že už je vlastně konec, že to skončilo šťastně a já už na další díl čekat nemusím… Ale i tak si prostě nemůžu pomoc, tahle povídka mě nemálo krát chytla u srdce a nejednou jsem doopravdy brečela… Takže vlastně ještě jednou moc děkuju za to, že jste napsaly něco tak úžasného!!! Doufám, že brzy přibude něco nového a stejně skvělého z vaší tvorby!
Ooh můj bože.Obsession je tak dokonalá,úžasná a nádherná povídka,děkuju moc že píšete tyhle nádherné povíky,jsem na nich závislá,zvláště na téhle.Konečně jsem tuhle ff dočetla a musím říct že je to asi ta nejlepší co jsem četla.Ten styl jakým to píšete,že v té povídce dokáže být i vtip,ikdyž je třeba někdy smutná,prostě dokonalá tohle tak miluju =D.Jasně já vím že tohle už nikdo číst nebude ale musím se sté povídky vypsat.Obsession mě zaujala hned jak jsem jí viděla,ta montáž je úžasná .. no a když jsem viděla,že je od vás,tak jsem jí musela přečíst.Co mě na začátku nejvíce dostalo-Tokio Hotel neexistují,že se rozpadli no to mě položilo hned na začátku.Ah to bylo tak strašně úžasné,když se Bill a Tom na začátku poznávali,teda je fakt,že Toman je hrozný debil,ale .. ♥ chápete no.Jo kdyby se neobjevil ten úchyl mohli by být šťastní..no jo.Ty dopisy co mu posílal,pak co se stalo na těch zachádech,potom,když se hádali s Tomem .. Tak strašně Billa lituju a taky Toma.Odletěli do Ameriky a chtěli se ho zbavit.Jó ty jejich hádky,potom usmiřování .. nádherné ♥.Bože ale Tom je děsný idiot.. jak tam chtěl vohnou tu masárku..no to jsem teda nemohla,chudák Billy xD nebo v tom letadle jak je viděla ta letuška xD.Oh jak byli v tom rodinném hotelu,ježíš ten Billy musel být ultrarozkošný =D.Jejich výlet do GC jim taky zrovna nevyšel.Ovšem u čeho jsem fakt spadla ze židle bylo,když se tam začali líbat =DDDD.Jó bylo to fakt nádherné si je takhle představit,doufali jsem že budou spolu a nic je norozdělí,nic jim nepokazí jejich skvělý vztah,ale pletla jsem se.To jak Tom odešel bylo to od něj fakt hnusné..A Potom v tom autě..Ty poslední díly,jsem bulela jako malá dítě =D fakt.Tom je strašný nervák =D.Když se honili v těch skalách,já doufala že mu Tom s tou jeho nepřekonatelnou audinkou ujede,ale nestalo se tak,už to v jednuá chvíli vypadalo tak nadějně,ale pak přišla ta bouračka a všechno bylo najednou s prominutím v prdeli.Byla jsem stoho vážně mimo.když jsem si uvědomila,že tom je asi vážně mrtvý.. a potom ho ten zm*d odvedl pryč..bože chudák Bill.To všechno co se stalo v tom motelu,tak strašně jsem Billa litovala a doufala že tom žije .. a on to přežil..ještě aby né že vždyť je to Kaulitz =D.Prý s tou jeho audinkou oh bóže to je pako.."Tome ser na auto..musíš najít Billa" =D.Ještě že se mu povedlo zdrhnout sté nemocnice,ale ta historka s jeho synem byla vážně dobrá holky =).Vážně nikdy nepochopím proč takoví psychopati existují.. To co udělal Hanz Tomovi a Billovi nejradši bych ho namístě zabila.Ale Tom to dokázal zabil ho A Billa zachránil..vážně jsem se o Toma bála,když mu zabodl ten nůž do břicha .. nebo na něj mířil a co teprve o Billa,ale ten se jako klasicky Tomana ptal jestli je v pořádku =D pako ♥.No a vté nemocnici se Smithem to mě dostalo xD xD.Poslední díl byl taková krásná rodinná idylka ♥ jsem strašně šťastná,že se jim povedla ta adopce a jsou konečně šťastní..miluju tuhle povídku,takže mi nezbýbvá nic jiného než jí začít číst znovu a počkat na Novel of Dreams-ten trailer je naprosto úžasný.Já vím moc to proýívám,ale jinak to neumím no =D.Takže abych to shrnula (vím to co jsem tady teď napsala nedává smysl,ale co už) doufám že si přečtu další takovou skvělou povídku,která mi bude trhat srdce =D né vážně nádherná ff,nemůžu se dočkat na další holky =)..♥
nádherná! Sice jsem ji začala číst asi před dvěma dny, ale dočetla jsem ji a je to opravdu nádhera!! Moc se vám to povedlo! 🙂 ♥
Sice si tenhle komentář už nikdo nepřečte, ale já to sem prostě musím napsat…
To bylo tak dokonalý!!! Já tuhle povídku vážně miluju! Je to opravdu jedna z mých nejoblíbenějších povídek, který jsem kdy četla.
Jak jsem četla tenhle poslední díl, tak jsem se na ten počítače usmívala jak totální cvok xD A jsem neuvěřitlně štastná, že to dopadlo tak dobře 🙂
Musím říct, že byly chvíle, kdy jsem brečela jak malý dítě, ale naopak u některých dílů jsem se opravdu hodně nasmála. Takže před autorkama smekám klobouk a doufám, že brzo zase něco tak úžasnýho napíšou. 🙂
Dlouhá povídka,ale krásně napsana.
->♥♥♥
Vďakabohu za takýto krásny koniec. Po tom hrozitánskom trápení je to ako také preliečenie duše. Ja som trpela neskutočne veľmi. Tento príbeh je pekný, ale na môj vkus príliš akčný a drsný. Som rada, že sa to nakoniec všetko vyriešilo, majú aj dieťa ako chceli, chýbala mi zmienka o maličkom Billovi, ale verím, že mu na ten skype občas zavolajú a snáď bude mať Billi v Sam malú kamošku.