autor: Rose
Tak jsem zpět s 2. kapitolou. Moc všem děkuji za hezké komentáře. Ze všech rad jsem si něco vzala, takže myslím, že je to delší a pokusila jsem se „zpomalit tempo“. Tak snad to už bude lepší. 🙂
První sluneční paprsky se dostaly pod zavřená víčka kytaristy, ale ten si z toho skutečně hlavu nedělal a vesele chrupkal dál. Jenže sílící sluníčko ho skutečně nechtělo nechat spát o moc déle. Když už se k otravným paprskům přidalo i řinčení budíku, co ohlašovalo 7 hodin ráno, byl Tom nucen se probudit.
„Bille…“ byla jeho první myšlenka. Jeho sladký bráška se na něj urazil. A Tom se mu vlastně ani nedivil. Včera večer byl však tak unavený, že z něj všechno vypadlo ještě dřív, než nad tím stačil zapřemýšlet. Ano, je pravda, že se podle něj Bill někdy opravdu choval „přihřátě“, ale ve skutečnosti mu nikdy nevadilo, když se na něj jeho dvojčátko položilo. Sám ho s chutí objímal.
Ale je to až příliš zarytý heterosexuál, než aby cokoliv přiznal…
„Nad čím to sakra vůbec přemýšlím??“ zděsil se Kaulitz nad vlastním uvažováním.
„Asi mi prostě jen leze na mozek to, že jsem měsíc s nikým nespal.“ omlouval sám sebe. Nic jiného v tom přece nemohlo být.
Na snídani se sešel jen s Georgem.
„Čau, Geo. Kde jsou ostatní?“ zajímal se Tom.
„Nazdar, ranní ptáče. Je teprv osm – ostatní ještě chrápou,“ flákl ho Georg do ramene v přátelském gestu.
„A ba jo. Sem si zapomněl vypnout budík a ten se ráno s plnou vervou rozdrnčel,“ ušklíbl se Tom.
„A to to Billa nevzbudilo?“ podivil se Georg.
„No… Bill se přestěhoval,“ zamručel Tom.
„Jak to? Naštval se na tebe? Cos proboha zas vyved?“ plácl se Geo zmučeně do čela.
„No, prostě sem byl unavený a vytkl sem mu pár věcí. Víš, jak špatně snáší kritiku,“ snažilo se to odlehčit starší z dvojčat. Tohle totiž nebyla jen tak nějaká kritika. To vlastně ani kritika nebyla. Jak to měl nazvat? Věděl jen to, že ho ranil, a to asi pořádně.
Když jim po pěti minutách servírka donesla kafe, dva muffiny a croissanty, Tom pocítil, jaký má hlad. Od včerejšího dopoledne vlastně nic nejedl.
„To byla docela kost, co?“ podotkl Georg.
„Co-co?“ trhl sebou Tom.
„Ta servírka,“ upřesnil. Kaulitz se zamračil sám nad sebou. Ani si ji neprohlédl, když jim donesla snídani. Udělal to tedy nyní. Světle hnědé vlasy téměř do pasu, rozpuštěné podél zad v úhledných loknách, dlouhé tmavé řasy, výška asi 175 centimetrů, štíhlá postava a velká prsa. Krátká sukně jí sotva zakrývala zadek, halenku měla rozepnutou skoro až k ňadrům a zástěrku již odložila. Posadila se na židli kousek od nich, aby si odškrtala objednávky. Přitom přehodila nohu přes nohu, čímž zdůraznila jejich štíhlost a délku. Byla přesně jeho typ.
Najednou se však otevřely dveře a Tom okamžitě zapomněl na nějakou kozatou nánu. Právě totiž vešel jeho bratr.
Hluboký pohled hnědých očí, zdůrazněný tmavě šedým, kouřovým líčením, perfektní porcelánová pleť, černé tričko, bílé úzké džíny se stříbrnou sponou na pásku a svůdné plné rty.
Celý svět by se měl dívat jen a jen na tebe, Bille, pomyslel si Tom zasněně.
„Dobré ráno Georgu,“ usmál se na baskytaristu Bill svým nevinným úsměvem. Asi ani nevěděl, jak tím Toma přivádí k šílenství.
„Brý, Bille. Hele, jen si na moment odskočím,“ mrkl Geo významně na Toma.
Fakt dík, Georgu. Ještě nemám připravenou žádnou omluvnou řeč. No… tak prostě zaimprovizuju, pomyslel si Tom ne příliš nadšeně. Bill si vzal kávu, které se Georg ani nedotkl, a pomalu usrkl.
„Bille…“ začal. Dvojčátko se na něj ani neobtěžovalo podívat. S přivřenýma očima dále pilo kávu.
„No tak, bráško,“ chytil Tom Billa za ruku, kterou měl položenou na stole. „Ty víš, že sem to tak nemyslel.“
Bill se na něj poprvé za tu dobu podíval. Věnoval mu tvrdý pohled přímo do očí.
„Ne, Tome, právě že nevím,“ šeptl, položil šálek, ladně se zvedl a rychlým krokem odešel.
Tak co? Zlepšila jsem se? Opět budu ráda za všechny kritiky i pochvaly. 🙂 Rose
autor: Rose
betaread: Janule
Pěkné!! Doufám, že brzo bude další díl!!
no,jen tak dál 🙂 tohle bylo podle mě o dost lepší 🙂 ještě bych trošku napínala,ale jinak fajn 🙂
Jsem zvědavá, jak to mezi nima bude dál… Snad nestačí udělat nějakou pitomost :// Doufám, že další díl bude brzo :))
HROOOOOOZNé se těším na další dílek….Je to úžasná povídka….Je i krásně napsaná pochvala
Vážne pekné….je to super poviedka..teším sa na další diel… :))
Rychlo ďalej prosím. Veľmi pekné.
juuu to zas bude slaďárna:Ddoufám, že si Tom na příště vymyslí lepší omluvu:)
těšim se na další
Tak toto už je super. Poriadna zmena oproti prvej kapitole, tá bola ako z rýchlika 🙂 Toto je krásne. Možno by bolo fajn, keby bolo viac priamej reči, ale toto už atmosféru určite malo. Je mi smutno. A tá Tomova myšlienka "Celý svět by se měl dívat jen a jen na tebe, Bille" je nádherná 🙂
Tom si to pěkně vyžete,patři mu to.Pěkně napsané.