Who am I? 41. (2/2)

Přetáhne si přes hlavu triko a poté se zapře rukama vedle mé hlavy, načež se hladově přitiskne k mým rtům. Ještě si ho na sebe víc tisknu. Prsty se prodírám v jeho copáncích a polibky mu oplácím. Po chvilce jednou rukou zajedu mezi naše těla a sjedu mu na rozkrok, alespoň přes tepláky. Pousměju se, když ucítím, jak je tvrdý. V mžiku ho přetočím na záda, ale nepřestanu ho líbat. Obkročmo si nad něj kleknu. Vzdychne mi do úst. Snaží se na mě převalit zpátky, ale když ho nenechám, začne mě hladit po nahých zádech a zadku. Chtě nechtě, odtrhnu se od něj. S úsměvem se posunu níž a chytnu mu tepláky rovnou i s boxerkami. Začnu je líně stahovat. Zapře si tělo o lokty a pozdvihne boky. Jsme tak úžasně sehraní. Ani nemusí mluvit, ale vím, co si už tak nějak myslí a naopak. Skousnu si spodní ret. Po pár vteřinách už ho mám pod sebou nahého. Lehce mu dlaní přejedu po hrudi. Sehnu se k němu dolů a začnu ho líbat na krku.

„Bille,“ zasténá tiše a zakloní hlavu, aby mi umožnil lepší přístup. Vezme mě za zadek, natiskne si mě až na sebe a snaží se mě o sebe třít. I já to teď chci a vyloženě potřebuji. Ale lehce mu ruce sundám a povylezu výš tak, aby se o mě nemohl otírat. Je to trápení jak pro něj, tak pro mě. Jeho jemnou a voňavou kůži na krku skousnu mezi zuby.

„Ouuh,“ zakňučí a stiskne mi bok.

„Tak strašně moc tě chci,“ vydechnu mu do ouška. Hned mu ho něžně olíznu.

„Tak mě netrap a strč si mě už do sebe,“ vzdychne. Oh, to zní tak dobře! Sjede mi rukou na zadek a prsty mi začne třít otvor.

„Chci si tě vydráždit. Potom to bude o to intenzivnější. Chci si tě zažít divokého, hm…“ šeptnu a sjedu jazykem z krční tepny až na hruď, kde si vezmu do parády pravou bradavku. Vím, jak moc je na ně citlivý. Spokojeně proti němu vystrčím zadeček. Hned mu naskočí husí kůže a zkroutí se pode mnou.

„Ne, tohle mi nedělej,“ zažadoní a vklouzne do mě prstem.

„Aah… a tys mohl?“ vezmu si jeho bradavku mezi zoubky a trošku za ni zatahám. Až po chvilce kolem ní začnu kroužit jazykem.

„Bože,“ kňourá a usilovně si kouše spodní ret. Druhou bradavku chytnu mezi dva prsty a začnu ji třít.

„Bille… prosím,“ vzlykne. „Víš…“ polkne. „Víš, jak jsem na ně citlivý.“ Ani chudáček není schopný pořádně mluvit. Je tak roztomilý a zároveň žhavý. Zbožňuji ten okamžik, kdy cítím jeho rozpálenou pokožku, jak se tiskne proti mé.

„Podobně jako já…“ skousnu mu ji a olíznu jazykem, „…na krk,“ usměju se.

„Prosím,“ vydechne a prudce do mě přirazí prstem. Trošku sebou cuknu, ale nepřestanu. Naopak. Bradavku mu začnu cucat a sát. Neustále po ní kmitám jazykem. Jak to jen jde, i když je uvnitř mě alespoň prstem, začnu se o něj otírat. Začne sténat a přirážet proti mně.

„No tak… Dosedni už,“ vzdychne hlasitě a roztahuje mě prstem, jak to jen jde. Ale já nechci, ještě ne. Chci to protáhnout, jak to jen jde.

„Ne, ještě ne,“ zasténám a pokračuji, i když mám sám co dělat, abych na něj už tvrdě nedosednul. Jenomže on mě ze sebe shodí. Zalehne mě a začne mě divoce líbat. Hajzlík jeden. Opět se mu to povedlo. Ostatně jako vždy. Nezbude mi nic jiného, než mu to jen oplácet, ale dělám to rád. Až moc rád. Chytnu ho za ramena. Nohama ho obejmu kolem boků a víc se k němu tak přitisknu.

„Ah, pojď,“ pobídnu ho. Hned si stáhne předkožku a začne se mi obnaženým žaludem třít o otvor. Skousnu si spodní ret.

„Mhh, Tome…“ zakňourám. Ucítím, jak se do mě začne tlačit. Zavřu oči a zafuním trošku nosem. Stisknu víc jeho ramena. Zamračí se soustředěním a tlačí se dál, dokud ve mně není po žalud. Neměli jsme jít nasucho. S jeho velikostí je tohle obtížné. A neříkám, že mě to nebolí, ale tohle vydržím. Tahle bolest je zároveň ta nejhezčí vlna vzrušení a slasti.

„Uuhh,“ vydechnu a kousnu se uvnitř pusy do rtu. Přichytí se u kořene a sune se dál. Pomalu proniká hlouběji do mého těla. Když začne slastně zavírat oči, je to znamení, že se začíná sunout už ke konci do úzkého prostoru. Jednu ruku z jeho ramene sundám. Nehty zaryji do koberce a skousnu si spodní ret. Tak zatraceně to bolí. Jsem sice volný, ale on je tak velký. Ani mě nenaslinil. Pomalu se na mě položí a jenom je uvnitř mě, abych si přivykl. Nehýbe se. Začne mě líbat v krční jamce, aby mi to zpříjemnil. Pohladím ho láskyplně po hlavičce a vydechnu.

„Cítím tě úplně všude. To je perfektní,“ šeptnu rozechvěle.

„Nebudu se moct hýbat. Měl jsem vzít lubrikáč,“ řekne tiše. Zdá se, že si to uvědomuje. Ale teď už snad není ani cesty zpět. Já teď nechci přestat. Je to naprostá hloupost, ale mně to takhle přijde ještě intimnější.

„Neboj se,“ usměju se. Bolest postupně polevuje. Cítím, jak se uvolňuji ještě víc. „Chci tě co nejhlouběji. Pojď…“

„Nerad bych se dostal někam, kam nemám,“ zasměje se, ale i přesto se znovu uchopí u kořene a snaží se do mě zasunout opravdu celý.

„Myslím, že to se nestane,“ usměju se.

„Hm,“ zabručí a přirazí. Dostane se do mě celý. Z úst se mu v tu chvíli vydere hlasitý výdech. Já si jen nahlas oddechnu a sevřu ho v sobě.

„Ohh, tam… ještě…“ Snaží se pohnout, ale marně. Trochu přitlačí a zatvrdí se.

„Pomalu… začni přirážet, lásko.“

„Když… ono to nejde. Jsi úzkej a… Do prdele. Měl jsem tě aspoň naslinit,“ stěžuje si. Co když se mu to teď nebude líbit? Měl jsem si vzít ten lubrikant.

„Půjde to, neboj. Pomalu, ale půjde. Za chvilku to bude okay,“ snažím se ho uklidnit. Přichytí mě volnou rukou za bok a pomalu se ze mě začne dostávat. Úplně ze mě vystoupí, ale hned na to pronikne zpátky a sune se znovu až na konec.

„Mmm,“ zavrním spokojeně a roztáhnu nohy. Pořád to bolí, ale méně. Opět se sune ven a zase zpátky. Když začnu být už víc roztažený, začne pomalu přirážet. Snažím se jít proti němu. Zapřu se o lokty a podzvednu se.

„Pojď,“ vzdychne tiše. Přizvedne mě a položí si mě na své ruce. Natiskne se až ke mně, zasune se hluboko do mě a jen se uvnitř pohybuje. S výdechem zavře oči.

„To je ono… Ještě Tomi, ještě,“ povzbuzuji ho.

Milování s ním se nevyrovná ničemu na světě. Začne se do mě zasouvat o něco rychleji a intenzivněji. Lehce zakloní hlavu a pootevře rty, s kterých se začnou ozývat povznešené vzdechy. A taktéž z mých. Když se dostane hodně hluboko do mě, pevně jej sevřu. Nahlas oddechnu a zakloním hlavu. Tom zasténá a usídlí se mi na krku. Kousne mě do ohryzku a začne silněji přirážet. Občas mě políbí na krk nebo na tvář, někdy i na rty. Ale poté si jen přiloží tvář k mé tepně a přiráží. Sténá mi mé jméno přímo do ucha. Cítím, jak se začíná potit a být mnohem divočejší. A to se mi líbí. Chci ho takového zažít. Pootočím hlavu trošku k němu, sem tam ho políbím rozechvělými rty na krk nebo nasaji do úst ušní lalůček. Když se rukama zapře u mé hlavy, začne se do mě opravdu hrubě a hluboko zarážet. Oči má zavřené, obličej má zkřivený do vzrušené… skoro až nadržené grimasy a hlasitě sténá.

„Aah!“ vykřiknu nahlas, když hodně tvrdě přirazí několikrát na ten úžasný bod v mém těle. Podívám se na něj. Je na něj tak dokonalý pohled. To jak je vzrušený, bože. Nehty mu lehce sjedu po krku až na hruď a zaúpím.

„Chci tě tak strašně šukat a nikdy nepřestat,“ vzdychne. Ah kurva! Ať tohle řekne ještě jednou. Miluju, když takhle mluví a dává najevo, co se v něm odehrává a co chce. Zmáčkne mi v dlaních boky a začne rychle přirážet. Jeho stisk je najednou tak silný. Hlasitě vzdychnu.

„Tak mě šukej, šukej mě…“ podvolím se mu, jen sebou začnu trošku cukat. Je to tak silné. Popadne mě za ruce a vytáhne mi je nad hlavu. Přirazí mi je ke koberci svýma rukama a prudce do mě přirazí. Takového ho neznám. Je divoký a vášnivý. Najednou se jeho kontrola nad vším vytrácí, nebo se mi to zdá? Z úst se mu vydere hlasitý sten, který ztiší, když mě kousne do rtu. Dolehne na mě o něco víc, čímž se při každém pohybu začne můj penis otírat o jeho svalnaté břicho.

„Sakra! Ahh… Jo, jo, jo…“ vykřiknu a snažím se pohnout, ale jak mě drží, nejde to. Líbí se mi, jak je dominantní. Tak prudce přiráží, že mám pocit, jako bychom se snad i šoupali po zemi kousek po kousku při každém pohybu. Obejmu ho znovu nohama a tisknu ho tak i víc na sebe.

„Kurva, Tome!“ zaúpím. „Dělej, ještě!“ Kde se ve mně tohle bere? On mě vážně dohání k šílenství. A on mi dá to, oč žádám. Začne přirážet ještě mnohem rychleji, i když jsem si myslel, že už to snad ani nejde. A tak tvrdě a prudce, jako by mě snad chtěl roztrhat. Tak silně mi přiráží na prostatu, přičemž se mi penis neustále otírá o jeho bříško. Tohle nebude už trvat dlouho.

„Já… asi už budu!“ vzdychnu nahlas a prohnu se v zádech, jak jen můžu. Prorazí se až nakonec a hlasitě zasténá. Snaží se mě srazit zpátky na záda, a tak do mě vráží vlastním břichem a tře se o mě a můj penis. Vykřiknu. Je to taková bolest a zároveň slast. Tenhle příraz mi rozechvěl kolena a zbytek celého těla. Tom se znovu zarazí. On se mě asi vážně snaží rozervat vejpůl. Dost silně mi skousne kůži kolem krční jamky a ještě jednou přirazí. Ucítím, jak mi v penisu cuká. Jsem tak vzrušený. Moje hruď se splašeně zvedá. Nechci, aby tohle skončilo! Ne, ještě ne. Sakra…

„Tome! Ahh…!“ oddechnu naposled a vyvrcholím. Zůstane hluboko ve mně a přesune svoji ruku na můj penis. Začne po něm rychle přejíždět a tisknout ho, aby ze mě dostal všechno na mé i své bříško. Křičím a vzdychám jako smyslů zbavený. Tak moc se chvěji. V krku mám sucho. Vystříkám se do poslední kapičky. Unaveně se položím a pootevřu rty.

„Lásko,“ vydechnu potichoučku. Něžně mě políbí a celý zpocený se na mě položí.

„Ne, ne… Ještě, Tomi. Chci, aby ses do mě udělal, prosím,“ oddechnu. Jen zavrtí hlavou a snaží se uklidnit svůj dech.

„Co se děje?“ řeknu udýchaně. Tuhle reakci trošku nechápu.

„Už by tě to bolelo, když nejsi vzrušený,“ šeptne jen. Bože, to je hlupáček. Nejde ho nemilovat.

„Ne, ne, pokračuj. Nebude to bolet. Kdo řekl, že už nejsem vzrušený?“ pousměju se.

„No… už ses udělal, což je hlavní, takže o nic nejde,“ otře si pot z čela. Chce mě nasrat? Tohle už nechci nikdy slyšet. Chytnu ho za týl a políbím jej.

„Ne, tak to není. Jsme hlavní oba dva. Jde o nás, ne o mě. Pokračuj, prosím.“ Chvíli mi hledí do očí, až se znovu nadzvedne na rukách a uchopí svůj penis do ruky. Začne se mi třít o otvor a lehce do mě vklouzne. Nechám ho, ať pokračuje, ale jen chvilku. Rychle změním polohu. Vyhoupnu se nahoru a jeho položím na záda. Hezky se na něm usadím a začnu po něm vyjíždět. Se vzdychnutím zavře oči a zakloní trošku hlavu. Ruce roztáhne volně po koberci a nechá mě, ať si dělám, co se mi zachce. Z úst se mu při každém mém pohybu ozývá hlasité sténání. Pozoruji jeho změny výrazu. Chytnu mu ty ruce a nechám ho, aby je nechal pokrčené v loktech. Potom do jeho dlaní zapřu svoje a začnu se na něm pohybovat táhlými pohyby, při kterých ho ze sebe nechám občas i vyklouznout. Když tak udělám, vždy na něj jen zlehka dosedám, zadečkem přejíždím po jeho špičce.

„Bille,“ vzdychne tiše. Když se milujeme a sténá moje jméno, mám pocit, že se rozplynu. Je to tak hezké slyšet. Vyvlékne mi ruku, přichytí se u kořene a vrátí svůj penis do mě. Přesunu ruku na původní místo. Drží se mi takhle mnohem lépe balanc. Jen chvilku v tomhle pokračuji. Tvrdě na něj dosednu, abych ho měl co nejhlouběji uvnitř sebe. Začnu dosedávat v krátkých a rychlých intervalech. Stáhnu ho uvnitř sebe. Hlavu zakloním dozadu a prohnu se v zádech. Tiše zasténá a trochu se pode mnou zkroutí. Dnes mu to nějak trvá. Ale nevadí mi to. Aspoň si tuhle perfektní chvíli užívám déle. Ale co když jsem ho přestal prostě vzrušovat? Co když mu chybí to typické holčičí tělo? Snažím se, jak to jde. Hodně ho uvnitř svírám, aby to pro něj bylo co nejintenzivnější. V obličeji byl celý zpocený a oči měl zavřené. Přichytil mě za zadeček a pomáhal mi hýbat se. Možná je jen unavený. Možná se mu to nelíbí. Sakra! Moje pohyby jsou pořád rychlejší a prudší. Začnu se všemožně kroutit a vrtět, abych pořád nedělal jeden a ten samý pohyb. Tom přidal na sténání, a konečně jeho penis začal cukat. Jo, tak se mi to líbí.

„Vzdychej, lásko, křič… Ukaž mi to,“ brouknu. Pokračuji v tom dál, ale on jen vzdychnul a silně mi v dlaních stisknul zadek, když se jeho sperma uvolnilo do mého těla. Křečovitě zavřel oči a z úst se mu vydral delší sten. Zřejmě bych se sebou měl něco udělat. Je pravda, že vztah není jen o sexu, ale i ten sex do toho patří. Co když se mu to zošklivilo?

„Jo…“ oddechnu. Jen několikrát po jeho penisu ještě vyjedu nahoru a dolů, až dosednu. Tom si položí ruku na čelo a splašeně oddechuje, hruď se mu rychle zvedá. Nebo si to jen namlouvám? Oba jsme celí uřícení, upocení a udýchaní. Stále na něm sedím. Chci ho mít ještě v sobě. Jen se uvolním a dolehnu trošku na něj. Nerad bych ho teď nějak tížil, ale potřebuji cítit jeho teplo. Nenávidím milování ve stylu – uděláme se a jdeme od sebe. Po tomhle okamžiku chci být vždy chvíli u něj a třeba ho jen objímat. Ale být s ním.

TOM

Zírám do stropu a pozoruji drobné hvězdičky a šmouhy. Sakra… Měl bych si vzít prášky. Dál jen tak uvolněně ležím pod Billem a nechám se jím objímat. Slyším jeho zběsile tlukoucí srdce, a jak se mu hruď rychle zvedá proti mé. V uších mi hučí krevní koloběh. Mám pocit jako bych slyšel každou kapku krve v každé žíle a tepně ve svém těle. Už mi vážně musí silně hrabat. Zavřu oči a zavřu pusu. Jenom funím nosem. Když omezím možná přísun kyslíku, tak se uklidním. Měl bych si dojít co nejdřív pro prášek, ale nemůžu se jen tak najednou zvednout po tomhle sexu. Co by si o mně řekl.

„Tomi,“ ozve se najednou.

„Jo?“ vydechnu. Teď bychom si mohli říct, jak se milujeme, zvedneme se a půjdeme si po svých.

„Miluju tě.“ No však to říkám.

„Já vím,“ usměju se. Vlastně ani nechápu, proč si ve vztahu tak často lidi říkají, že se milují. Je to přece jasné. Kdyby se nemilovali, už by spolu nebyli, no ne? Asi jen síla zvyku. Jen mě pohladí po rameně.

„Cítím to na stehnech, sakra,“ zasměje se. Ehe? Rozlepím od sebe oči a nevědoucně se na něj podívám.

„Co?“

„Počkej,“ řekne a vypudí mě ze sebe. „Tvoje sperma, broučku. Mám od toho celý zadek a teče mi to po stehně. Bylo to dokonalý.“

„Aha…“ vydechnu. „Tak běž do sprchy.“ Opět zavřu oči a dlaň si přiložím na obličej. Co to se mnou zase je? To už nesmím ani provozovat sex? Stane se ze mě oficiálně impotent nebo co?

„Asi budu muset,“ odvětí s úsměvem. „Mm, děje se něco?“ Zkoumavě si nade mě klekne.

„Ne,“ zapřu okamžitě jako obvykle. „Všechno v pohodě. Jen to potřebuji vydýchat.“

„Půjdeš taky do sprchy?“

„Ne, jen běž. Dojdu si kdyžtak až potom,“ usměju se na něj nuceně a otevřu oči.

„Dobře,“ pokývá hlavou a zvedne se. Ještě se sehne a políbí mě na rty. Věnuji mu falešný úsměv a už odejde. S hlasitým povzdechem zavřu oči a dál tam tak ležím. Po chvíli se chci posadit, abych si mohl dojít do kuchyně pro prášky, ale když se zvednu do sedu, začne se mi opět mazat svět kolem. Do prdele. Přichytím se stolku a snažím se vyškrábat na nohy, ale kolem mne začnou pobíhat drobné hvězdičky. Brní mě nohy a mají tendenci se podlomit. Sakra, sakra. Dosednu zpět na zadek a schovám si obličej do dlaní. Nejsem schopný se ani zvednout. Bill o tom musí vědět. Stejně se bez něj nepostavím.

„Jestli chceš, už je volno,“ zaslechnu po chvíli Billův hlas z kuchyně a hned na to zašramocení.

„Dobře,“ odpovím jen a dál tam tak bezmocně sedím. Třesou se mi nohy. Po chvilce, kdy zaslechnu, jak zavřel ledničku, přijde.

„Co je s tebou?“ starostlivě si ke mně přisedne jen v boxerkách. Ihned se jeho rty vrhnou na moji klíční kost. Otevřu oči. Netřesou se mi jenom nohy. Chvěje se mi snad celý svět.

„Bille,“ hlesnu tiše.

„Ano?“ zvedne ke mně hlavu a hledí mi do očí.

„Pomůžeš mi na nohy?“ zeptám se a polknu. Připadám si jako bych byl postižený, co není schopný sám chodit ani se pohybovat.

„Samozřejmě,“ nejistě si mě prohlédne. Podá mi ruku. „Co je ti?“

„Nemůžu se zvednout ani chodit. Všechno se mi třese a točí,“ přiznám. Pokud spolu máme žít, asi by měl vědět o mých stavech všechno.

„Tak seď, nezvedej se,“ šeptne starostlivě. „Vyčerpalo tě to tolik?“ To si ze mě dělá srandu? To mi jen jako řekne, ať teda sedím? No skvěle. Naštvaně se začnu zvedat. Ať jde taky do prdele. Ten mi pomůže tak do hrobu.

„Tome,“ chytne mě. „Já to nemyslel špatně. Mohlo to být jednoduše dost silný. Já se někdy chvěji ještě půl hodiny. Sedni si ještě.“ Tak já od něj čekám nějakou pomoc, nějakou morální podporu, že mi fakt pomůže, a on tu na mě začne vychylovat s tím, že to je ze sexu? Už to nevydržím.

„Ty si myslíš, že nemůžu chodit kvůli sexu?!“ vyjedu na něj ironicky a přidržuji se sedačky.

„Ale to ne. Tak co je ti?“ To se mi vážně jenom zdá… Bude tu dál stát a jenom na mě čumět. No to jsem si vybral skvěle. Zakroutím hlavou a rozejdu se do kuchyně. Cítím, jak se mi třesou nohy. Připadá mi jako bych se učil chodit a byl nejistý. K tomu se mi houpá místnost přede mnou ze strany na stranu jako na nějaké pitomé lodi. Ale jeho kroky následují moje.

„Promiň. Jen mě to překvapilo. Jak ti můžu pomoct?“ Skvěle. Opět jsi, Bille, zabodoval.

„Ty radši nijak. Dřív bych chcípnul, než bys mi ty nějak pomohl,“ zavrčím nepříjemně. Dopotácím se ke skříni a ihned vytáhnu prášky.

„Tos nemusel,“ sklopí oči a odvrátí se ode mě. „A neber si to špatně, ale já se někdy po tomhle taky těžko zvednu, jak se mi klepou nohy. Je to silný… Ale u tebe to tak nebylo, zřejmě ti chybí prášky. Promiň.“ No jo, teď je děsný chudák a já ten zlý. To tak miluju. Otevřu lahvičku a vysypu si čtyři prášky na linku. Napustím si vodu do skleničky a začnu je jeden po druhém zapíjet. Obvykle beru dva, ale když už to zajde daleko, beru si jich i víc, aby to rychleji zabralo. Bill je zticha. Stojí opřený o zeď u ledničky a mlčky mě sleduje. Raději ho neřeším. Jakmile spolykám všechny tobolky, odložím sklenku, opřu se rukama o linku a zavřu oči. V okamžiku ho ucítím vedle sebe.

„Omlouvám se,“ pípne jako malé dítě. „Jak dlouho ty prášky už bereš?“

„Dlouho,“ zabručím jen a vyvléknu se mu. Najednou bude dolejzat. Na to nejsem zvědavý. Člověk, který mě miluje, by mi snad měl dodat nějakou podporu a pomoc, ne?

„Okay,“ řekne jen. Dál tam tak stojím a čekám, až začnou prášky zabírat. Ještě si nějakou dobu budu muset počkat. Stejně mi nezbývá nic jiného, než tu tak stát a čekat, protože kdybych požádal Billa o pomoc, jen by na mě debilně čuměl. Asi se bojí, že by si zlomil nehtíček. Pche. Drápy jeho černý. Kéž by mu je ustrouhla nějaká pila.

„Prosím, řekni mi, jak ti můžu pomoct.“

„Ty nijak,“ odseknu. Vážně nemám teď náladu se s ním bavit.

„Takže jsem tu zbytečný?“ Jen pokrčím rameny. Jestli doufá, že mu tu začnu říkat, jak moc ho tady chci, tak ať na to zase pěkně rychle zapomene. Teď na to vážně není správná doba. Semkne rty k sobě a kývne hlavou. Rozejde se pryč. Teď si ještě bude hrát na uraženého. Úžasný. To bude dokonalá neděle. Už aby byl týden a on vypadnul do práce. Vážně nám neprospívá spolu trávit celý den. Jsme spolu rádi, ale nic se nemá přehánět. Teď už vím proč.

Bouchnu pěstí do pultu a dál tam jenom tak opřený stojím a zírám do prázdna. Cítím, jak se svět začíná pomalinku uklidňovat. Zaslechnu Billův hlas, ale nerozeznám, co říká. Nesnažím se to teď ani řešit. Nemám na to sebemenší chuť. Raději se seberu a odšourám se do koupelny. Napustím si horkou vanu a položím se i s pěnou do ní. Potřebuji se umýt a uklidnit. Opřu si hlavu o dlaždičky a zavřu oči.

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne