Elegantně přehodil nohu přes nohu a potáhl z dlouhé cigarety doutnající v jeho štíhlých prstech, jeho pohled opile zaostřil na skleničku před sebou do té chvíle, než si dokázal uvědomit, že je prázdná.
„Skotskou!“
Jeden z barmanů, jenž jej obsluhoval, se otočil, pohlédl nejprve na něj, až potom na láhev té nejkvalitnější vodky, již si mladý muž před malou chvílí objednal. Byla prázdná.
„Doteď jste pil vodku, pane.“
„Ale teď chci whisky. Chci ji teď hned,“ ostře zopakoval svoji žádost a potáhl z cigarety, setkal se s poslušným přitakáním.
Lokty se opřel o pevnou barovou desku a lehce odklepl přebytek popele do drahého broušeného popelníku, jeho pohled provázel barmanovy kroky až k velké nabídce drinků a všech druhů alkoholu, k lahvi nejkvalitnější whisky, jíž pro něj barman na jeho přání otevřel.
Silně potáhl z hříšné tyčinky a lačně vdechl nikotin do svých plic, jeho pozornost upoutala láhev nechutně drahé vodky, postávající jen kousek od něj. Byla prázdná, její obsah zmizel rychle, stačilo jen pár skleniček. Několik skleniček, prázdně postávajících před ním. Začátek večera, jenž se rozhodl strávit tady.
Byl to jeden z jeho oblíbených podniků, jeden z těch barů, v nichž se již dříve stal pravidelným a váženým zákazníkem. Miloval to tu. Atmosféru toho prostředí, hlasitou hudbu, jež mu zněla v uších, poslušné, pohledné barmany, kteří jej tiše obdivovali, předháněli se, aby mu směli donést jeden z jeho oblíbených drinků, snažíc se zaujmout jeho přelétavou pozornost.
Nepotřeboval hledat zábavu. Našel ji tady, vždy když po ní jen zatoužil.
Avšak dnes ji nehledal. Nepřišel proto, aby se bavil, naslouchal komplimentům, jež mu muži skládali k nohám, sváděl a vzrušoval barmany, kteří po něm po očku pokukovali, nesoustředění na svoji práci.
Jeho první kroky směřovaly sem, rozhodl se zde strávit večer i celou nadcházející noc, sám, jen s několika lahvemi, jež měly vyvrátit jeho pochybnosti, vyhnat z jeho hlavy všechny ty myšlenky, jimiž se v posledních dnech zaobíral. Alkohol byl jediným společníkem, o nějž opravdu stál, dával mu zapomenout. Nepotřeboval nic jiného. Byl odhodlaný upít se k smrti.
„Ahoj krasavče.“
Nemilý, úlisný hlas se ozval za jeho zády, vyrušil jej z jeho rozjímání.
Pozvedl sklopenou hlavu a otočil se, setkal se s pohledem sotva třicetiletého muže. Jeho tvář mu byla neznámá, jistě ji nikdy předtím nespatřil.
„Pozoruji tě už dlouhou chvíli a myslím, že tak sexy kluk by tu neměl sedět sám. Zasloužíš si společnost,“ zašeptal, nepěkný úsměv se usadil na jeho rtech, jakmile přistoupil blíž, posadil se na vysokou barovou stoličku vedle něj, aniž by čekal na svolení.
Byl jen dalším v tom nekonečném pořadí. Dalším z těch, jež se dnes večer snažili získat jeho pozornost, vetřít se do jeho přízně oposlouchanými komplimenty. Kroužili kolem něj, vytrvale, jakmile své zbytečné šance vzdal jeden, v okamžení jej nahradil druhý.
Byli stejní, do jednoho. Neváhali ztrácet čas a energii pro něco, co nikdy nemohli získat, co bylo pro ně nedosažitelným. Neexistovalo nic, co by jim v jejich zbytečném snažení mohlo zabránit.
Nezajímali jej. Ani jeden z nich. Nezasloužili si nic, jen posměch a pohrdání, odmítavý pohled, jímž obdařil každého. Žádný z nich jej nemohl zaujmout ani získat pro sebe. Žádný u něj neměl sebemenší šanci, naději, že by se mu podařilo to, co tolika mužům před ním ne. Všichni odcházeli s nepořízenou.
Nestál o ně. Stál jen o jednoho jediného muže, jenž tu nebyl, jehož nemohl mít. V porovnání s ním byli všichni ti ostatní nic. Žádný z těch rádoby budoucích milenců mu nesahal ani po kotníky.
„Zasloužím si jen to, abys zvedl svůj neodpaněný zadek a šel do prdele,“ zasyčel, odmítal na muže vedle sebe jen pohlédnout.
Jeho pohled vzhlédnul k přicházejícímu barmanovi, upnul svoji pozornost na skleničku whisky, jež před něj byla postavena. Pozvedl ji ke rtům a rychle do sebe hodil celý její obsah, lehkým gestem požádal barmana o další.
„Ale, koťátko začíná vystrkovat drápky? Ta tvoje drzá pusinka mě neskutečně vzrušuje,“ zašeptal, jen na okamžik odvrátil svůj pohled od mladíka k barmanovi.
Neunikla mu mladíkova odtažitost a viditelná nervozita, jistě způsobená jeho blízkostí. Típl nedopalek cigarety a sáhnul po zapalovači, rychle si zapaloval další.
Nahnul se k němu a pousmál se, zkrátil vzdálenost mezi nimi natolik, že slova vyřčená do jeho ucha nemohl slyšet nikdo třetí. Jen on a překrásný mladý muž, jenž měl tuto noc patřit jemu.
„Víš, že bys neměl tolik kouřit? Není to zdravé, navíc… ty máš na něco lepšího. Na něco lepšího, většího… a tvrdého,“ nadrženě vydechl do jeho ucha a přisunul se blíž, hřbetem ukazováčku lehce přejel po jeho paži dřív, než jeho dlaň sjela dolů, usídlila se na mladíkově stehně, až nebezpečně blízko jeho spícího rozkroku. Bylo jen otázkou času, jak dlouho jej ještě nechá klidným.
Chtěl jej, a moc. Nebyl z těch, jež se rychle vzdávali, odcházeli po prvním neúspěchu. On uměl čekat. Na všechno, co mu mělo patřit, po čem toužil, co chtěl.
A mladík sedící vedle něj mu za to stál. Stál za všechno to odmítání a svádění, za všechen čas, jenž mu muž obětoval. Vidina žhavé, hříšné noci s ním byla silnější než cokoli jiného.
Shlédl dolů, spokojený úsměv se usídlil na jeho tváři, jakmile spatřil svoji dlaň stále spočívající na stehně mladého muže. Věděl, že jej má v hrsti, přesně tam, kde jej od začátku chtěl mít. Alkoholu v jeho žilách kolovalo již až příliš na to, aby mu ten překrásný mladík mohl vzdorovat. S klidem sledoval jeho počínání, další a další skleničky whisky, jimiž se bezmyšlenkovitě opíjel. Stačilo jen málo.
Posunul svoji dlaň výš a dráždivě přejel po vnitřní straně jeho stehna, rty drze přejel po jeho uchu.
„Ještě chvíli a budeš ho mít v pusince.“
Pozvedl klížící se víčka a opile se rozhlédl kolem sebe, snažil se zaostřit unavený pohled na rozmazané předměty před sebou. Naslouchal perverzním slovům někoho vedle něj, cítil dráždivé doteky dlaně v blízkosti svého klína, horké rty, jež se vlhce přisály na kůži na jeho krku…
Jeho Tommy-boy. Nahý a vzrušený. Připravený jen pro něj. Plachý pohled jeho nevinných, čokoládových očí, plný chtíče, touhy a vášně.
Klekl si před něj a dlaněmi objal jeho boky, vsál jeho obnažený žalud mezi své chtivě pootevřené rty. Dráždivě pomalu jej vpustil dovnitř, špičkou jazyka slízl vlhkost, jež ulpěla na jeho vrcholku, a uvolnil mu cestu, nenasytně jej vsál do mučivého horka svých úst. Kouřil jej jak nejlépe uměl, v pravidelných rytmech, sál a olizoval tak dlouho, dokud na svém hříšném jazyku neucítil to známé tepání, signál toho, co mělo již brzy přijít, na co tolik lačně čekal.
Přivřel víčka, plně se oddal své představě, nezajímalo jej nic a nikdo kolem něj. Nemohl vidět skleničku whisky, jež se nyní odsunula z jeho dosahu. Nemohl vidět malý, bílý prášek, jenž se rychle ocitnul na jejím dně, dřív, než mu ji muž, sedící vedle něj, přiložil ke rtům.
Avšak viděl to někdo jiný.
autor: Rachel
toufám, že to byl Tommi kdo to viděl
Rachel, ty se nás snažíš vydráždit do nepříčetnosti? 😀 dneska jsem najisto čekala, že tam Tom vběhne a zachrání Billa od otravy alkoholem a zase jsi jejich shledání oddálila! 😀 doufám, že v příštím díle se ti to už nepodaří. 😛 protože jinak skončí Bill pěkně bledě a Tom taky, jelikož ho nakopu, že se na něj vykašlal.
pořád to tak krásně zamotáváš a já se nemůžu dočkat, až přijde na rozuzlovávání. 🙂
No, Bill se do toho teda obul…upít se k smrti…pěkné plány do budoucnosti 😀 věděla jsem, že ho ty události zasáhly hodně a srazily jeho ego podstatně dolů, ale že to teda vezme až takhle tragicky, to jsem nečekala…taky dobře×DDD A ten barman si tedy dovolil moc, když mu nepřinesl okamžitě, co si žádal ×DD ale takhle se teda střískat na veřejném místě 😀 že mu není hanba 😀 a ten cizinec je teda pěkně slizský…nechápu, jak si může něco takovýho dovolit, být tam já, tak už má dávno obtisknutou podrážku mý boty na xichtě opilá nebo ne… Bill už teda musel být solidně navalený jak žemle…ale teda prášky a alkohol…jemu bude blbě, z vlastní zkušenosti můžu říct, že není o co stát…a teda je mi divný, že si toho nevšimli barmani, když seděli u baru…ale dneska se ani není čemu divit…ještě, že tam byl Tom a má tak bystré oči…záchraná akce pana Magičného mmmm…akorát jsem zvědavá, jak to teda provede. Už to vidím, tam suveréně nakráčí, dá tomu maníkovi ťafku, sešrotovanýho Billa si přehodí přes rameno a pude dom 😀 I když ne, to by nebyl dobrý nápad, z těch kombinací, co v sobě Bill už má, by se pravděpodobně poblil bejt takhle vzhůru nohama 😀 I když hádám, že to se zblije i tak 😀 jojo prášky a chlast to sou nevyzpytatelné stavy 😀 už su napjatá jak struna, jak to bude pokračovat, ale byl to úžasně dlouhý díl, drahá 😉 16:52 jdu na kompl a zrovna mi přestal běžet net, tak jsem nadávala:D a musela jsem čekat celých 41 minut, než se mi to rozběhlo…a zrovna před Chlapcem, no není toto na zabití? 😀
No to bylo dokonalé!Tak Billovi se stýská po jeho kolouškovi..to je skvělé!♥♥♥Docela mě vyděsilo,že je odhodlaný se upít k smrti..to se mu snad nepovede.Jinak…doufám,že ten,co to viděl je Tom a opilého a teď totálně bezbranného Billa zachrání před tim slizkým chlapem.
Tenhle díl byl naprosto úžasný.
Dokonalost! Naprostý skwost,rychle dál,nemůžu se dočkat..:)
No neříkala jsme to že se zase nesetkají?? Sakra Rachel jsem napnutá jak guma od trenek..=D
Doufám že to upití k smrti nemyslí vážně..i když jak vidím tak teď od smrti nemá daleko, grr nesnáším takový slizouny..věřím že to byl Tom kdo viděl ten hnusnej prášek a Billa zachrání..a všechno si vyříkají..a když to bude v nejlepším tak to Rachel samozřejmě utne =D
Miluju to prostě 🙂
[3]:Ja se tu valim smichy a dekuji za tento komentar, ktery pobavil nemene dobre jako dalsi dil teto povidky:-DDD
Ale k povidce same. No, po flasce vodky si dat jeste whisky… to mu bude moc prima hochovi… 17 panaku jen te vodky a jeste neco navrh. Ja bych uz byla odnasena nohama napred. A ten slizoun je taky borec… to by si s Billem v posteli teda uzil… soulozeni s mrtvolou… to musi byt odvaz. To neni pochopitelne kritika deje, protoze vim, ze se tohleto bezne mezi omladinou deje, nekoho "zfetovat" pod obraz a pak si s dotycnou osobou "uzit". Nechapu a pochopit ani nechci. Fuj.
Jeste ze tam je ten Tom.
Tyjoooooooo x) 29 dielov som prešla ako nič a neviem sa dočkať ďalšieho . Bill je perfektný v tejto poviedke . Mám živo pred očami jeho zlaté púzdro a neustále hulenie cigariet 😀 a tak isto všetky tie jeho zvádzacie manévre , preloženie nohy cez nohu , sexy pohlady …. dokonalé 🙂 . Tento charakter sa mu hrozne hodí .
Toma je mi lúto … príde mi ako taký chudáčik s nešťasntým osudom . Jediné chvíle , kedy ho nelutjem sú , keď je u Billa doma 😀 . Trošku ma rozčuluje vzťah Toma k jeho mame , príde mi to až moc dokonalé (asi to bude závisť) .
Výborný nápad na poviedku , som zvedavá ako to bude ďalej , lebo ja už mám v hlave vymyslené dva konce , tak uvidím či som to trafila . A píšeš naozaj pekne x)
Tak toto je napínavé a chvíľu som o Billa mala strach, ale má šťastie, Tom ho zachráni. Páčilo sa mi aj to ako ho bránil pred kolegami a teraz ho postráži a nedovolí aby mu ublížili. A Tomi bude mať ďalej dobre platenú prácu 🙂