Got’s Clothes 16.

Bill

„Ne… ne,“ řeknu najednou a pevně tě chytnu za ramena. „Udělej to… já… já si zvyknu.“ řeknu tiše, ale hlas se mi třepe. Trochu se jednou rukou podepřu na loktu, ale druhou si tě pořád držím u sebe. „Jen pomalu, ano? Já to chci…“ řeknu a přitom se ti dívám do očí. Chytnu tě za krkem a přitáhnu si tě k sobě. Sice lehce přivřu oči, protože na mě Tom lehce dorazil, ale i s tím ho jemně políbím a držím pořád u sebe. Po chvilce se oddálím, ale objemu ho. Položím si hlavu na Tomovo rameno a taky nohama se přitisknu víc k němu. Trhnu sebou a vydechnu. „Do… dobrý…“ šeptnu Tomovi do ucha a párkrát ho jemně políbím na krk a rameno. Sám, když se nic neděje, po chvíli začnu pohybovat pánví lehce tam a zpět. Hned u druhého pohybu uslyším Tomův vzdych, a tak pokračuju, ale sám můžu jen pomalu. Není to moc příjemné.

Tom

„B-bille… já… ach, nechci ti ublížit…“ zamručím a trochu zavzdychám, protože je mi to víc než příjemné, ale pořád mám v sobě nějaké zábrany, že ti tím ublížím. Podívám se ti do očí, a když se trochu pousměješ, nahnu se nad tebe a políbím tě. Líbáme se a já se začnu taky pomalu pohybovat proti tobě, ale vydechuju velmi hluboce nosem. Je to pro mě úžasné, nikdy jsem nic takového nezažil. Je to tak jiné… Po chvíli zrychlím tempo, a když začneš taky lehce vzdychat a už to nezní příliš bolestně, i přitvrdím s přírazy. Když pustíš moje záda a začneš v rukou svírat polštáře, sám se nad tebe trochu nadzvednu, chci se na tebe dívat seshora. Kleknu si na kolena a přidržím si tvoje stehna. „Už dobrý?“ Řeknu se zasténáním a pohybuju se proti tobě trhaně a celkem prudce. Horoucně začneš přikyvovat a sám se prohýbáš v zádech, k uším mi doléhají tvoje vzdychy a steny.

„Rychleji, Tome…“ zašeptáš a já ti vyhovím. Sám mám raději tvrdý a rychlý sex, než pomalý a líný, ale samozřejmě budu dělat to, co se bude líbit tobě. Přidržím si tě za boky a stehna a ještě zrychlím, když po pár vteřinách cítím, že už dlouho to nevydržím. Za moment už zatnu zuby a jenom přidušeně zasténám, když vyvrcholím.

Bill

Sám jsem se dostal na vrchol chvíli po Tomovi. Jediné, na co se zmůžu, je hlasité funění. Po celém těle se chvěju a cítím, jak kapičky potu ztrácí svou teplotu a moje tělo se pomalu, ale jistě začíná ochlazovat. Mám přivřené oči a víčka se mi jemně chvějí. Když mám dostatek odvahy a hlavně sil, abych je otevřel, tak vidím Toma téměř ve stejné poloze, jako jsem byl doteď já. Na rozdíl ode mě, má víčka pevně sevřená a nechvějí se mu. Jemně se zavrtím a začnu se třást chladem, tak se trochu nadzvednu a přehodím přes sebe přikrývku. Když se otočím na bok zády k Tomovi, tak cítím na posteli taky pohyb. Netrvá to ani pár vteřin a cítím na tváři teplý polibek. Pousměju se, trochu se přitulím dozadu k Tomovi. „Líbilo se ti to?“ šeptne a já lehce přikývnu. „Příště to bude lepší,“ řekne a než stihnu jakkoli zareagovat, tak Tom pokračuje: „Udělám to pro tebe lepší,“ šeptne a já se lehce zaseknu překvapením. Otočím na něj hlavu, usměju se a přikývnu. Lehce našpulím rty, a když se Tom přiblíží, tak se dlouze políbíme.

Tom

„Miluju tě, Bille…“ zašeptám a přitulím se k tobě. Zavírají se mi oči a netrvá to víc než pět minut a já už lehce spím. Ještě cítím nějaký pohyb na posteli, až nakonec usnu úplně a tvrdě.

Hned brzo ráno mě pak probudí vyzvánění mobilu. Otráveně zamručím, když to zvednu, a ani se nepodívám, kdo volá. „Halo?“ Brouknu a vidím, jak se sám vedle mě mrvíš. „Ne,“ šeptnu a povzdychnu si. „Ale tati, já…“ nestihl jsem ani doříct větu, když jsem uslyšel jenom pípání v telefonu.

„Copak?“ zeptáš se mě tiše, na tváři máš roztomilý ospalý úsměv.

„To byl můj otec… neoznámil jsem mu, že se večer nevrátím, tak mě začíná nahánět.“ Povzdychnu si. „Chová se, jako bych byl malej… do hodiny mám být doma, aby viděl, že jsem neřídil opilý a že jsem někde neřádil.“ Trochu se zasměju a pak se ti podívám do očí. „Zapomněl jsem na ‚dobré ráno‘, lásko…“ pousměju se a dám ti pusu na tvář.

Bill

Oba se oblíkneme. Ještě se podívám na ten výhled na město. Ve dne to vypadá úplně jinak, ale taky krásně. Jdeme za ruku ven. „Hodím tě domů,“ řekne Tom, ale já zakroutím hlavou.

„Rád se projdu. Navíc ještě musím nakoupit.“
„Dobře,“ přikývne Tom. „Zavolám ti, ano?“ zeptá se a já přikývnu, dlouze se políbíme a obejmeme. Ještě vdechnu Tomovu vůni a už mu jen zamávám a jdu do centra. Musím nakoupit něco domů na jídlo.

Když přijdu domů, tak je máma po noční už vzhůru a vaří. Samozřejmě, že se vyptává. Navíc se tak přitrouble usmívám, takže by to poznal i slepý. Něco jí řeknu, ale taky ne úplně všechno. Zrovna když máma zabouchne dveře za sebou, jak jde do práce, tak mi začne zvonit mobil a já ho hned utíkám vzít.

Tom

Čekám s mobilem u ucha docela dlouho, než mi to konečně zvedneš. Když uslyším tvůj hlas, trochu se pousměju, ale zrovna štěstím neoplývám, hned co jsem přišel domů a sám, všechno mi tak nějak zkazilo náladu.

„Ahoj, Bille…“ šeptnu celkem posmutněle. Když mě taky pozdravíš, tak pokračuju. „Potřebuju se tě na něco zeptat. Mohl bys dneska večer přijít k nám na večeři? I s mým otcem?“ Řeknu celkem bojácně, ale nemám na výběr. Už takhle jsem si to schytal, nehodlám to ještě zhoršit. Na otázku ‚proč‘ se rozpovídám, jak je můj otec věčně podezřívavý o tom, jaký vedu život, i když někdy jsou přece jenom jeho myšlenky alespoň trochu se přibližující skutečnosti. Když jsem přijel, nejdřív mě seřval za to, že jsem si vzal auto i přes jeho zákaz, a taky za to, že jsem odešel na celou noc bez jeho dovolení. Když jsem mu sdělil, že jsem zamilovaný a mám vážný vztah, nevěřil mi a trval na tom, abych pozval svou novou přítelkyni na večeři. Ne, neměl jsem tu odvahu mu říct, že bohužel pro něj to není přítelkyně, ale přítel. To ovšem Billovi neřeknu, do večera vymyslím, jak to otci oznámím. Když nakonec i přes trochu přemlouvání souhlasíš, domluvím s otcem tu večeři. Bylo na něm vidět, že je zaskočený, protože si určitě myslel, že jsem si to všechno vymyslel a celou noc někde flámoval s kamarády.

Když se už stmívalo a večeře bylo nachystaná, byl nejvyšší čas, abys přišel. Auto mi otec zakázal si vzít, takže jsem aspoň šel pěšky k nejbližší zastávce. Po cestě jsem tě už potkal, jak vycházíš kopec po chodníku kolem plotů a nazdobených dvorků vil bohatých.

„Ahoj, lásko,“ usměju se a přiskočím k tobě, hned tě obejmu.

„Tome, co to máš?“ Když mě trochu chytneš za tvář, usyknu.

„To nic…“ pousměju se a schovám si tvář víc do šátku. Jenom taková malá facka, která se nakonec kupodivu podepsala mou nafialovělou tváří.

„Bille, asi bych ti měl něco říct… můj otec neví, že… no, že… že jsi kluk.“

autor: Clarrkys & Disturbed Angel