autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
TOM
Po vyučování si vezmu věci a dojdu k Brianovu kabinetu. Zaklepu na dveře. Mohl bych za ním normálně vejít, ale kdyby tam náhodou měl návštěvu, nerad bych vypadal nezdvořile. Po pár vteřinách otevře dveře. Jen se na mě zadívá. Nahlédnu do místnosti za ním, zda tam nikdo není.
„Nesu vám esej, pane profesore,“ pousměju se.
„Pojď dál,“ broukne a uvolní mi cestu. Projdu kolem něj a hodím si bágl na stůl. Vyndám desky a začnu hledat onu esej. Zavře dveře a dojde ke mně.
„Kdo je Bill?“ vydechne. Na okamžik se zadrhnu. Co je mu do Billa?
„…nikdo,“ pokrčím rameny. Nechci mu tu vysvětlovat, jak jsem se zabouchl do kluka ze snu. Je to trapný. Já sobě si připadám trapný a patetický. Není mi 10, abych se zamilovával do někoho vymyšleného. Otočím se k němu a podám mu papíry se svou prací. „Díky, že jsem ti to mohl dát dneska.“
„Nemáš za co, o nic nejde,“ kývne. „Píšeš si ničí jméno po papírech?“ O co mu jde, ježiš? Proč s tím pořád začíná? Jsme snad manželé?
„Líbí se mi jméno Bill. To je všechno,“ řeknu už trochu podrážděně. Hodím mu ty papíry na stůl, když si je nevzal, a zavřu batoh.
Přistoupí ke mně zezadu a koukne se na tu esej.
„Vypadá to dobře, podívám se na to. Ale… teď mi řekni, co se s tebou děje? Když opomenu tvou sestru,“ vydechne mi na krk. Naskočí mi husí kůže a trochu se zachvěju.
„Nic se se mnou neděje. Všechno je stále stejné,“ odpovím polohlasem. Je nemožné, co se mnou dělá jeho přítomnost. Je tak sexy… Pokaždé se cítím jako nezkušený puberťák.
„Poznám na tobě, když se něco děje, Tome,“ obmotá mi ruce kolem pasu.
„Nic se neděje,“ zopakuji už jasněji.
„Chováš se jinak,“ povzdechne. Vydechnu a hodím batoh na zem. Otočím se k němu. Opřu se zadkem o roh jeho stolu. Zadívám se mu do očí. Opravdu nevím, co se mu na mně zdá jiné. Prstem mi sjede po čelisti.
„Přijdeš dnes?“ nahne hlavu ke straně a prohlíží si mě. Mohl bych, ale… doktor říkal, že by mohli Molly pustit domů…
„Pravděpodobně ne,“ zavrtím hlavou. Nahne se ke mně a políbí mě.
„Dobře,“ broukne pak. Pousměju se a pohladím ho po boku. Přitáhnu si ho k sobě. Zespodu ho políbím na bradu a poté ji s citem skousnu. Drze po mně vyjede a začne mě líbat.
Oddechnu a přichytím si ho za týl. Za boky si ho natisknu k sobě. Nasaji jeho spodní ret a poté ho objedu jazykem. Usměje se a ještě mě chvilku líbá.
„Mhh, vážně večer nepřijdeš?“
„Večer ne. Doktor říkal, že by možná mohla Molly už domů,“ líbnu ho do koutku rtů. „Vyučuješ ještě?“
„Vážně?“ usměje se. „To jsem rád. No… učím,“ skousne mi spodní ret.
„Hmm,“ zabručím nespokojeně a zakaboním se. Mohl bych nás tu zamknout a alespoň mu ho vykouřit. To by bylo vzrůšo. Hah.
„Ty máš taky ještě hodinu, ne?“
„Nevím o tom,“ zasměju se a pohladím ho dlaní po bříšku.
Ještě mě líbne, ale potom se poodtáhne. „Budu muset jít. Ozvi se mi večer, jak to dopadlo, hm?“
„…okay,“ pousměju se smutně. Představa sexu tady a teď mě opravdu lákala. Bohužel, musí jít učit.
Když už se pomalu odtahuje, stejně si mě znovu přichytne.
„Jo, nejradši bych tu taky zůstal a byl tu s tebou. Dělal bych s tebou všechno, co bys chtěl, ale já musím jít tu zasranou hodinu odučit,“ opře si čelo o moje.
„Tak jim dej volno a řekni, že ti není dobře,“ brouknu nevinně. Sjedu mu rukou po stehně. Mohl bych ho zkusit vzrušit. Třeba by na můj plán přistoupil. Přesunu se rukou na vnitřní stranu stehna a pomalu jedu do jeho rozkroku. Pohladím ho přes kalhoty silněji po penisu. Svůdně se usměje.
„Kdyby to šlo tak lehce,“ poví mi. Natiskne se proti mojí dlani víc. Mám chuť mu něco říct, ale namísto toho ho začnu líbat na krku. Rozepnu mu knoflíček a poté i zip. Vjedu mu rukou do kalhot.
„Oh, ne, nezlob,“ usměje se a skousne mi ouško.
„Neumíš se nikdy ubránit. To je moje výhoda,“ prohlásím spokojeně. Trochu mu džíny stáhnu a pohladím ho přes boxerky po penisu.
„Dobře, ale zamknu,“ řekne bezmocně. Moji ruku si k rozkroku ještě víc přitiskne.
„Není přece důvod, pane profesore,“ ušklíbnu se a ruku mu vyvléknu. Rád ho provokuji, mám rád sex s ním. Ale musím být trochu realistický. Zde se to opravdu nehodí.
Zamračí se. „Není?“
„Není. Vyučuješ, vzpomínáš?“ zasměju se. Dám mu pusu a začnu mu kalhoty zapínat. „Neměl bys kvůli mně zanedbávat svoji práci.“
„Počkej, až to bude naopak, hm,“ plácne mě po zadku. „V tom případě…“ urovná si tričko, „…jdu na hodinu,“ zasměje se.
„Těš se na zítřek. Vykouřim ti toho tvýho krásnýho ptáka,“ líbnu ho šibalsky.
„Mhh, rozšukám ti prdel,“ zasměje se a vlídně mě pohladí.
„Abych nevošukal já tebe, dej si pozor.“
„Jo, jo, dám si pozor,“ zasměje se. Upravím mu triko, ještě ho políbím a vezmu si bágl.
„Tak se mějte, profesore,“ usměju se a vezmu za kliku. Pomlaskne si.
„Díky, vy také, Kaulitzi,“ zasměje se a vezme si věci. Rychle ke mně dojde, vytlačí mě z kabinetu a plácne mě ještě po zadku. Jen zavrtím se smíchem hlavou a vydám se do nemocnice za Molly.
Jakmile jsme s mámou přijeli domů, dali jsme si večeři a já si šel lehnout. Molly prý pustí až zítra. Jsem za to rád. Zlatíčko moje. Po sprše jsem si vzal prášek na spaní a zalezl do postele. Už jsem chtěl být se svým Snem.
Otevřu oči a pohlédnu nad sebe. Obloha je zbarvena do červena, jelikož zapadá slunce. Ležím ve vlažné, osvěžující vodě. Přejedu prsty po hladině. Kde je Bill? Chtěli jsme se spolu přece koupat… Náhle mě někdo chytí za levou ruku. Pohlédnu vedle sebe, kde leží na hladině Bill s úsměvem ve tváři. Sjede mi po paži a uvelebí se u mě. „Nečekal jsem, že se budeme koupat.“
„Říkal jsem, aby sis vzal plavky,“ usměju se.
„Však mám plavky,“ zasměje se, a hned mi je ukáže.
„To je dobře,“ otočím se na bok a podepřu si hlavu rukou. Chytím ho za ruku a propletu naše prsty. Jenom tak spolu plujeme po hladině při západu slunce. Nádhera. „Jsem tu s tebou šťastný. Už tu chci zůstat navždy.“
„Tak zůstaň a měj mě rád,“ pošeptá a přiblíží se ke mně.
„Kéž by to tak šlo,“ povzdechnu smutně a podívám se mu do očí. „Mám tě rád.“
„Já tě mám taky rád,“ pohladí mě po hlavě.
„Bille, proč se nesplnilo moje poslední přání? Už jsi měl být se mnou ve skutečnosti,“ šeptnu, přičemž se mu snažím vpít nejhlouběji pohledem do čokolád.
„Nedokážu ti na to odpovědět. Možná to chce něco víc.“
„A co?“ zeptám se tiše. Posadím se na hladinu vody do tureckého sedu a sleduji jeho štíhlé tělo.
„Čas… Použij víc času a přej si to víc,“ skoro až zoufale na mě hledí.
„Čas,“ vydechnu. „Nechci čekat…“
Možná to není časem. Ve všech pohádkách kouzlo zlomí polibek. Co by se stalo, kdybych ho políbil?
Ihned přelezu na čtyři a dolezu až k němu. Skloním se nad ním a koukám mu do očí. Už posledně jsem ho chtěl políbit. Táhne mě to k němu. Pootevře rty jako tehdy. Je mi naprosto oddaný.
„Polib mě,“ zašeptá potichoučku. Touží po tom stejně jako já. Něco na tom přece musí být! Překročím ho a zapřu se rukama o skleněnou ledovou podlahu. Náhle si uvědomím, že už neležíme na vodě, ale v bílé místnosti. Nechápavě se rozhlédnu. Všude kolem nás je led. Na těle se mu lesknou vločky sněhu a zamrzlé kapičky vody. Natáhne ke mně ruku a pohladí mě po tváři.
„Proč jsi tak studený a je všude kolem tebe led? Já… nejsem,“ šeptnu nechápavě a zadívám se na svoji ruku. Je v normálním stavu.
„Je to tak,“ vydechne jen a olízne si rty.
„Jde z tebe chlad, Bille,“ posadím se na jeho stehna a začnu prsty jezdit po jeho zmrzlé pokožce. Já jsem naopak moc horký. Možná, že kdybych ho dokázal zahřát… Vezmu mu ruku do dlaní a vydechnu na ni horký vzduch.
„Ty… málo chceš,“ vydechne skoro až nepřítomně a zakloní hlavu, jako by mu padala a nemohl ji už udržet. Ihned ho přichytím za týl a zblízka mu pohlédnu do očí.
„Jenom se snažím přijít na to, proč jsi tak ledový. Dokážu tě ohřát?“
„Já nevím, ale to bolí,“ zakňučí skoro až.
„Co-co tě bolí?“ zeptám se vystrašeně. Ubližovat tomuhle stvoření je to poslední, co chci.
„…všechno,“ vydechne. Tiše polknu a opatrně mu položím hlavu na podlahu. Pohladím ho po tváři a pomalu se z něj zvednu.
„Nenechávej mě tady, prosím,“ pošeptá a natahuje ke mně ruce.
„Nechci ti ubližovat a působit ti bolest,“ oddálím se od něj frustrovaně.
„Ale… to právě bolí víc. Já zmrznu.“ Modrají mu rty. „…hřej mě.“ Jak ho mám asi zahřát? Mám si vysnít oheň a slunce? Mám ho objímat a zahřívat vlastním teplem?
Nakonec si k němu beze slov lehnu a obejmu ho. Položím si hlavu vedle jeho. Dám mu pusu na tvář. Přivine se ke mně, jako by se chtěl zahřát.
„Zlobíš se na mě…?“
„Nezlobím. Nemám důvod,“ usměju se. Přiblížím se k jeho rtům do pozice, ve které jsme byli předtím, a nejistě se mu o ně otřu svými. Je tak studený. Přivře hned oči a lehce se otře taky. Seberu veškerou odvahu, zhluboka se nadechnu a zlehka nasaji jeho horní ret. On mi naopak nasaje spodní a jemně mě políbí. Rukou mě pohladí po zádech. Přichytím jeho tvář a políbím ho o něco dychtivěji. Opětuje mi to. Poté mě líbne sám od sebe i s jazykem. Naskočí mi husí kůže, jakmile si uvědomím, že jeho dech i jazyk je horký. Nakloním hlavu a vpiji se mu jazykem do pusy. Když pod něj vjedu rukama, položím se na něj a začnu ho pomalu líbat.
„Mhh,“ oddechne spokojeně a začne mi to oplácet. Pohybuje rty pozvolna proti mým, a svým jazykem mě spíš hladí. Plně s ním spolupracuji a užívám si to. Cítím šimrání v podbřišku. Po těle mám husí kůži. Nevím, zda je to z našeho líbání nebo z jeho studených dotyků. Vydechnu nosem a obkroužím mu jazyk svým. Poté se odtrhnu. Jen něžně nasaji jeho rty. Zakončí to polibkem a naposledy mi tak semkne rty svými. Pak ztěžka vydechne. Poodtáhnu se, abych se mu podíval do očí. Bříšky prstů mu sjedu po krku. Zadívám se mu na rty. Jakým je pro mě překvapením, že jsou rudé. Sladce se usměju a dám mu pouhou pusinku na nos. Vypadá jako by byl zcela omámený. Natáhne se ke mně a jen se mi o rty otře.
„Mhh, miluju tvoje rty.“
„Já tvoje víc,“ povím mu polohlasem. Ukazováčkem mu po nich přejedu. „Už jsou teplé.“
Pokývá hlavou. „Myslím, že… už brzy.“
„V to doufám,“ pošeptám a ještě jednou ho políbím.
Další den jsme dopoledne s mámou odvezli Molly domů. Jelikož jsem musel ještě do školy, zůstaly spolu doma samy. Přišel jsem jen o pár hodin. O dvě hodiny s Brianem. Nevadí… Nedá se nic dělat. Když skončila škola, sedl jsem si na schody před budovou a zapálil si. Neměl jsem nejmenší zdání, kdy měl Brian dnes končit. Obvykle jsme se scházeli až déle. Proseděl jsem tam dobrou hodinu s krabičkou cigaret a hlavou plnou myšlenek na Billa a Molly.
„Snad na mě nečekáš?“ zaslechnul jsem za sebou. Po chvilce jsem už cítil Brianovy ruce na svých ramenech. Pousměju se a zavřu oči.
„Proč bych to asi tak dělal,“ brouknu a pohladím ho po zápěstí.
„Pojedeš se mnou do města a pak domů?“ stiskne mi dlaň.
„Co ve městě?“ zakloním hlavu, abych na něj viděl.
„Jen se stavím pro jídlo.“
„Hmmm… Dobře,“ odsouhlasím. Potáhnu naposledy z cigarety a típnu ji o schod. Jen se usměje, chytne mě za ruku a odvede si mě do auta. Když nastoupíme, připoutám se a podívám se na něj.
„Poslední dobou se chováš divně…“ pronesu po chvilce ticha.
„Vážně? Asi jsem to od tebe pochytil,“ připoutá se a rozjede se. Zamračím se nad jeho poznámkou.
„Já jsem stejný. To jen ty se chováš jinak. Dřív to bylo jen o sexu. Pár posledních dnů se ke mně chováš úplně… jinak,“ dořeknu tišeji a začnu pozorovat své ruce.
„Vadí ti to?“ pronese, aniž by se na mě podíval.
„…nepopíráš to,“ pohlédnu na něj s přimhouřenýma očima. Co se to s ním stalo? Nikdy mu nešlo o nic jiného než o sex.
„Ale ani nesouhlasím.“
„Hm.“ Víc už raději neřeknu. Zadívám se z okna a podepřu si hlavu rukou. Takže je to pořád jenom šukání. Nic se nemění, až na jeho zvláštní chování. Připadám si jako děvka.
„Jde ti jenom o sex?“ zeptá se po chvilce, co sjede do města.
„Tobě ano. Od začátku ti jde jen o šukání,“ neodpovím přímo na jeho otázku. To on vstoupil do tohohle vztahu s tím, že jde jen o sex. Ne já.
„Já se ptám ale na tebe,“ vydechne a přeřadí.
„O mě nejde,“ pokrčím rameny. Opřu se do sedadla a zakloním hlavu.
„Jde o tebe stejně tak jako o mě. Ty mi jen nechceš odpovědět.“
„To není pravda. Mně nejde jenom o sex, sakra. Ale tys řekl, že náš vztah není nic víc než sex. Řekl jsi – ‚Ale nemysli si, že spolu chodíme nebo jsme pár. Jenom šukáme, Tome.‘ Pamatuju si to doslova,“ odpovím bez tónu.
„Ale já to netvrdím, já se tě ptám,“ řekne a přidá plyn. Na to nereaguji. Obrátím hlavu k oknu a koukám z něj. Bill by se mnou zacházel jinak…
„Takže ti nejde o sex,“ broukne. Už mě to začíná deptat!
„Jasně, že jde jen o sex. Co jinýho by mohl chtít gay, než čůráka v prdeli nebo v puse,“ odseknu nepříjemně. Já obvykle takhle nemluvím.
„Takže… já se k tobě chovám jinak. Možná by se dalo říct, že je v tom vztahu víc a tobě to vadí…“ řekne ironicky. Nemám nervy tohle poslouchat.
„Víš co… Bude lepší, když zajedeš ke kraji. Já si vystoupím,“ snažím se znít klidně. Umím dobře potlačovat emoce.
„Ne, promluvíme si. V klidu si promluvíme,“ vydechne.
„Není o čem mluvit,“ povzdechnu. „Zastav mi támhle.“ Odpoutám se a čekám.
„Nechci, abys teď odešel,“ chytne mě za ruku.
„Ale já odejít chci. Musím za Molly domů, protože máma půjde do práce,“ vymluvím se.
„Je to zhruba deset minut, co jsi mi odsouhlasil, že pojedeme ke mně,“ odpoví. Na to nic neřeknu. Má pravdu. Máma chodí do práce až v 6 večer, a to já jsem zpátky i z práce.
„Nevymlouvej se,“ řekne. Nakonec přibrzdí. Dá mi možnost odejít. „Nechci se hádat. Vím, že máš teď těžký období.“
„Jo, to mám. Jenomže tebe stejně nějaký moje těžký období nezajímá. Tebe zajímá jenom šukání, jebání a mrdání,“ zasyčím na něj. „A mě už nebaví bejt jen tvojí děvkou.“
„Tak buď víc… A děvka jsi nebyl nikdy,“ koukne se na mě.
„Abych mohl být víc, není jenom moje rozhodnutí,“ odseknu. Otevřu dveře a vystoupím.
„Je to naše rozhodnutí a já jsem pro,“ vyřkne ještě, než mu prásknu dveřmi a pak se rozjede. Jen za ním zůstanu koukat. Je pro a jen tak odjede? To asi moc pro není. Povzdechnu a rozejdu se pryč.
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
betaread: Janule
Áááá, te polibek byl úžasnej. :)) Taky bych chtěla mít takovýhle sny. 😀 A Brian je asi fajn, ale já v každém, kdo je s Billem nebo s Tomem vydím jen překážku pro jejich lásku. Co se asi stane, až se Bill stane skutečností? Bude vědět, kdo Tom je, když už nebuje jen jeho sen? Stane se vůbec skutečným? Co pak udělá Brian? Ach jo… tolik otázek a žádná odpověď. O to víc mě štve, že Brian a Tom ten vztah neberou úplně jen jako o sexu, je v tom něco víc. A proto se bojím, že to bude problém. :// Sice Tomovi lásku přeju, ale láska s Billem by byla 1000000krát lepší
No teda začíná se to vážně zamotávat. S tím Brianem to bude ještě hooodně zajímavý. Zajímalo by mě, jestli spolu nakonec budou chodit nebo ne.
A taky to s Billem bylo fakt divná, jak byli v té ledové místnosti. Celkem psycho.
Ale jinak ej to vážně skvělá povídka 😉
aah Tománku a to čekáš že se bude před tebou plazit?:D:D tak honem at už Bill obživne:D
Ježiši doufám, že Bill bude skutečný! Nechci, aby byl jen sen. Sice je hezký, že Tom a Brian nemají mezi sebou jen sex, ale i tak Bill a Tom k sobě prostě patří.
Úžané =) ten polibek… =)
A vztah Toma s Brianem mě děsně baví 😀 Profesor a žák.. dobrý nápad =)
Skoro bych jim to i přála, kdyby tu nebyl Bill 😀
Dúfam, že Bill obživne,a keď tak ako.
Krásne.
Sakra ten vztah Toma s tim ucitelem se mi libi 😀
Doufam, ze ale brzo skonci a Tom zacne byt myslenkama jen a jen u Billa ..
Oh sakra!..Jak já miluju vaše povídky =D.
No teda,musím říct,že Tom a Brian..to je vražedná kombinace,jeden hezčí než druhý =D.Ale jako je fakt,že Billa nikdo nenahradí.No jsem zvědavá jak to bude s panem profesorem a co teprve s Billem.A jsem ráda,že Molly může být doma =).Moc se těším na další díl.
Tyjo super díl. No..jsem teda zvědavá,jestli bude mít Tom s Brienem nějaký vztah nebo ne. No a ten sen byl pěkně zvláštní a moc krásný. Připadalo mi to,jako by Bill byl studený,protože potřeboval blízkost a jakmile se políbili,tak měl rty rudé,protože tu blízkost dostal a třeba mu byla menší zima…Myslim to tak,že je prostě sám opušťený a jakmile se mu dostane takovéto pozornosti ,tak je mu tepleji..je mi líp. Vím…je to hloupost :),ale tak jsem si to vysvětlila..nic jiného mě nenapadlo.
Těšim se moc na další díl.
[9]: *mu
Hmmm sex s učitelem .. Zajímavééééééééé 😀 Jinak krásný další díl 😉
No páni…. Nejprve to s tím učitelem… No jako začíná se něco dít, ale snad to bude dobré…:-) A nestane se nic…:-) A konečně k tomu snu…:-) No chvíli mě až zamrazilo… nedokázala jsem poznat,co se děje, ale snad to bude dobré a Bill se s Tomem setká, protože to vypadá, že jej chce…:-) aaaaa Moc se mi to líbilo…:-)
Nedokážu ani popsat, jak miluju vaši tvorbu….:-) Normálně bych to mohla číst od rána do večera…:-)
Takže honeeeem dááál…:-)
A jinak jsem Vám,autorky a Janule, chtěla popřádt krásná Nový Rok…:-) A pořááádnou oslavu..:-D
Sakra, já sem zvědavá, kdy se ten Bill objeví v reálnym světě. Ty Tomovi sny jsou tak roztomilé ^^
jej Tome ty si pako… tak chceš s ním být nebo nee xDD
Bill by si mohl ještě dát chvilku načas xD zajímá mě, jak to bude mít Tom s Brianem dál.. xDD