
„Opravdu?“
Byl to o to zvláštnější pocit. 1989 na to ale teď nechtěl myslet. Nechtěl se tím zabývat. Ne když před ním bylo tak dokonalé stvoření, jako je Bill. Když se na něj tak díval, jak se dokonale chvěje, lehce stydí a přitom sladce usmívá… nedokázal tak úplně pochopit jak je možné, že Tom o něj neprojevil žádný zájem. Až doteď. Ač byl pánem situace 1989, Tom ho v tomhle směru doháněl. Něco se s ním stalo. Veškeré Tomovy pocity procházely skrz 1989 a robota to značně zmátlo.
Tom si ho ale jen nechal přehozené přes klín. Zaprvé tak zakrýval své vzrušení a zadruhé mu bylo ještě zatím moc vedro na to, aby se teď oblékal. Stále ho obklopovala ta omamující vůně. Dokonce si zakázal otevřít okno, aby tu vůni mohl vnímat déle. Tomovy smysly byly omámené a řízení a soustředění tak převzal robot.
Večer se neúprosně blížil, a mezi dvojčaty neustále panovala lehce elektricky lechtivá nálada. U vody spolu blbli a pak se dlouze líbali, mazlili. Nic z toho ovšem nezabloudilo za pomyslnou hranici dravých sexuálních hrátek. Tom i 1989, uspokojení svým výkonem dopoledne, odevzdávali své sdílené tělo péči toho úžasného černovlasého stvoření. Bill si užíval, když svého bratra mohl namazat opalovacím krémem, když ho mohl líbat, hladit. Přesně tohle byl jeho sen a on byl šťastný. Doslova zářil a Tom si přiznal, že nic víc ho nedokáže udělat šťastnějším než to, když vidí šťastného právě Billa. Cítil se pyšný na to, že Bill takhle září díky němu.
„Mhhh…“ zamručel Bill do dalšího líného a velmi dlouhého polibku. Rty měl už úplně rudé a nateklé, měl trošku poškrábané tváře od Tomova rašícího strniště, stejně byl ale tak dokonalý, jak jen Bill může být. S veškerou radostí se tiskl svou hrudí na Tomovu. Stáli ve vodě, po hruď, Bill měl omotané nohy kolem Tomových boků a v bříšku mu stále šimralo. Jeho bratr s ním dokázal šílené věci už jen díky jednomu polibku. Po tom, co zažil odpoledne, dokázal pochopit, co se Tomovi na sexu tak hrozně líbí.
„Už je zima, skoro večer, měli bychom jet,“ zamumlal Tom a pomalu se s Billem otočili ke břehu. Vynesl ho až k dece, kde se oba zhroutili na deku. Tom dal ruce podél Billovy hlavy a koukal na něj. Koukal mu do očí.
O.o
Domů přijeli za tmy. Nebylo se čemu divit, líbali se na každém kroku, a kdyby mohli, líbali by se i při jízdě na motorce. Bill s úlevou sesednul z motorky, otevřel velký kufr na konci sedačky a vyndal malou tašku s dekou, dvěma ručníky, plavkami a krémem. Ihned zapadl do jejich malého domku. Tom se usmál a pak se zakabonil. Nikdy by netušil, že ho jeho bráška takhle změní. Ale udělal to, a on se dokonce cítil šťastný. Vešel hned po bratrovi, zrovna ve chvíli, kdy viděl Billovu malou kroutící se prdelku, jak upaluje do patra.
„Jdeš do sprchy?“ zavolal za ním.
Bill nedokázal sám sobě pořádně vysvětlit, proč Toma nechává dole v kuchyni a netáhne ho do sprchy spolu s ním. Byl šťastný, ale zároveň zmatený. Potřeboval o tom trochu popřemýšlet. I když si byl jistý, že nic nevymyslí a že stejně dál bude toužit po Tomově přítomnosti. Jen se snažil najít příčinu Tomovy náhlé změny v celkovém postoji. Vysvobodil svoje tělo z úzkých věcí, které hodil do pračky, a postavil se pod sprchu. Zavřel oči a v každé jedné dopadající kapičce cítil Tomovy doteky. Byl v ráji. Byl si tím jistý. Našel ráj na zemi.
Tom dosedl do křesla a automaticky vytočil číslo jedné z čínských restaurací. Na dovážku si objednal dvoje nudle se zeleninou a zapnul televizi. Z patra nad ním se ozýval zvuk dopadající vody na dno sprchy, a on se jen pousmál. Zvedl oči ke stropu a představil si Billovo štíhlé tělo, jak tam stojí a užívá si slast z horké vody. Samotného ho překvapilo, že takhle uvažoval. Že na něj myslel, i když ho neviděl. 1989 zakroutil hlavou. Teď nebyla vhodná chvíle, aby se rozptyloval. Měl příležitost, kdy se mohl znovu zaměřit na svůj úkol a bylo potřeba toho využít. Zavřel oči a pro tuto chvíli nechal celého Toma odpojit. Když je znovu otevřel, nebyl v nich žádný náznak lidských očí. Svítily jako modem při připojení k síti a 1989 jen strnule seděl a stahoval do sebe všechna užitečná data, která dnes zjistil. Už znal zbraň, kterou hledal.
Díky Billovi bylo jednoduché ji najít. Horší bylo, jak ji zničit. Věděl, že to je nemožné. Lásku zničit nemohl. Byla to pouze lidská chemie. Nešla vyhladit. Byla potřeba vyhladit lidstvo jako takové. Nenápadně a přirozeně. A nejlépe jejich vlastní zbraní. Jen ještě nevěděl jak. Byl ale rozhodnutý to zjistit pomocí Billa. Ani Bill ani 1989 kvůli svému vlastnímu přemýšlení, nepostřehli večerní zprávy, ve kterých se zveřejnila potvrzená informace, že neznámé těleso je z jiné galaxie a přineslo s sebou na Zemi jinou existenční formu.
autor: Lenna W.K.T. & Doris
ty jo, já nemám slov =)) Tohle je tak skvělá povídka =)) Nikdy se nemůžu dočkat dalšího dílu 😀 K dílu samotnému nevím, co bych řekla, abych se neopakovala pořád dokola, takže radši nechám ostatní, aby to tu vychválili za mě 😀 Těším se na další díl =)
Nemám ráda když se Z 1989 vytratí Tom… pak je to jen špatný stroj… 😐 Ale jinak jsem ráda jak to probíhá… krásnej díl 😉
Paráda, líbí se mi to čím dál víc, je to naprosto skvělé. Všechno v tom.
Teď by mohl přijít dolů Bill a vidět ho, jak mu svítí oči, to by bylo žůžo.
No jsem zvědavá, jak je 1989 hodlá zničit, to se nechám překvapit.
No… tak tohle je zajímavý. Vážně by mě zajímalo, co ten plecháč vymyslí… jen mi stále přijde hrozně smutný, že je Tom vlastně mrtvý. Pořád přemýšlím nad tím, jak by to asi bylo, kdyby 1989 pak opustil Zemi. To by Tom opravdu umřel? Chudák Billy…
Vsechno se dozvite nebojte. 🙂 mame to pro vas vymyslene az do uplneho konce. 🙂 a dekujem za vyjadreni
Skvělý díl, zajímalo by mě, jak to všechno dopadne.
[6]: to nejsi sama, my vlastne nase postavy nechavame zit za nas a nechavame je delat co chtej sami, takze jsme od ty uuuuuplne puvodni idei o konci upustili a mame jinou verzi, ktera stvrdi, jak je Bill bajecny a jedinecny tvor, budete to milovat, slibuju!
Další skělý díl :'D
tak to je vazne sila :O ty jeho plany sou fakt hnusny!! nadale ale verim, ze se mu to nakonec nepovede :))