Vrah 12.

Teď už se vážně dočkáte. 😀 Jenom pro upřesnění, přibližné datum děje je 10. 8. 2007.

Dopis 1.

„Tak nádherný, tak dokonalý,“ šeptal Dicky do Billova ucha a prsty si razil cestu do jeho těla. Bill měl pevně semknutá víčka, zpod nichž občas unikla slza bolesti, ale neřekl ani slovo. Rty si kousal div, že ne do krve, jen aby mu neunikl sebemenší zvuk. Jeho boxerky se válely na zemi a blonďák se začal sám svlékat. Odhalil Billovi své vypracované, téměř neopálené břicho a pevnou hruď.

„Podívej se,“ pobídl Billa, ale ten nadále měl oči pevně zavřené. A tak na černovláskově tváři přistála tak velká facka, až se neudržel a bolestně vykřikl.

„No tak, miláčku, otevři oči,“ přejel jemně po jeho levé bradavce, a když Bill i tak odmítal, pevně ji stiskl.

„Ssss…“ zasyčel Bill, jak se stále snažil potlačovat veškeré projevy bolesti. Dicky mu bradavku začal jemně líbat a olizovat.

***

Dopis 2.

Můj milovaný Bille,

***

„Ne!“ vykřikl Bill, ale bylo pozdě. Dickyho penis už byl hluboko v jeho těle.

„Konečně jsme spojeni,“ šeptl blonďák a políbil ho. Bill ho silně kousl do rtu, ale docílil jen toho, že se v něm Dicky začal rychle pohybovat.

„Ty víš, že to je dokonalé. Že to tak má být,“ pohladil Billa po jeho vlastním mužství a s rukou pohyboval ve stejném rytmu jako přirážel. Černovlásek už neskrýval svoje slzy. Alespoň mu zamlžily zrak tak, že viděl jen rozmazané šmouhy. Ostrá bolest se rozlévala celým jeho tělem a s každým přírazem to bylo horší a horší. Tak bolestivé. Tak nesnesitelná. Připadal si, jako by měl každou vteřinou vypustit duši. A v tuto chvíli si vlastně nepřál nic jiného.

***

Dopis 3.

Bille,

Tomovi začalo vše docházet. Ano. Tak proto se to děje. Asi tři týdny po tomhle dopisu začaly vraždy. To na sebe Dicky chtěl jen upozornit a chtěl dokázat, že je silnější a lepší než naše fanynky. Čekal, až o něm Bill bude stoprocentně vědět. A pak ho unesl.

***

„Oh, Bille, jsi tak úzký,“ zasténal Dicky a o pár vteřin později Billa naplnil svým spermatem. Opřel své tělo o to jeho a vydýchával dozvuky orgasmu.

„Už to konečně chápeš? Takhle je to správné. Teď tě tady nechám, abys mohl přemýšlet, jakou chybu jsi udělal, že ses mi vzpíral. Chci, abys to pochopil. Když to zvládneš, další sex si užiješ mnohem víc. Ah, málem bych zapomněl, tohle byla jen první část trestu, ta příjemnější.“ Bill raději nechtěl přemýšlet nad jeho slovy.

Dicky se oblékl a z protější stěny sundal krátký bičík. Došel zpět k Billovi a šlehl ho přes stehna. Pak následovala ještě ostřejší rána přes bříško a pak hrudník.

Bill neskrýval svou bolest. Jeho tělo bylo po tom všem vážně citlivé a nenapomáhala tomu ani krev, která pomalu tekla z jeho vstupu do těla, a kapala na chladnou zem. Křičel, horké slzy mu stékaly po tvářích a vzlyky otřásaly celým jeho tělem. To utrpení bylo nesnesitelné. A fyzická bolest byla jen jeho malou částí.

Tak, doufám, že všem sadistkám jsem udělala radost. 😀

autor: Rose