One night that changes everything​ 18.

Tom:

Vychutnávám si Billův neposedný jazýček v mých ústech. Jen on. Jen on jediný na světě umí líbat s takovou vášní. Je to můj unikát. Život bez něho bych si teď už ani nedovedl představit.

Opatrně si lehne na pohovku a stáhne mě dolů spolu s ním. Spokojeně mu ležím na horké hrudi, hladím ho po boku. Ucítím Billovy andělské doteky ve svých vlasech.

„Budeme navždy spolu?“ zeptá se tichým, ale i tak dost svůdným, ale zároveň nevinným hlasem.

„Navždy a ještě týden k tomu,“ usměju se. Ruku pomalu přesunu z boku na jeho ploché bříško.

„Tak to se mi líbí, ale dva týdny, jinak nedebatuju,“ z jeho hlasu je cítit, že se usmívá. Spokojeně přivřu oči, zaposlouchám se do pravidelných úderů jeho srdce. Je to tak krásný zvuk, když vím, že bije pro mě. Že v něm mám místo. Zničehonic se do mých uší dostane něco úplně nečekaného.

„In mir wird es langsam kalt

Wie lang könn´wir beide hier noch sein?“

Celý se ponořím do Billova hlasu. Je tak něžný a krásný. Nevěděl jsem, že umí zpívat. A že se to vůbec někdy dozvím. Nemůžu dělat nic jiného, jen se doširoka usmívat a dál poslouchat ty sladké tóny, kterými mě obdarovává. Při tichoučkém zpívání mě neustále hladí ve vlasech.

Bleib hier

Die Schatten woll´n mich hol´n

Doch wenn wir genem

Dann gehen wir nur zu zweit

Du bist alles was ich bin

Und alles was durch meine Ader fließt

Immer werden wir uns tragen

Egal wohin wir fahr´n

Egal wie tief

Ich will da nich allein sein

Lass uns gemeinsam

In die Nacht

Irgendwann wird es Zeit sein

Lass uns gemeinsam

In die Nacht

Tahle slova působí… Ani to neumím popsat.

Bill:

Ani nevím jak, ale dám se do zpěvu. Vždycky to byl můj sen, i když jsem na něj kvůli touze po penězích na chvíli zapomněl. Už od dětství jsem chtěl stát na pódiu a zpívat lidem. Nikdy se mi to ale nesplnilo. A tuhle písničku jsem vždycky chtěl zazpívat jen člověku, kterého budu z celého srdce milovat. Do očí se mi derou slzy při vzpomínce na můj bývalý život. Ale nepřestávám zpívat. Až když dozpívám poslední tóny mé písně, nechám slzy štěstí sklouznout po mých tvářích.

„To bylo nádherné,“ vydechne Tom a pevně mě k sobě přitiskne.

„Neplakej, broučku můj,“ šeptne tiše a jemnými polibky pokrývá celý můj obličej.

„Miluju tě, Tomi. Tak strašně moc,“ špitnu. Silně se k němu tisknu. Nikdy ho neopustím. Vždycky budu s ním. A když bude muset odejít, půjdu taky. Život bez něj už pro mě nemá smysl. Tom je pro mě smysl života.

„I já tebe, lásko. A vždycky budu,“ šeptá mi do vlasů ta krásná slůvka. Tak moc mu věřím. Jemu jako jedinému opravdu věřím. Nikoho jiného tu nemám. Jen jeho. A jsem mu za to tak moc vděčný.

Tom:

„I já tebe lásko. A vždycky budu,“ zašeptám mu do vlasů slova lásky. Je mi vždy líto, když začne plakat. I když má radost, jednoduše mu Joop úplně zničil nervy. Udělal z něho labilního. A za to ho proklínám, i když už není mezi námi. Ale radši ať je citlivý, než aby byl bez emocí.

Bill si mě těsněji přivine do náruče. Tato chvilka je jako vystřižená z toho nejromantičtějšího filmu. Mám ale lepší nápad. Myslím, že postel je na usínání v náručí toho druhého pohodlnější než pohovka.

„Lásko? Nepůjdeme do ložnice, hm?“ vzhlédnu k němu, abych se mu mohl podívat do očí.

„Dobře,“ políbí mě na nos, už oba vstáváme. Ach, už teď mi chybí to objetí. A to jsme od sebe jen pár sekund. Prostě mi chybí to jeho teplo.

Chytí mě za ruku a vede, teď už do naší, ložnice. Je krásné vědět, že tu bude se mnou už napořád. Že se nemusí nikam vrátit.

„Tak pojď,“ vyleze na postel a tahá mě za sebou. Skutečnost, že má jen župan, mě k němu táhne jako magnet ještě víc.

Bill:

Stáhnu Toma k sobě a pevně ho obejmu. Naše rty se tak nějak samovolně spojí v něžný, ale zároveň vášnivý polibek. Jeho ruce mě jemně hladí na stehnech a nebojí se zajít ani dál. Je to tak vzrušující. Miluju jeho doteky, nikdy mě neomrzí.

„Miluju tě, lásko,“ vzdychnu do polibku a ještě víc se na něj natisknu.

„Já tebe víc,“ šeptne a polibky přesune na můj krk. Jemně skousává mojí kůži a tvoří tak na ní zarudlé flíčky, které hned na to ošetřuje svým vlhkým jazykem. Neubráním se vzrušenému stenu, který je výsledkem jeho dokonalého laskání. Tomovy ruce se nenápadně přesouvají k pásku, který na mě jako jediný drží jeho župan. V mžiku se ale válí na zemi a župan je mi ohromnou rychlostí stahován. Skousnu si ret, abych se nesmál, nechci kazit tu krásnou chvilku.

„Jsi dokonalý,“ šeptne. Zachvěju se pod tónem jeho hlasu. Je tak vážný a prosycený touhou. Jeho prsty lehounce mapují veškerou moji kůži a vzrušení se začíná šířit celým mým tělem.

Tom:

„Jsi dokonalý,“ zašeptám mu a dál se věnuju každému milimetru jeho těla. Je tak křehký, až mám strach, že se pod mými dlaněmi rozsype. Proto jsou moje doteky ještě jemnější, než by měly být.

„Chtěl bych to,“ zašeptá mi Bill roztouženě do ucha, když se mu opět přisaju na krk.

„Opravdu?“ ani se na něj nepodívám a dál se věnuju líbání jeho těla. To by byla nejkrásnější chvíle v mém životě. Ne. Vlastně nejkrásnější moment v mém životě byl, když jsem ho uviděl poprvé.

„Opravdu. Moc,“ odpoví a trochu se zapře. Jemnou silou mě donutí, abych si lehl na postel. Více méně vzal situaci do vlastních rukou.

Lehne si na mě, rozkrokem se úplně natlačí na ten můj. Mám co dělat, abych nezačal vzdychat. Je to od něho takové… Ani ne, že nečekané. Ale takové neidentifikovatelné.

Bill:

Celý se chvěju, když vyslovuji své přání. Ale vím, že to doopravdy chci. Chci se s Tomem konečně milovat. Zpečetit náš vztah. Jeho doteky mi nedovolují zůstávat dál nečinným, a proto převezmu iniciativu do svých rukou. Položím ho pod sebe a začnu se rozkrokem otírat o ten jeho. Je to tak vzrušující. Tom si mě přitáhne k sobě a dravě zajede svým jazykem do mých úst. Více než ochotně oplácím jeho vášnivé polibky a rukama bloudím po celém jeho těle. Tom mě povalí zpátky pod sebe a na chvilku rozpojí naše rty. Sjede celé mé tělo naléhavým pohledem, z jeho očí sálá chtíč.

„Vezmi si mě,“ šeptnu do ticha pokoje. Vyhledám jeho pohled a kývnu na něj.

„Jsi si jistý?“ zeptá se chraplavým hlasem.

„Ano,“ přikývnu. Jsem si jistý tak, jako jsem ještě nikdy nebyl.

„Nemám lubrikant,“ namítne Tom. Ale já jsem připravený.

„Tady,“ lehce se usměju, když sahám na noční stolek, kam jsem ho předtím položil. Schválně. Tom mi úsměv oplatí a tubičku mi vezme a zatím ji hodí vedle nás na postel. Jeho rty znovu začnou laskat můj krk.

Tom:

Dost mě překvapuje, že je Bill tak připravený. Musím se mu vrhnout po krku, jinak bych se usmíval jako sluníčko. Je strašně milé, když něco takového udělá. Přímo roztomilé. Na chvilku ještě pohodím malou tubičku někam na postel, nechci na to jít tak zhurta. Chci ho rozpálit. Laskat ho po celém těle.

Polibky vytvářím imaginární cestičku až k jeho bradavce, okolo které kroužím jazykem. Cítím pod sebou, jak se jeho dech prudce zrychlil. Myslím, že pro začátek se mi to zatím celkem daří. Druhou rukou přejíždím po boku celého jeho těla.

„Tome… Ach…“ potichu vzdychne a zakloní hlavu, když se opět vrátím k jeho krku.

„Líbí se ti to?“ zašeptám, prudce se přesunu k jeho ústům, čímž mu zabráním říct jakoukoliv odpověď.

Bill:

Vzmůžu se jen na chabé zasténání do Tomových úst. Jeho laskání je tak dokonalé. Už ani nejsem schopný oplácet jeho polibky. Jen se nechávám líbat a své dlouhé nehty zatínám do jeho kůže pod návaly vzrušení, které mi způsobuje. Tom opět rozpojí naše rty a jazykem pomalu sjíždí na můj krk a následně hrudník. Mezi rty vsaje i moji druhou bradavku a dráždí ji tak dlouho, dokud neztvrdne. Z mých úst se vydere vzrušený sten. Už to nedokážu dál držet v sobě. Chci Tomovi ukázat, že se mi to líbí. Jeho vlhký jazyk sjede ještě víc dolů a neposedně rejdí po mém podbřišku. Pokládá mi tam jemné polibky a dráždivě skousává kůži. V krku mám sucho, vzrušením se mi pomalu motá hlava. Konečně se Tom trochu rozhoupe a sjede tam, kde to teď potřebuju nejvíc.

Tom:

Už ani nekontroluju, co dělám. Jednoduše to jde tak… Samo od sebe. Moje ruce prostě milují, když se mohou dotýkat Billova těla zcela oprávněně.

„Mhhm, Tomi,“ zasténá to černovlasé stvoření pode mnou, když mu přejdu prsty po vzrušení.

„Ano?“ nevinně, ale hlavně potichu se z mého hrdla vydere otázka.

„Jsi úžasný, udělej to, udělej to – ještě jednou,“ vzdychne a já samozřejmě neváhám. Bože, nikdy bych byl neřekl, že něco takového kdysi budu dělat. Mít v puse penis? Až nereálná představa. Kdyby mi to před rokem někdo řekl, poslal bych ho do blázince. Je až neuvěřitelné, jak rychle se to může změnit. Ze dne na den…

„Je to tak dobré, pokračuj,“ vzdychne osoba pode mnou, její tělo se trochu prohne. Strašně se mi líbí, když to Bill dělá. Když dává najevo, že mu je příjemné to, co dělám. A nemluvím o tom, jak skvělý pocit je vědět, že ho to vzrušuje.

Bill:

Ani nevnímám to, co si moje tělo samovolně dělá. Nekontroluju ho, jen cítím ten úžasný pocit způsobující Tomův jazyk. Každá jedna sekunda se mi zdá jako věčnost rozkoše. Upřímně řečeno, myslel jsem si, že na sex zanevřu, a hlavně po tom, co jsem si s ním prožil. A možná je to i pravda, protože toto ani zdaleka nemohu nazvat tím, co jsem dělal dosud. Je to pro mě něco zcela nového, vlastně i neprožitého. Ještě nikdy jsem se nemiloval. Je to v podstatě s láskou moje premiéra. Opravdu sladká premiéra. O to více je to neuvěřitelnější. Už je to dost dlouho, a přesto se na to těším. Moc, protože věřím, že Tom mi nikdy v životě neublíží a nebude vůči mně tvrdý. On to snad ani nedokáže vůči nikomu.

Jako moc ho miluju… A to jsem myslel, že milovat pro změnu nedokážu já.

Tom se od mého vzrušení opatrně přesouvá zpět k ústům, neodpustí si však nejprve udělat k nim malou cestičku a jazykem projít znovu po mých ztvrdlých bradavkách.

„Líbej mě, prosím,“ požádám ho a dvěma prsty si ho přitáhnu za bradu k sobě. Je krásné, že mi věnuje tolik pozornosti, ale já prostě potřebuji cítit jeho rty. Je to tak vzácné, on mi je vzácný. Toužím po jeho polibkách víc než po čemkoli na světě.

Tom si mě prudce přetočí na sebe, stále mě pevně objímá pažemi. Jako kdyby mě už nikdy nechtěl pustit.

Tom:

Přetočím si to moje vzrušené stvoření na sebe a pevně ho obejmu. Nikdy se ho nechci přestat dotýkat. Potřebuji to k životu víc než kyslík, než jakoukoliv životu nezbytnou věc. Mně úplně stačí to, že je při mně.

Prsty pravé ruky mu zahrabu do vlasů, čímž si ho přitisknu k sobě ještě intimněji než dosud.

Divoce s ním proplétám jazyk. Vzájemně si do nich narážíme, snažíme se dostat co nejhlouběji, ale zároveň co nejvíce potěšit toho druhého. Je to dokonalá souhra.

Mé ruce bloudí snad všude, kam jen dosáhnou. Vychutnávají si každý milimetr toho nejjemnějšího těla, mapují každičký kousek…

Billovy vlasy neposedně spadají na mou tvář, lechtají mě, jak pohybuje hlavou. Musím se do polibku trošku pousmát. Bill vycítí, že je něco jinak.

„Co se děje?“

„Tvoje vlasy se proti mně spikly,“ trochu se usměju, Bill se mnou. Zjevně mu ale nedochází, co tím myslím, v jeho očích se i v té tmě jeví maličko zmatení.

„Spikly?“

„Oh, ano, snaží se mě ulechtat k smrti,“ zasměju se a věnuji mu malý motýlí polibek na nos. Jednou rukou začnu na posteli pátrat po té malé tubičce, kterou bych už, myslím, docela rád využil. I na Billovi vidím tu nedočkavost.

Bill:
„Tvoje vlasy se proti mně spikly.“ Nechápu.

„Spikly?“

„Oh, ano, snaží se mě ulechtat k smrti.“

Přijde mi tak milý, takové něžné stvoření… Prostě celý je takový… k nakousnutí. Ano, to je ono. Nutí mě to podvědomě se usmívat. Přiznávám, úsměv mi jen trošku zamrzne, když vidím, že se Tomovi do ruky dostala tubička. Tak malá věc nás už za chvilku v našem vztahu posune o krok vpřed.

Tom:

Vidím, že Bill trošku ustrne, když lubrikant konečně dopadnu. Trochu zůstanu zaražený i já, ale vlastně ho tak trochu i chápu. Vždyť je to mezi námi úplně poprvé, tak opravdu. Nemůžu mu to samozřejmě zazlívat.

„Pokud nechceš, nemusíme-„

„Chci. Opravdu to chci víc než cokoli jiného na světě. Miluji tě,“ usměje se a něžně, skoro až lechtivě, mě líbá na rty. Je to tak nádherný pocit. Tak nevinný, brilantní, perfektní. Potřebuji ho u sebe.

Bill:

„Chci.“ Je to moje definitivní rozhodnutí. V tomto vztahu se prostě potřebuji dostat dál, protože… Prostě chci to něco víc. Od této chvíle to bude mezi námi ještě vážnější než dosud. Jistě, někdo by si řekl, že člověk, jako jsem já, nemůže brát něco takového vážně, a už vůbec ne, že právě pro mě je taková věc jako sex další krok ve vztahu. O mně by si, myslím, každý pomyslel, že u mě právě sexem vztah začíná. Ale není to pravda. Mám mnohem více citů než leckterý člověk. Aspoň od té chvíle, co jsem Toma poznal a pochopil, že v životě nehrají roli jen peníze, obrovský dům, drahé auto a ostatní materiální věci, ale je to hlavně láska, co lidi naplňuje.

„Bude to krásné, uvidíš,“ zašeptá mi Tom do ucha a něžně mě pod něj líbne. Věřím mu. Věřím mu, jak nikdy nikomu jinému.

„Vím. S tebou je všechno krásné. I bude. Po celý zbytek života, jsem si tím jistý,“ usměju se, vychutnám si ještě jeden polibek, který se ke mně dostává. Přesně na bradu. Tom mě stále tak krásně obsypává doteky jeho rtů… Mám pocit, že se pod tolika štěstím rozplynu jako ranní mlha.

Tom:

Nejraději bych se po něm vrhl jako po své oběti, ale neudělám to. Chci, aby to bylo dnes to nejkrásnější, co jsme spolu kdy zažili. Vydrželi jsme tolik… Ale vyplatí se čekat na tu chvíli. Cítím, že tato je ta pravá, ta magická.

Na Billovi vidím mírně znepokojení, možná až… Strach? Musím to trochu odlehčit, nechci, aby se mě bál. Potřebuji, aby se zcela uvolnil. Ať je to i pro něj stejně krásné jako pro mě.

Přisaju se mu na rty, ale ruce mám stále volné, využiji je a vytisknu si na prsty trochu gelu. Billa se snažím zachovat mimo vědomí, což při líbání dělám. Vím, že by ještě více znervózněl.

Opatrně přiložím prsty k jeho vstupu. Bill se zachvěje, když pocítí moje prsty spolu se studeným gelem, ale stále pokračuje v líbání. Rozmažu krouživým pohybem gel a co nejpozorněji, a hlavně pomalu do něj vniknu. Zatím jen jedním prstem, dokud si alespoň trošku zvykne.

Těžko mi vydechne do úst horký vzduch.

„Pokračuj,“ vzdychne. Vyhovím mu, tak pomalu přidám druhý a skoro hned na to třetí prst.

Bill:

Jsem trošku nervózní, ale nemám strach. Tomovi prostě věřím, a to se nezmění. Vím, že není schopen ublížit mi.

„Pokračuj“ vzdychnu, snažím se rozdýchat ten náhlý tlak jeho prstů ve mně. Netrvá však dlouho, než mi začne být skutečně příjemný.

Na Tomovi se mi strašně líbí jeho nezkušenost. A na to, že to se stejným pohlavím dělá poprvé, mě přivádí k šílenství.

„Oh!“ prudce vzdychnu, když Tom narazí na ten bod, na který jsem čekal. Oh bože, ten pocit… Je to něco neuvěřitelného, a zvlášť když vím, že ON mi způsobuje ty pocity. Jo, jsem dokonale připraven. Určitě, potřebuji ho v sobě.

„Prosím, no tak to udělejme!“ trhaně vydechnu, více roztáhnu nohy, aby měl ke mně Tom co nejlepší přístup. Nemůžu se dočkat.

„Určitě?“

„Určitě. Prosím,“ úplně se položím na postel, nechávám se jeho ústy rozmazlovat po celé tváři. Slastně přivřu oči, cítím špičku Tomova vzrušení pomalu pronikat do mého těla. Oh Bože! Och Bože! Toto je… Toto je neuvěřitelné, moje tělo je v jednom ohni. Prsty tvrdě zaryju do ložního prádla.

Počáteční bolest skoro ani nevnímám. Je to najnebolestivější intimní zážitek, jaký jsem kdy měl možnost zakusit.

„Kdy-kdyby,“ Tom se snaží něco říct, ale upřímně řečeno, vůbec ho nevnímám. Soustředím se jen a jen na jeho přítomnost.

„Kdyby tě něco bolelo, přestanu.“

„Uhm…“ přikývnu, ani nevím na co. Ale asi to nebude tak důležité. Ne, určitě to není důležité.

Tomovo tělo se s mírnými vzdechy v jemných rytmech rozpohybovalo.

„Mhh, Tome,“ zavzdychám, ale to nečekám, že právě v té chvíli Tom narazí na můj citlivý bod. Téměř se sesypu vzrušením, ústa mám otevřená v němém výkřiku.

Jeho vzdychy se stupňují každým dalším přírazem. Tak úžasné ho poslouchat, a to nemluvím o tom, že jeho technika je prostě dokonalá. Skoro neustále zasahuje to skvělé místo. Jsem z něj úplně vedle, nedokážu pomyslet na nic jiného, ​​než je tohle. Užívám si to plnými doušky. Vzdechy už nedokážu kontrolovat, prostě se to nedá. A myslím, že ani jeden z nás to nechce. Oba se oddáváme přirozenosti.

Tom:

„Mhh, Tome.“ V momentě, kdy Bill zavzdychá moje jméno, mám co dělat, abych se skutečně neudělal. Tak rychle… Je pravda, sex v pravém slova smyslu jsem neměl už skoro rok, není divu, že to na mě jde tak rychle. Obzvlášť, když se miluji s takovou osobou. Nejenže je neskutečně sexy a zatraceně mě vzrušuje, ještě mě i dokáže tak perfektně ovládat.

Ani nevím, kolik času uběhlo od chvíle, co jsme začali, vím jen jedno, jsem už úplně na pokraji svých sil.

Vzdechy nás obou se nesou celým bytem, ​​jeden hlasitější než druhý. V podbřišku se mi začíná tvořit dost silný tlak, v penisu mi cuká. Och, ještě ne! Prosím, ještě ne! Je to tak úžasné, nemůžu to teď přerušit! Chtěl bych dosáhnout vrcholu zároveň s Billem.

Mám už skutečně na mále, proto rukou nahmatám Billův vzrušený penis. Mám pocit, že dříve či později jeden z nás vzrušením zkolabuje. Doufám, že nemám slabé srdce.

Dopomáhám si rukou tak, aby měl Bill z toho co největší zážitek.

„Oh, Ježíši! Já, já… Já už budu!“ prohne se v zádech a v tom okamžiku se s hlasitým výkřikem a pěstmi zaťatými v přikrývce udělá. Bílá tekutina zůstane na prádle.

Směska vzrušení, stálých přírazů a pohled na to, co Bill právě prožívá, se už nedá vydržet. Prostě to ze sebe dostanu skoro ve stejnou dobu jako on. Přesně, jak jsem si to vysnil. Nedokážu ty pocity ani popsat, celým tělem mi projde přímo elektrický proud a zamlžení před očima.

„Bylo to úžasné,“ z posledních sil řeknu hned, jak se celý zpocený, unavený, ale hlavně v sedmém nebi svalím vedle Billa.

„Bylo to to nejkrásnější, co jsem v životě prožil,“ usměje se, nakloní se ke mně a věnuje mi něžný polibek. Oba jsme úplně udýchaní a jsme rádi, aspoň já osobně, že žiju.

„Také si to myslím. Miluju tě. „

Vlepím mu polibek, a pak jen unaveně zavřu oči. Jsem tak vyčerpaný, že mám pocit, jako bych měl každou chvilku dostat mikrospánek.

„Crrrn!“

Zničehonic, ticho přerušované jen nádechy, zazvoní zvonek u dveří.

„Ale ne!“ smutně zabořím hlavu do polštáře. Kdo už jen co ode mě může chtít?!

Teď?!

„Kdo to může být?“ zeptá se Bill skoro stejně bezradně jako já.

„Nemám ani ponětí,“ odvětím, ale mám trošku obavy. Co když to je ten chlapík, se kterým jsem měl nedávno co do činění? Bože, jen to ne. A vůbec v takovéhle hodině? Na tomhle se mi něco nezdá.

„Jdu se podívat,“ neochotně zavrčím a vylezu s postele. Ani si neuvědomuju, že jsem nahý. Hups, vezmu první, co mi padne do ruky: boxerky a nějaké tričko.

„Počkej, jdu s tebou,“ Bill se okamžitě zvedne z postele, ale já ho okřiknu.

„Zlato, to nemusíš. Skutečně, vyřídím to. „

„Ne, jdu s tebou.“ Ano, je pořádně tvrdohlavý a vím, že nemá význam oponovat mu. Natáhne si na sebe mé tričko, které mu je tedy opravdu pořádně velké, dokonce tak, že nepotřebuje ani spodní prádlo. Tak si ani žádné nevezme.

Přejdeme ke dveřím, s malou dušičkou otevřu dveře stále doufajíc, že ​​je to jen neškodná návštěva. Například pošťák.

Ve dveřích však uvidím sousedku s bytu naproti, jen tak v pyžamu, županu a natáčkách.

Tak to trošku nechápu.

„Přejete si?“ zmateně, ale přívětivě se usměju. Dveře jsem otevřel dost na to, aby bylo vidět i mě i Billa, jen tak spoře oděné. Ta si tedy musí myslet… Ale nevadí, je to její věc, její trauma, ne moje.

„Ano! To si tedy přeji!“ ostře vyprskne. Wohou! Tak to mě tedy zajímá, co se děje!

„Uklidněte se, prosím a vysvětlete mi to. Co se stalo? „

„Co se stalo? Mám doma nezletilé děti! Ty vaše postelové hrátky jsou slyšet snad i v sousedním paneláku! Důrazně vás žádám, abyste byli tišeji. Myslím, že jistě mluvím za všechny sousedy!“ Chrlí na mě jeden požadavek za druhým tak nepříjemným způsobem. Nevím proč, ale musím se tomu zasmát. Samozřejmě jen v duchu, asi by bylo dost nezdvořilé vysmát se jí do tváře. Ale i tak, nemohu si odpustit brát to na lehčí váhu.

„Cože? Och, promiňte. My… My se velmi omlouváme, netušili jsme, že ty stěny jsou až tak tenké.“

Přiznávám, je to trochu trapná situace, zvlášť když se očkem podívám na Billa schovaného za mnou, jemně se červenajíc. Chtěl bych vědět, co mu teď běhá v hlavě.

Bill:

„Cože? Och, promiňte. My… My se velmi omlouváme, netušili jsme, že ty stěny jsou až tak tenké.“ Každým Tomovým dalším slovem se více a více červenám. Představa, že mě malé děti slyšely vzdychat, když jsem byl v tom nejlepším, není velmi povzbuzující. Ale skutečně jsem čekal, že to nebude slyšet. Tedy dokonce by mě to ani ve snu nenapadlo!

„Nejenže jsou tenké! Dokonce i po chodbách se to dost ozývá!“ Její pisklavý hlas nabírá na ještě větší výšce každým písmenem. Někdy mám pocit, že se to už snad víc ani nedá, ale ona nikdy nezklame. Jsem červený jako rajče, ale zpoza Tomových zad se musím usmívat. Nejde to, skutečně ne.

„Tak… My si už dáme větší pozor. Tedy… Alespoň se o to pokusíme, ale víte, když Tom jednou začne s-“ nedopovím, žena si nás jen rychle přeměří kritickým pohledem a se slovy „Nashledanou!“ mě přeruší ve vyprávění.

„Nashledanou!“ Mile zvoláme s Tomem jednohlasně. Jakmile sousedka zabouchne dveře, my uděláme totéž. Jen krátkou vteřinou si navzájem opětujeme pohledy a hned víme, na co ten druhý myslí. Celým bytem se rozlije nekontrolovatelný smích nás obou.

„Panebože, to není možné!“ podaří se mi říct mezi záchvaty smíchu. Tom je raději ticho, nic se mu asi nedaří říct. Pokud je i toto slyšet přinejmenším alespoň tak, jako ty vzdechy, v tom případě z nás musí mít, chuděra, opravdu radost. Ubohé děti. My, takoví zkažení… Nejsme věru dobrým příkladem. Ale co, v tomhle jsem sobecký. Hlavně, že jsme si náš první sex užili nejvíc, jak se jen dalo.

„Viděl jsi to? Viděl jsi, jak se tvářila? Tak viděl? “ zasypával mě stejnou otázkou, já jen přikývl a chichotám se dál.

Až po pár minutách to z nás nějak opadne, stále se však usmíváme. Nedá se neusmívat, zvlášť po takových perfektních pocitech.

„Měli bychom si lehnout, co říkáš? Musí být děsně pozdě,“ řekne mi Tom, ale spíš než stihnu zareagovat na jeho otázku, znovu si mě vezme do náruče a přenese do naší společné postele.

Tak rád bych si dal ještě sprchu, ale jsem tak vyčerpaný, že můj nízký energetický stav mi to v žádném případě nedovoluje. Prostě si jen lehneme do vyhřáté postýlky a přitulíme se k sobě s krásným polibkem na dobrou noc a vzájemnými slovy „Miluji tě.“