Rivalové 28.

autor: Cincina


Zdravím ;)) Teď když začínají prázdniny, se může stát, že díly budou přibývat častěji a nebo vůbec ;)) Bude to podle toho, jak budu mít čas. Snad to chápete.


„Kde j- je Tom?“ Zeptal se.
Jorg pokrčil rameny. „Nevím.“ A přitom to moc dobře věděl. Jenom mu to prostě nechtěl říct. „Ty… Bille?“
„Hm?“ Upřel na něj své krásné oči.
Jorg se zatvářil smutně. „Myslím, že… že Tom někoho má.“
V tu chvíli jako by pro Billa skončil svět. Tom někoho má? Jak? Ne! Nemůže nikoho mít!… Z očí mu vytrysklo pár slz. „Jak si to zjistil?“
Mám mu to říct? Prostě jsem s ním spal. To mu nemůžu říct. „Billi, raději se ho zeptej sám.“
„A p-přijde?“ Vzlykl.
„Já myslím, že ano. Billi, neplač. Musel jsem ti to říct. Vždyť mě znáš. Nemám rád, když ti někdo ubližuje.“

***

Tom spal až do oběda. Probudil se se strašnou bolestí hlavy. Chvíli jenom tak ležel a přemýšlel. Bill mi to nikdy neodpustí. Co budu dělat, když mě odkopne? Jediný způsob, jak by se to nedozvěděl, je ten, že bych musel chrápat s Jorgem. Sex s ním není špatný… Ne! Nemůžu s ním spát!



Raději vstal a pomalu se oblékl. Vydal se do kuchyně, kde si sedl ke stolu. Chvíli se koukal na ubrus. Zahleděl se na něj a takto strávil asi čtvrt hodiny. Zatřepal hlavou, až když zatroubilo auto.
Rozhodl se. Půjde za Billem a řekne mu to!

V NEMOCNICI

Tom vešel do pokoje a pohled na Billa ho znepokojil. „Ahoj, Bille.“

Bill se na něj podíval. „Ahoj.“ Pípl.
Tom si k němu přisedl na postel a pohladil ho po paži. Bill ale ucukl.
„Bille?“ Tomem projel záchvěv smutku.
„Ty máš někoho jiného?“ Vypálil na něj Bill bez přemýšlení. Už nemohl čekat. Nevydržel ten pocit nejistoty.
Tomem otřásl vztek. To, co chtěl Billovi říct, si nakonec rozmyslel a začal zapírat, jak jen to šlo.
„Co? Jak tě to napadlo, lásko?“ Chytil Billa za ruku.
Billovi se nahrnuly slzy do očí.
„Táta se zmínil.“ Bill si všiml, že v Tomových očích se něco zablýsklo. Byl to snad hněv? Nebo něco jiného? „Tome?“
Tom se na něj stále díval.
„Bille, doufám, že tomu nevěříš.“
„Samozřejmě, že ne. Ale musel jsem se ujistit.“ Přejel mu dlaní po tváři. „Miluju tě.“
„Já tebe taky, lásko.“ Políbil ho. Byl to lehký polibek.

Vyrušilo je zaklepání na dveře. Vešel doktor.

„Á, dobrý den.“ Usmál se na oba.
„Dobrý den.“ Řekli unisono Bill s Tomem.
Doktor se pousmál.
„Tak, pane Kaulitzi.“ Podíval se na Billa. „Řekl jsem vám, že vás propustím za týden. No to znamená, že si tu ještě poležíte dva dny. Máte radost?“
Billovy oči se rozzářily. „Jasně, že mám.“
„Ale budete docházet na rehabilitace s tou nohou. Máte ji po zlomenině. Ještě vám sundáme sádru. Ale to nejspíš zítra.“
„Těším se. Konečně se budu moct poškrábat rukou a ne špejlí. Děsně mě to totiž svědí.“
„Ano, to si dokážu představit. Taky jsem měl zlomenou nohu.“ Usmál se doktor. „No, nebudu vás rušit. Tak zítra, pane Kaulitzi.“ A odešel.

„Konečně se vrátíš domů.“ Zašeptal Tom. „Aspoň nebudu v tvém pokoji spát sám.“

„Ty spíš v mém pokoji?“ Nadzvedl Bill obočí.
„Jorg se ti nezmínil? Bydlím u vás, protože mě rodiče vyhodili.“
„Nepamatuju se, že by mi něco říkal. Ale to nevadí. Jsem rád, že tam budeš se mnou.“ Usmál se Bill.

***

Tom přišel domů. I když to bylo u Jorga a Billa, říkal tomu domov. Jenže teď v něm koloval vztek. Zamířil do kuchyně a tam byl Jorg.

„Ty hajzle! Co si to nakecal Billovi?“
Jorg se na něj otočil a usmál se. „Já? Nic.“
Tom se neudržel. Rozběhl se k němu a skočil na něj. Bušil do něho, ale moc velký efekt to nemělo. Tom měl svaly a byl silný. Ale Jorg byl o něco silnější. Chytil Tomovy ruce a držel je za jeho zády.
„Tak poslouchej, pusinko…“ pošeptal mu to, protože byl od jeho obličeje jen pár centimetrů. „Jak už jsem ti říkal. Zahrajeme si hru. Budeš plnit to, co po tobě budu chtít, a Bill se nedozví nic. Je ti to jasné? Neposlouchej a všechno mu řeknu.“
Tom zkřivil obličej bolestí, protože Jorg mu ruce držel pevně. „A proč jsi mu teda dneska něco napovídal, když jsem ti nic neudělal?“
„To bylo preventivně. Chtěl jsem vidět, jak zareaguješ.“ Pustil mu ruce. „Jo a ještě něco. Moc si na mě nevyskakuj. Jsem silnější.“ Usmál se Jorg. Konečně ho mám pořádně v hrsti!

autor: Cincina

betaread: J. :o)

6 thoughts on “Rivalové 28.

  1. To je hajzl, hej ne takhle jin ubližovat i když je pravda že Tom se nechal, ale to se dalo čekat. Né prostě já být Tomem, tak to Billovi řeknu, sice jeho reakci bych nechtěla zažít 😀 ale kdyby mu řekl jak to bylo a že ho Jorg teď kvuli tomu vydírá … no bude ještě hodně zajímavé pokud to tak bude pokračovat … honem další díl …

  2. Ne-ee!!Proč to ten Jorg kruci dělá?! Chudák Tom;D,no a taky Bill! Těšiim se až se Bill vrátí domů…třeba je někdy u NĚČEHO nachytá :DDD

  3. Ksakru :/ Nejlepší by bylo, kdyby to Tom přiznal Billovi. Možná by mu odpustil. Je sice dost špatný, že ho podvedl s jeho vlastním otcem, ale to se radši nechá vydírat než aby to přiznal?… 🙁 Mám o něj strach..

  4. Wohou! 😀 Sice musím uznat, že je Jorg pěknej hajzl a na začátku jsem měla chuť ho zkopat do kuličky, tak teď jsem najednou nějak změnila názor 😀 😀 Jsem asi vážně cvok, ale takovýhle jednání mám v povídkách ráda 😀 😀
    Toma má v hrsti… hmm 😀 tak k téhle větě mě napadá hromada možných situací, které by mohly nastat 😀 😀 😀 No ale raděj se nechám překvapit 😀
    Jsem zvědavá, jak se to všechno nakonec vyřeší 🙂 A taky se nemůžu dočkat, jak si Jorg užije ty poslední dny, kdy je s Tomem sám 😀 😀 To bude masakr 😀
    Už se nemůžu dočkat dalšího dílu! Jen se chci předem omluvit, pokud u některýho z dalších dílů nebude můj komentář, tak se moc omlouvám. Ale holt prázdniny jsou prázdniny 😀 slibuju ale, že pak všechno dokomentuju 😀

Napsat komentář: Karin Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics