autor: Saline A.
Po velmi dlouhém rozloučení s Anisem a příslibem, že budu za dva dny pečlivě sbalený, až pro mě přijede, jsem se, obklopený dárky z pouti i pytlíkem sladkostí v ruce, spokojený rozešel k našemu domu a automaticky zamířil do obýváku, kde jsem očekával Toma.
„Byli jste vykrást hračkářství?“ vykulil oči při pohledu na medvěda.
„Jasně, půlnoční překvapení,“ kývl jsem a všechno odložil na zem. „Dělám si srandu, Anis mě vzal včera na pouť a vystřílel mi to na střelnici,“ s pobaveným úsměvem jsem se svalil k němu na pohovku. „Byla to zábava.“
„Vypadá to tak,“ objal mě kolem ramen. „Takže se nemusím ptát, jestli se cítíš psychicky v pohodě?“
„Nemusíš, už je mi skvěle, i když pořád nemám ponětí, kde přesně nastal ten zlom a co ho způsobilo. Ale díky bohu za to. Každopádně jsem rád, že jsi mě k němu ‚vyhnal‘, skvěle jsem si to užil. Doufám, že ty ses měl taky dobře.“
„Vlastně docela jo, včera jsem vyrazil na poker a odnesl si výhru v podobě jedné slečny, Moniky. Zítra večer s ní jdu do kina. Chápeš to? Poprvé beru holku do kina!“
„Abych byl upřímný, tak nechápu,“ zasmál jsem se. „Ale pokud ti to vyhovuje, proč ne? Já budu jedině rád, když ti za to nějaká slečna bude stát natolik, aby sis s ní vyšel víckrát. V Hamburgu teď budeme dost dlouho na to, abys zkusil, jestli by ti vztah vyhovoval nebo ne,“ drmolil jsem.
„Něco mi tajíš, co to je?“ zpod přivřených očí mě pozoroval.
„Co? Nic!“ zrudl jsem.
„Žvatláš páté přes deváté, rudneš a potí se ti ruce. Mluv, než to z tebe dostanu násilím, Bille.“
„Za dva dny odlétáme s Anisem na Maledivy,“ vyhrkl jsem na jeden nádech s pevně zavřenýma očima. „Prosím, že to nenahlásíš jako únos a nenecháš Anise zavřít na letišti?“ prosebně jsem k němu vzhlédl, div jsem neklečel na kolenou s rukama sepjatýma vzhůru.
„Proč mám pocit, že skutečně věříš tomu, že bych to udělal?“ pobaveně se na mě díval. „Ježíš, ty tomu totiž vážně věříš!“ vykulil oči, ale rozesmál se. „Bille prosím tě, nejsi malý dítě. Jestli chceš jet s Bushidem na dovolenou, tak jeď, já ti přeci nemůžu bránit. Neboj, jako únos to nenahlásím,“ povzbudivě se usmíval, takže teď jsem to já, kdo kouká s pusou otevřenou.
„Tobě nevadí, že jedu na dovolenou s Anisem?“
„Vadí,“ bez okolků přikývl. „Ale než moje sympatie k němu, je pro mě důležité, jestli jsi s ním spokojený ty, což jak vidím, jsi. Chtě nechtě ti tak v tom prostě nemůžu bránit,“ pokrčil rameny. „Dokonce mu budu vděčný, když tě udrží v téhle náladě, ale ať si mě nepřeje, pokud někdy uvidím tvoje slzy a budou kvůli němu.“
„Takže to schvaluješ?“
„Potřebuješ nějakého spojence proti Davidovi,“ se smíchem přikývl. Na nic jsem nečekal a vrhl se mu kolem krku. „Pokud mi chceš dát pusu, tak na to rovnou zapomeň, od toho máš Bushida,“ zamručel. Políbil jsem ho tedy alespoň na čelo – tam a na tvář s polibky souhlasil. „Co jste ještě dělali, krom poutě a sexu?“
„Tome!“ s napomenutím jsem si sedl zase vedle něj. „Vím, že mi to neuvěříš, ale spali jsme spolu jen jednou. Ale dělali jsme to, co obyčejní smrtelníci, takže v jedenáct večer smažili hranolky, sledovali béčkové filmy, spali, povídali si.“
„Zní to jako strašná nuda,“ zamumlal. „Ale hlavně, že sis to užil!“ okamžitě dodal, když jsem do něj zapíchnul rozzlobený pohled.
„Asi si půjdu lehnout, jsem celkem unavený,“ na důkaz svých slov jsem zívnul a vstal, pobíraje své věci do náruče. „Když budeš hodný, zítra ti dám něco z těchhle dobrůtek,“ zamával jsem mu před obličejem pytlíkem se sladkostmi, zákeřně se usmívajíc. „A opovaž se zkoušet ukrást to během noci, až budu spát! Radši se zamknu.“
„No dovol? To máš o mně teda hezké mínění.“
„Řídím se tím, že jsi mi jednou v noci sežral celou bonboniéru z Paříže. A jako na potvoru tu nejdražší,“ ušklíbl jsem se. „Znovu to prostě absolvovat nechci. Uvidíme se ráno, dobrou,“ políbil jsem ho na tvář, než jsem se rozešel ke své ložnici. Jak jsem za poslední dva dny únavu skoro nepocítil, teď na mě dopadla plnou měrou a já si tak nepřál nic jiného, než vlézt do postele a příštích minimálně dvanáct, s trochou štěstí dvacet, hodin nevylézat. A přesně tak jsem i udělal.
*
„Halo?“ rozespale jsem zachraptěl do telefonu. Překvapeně jsem otevřel oči, když telefon zvonil dál a po zjištění, že v ruce držím místo telefonu krém na ruce, jsem to zopakoval, tentokrát vážně s mobilem. „Halo?“
„Ten chraplák se mi nelíbí,“ zabručel kdosi na druhé straně telefonu. „Budím tě?“ zasmál se a já tak poznal Anise.
„Co myslíš?“ odkašlal jsem si a rukou si promnul čelo. „Kolik je?“
„Pět odpoledne. Věděl jsem, že nemám spoléhat na to, že se určitě stihneš vzbudit, jak jsi říkal. Volám, abych ti připomněl, že ses rozhodl poctít mě svou přítomností na Maledivách, na které nám letadlo letí zítra ve tři, a jak tě znám, určitě ještě nemáš sbaleno, protože včera jsi usnul jako nemluvně.“
„Moc informací na mě,“ zamumlal jsem a v posteli se přetočil na záda. „Zkus to znovu a pomaleji.“
„Zítra pro tebe ve dvanáct přijedu. Teď je pět večer a ty nemáš sbaleno, tak začni,“ rozesmál se.
„Nechceš odjíždět od nás? Tom má dneska rande a já tu nechci trčet sám, když už jsi mě tak milostivě probudil z mého spokojeného dvacetihodinového spánku,“ překulil jsem se na břicho. Proč je tak těžké uvelebit se?
„Myslíš, že mi Tom nerozmlátí auto, až ho uvidí na příjezdové cestě?“
„Prostě přijeď a neremcej,“ znovu jsem si promnul čelo s povzdechem. „Klíč víš, kde jde, můj pokoj taky, najdeš mě v posteli, odmítám vylézt. Čekám tě,“ vypnul jsem hovor, abych mu nedal prostor pro nějaké námitky, na ty jsem neměl chuť. Přetáhnul jsem si peřinu přes tělo, koukala mi jen hlava, a zase se odebral do kouzelné říše snů, protože mě vábila tak silně, že odmítnout ji by byl smrtelný hřích. Bohužel pro mě, sladké snění netrvalo vůbec dlouho, protože už zhruba po půlhodině ze mě Anis peřinu jemně shrnoval, polibky zasypávajíc každý nově odhalený kousek páteře. Slastně jsem zamručel a se zavřenýma očima zapátral po jeho dlani, kterou jsem chytil a přitáhl si ji k obličeji, abych mu na ni mohl vtisknout krátký polibek.
„Už jsi vzhůru?“ pobaveně si lehl vedle mě na bok a odhrnul mi vlasy z obličeje.
„Připadá ti moje mrtvolné tělo vzhůru?“ zamumlal jsem s hlavou zabořenou v polštářích.
„Připadá mi pomilováníhodné, takže trochu života v tobě vidět musím, nekrofil nejsem,“ krátce se zasmál.
„Cítím se, jako bych spal půl hodiny po prohýřené noci,“ s povzdechem jsem zahuhlal a překulil se na záda. Jen neochotně jsem otevíral oči, ale jakmile jsem nad sebou spatřil Anisův obličej, musel jsem se spokojeně usmát. Kvůli jeho štěněčímu pohledu se vážně vyplatí vstávat.
„Věř mi, kdybychom zítra neodlétali a ty už bys byl sbalený, tak bych tě nebudil,“ omluvně zamumlal.
„Ne, to je v pohodě,“ zavrtěl jsem hlavou. „Sice možná budu trošičku rozmrzelý a protivný, ale na to už jsi určitě naprosto zvyklý, takže ti to nebude vadit. Zítra bych byl vzteklý, že mě nikdo nevzbudil, což by bylo mnohonásobně horší. Ale dřív, než na to zapomenu, si prosím nastav budík na telefonu. Já ten svůj vždycky úspěšně ignoruju.“
„Jsi takhle upovídaný vždycky a já jsem idiot, že jsem si toho nevšiml, nebo jen dneska?“ nakrčil obočí.
„Ještě nikdy jsi se mnou nebyl poté, co jsem prospal dvacet hodin,“ se smíchem jsem pokrčil rameny a posadil se. „Dneska mám extrémně kecavou, buď v klidu, idiot nejsi,“ sklonil jsem se k němu a krátce ho políbil. „Musím začít balit.“
„Nikam,“ se smíchem se svalil na záda a mě si přitáhl na klín, nepřerušujíc polibek.
„Anisi, no tak,“ pobaveně jsem se ušklíbl, ale nijak jsem se z jeho zajetí nesnažil dostat, dokonce jsem mu ještě rukou zajel po tričko, abych ho mohl polaskat na břiše. „S takovou se nikdy nesbalím.“
„Na balení máš celou noc,“ zajel mi rukama do vlasů, spokojeně vzdychajíc.
„A kdy bude moje velectěná maličkosti spinkat?“
„Tvoje velectěná maličkost usne v letadle, na to vsadím kalhoty,“ zamumlal do polibku.
„Tak to je rovnou sundej, protože v letadle se mi ještě nikdy nepodařilo usnout,“ se smíchem jsem se odtáhnul a začal z něj dolovat džíny. „A ani nemysli na to, že mi něco nasypeš do pití!“
„Proč bych to, prosím tebe, dělal?“ rozesmál se.
„Protože se v letadle obvykle nudím, a když se nudím, otravuju ostatní. A u tebe budu mít problém s tím, že budu mít abnormální chuť na sex, jenže sex v letadle je zakázaný a já budu trpět, takže tě budu otravovat dvojnásob, a ty mě nakonec zabiješ, což…“ zmlkl jsem, ale jen proto, že se Anis rozhodl můj příval slov zastavit tím, že mě jednoduše políbil.
„Už mlčíš?“ odtáhl se na kratičkou vzdálenost.
„Nejsem si jistý,“ zašeptal jsem, a vzápětí se mu znovu vrhl na rty. Rukama jsem mu zajel pod boxerky a usmál se, když mi Anis spokojeně zasténal do rtů. Hbitě se přese mě převalil, klínem přirážejíc proti mé ruce, přičemž mi jednou rukou svlékal boxerky. Ochotně jsem mu s tím pomohl, a konečně úplně svlékl i jeho. „Vážně si nikdy nesbalím,“ pousmál jsem se a chtěl ho rovnou navést do sebe, ale překvapeně jsem vydechl, když mi odstrčil ruku z jeho penisu a namísto toho do mého vstupu strčil jeden prst. Přivřel jsem oči, pevně mu tisknouc loket, ale zvědavě jsem se na něj podíval.
„Máme celou noc,“ s úsměvem se sklonil k mému krku, který políbil. „Netřeba spěchat.“
„Víš, že nepotřebuju…“ zadrhl se mi dech, když přidal další prst a zkroutil ho ve mně takovým způsobem, až se mi protočily panenky.
„Vím,“ přitakal. „Ale dneska mám náladu si tě náležitě připravit.“ Přikývl jsem a roztřesenou rukou ho křečovitě svíral nad loktem, zatímco on mě líbal na krku a ramenou, neustále přirážejíc do mého těla, tentokrát už třemi prsty.
„Anisi!“ zakňučel jsem zoufale, když stále setrvával ve své činnosti.
„Jsi nedočkavý, hvězdo,“ zasmál se, ale vytáhnul ze mě prsty, a konečně je nahradil svým tvrdým penisem. Prohnul jsem se v zádech jako luk, jakmile byl ve mně nadoraz a dotkl se mé prostaty. „Tak se mi líbíš,“ zašeptal, pevně mě objímajíc kolem pasu a tisknouc polibky na můj krk. Pustil jsem peřiny, které jsem doteď svíral, a rukama Anisovi přejel od kříže až do vlasů, které jsem stiskl mezi prsty. Pohyboval jsem se proti němu mlčky, otíral se o jeho tělo a vycházel vstříc jednotlivým přírazům, ticho kolem nás protínaly jen naše žádostivé steny, občas pak slastné zvolání jména jednoho z nás.
Byl to jeden z těch sexů, o kterých máte stoprocentní jistotu, že byste si je byli schopní vybavit i na smrtelné posteli. Nebyl to žádný tvrdý, živočišný ani bezohledný sex. Bylo to pomalé, ale rázné, něžné a naplno uspokojující
milování. Sice to netrvalo tak dlouho jako obvykle, ale přesto jsem se cítil mnohem uspokojenější, když se mi dostavil vrchol, než po kterémkoli jiném sexu. Pevně jsem se kolem Anise stáhnul, nehty mu zarývajíc do lopatek a lačně přijímajíc polibky, přičemž jsem cítil, jak i na Anise přichází jeho vrchol.
„Ježiši,“ složil se mi na hrudník. Něžně jsem ho objal kolem ramen a vtiskl mu polibek na čelo, zatímco jsem se mu s drobným úsměvem prohraboval v kratičkých vlasech.
„Můžeš mi říkat hvězdo, jsem skromný,“ krátce jsem se zasmál.
„Neskonale,“ se smíchem přikývl a natáhl se pro polibek.
Zrovna když jsem jednou rukou pomalu mířil k Anisovi zadku, prohlubujíc polibek, do pokoje vtrhl Tom. „Bille, kurva co ty kufry…“ zasekl se při pohledu na nás, jak jen neochotně se od sebe odpojujeme a vzhlížíme k němu. „Kufry jsou v pořádku, mizím,“ zamumlal, načež opustil můj pokoj s prudkým zabouchnutím dveří.
„Musím za ním,“ se smíchem jsem se vysoukal zpod Anise a spěšně se oblékl do toho prvního, co mi padlo pod ruku, takže jsem skončil ve svých boxerkách a Anisově obrovské mikině, která mi sahala do půli stehen. Nechápavě jsem zavrtěl hlavou, ale bleskově vyrazil na pátrací akci s jasným cílem – Tom. „Hej, Tomi!“ spokojeně jsem vydechl, když jsem ho našel v kuchyni. „Omlouvám se, myslel jsem, že máš rande. Kdybych věděl, že jsi doma, alespoň bych zamknul,“ konejšivě jsem mu promnul krk.
„Rande v kině, Bille. Od osmi,“ vyděšeně vydechl. „Podívej, já vím, že jsem ti ho tak nějak nepřímo schválil, ale tohle už nikdy, nikdy, ale absolutně nikdy nechci vidět znovu, okey?“ vzhlédl ke mně s čirým děsem, až jsem se musel silně hryzat do rtu, abych se hystericky nerozesmál. Tak jsem jen prostě kývnul na srozuměnou a sklopil pohled k zemi, abych se tomu chudáčkovi nevysmál do obličeje.
„Co jsi mi chtěl říct?“ zamumlal jsem po chvíli, když jsem se dostatečně uklidnil.
„Že ty kufry, co jsem ti ráno nachystal do předsíně, by odtamtud mohly zmizet, nechci se o ně s Monikou zabít, až se budeme vracet z města.“
„Akorát jsem si chtěl jít balit, takže neboj, vezmu si je do pokoje,“ přikývl jsem a rychle mu vtiskl polibek na tvář. „Promiň za tamto, slibuju, že se to nebude opakovat.“
„Děkuju,“ přikývl. „A teď běž, nechci riskovat, že by mě šel poctít svou návštěvou.“
Pohladil jsem ho po zádech a spěšně se odebral do předsíně, kde už na mě čekaly kufry. Před dvěma lety jsem si je nechal vyrobit na zakázku a od té doby odmítám cestovat s něčím jiným. Hm, asi jsem vážně primadona. S úšklebkem na rtech jsem je odtáhl k sobě do pokoje, kde jsem se zakotvil před skříň, dal ruce v bok a usmál se na nahého Anise rozvaleného v mé posteli.
„Jdeme balit.“
„Co Tom?“ posadil se na posteli a se zájmem sledoval, jak zručně balím.
„Předpokládám, že z nás bude mít celoživotní trauma, ale to přežije,“ pokrčil jsem rameny. „Na jak dlouho, že jedeme?“ otočil jsem se k němu s tričkem v ruce.
„Deset dní,“ pobaveně se culil.
„Okey,“ zabroukal jsem si pod nos, tričko přihazujíc do kufru. Nikdo z nás přeci nechce, abych vypadal ošklivě, že? „Půjdeme někam do města?“
„Mám to v plánu,“ souhlasně přikývl.
„Super,“ znovu jsem si brouknul pod nos a přihodil dvoje černé džíny a troje trička, plus pár svetrů a mikin, kdyby mi náhodou byla ziminka a Anisovy mikiny byly daleko.
„Víš, že tam celou dobu můžeš chodit jen v plavkách?“ za pas si mě stáhnul k sobě na klín.
„Víš, že budeš jediný, kdo mě uvidí v kraťasech?“ pobaveně jsem se na něj otočil. „Ostatní nemají sebemenší šanci spatřit jeden jediný kousíček z mého dokonalého těla,“ se smíchem jsem ho krátce políbil. „Což by mělo být samozřejmě dobře pro tebe, jelikož budeš mít výhradní právo vidět mě poodhaleného. Nebo úplně nahého.“
„To mě samozřejmě těší,“ s úsměvem přikývl, dožadujíc se dalšího polibku.
„Ještě nemám brýle a kosmetiku!“ zděšeně jsem vykřikl a pro zmíněné věci okamžitě vystartoval. Za zády jsem slyšel Anisův upřímný smích, za což bych po něm normálně něco hodil, jelikož mně se nikdo smát nesmí, ale nakonec jsem se nad ním smiloval a jen do něj šťouchnul. „Ještě boty a jsem celý tvůj.“
„Nestačí ti jedny žabky a botasky?“ zaúpěl. „Ne, nestačí, jsem idiot,“ zamumlal omluvně hned poté, co jsem ho zpražil nevěřícným pohledem. „Když si vezmu, že já mám JEDNU malou sportovní tašku…“
„Jenže ty vypadáš perfektně ve všem, co si vezmeš na sebe,“ zapnul jsem kufr a z komody vytáhl pas. „Já musím mít všechno perfektně sladěné, abych vypadal alespoň trochu k světu,“ znovu jsem se na něj obkročmo posadil.
„Jsi blázen, Bille, tohle vůbec není pravda,“ jedním tahem mi sundal mikinu a políbil mě na klíční kost. Rukama jsem ho chytil za krk a jen ho děkovně políbil. „Měli bychom jít spát,“ zamručel.
„To bychom měli,“ s úsměvem jsem ho povalil do peřin, okamžitě se k němu tulíc. „Nastavil jsi budík?“
„To si piš. Uvidíme se ráno,“ objal mě kolem pasu a políbil na čelo. Netrvalo dlouho a já už byl znovu plně ponořený do říše snů.
autor: Saline A.
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 13
xDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD Tak teď naprosto totálně nemůžu xDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD Chudák Tom… Teda ne že bych s ním s radostí neměnila, ale tohle bylo fakt ošklivý :D:D:D:D Už od rána mám naprosto skvělou náladu, ale musím říct, že jsi mi ji snad ještě vylepšila :D:D
Těším se na další díl, jsem zvědavá na ty Maledivy =))
[1]: To jsem moc ráda, přesně to byl účel dnešního dílu! 😀
To jsem ráda, uvidíš je už ve středu :))
Myslím si , že ten Tom moc přehání .. Jako nevím dělá jak kdyby to nedělal ,, bože .. o.O jinak se hodně těším na další díl vypadá to fakt skvěle a už se těším až budou na Maledivách ,, 🙂
[3]: No jo, jenže on to dělá s holkou, že jo 😀 A Billík to dělá se snědým chlápkem, kterej má dělo mezi nožkama! 😀 A to je rozdíl 😀
Děkuji! :)) další díl bude zase ve středu :))
krém na ruce místo mobilu-tím si mě zabila xDDDDDDDDD a ten Tom :DDDDDD lool umřela sem 😀 jinak prostě dokonalý dálek jako všechny :3 těším se na jejich zážitky z dovoné <3
[5]: Mně se to stává permanentně… 😀
Moc děkuji! :))
Dneska jsem se hrozně řehtala dvěma věcem, tou první je Billovo stěžování si, že mu Tom sežral bonboniéru z Paříže xDDD
Panebože, já nemůžu, normálně si představuju Tomiho, jak se po nocích plíží k Billovi do pokoje, potichoučku šmátrá ve skříni a rychle s bonboškou mizí na wecko, aby ji tam sežral xDDD Přijde mi to strašně směšné, fakt se chechtám ještě teď xDDD
A tou druhou věcí je tvůj výrok o tom, cože to má Bu mezi nohama xDDD
Ale tak asi jo, a zajímalo by mě, jakou to má ráži xD
Bylo to super, hlavně to chystání se na cestu, už vidím Bill a jeho sto tisíc kufrů, něco jako u mě 🙂
A je mi jasné, co na té dovolené budou celé dny a noci dělat, ale možná že mě hošánkové překvapí a nebude nic, jenom opalování a koupání xD
[7]: 😀 😀 😀 😀 Tvoje znázornění situace přijde hrozně vtipné zase mě! 😀 Ááá, umřu 😀 😀 Taky to úplně živě vidím! 😀
No a není to tak snad, není?! 😀 Počkej, chceš říct, že jsi nikdy neviděla tu legendární fotku? O.o Já na ní sice přišla teprve před pár měsíci, ale ty jo! Na koni komentáře bude! 😀 😀
To já zase mívám jen jeden, ale mám tam všechno 😀
Nepřekvapí, z toho důvodu to bude i záležitost jen jednoho dílu 😀
http://a1.sphotos.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-ash4/301891_3062650497108_799261862_n.jpg // haha, kochej se! 😀
[8]: No tak ale nic zajímavého tam teda nevidím xD
Natož, že se to týká Anise a navíc mi to k němu přijde moc tmavé xD
Zato u Billa v tom jeho uplém humanoidním oblečku jsem si kolikrát říkala, že je nadstandartně vybavený 🙂
Aspoň si to s Anisem nemusejí závidět xD
[9]: Ale on to je fakt Anis, ono je to z videa, kde byl trošičku zhulenej! 😀 A nepřijde ti to zvláštní? 😀 Ta velikost?! 😀
Jooo, Billaconda je taky legendární, po celým tumblru 😀
Přesně tak! 😀
[10]: Billaconda, já umřu xDDDDDDDDDDD
[10]: Trošičku… :D:D Ono už jen ten začátek, jak se hezky hrabal na zadku, byl dost… uhm :D:D:D
miluju tuhle povidku je užasna a ten díl byl bomba nadhera :-* tešim se na další díl :))))
[11]: Ale fakt, tohle je legendární! 😀
[12]: Jooooooooo! 😀 😀 😀
[13]: Moc děkuju!!! :)*
Btw… http://www.youtube.com/watch?v=2H01yyXycvA tady je to video, kdyby nestačila jen fotka 😀
Krasne se to čte doufám že nebude žadna jobovka.
to byl výborný díl! 🙂 skvěle jsem se pobavila. takových legrácek jsem v díle nezažila od dob Myrtilles. 😀 a je fakt, že povídka podobného rázu mi už moc chybí, ale vůbec nelituju těch tvých slibovaných zvratů. 🙂 Billovo pakování mi samozřejmě připomnělo mě, obzvlášť když se chystám do krajin, kde by mi stačily právě jen ty plavky. 😀 jenže těch "co kdyby" se může stát tolik, že se mi podaří zabalit alespoň 20kg kufr. 😀