Sell Your Soul 24.

Spojení

Pro každý výdech, každé zasmání, každý dotek a každý pohled, všechny peníze, které utratil za to, aby mohl být s Billem Kaulitzem jeden den, rozhodně stály za to. Nikdy necítil kapku lítosti, že to udělal, ani když musel ustoupit, a když zjistil vy víte co. Pro každý polibek, každý úsměv, každé ráno, kdy se Bill probudil vedle něj, v jeho náručí, zaplatil by všechny ty peníze zas a znovu, jen aby si ho tu udržel, jen aby měl jeho pozornost, jen aby se mohl dívat do těch úžasných očí. Když se přihlásil na aukci jako kupec, nikdy ve svých nejdivočejších snech by si nemyslel, že z toho dostane tolik.

Bill se zprvu zdál plachý, tak chladný a rezervovaný. Adam se musel snažit, plánovat každý detail, musel všechno promyslet, než to udělal nebo řekl, protože se bál, že ho Bill opustí. Trvalo to den nebo dva, ale časem se mu Bill otevřel, stal se statečným a trochu otevřenějším. Stal se laskavým, a teď přestal být i tolik rezervovaný před veřejností. Čím lépe s ním Billovi bylo, tím víc ho on miloval. Teď když ho Bill i políbil a držel ho za ruku ve stínu veřejného místa, už ho nikdy nechtěl opustit, on pro něj byl speciální.

„Je to limetka.“

„Limetka?“ Bill se zašklebil, „ale je to cukr.“

„Opravdu ztraceně dobrý limetkový cukr. Tady.“ Adam namočil prst do cukrové vaty a omotal si ji kolem něj, pak ho vytáhl. „Zkus to a řekni mi, že ti to nechutná.“

Mladší zpěvák se díval na načechraný zelený cukr mezi jeho prsty, pak se podíval na Georga, který se zdál, že se baví, a pak zpátky k tomu, co mu Adam nabízel. Pěstěné prsty trochu utrhly a daly mu to na jazyk, cítil, jak se ta zvláštní vatová hmota změnila ve sladkou tekutinu hned, jak zavřel rty. Podíval se na Adama se zmateným výrazem, jeho jazyk tančil mezi jeho rty a snažil se rozhodnout, jestli se mu ta chuť líbí nebo ne. „Zvláštní.“ Dal si do pusy i zbytek, usmál se, když ho to polechtalo na jazyce.

Bill se podíval na svého bratra. „Zkus to!“

„Pití je po tom lepší.“ Dodal Adam, zvedl sklenici a napil se té samé vodky s brusinkovým džusem, jako měl Tom.

„Víš, že chceš.“ Ušklíbl se Bill, vzal z misky kus sladkosti a nabídl ji svému bratrovi.

„Ale je to limetka. Nemělo by to být sladké?“ starší z dvojčat se zamračilo, skoro až znechuceně.

„Když jsem tady byl poprvé, měli příchuť jalapeño. Bylo to odporný.“

„Fuj.“ Tom se zašklebil a vzal si od Billa kus vaty, na chvilku zaváhal, podíval se z bratra na Adama a zpět. Udělá to, pro Billa, jen aby udržel mír a ukázal, že se snaží být milý a otevřený, ať už se cítil, jak chtěl. Přejel si jazykem po piercingu ve rtu, a konečně otevřel pusu, dal si do ní cukrovou vatu. O pár vteřin později se kytarista znovu napil svého pití, podíval se zmateně na Adama, neuvědomil si, že to dělá, dokud na něj nepromluvil. „Měls pravdu.“

„Vidíš?“ Adam se zasekl, wow, oni spolu právě konverzovali? Opravdu?

Bill se předklonil a podepřel si hlavu, usmíval se a střídavě sledoval svého bratra a přítele. „Doma nic takového nemáme. Většina našich jídel je buď bez chuti, nebo smažená.“ Oba dva se chovali hezky, opravdu spolu mluvili, dívali se do vzájemně očí, aniž by se hádali, už žádné další probodávání pohledem, žádné další tiché výhružky, a ten tlak už také pomalu mizel. Usmál se doširoka a položil ruku, podíval se zpátky na stůl, na prázdné a zpola prázdné talíře z večeře. Zvládli to, zvládli celou večeři bez hádky.

„Když to porovnáš s tím, na co jsou zvyklí Američané.“ Dodal Tom. Tmavě hnědé oči se zvedly k Adamovi, když si dal do úst další kus cukrovinky.

Když jeho oči našly něco, k čemu by se mohly upnout, to jak sklápěl řasy a stín v jeho očích naznačoval zamyšlení, to jak semknul rty, když si je olizoval, a to jak se zdály plnější, když toho nechal, Adam už viděl, že jsou s Billem dvojčata. Opravdu si byli víc podobní, čím víc jste je sledovali. Ať už se snažili být, jak chtěli rozdílní, Tom a Bill byli naprosto identičtí. Adam nedokázal zadržet úšklebek, když dopil zbytek svého pití. Tom mu připadal tvrdý, chladný, nezdál se tak otevřený jako Bill. Jeho pohyby byly ostřejší a rychlejší, víc mechanické, v porovnání s Billem, jenž se zdál jako voda, pomalý a ladný.

„Nechceš odsud vypadnout?“

Mladší zpěvák se otočil k pomněnkovým očím, usmál se namísto odpovědi. Adam se ušklíbl a otočil se ke zbytku skupiny, díval se spíš na Georga a Gustava, kteří se nezdáli tak společenští a hlasití, když tu byla dvojčata. „Nechcete s námi do LAX? Je tam spousta svobodných hezkých holek, jestli se vám líbí, co jste tady viděli.“ Kývl směrem k molu, které už bylo asi půl hodiny prázdné.

„Jo, proč ne.“ Široký úsměv se rozprostřel na Georgově tváři, i s Gustavem se hned narovnal a oba dva se zdáli připravení odejít.

Dvojčata se na sebe podívala, vyměnila si tajný úsměv, oba se začali zvedat od jejich kulatého stolu.

„Půjdeš s námi?“ zeptal se ho Bill v němčině, aby Adam když tak neslyšel zamítnutí.

„Jo, proč bych nešel?“ odpověděl Tom v angličtině. Nezdál se uražený nebo jako by šel jen proto, aby mohl bratra špehovat. Poprvé za celý týden zněl, jako by se chtěl opravdu uvolnit a bavit se.

„Dobře, dejte mi minutku…“ Adam vylezl a podíval se na účet, nevypadal zrovna dvakrát nadšeně, když si ho přečetl. Zrovna když se natahoval do kapsy pro peněženku, před očima se mu objevily zelené bankovky, které mu Tom podával, stačily na půlku účtu. „To je v pohodě, zaplatím to…“

Starší z dvojčat se na něj díval, kývl, aby mu naznačil, ať si ty peníze vezme, nedával mu na vybranou. Když si je Adam neochotně vzal s tichým: „Nemusel jsi… ale děkuju.“ Tom se podíval na své dvojče a usmál se. Snažil se. Bill byl opravdu nadšený.

***

Byla chvíle, kdy se přistihl, že se dívá na dav tancujících, vrtících a potících se těl na tanečním parketu, a okamžitě zase vyhledal svého bratra. Cítil ho, horký a šimrající pocit v břiše, dokud se nezačal umisťovat i v jeho hrudníku, zapaloval příjemný oheň v jeho bocích a stehnech a posouval se po jeho páteři. Naráželi do sebe v shluku asi padesáti lidí. I když dívka před ním byla hezčí než kterákoliv holka, kterou kdy držel za pas, Tom stále nemohl odtrhnout pohled od páru na druhé straně VIP prostoru.

Jen sotva mohl vidět něco víc než vršky jejich hlav, jen dvě bledé tváře s černými vlasy a černými stíny, dvojčata ve svém vlastním slova smyslu. Ale jak se lidé pohybovali, Tom je občas zachytil celé. Zdáli se být ve svém vlastním světě, nevnímali nikoho, kdo by je mohl sledovat nebo si je popřípadě fotit. Jediné na čem jim záleželo, byl člověk v jejich náručí. Bill se zády opíral o hrudník staršího z nich, Adamovy ruce byly na jeho bocích, držel ho, ale nezdálo se, že silou. Občas chytil Billa kolem pasu, tančili pomaleji než ostatní lidé.

Tom dlaněmi přejel po bocích dívky před sebou, přitáhl si ji víc k sobě, aby předstíral, že vnímá a že věnuje pozornost jen jí. Imitoval Adama, aniž by si to nejdřív uvědomil, jeho ruce držely menší tělo před ním, přitahovaly ho k sobě. Nakláněl se, zatímco se jejich těla vlnila, jeho oči byly jen na Billovi a Adamovi, když se rty otřel o dívčí krk.

Bill naklonil hlavu na stranu a zavřel oči, pod make-upem se začal trochu červenat, když se Adam dotýkal jeho krku. Plné rty se otevřely, zhluboka a pomalu dýchaly, zatímco se Bill ponořil do naprosté slasti.

Tak daleko od nich Tom dokázal cítit horko, které sálalo z těla jeho bratra. Adrenalin, vášeň, konečně od nich odtrhl pohled, když dívka dala ruku dozadu a zahákla ji o jeho kalhoty, přitáhla si ho blíž. Adam nebude jediný, kdo si dnes večer užije.

autor: Raiju