The Little Merman 7.

autor: LilKatie

„Tak tohle dej, jo, hlavu sem a… no tak… skvěle.“ Tom se usmál, když se mu konečně podařilo Billa obléknout do tílka. „No vidíš, dokonce ti to i sluší…“
Bill se začervenal. „Děkuji ti.“
„Jo, nemáš zač-“ Tom na něj ukázal prstem a zasekl se, poklepal si ukazováčkem na bradu a zamyslel se, otevřel pusu a zase ji zavřel. „Hmm… Teď mi došlo, nikdy jsi mi neřekl, jak se jmenuješ…“
„Nikdy ses mě neptal.“ Vystrčil na něj jazyk a přitáhl si kolena k hrudníku, objal své přemilované nohy a malinko se zhoupl.
„Jo, jasně.“ Cvrnknul do něj Tom a ušklíbl se, když chlapec ztratil rovnováhu a skácel se dozadu na postel. „A řekneš mi ho?“
„Pokud to chceš vědět… a pokud z toho budu něco mít.“ Ušklíbl se víl a vyškrábal se zpátky do sedu, podrbal se na krku.

„Co z toho budeš mít? No, co bych ti tak mohl na oplátku dát… Co kdybych ti řekl, jak se jmenuju?“

Bill zavrtěl hlavou. „To bys mi řekl i tak, protože jinak bych tě nemohl oslovovat a volat na tebe ‚hej ty‘, což vůbec není slušné.“
„Jo, to máš nejspíš pravdu…“ zasmál se Tom. „Fajn, vezmu tě dneska na večírek.“
„Večírek? Co je to večírek?“
„No, tanec, alkohol, hudba, lidi, zábava…“
„To se mi líbí…“ usmál se Bill. „Fajn, to beru. Tak jo… Bill.“
„Cože?“
„Bill, jmenuju se Bill…“ pousmál se černovlasý a zamrkal svými dlouhými řasami.
„Oh, no páni. Já jsem myslel, že se budeš jmenovat trochu jinak…“


„Nelíbí se ti moje jméno?“ našpulil nespokojeně rty a nakrčil nos.
„Ne to ne, Bill je super jméno, je hodně častý. Já jen že mi nepřipadáš jako Bill. Myslel jsem, že budeš mít nějaké exotičtější jméno… Třeba jako…“
„Jako?“
„Nevím, teď mě zrovna nic nenapadá…“ zasmál se Tom a posadil se vedle něj.
„Tak a teď mi řekneš ty to svoje?“
„Ha, dostal jsem tě. Nepovím ti ho…“ šťouchnul ho do žeber a Bill vypískl.
„To ale není-„
Tommy!!!!“ ozval se vysoký hlas dědicovi přítelkyně z chodby. Tom protočil oči.
„-fér.“ Ušklíbl se Bill. Tom se zvedl, znovu do něj strčil a vyběhl z pokoje dřív, než mohla Adriana vejít a zjistit že má jejich návštěva její oblečení. I když, stejně by to dřív nebo později zjistila.

„Oh, tady jsi…“ usmála se Adriana, když Tom vyšel z pokoje a došel k ní.

„Ano, jsem tu, co se děje?“ dal si Tom ruce do kapes a maličko se zhloupl na patách.
„No, měl si telefon, ale byl to hovor do domu, takže to vzal Alfred a poslal vzkaz po mně… Volal ti George, kvůli té oslavě narozenin.“
„Georg.“
„Vždyť je to jedno. Máš mu zavolat, chce ti něco říct, snad abys něco dovezl nebo co to říkal, nepamatuju si všechno, co říká. Víš, jak hrozně divně mluví, vůbec mu nemůžu rozumět. Mohl by mluvit trochu pomaleji nebo ne tak mektat, je to otravné, bolí mě z něho hlava.“
„Jo to bude asi vzájemné…“ zamumlal si Tom sám pro sebe. „Zavolám mu, děkuju moc, zlato.“
„Nemáš zač, Tommy,“ políbila ho letmo na rty. „Půjdu do svého pokoje, ano? Musím se připravit na večer, chci se líbit…“
„Jak jinak…“ usmál se Tom a povzdychl si. Vyndal si telefon z kapsy, vyšel směrem ke schodům, měl hlad a byl si jistý, že jejich host taky.

Tom vešel do kuchyně s telefonem u ucha a ledabyle mávnul na kuchařku, která připravovala něco k jídlu (jako vždy), a sebral z plechu vytaženého z trouby jeden muffin. Zakousl se do něj a s plnou pusou zahuhlal něco do mobilu.

„Jo, budu tam v sedm, uhum…“
Kámo, musíš vzít nějaký holky, no tak…“
„Beru Adrianu.“
„Dobře, budu to muset zopakovat, vezmi nějaký holky, jakýkoliv holky na světě kromě ní, prosím…“
„Beru ji sebou, nemůžu jí tady nechat. Přijela za mnou a nemůžu jí tady nechat.“
„Bože můj, z tý holky se mi zaváří bedna, vážně… Nepočítej s tím, že budu střízlivej, když bude ona v našem domě. Mám narozeniny, bude mi 25, kámo, nechci, aby mi to ta slepice zkazila.“
„Georgu, nemluv tak o ní, prosím, je to moje holka… Ale můžu ti slíbit, že přivedu ještě někoho…“
„Je sexy?“
„Eeem… Tak nějak, asi, jo, řekl bych…“
„Fajn, víc nepotřebuju vědět. Tak v sedm, medvídku.“ Ušklíbl se Tomův kamarád a položil a druhé straně telefon.

***

Bylo půl šesté večer a Tom nervózně přešlapoval pod schody, nejenže byl zvyklý, že jeho přítelkyně jakožto slečna byla schopná udělat z pěti minut čekání půlhodinu, ale co nevěděl, bylo, že teď tento případ má v dvojitém vydání.

Před jejich letním sídlem bylo takové to velké schodiště, které si Tomova maminka vynutila, protože se jí vždycky líbilo scházet po něm dolů jako princezna, když se pořádal nějaký večírek. Jedno takové měli i doma a tam to vždy tak dělala, milovala dramatické příchody, milovala teatrálnost, milovala extravaganci. To ona svému synovi dovolila přes otcovy protesty nechat si na hlavě dredy, to ona byla pro něj andělem strážným a Tomův otec ji vždy nade vše miloval. Proto jí nechal její milované schody udělat i zde, bohužel se po nich už nikdy nestihla projít.

Z jedné strany těch schodů vyšla Tomova přítelkyně oblečená do tyrkysových šatů, které se celé třpytily stříbrným pošitím, od ucha k uchu se usmívala. Tom stál dole, jen ohromeně zamrkal a pootevřel ústa. Adriana se samolibě usmála a pohodila vlasy. Její přítel se rozešel po schodech nahoru, usmíval se, oči mu jiskřily, natáhl ruku a právě v tom momentě si všimla, že nic z toho nešlo jejím směrem. Že všechno toto šlo kamsi za ni, otočila se a nedokázala věřit svým očím. Stál tam ten nalezenec z pláže, na sobě měl stříbrné sáčko, černé tílko a džíny zasunuté do lesklých kozaček. Krev se v ní vařila, to bylo její oblečení, to byl její přítel, to jí by se měl věnovat, to na ni by se měl dívat. Tom se zastavil o několik schodů před nimi a usmál se.

„Bože Bille, tobě to ale sluší… Myslím, že tam nebude nic zářivějšího než ty…“ zasmál se tiše, Bill se totiž doslova celý třpytil, zřejmě znásilnil všechny třpytky, které kde našel. Adriana se na Billa nazlobeně podívala, tohle mu nedaruju.

Bill se jen začervenal a skousl si ret, to ho už ale Tom vzal kolem pasu a pomáhal mu jít ze schodů dolů k autu. Nemohl přeci chtít, aby si své skoro nepoužité nožky ihned zlomil.
autor: LilKatie
betaread: J. :o)

12 thoughts on “The Little Merman 7.

  1. Tss… Tu Adrianu teda fakt v lásce nemám, bojím se co Billovi provede. Tom jí to hezky nandal 😀

  2. oh, perfektní díl 🙂 opravdu mě dostalo to znásilnění třpytek :'D opravdu vymýšlíš skvělé hlášky 😀 no a mám na Drianu stejný názor jako Terry 😀 a ten obrázek je prefektní 🙂

  3. Dneska jsem se řehtala Tomově úvaze, že u Adriany je avizovaných pět minut čekání ve skutečnosti půlhodinou a teď že to bude mít v dvojitém vydání xD
    A když Adriana sestupovala dolů po schodech a Tom vykazoval známky nejvyššího obdivu, tak jsem se nejdříve lekla, cože ji tak obdivuje, potvoru jednu povrchní a on to obdivoval Billa 😀 To jsem se nechala nachytat xD
    Svým způsobem mi je Adriany i líto, ale tak může si za to sama.
    Georg na scéně, už se na něj těším, mohl by to být ten Andyho ekvivalent na souši xD
    Na začátku jsem si myslela, že bude povídka ve stejném duchu jako pohádka, ale ty jsi to pojala docela po svém, takže v podstatě nevím, jaký bude další děj. Největší rozdíl je, že tady Bill může mluvit, kdežto v pohádce musel hlas dát čarodějnici a zůstal němý. Ale zase chápu, že představa němého Billa je opravdu absurdní xDDD
    Takže teď se těším na ten večírek 🙂
    A obrázek je úžasný ♥

  4. Hrozně hezký díl, strašně se mi líbí ilustrace k němu… a představa Billa v dívčím oblečení 😀 Jsem zvědavá, jak dopadne ten večírek, docela se bojím, že Adriana něco provede, ale ve skrytu duše doufám, že se jí to vymstí =) Tom se zdá být Billem naprosto uchvácený, takže pochybuji, že kdyby mu něco provedla, nechal by to bez patřičného trestu, i když nejspíš nebude moc velký. Přijde mi, že Toma Adriana už přece jen omrzela a daleko radši by dal přednost někomu novému. A Bill se objevil v tu pravou chvíli =))
    Těším se na pokračování! =))

  5. Tak a toto Tom totálne pokakal. Urazená ženská je horšia ako živá harpya, chudáčik Bill mám o neho strach. Musel to byť ale nádherný pohľad na Billa pripraveného na večierok v plnej kráse♥ Ďakujem za kapitolu 🙂

  6. Ta Adriana je kráva jedna zavistivá, být Billem bych jí skopala ze schodu ani nemrkne čůza namyšlená 😀 😀 a že jí to Tom ukázal jaký má o ní zajem, doufám že se jí něco stane … Geo by jí mohl něco provést na té párty 😀 😀

  7. Nedivím se Tomovi, že veškerou svou pozornost věnoval jenom Tomovi 🙂 Je mi jasné, že Bill je nejkrásnější ze všech, ale když jsem viděla i kresbičku! No nádhera! Bill se tam oproti Adrianě opravdu třpytí a je okouzlující! ♥
    Strašně se mi líbí, jak se Tom a Billa stará, je to krásné 🙂

Napsat komentář: Sabix Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics