autor: LilKatie
Zdravím všechny pravidelné i nepravidelné čtenáře!
Jsme opravdu strašně ráda, že povídka má takové ohlasy a že se vám tolik líbí. Je to takové moje miminko 🙂 Omlouvám se, že tahle kapitola je tak krátká, ale za pár dní nastupuju na vejšku a ještě toho spoustu zařizuju (praxe, koleje a podobný kraviny), a tak nemám na psaní moc čas. Snad se vám bude líbit 🙂
Lil
Tom se jemně vpíjel Billovi do rtů, hladil ho prsty v hebkých vlasech a laskal jeho spodní ret. Bill chutnal po jahodovém alkoholu, mátě a voněl jak oceán za západu slunce. S Adrianou to bylo vždycky jen drsné, vášnivé a rychlé dobrodružství, jak se co nejrychleji dostat k sexu, s Billem to bylo ale naprosto jiné. Čisté, nevinné a přesto sexuální.
Tom cítil, jak ho někdo zatahal za nohavici. Zpozorněl, odtáhl se od Billa, položil ho vedle sebe a posadil se. Přijal jemu nabízený joint a natáhl z něj. Po chvíli pomalu vydechl a nabídl ho Billovi, ten na něj jen nechápavě zamrkal, ale přece jen udělal to, co před chvílí Tom. Natáhl do plic, zadržel a rozkašlal se. Celý kroužek lidí se dal do smíchu. Tom se také chvíli smál, ale pak přestal a zle se na všechny podíval.
„No tak, nesmějte se mu… nikdy nic takového nedělal…“ bránil ho a pomohl se mu posadit. Bill mu vrátil jemu neznámou doutnající tyčinku a nejistě se pousmál. Poupravil si trochu vlasy a podrbal se na krku, nebyl si jistý, co dělat nebo říkat, a tak radši nic nedělal, ani neříkal.
Tyčinka kolovala dál, všichni se bavili a smáli, zdáli se tak bezstarostní, jako by je nic na světě netížilo.
Billovi se brzy začaly klížit oči. Mohutně zazíval. Tom, který stále seděl po jeho boku, si toho všiml. „Pojď, půjdeme na vzduch…“ usmál se na něj a zvedl se ze země.
***
Procházeli se po rozlehlé zahradě u Georgova domu. Bill sledoval špičky svých bot, bylo zvláštní mít je na sobě. „Líbí se ti tady?“ zeptal se Tom.
„Je to tu… velmi hlasité…“ pousmál se Bill a posadil se na lavičku, Tom se posadil vedle něj. „Myslím hudbu… je o hodně jiná než naše, tak dunivá a nemelodická… a většině slov ani nerozumím.“ Povzdychl si.
Tom se tiše zasmál. „Někdy bych tu tvojí hudbu chtěl slyšet…“ usmál se. „Jestli je stejně krásná jako-„
„Proč tohle děláš, Tome?“
„Co proč dělám?“
„Proč se mi snažíš zamotat hlavu, když už jsi zaslíbený s Adrianou…“
„Zaslíbený? Nejsem s ní zaslíbený… je to jen moje holka…“
„Jen?“
„No, vlastně… nic pro mě neznamená, vážně…“
„Tak proč s ní jsi? Tomu nerozumím.“
„No, já… to je jedno… víš, myslím, že bych byl mnohem radši s někým jiným…“
„A s kým?“
„S tebou…“ zašeptal. „Ale jen, pokud bys chtěl, samozřejmě…“
„Pod jednou podmínkou…“ podíval se na něj Bill zpoza dlouhých řas.
„Poslouchám.“ Znervózněl blonďák.
„Že nebudu jen tvůj přítel.“ Tom se usmál a přitáhl si ho k sobě, Bill si mu položil hlavu na rameno a spokojeně se usmál.
***
Tom položil spícího Billa do auta a šel zpátky do domu. Posilněn alkoholem se rozhodl, že to s Adrianou skoncuje teď a tady. Nehledal dlouho, byla v obývacím pokoji, kde se odehrávala většina zábavy. Koutkem oka zahlédl i Georga, tomu ale teď pozornost nijak nevěnoval.
„Adriano,“ položil jí ruku na rameno, otočila se na něj a vesele se usmála. Ne na dlouho.
„Tommy! Tady jsi, no konečně, už jsem si myslela, že si mě tu nechal a někam se vypařil…“
„Musíme si promluvit, Adriano.“
„O co jde?“ založila ruce na prsou a nespokojeně našpulila rty. „O čem chceš mluvit?“
„Musíme se rozejít.“
„C-Co prosím?“ nakrčila obočí.
„Říkal jsem, že se musíme rozejít.“
„To jsem slyšela, jen to nechápu.“
„To seš vážně tak blbá, že nerozumíš ani tomuhle? Prostě se s tebou chci rozejít, už tě nemiluju, nebaví mě to s tebou a sere mě, jak se chováš!“
„Opravdu, Tome? Hahaha… víš co? Ty mě taky, myslíš si, že jsi bůhvíco, ale jsi jen nula!“
„Nula? Nula, která bude dědit celou zemi. Tak proč si za mnou teda přes rok uháněla, hm? Dej mi svátek, Ad. A už mi nelez na oči, buď tak hodná.“ Protočil Tom oči a odešel. Georg, který to celé pozoroval, se dal do hlasitého posměšného smíchu na Adriany účet. Když se dostatečně nasmál, vyběhl za Tomem ven.
„Hej kámo, ty už jedeš domů?“ dohnal ho u jeho auta.
„Jo. Bill usnul,“ ukázal do auta.
„Oh, aha… no, tak se asi měj… mimochodem, hezká show tam vevnitř. Patří jí to, kravce pitomý, představ si, že se mě dneska zeptala, jestli bych jí nepůjčil žehličku na vlasy. Zbláznila se? Mojí žehličku? Moje žehlička se může dotýkat jen mých milovaných vlasů.“
„Ano, protože žehlička by určitě zemřela steskem po tvých dokonalých vlasech.“
„No samozřejmě.“
„Jo.“ Ušklíbl se Tom a nastoupil do auta, stáhnul ještě okénko. „Měj se hezky a mimochodem, moc hezký večírek.“
„Měj se, Tome! A až se ráno ten tvůj Bill probudí, popřej mu za mě uvítání do 21. století!“ Tom se tiše zasmál, zavrtěl hlavou a nastartoval auto.
Tom zaparkoval auto před domem, vylezl z něj a vyndal také Billa, kterého vzal do náručí. Bill tiše zamručel a přitulil se k němu blíž. „Ummm… co se děje?“ mumlal.
„Tiše, jen hezky spi. Odnesu tě do postele a budeš spát až do rána.“ Vešel s ním dovnitř a šel k sobě do pokoje.
„Pane Tome?“ ozvalo se za ním. „Kde je slečna Adriana?“
„Slečna Adriana sem už nepřijde.“
„No konečně…“ zamumlal si sám pro sebe vychovatel a šel znovu spát.
Tom vyšel schody a šel do bývalého pokoje Adriany, pod nohama se mu motal Dog. Položil Billa na postel, zul mu boty, aby ji neušpinil, a opatrně ho zachumlal do peřiny. Bill pootevřel oči a zamžoural na něj. „Tome?“ šeptal ospalým hlasem.
„Ano? Jsem u tebe, neboj…“ posadil se na kraj postele.
„Neopouštěj mě, prosím…“ chytil ho za ruku a znovu usnul. Tom si povzdychl, chtěl jít původně spát k sobě do postele, ale na Billovu žádost si to rozmyslel. Svlékl se do spodního prádla a vlezl si do postele vedle něj. Také se přikryl, chytl ho za ruku a zavřel oči. Zanedlouho se vydal do říše snů. Do světa, kde všechno bylo tak, jak by mělo být. Ve světě, kde by si Bill a jeho matka určitě rozuměli.
autor: LilKatie
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 12
perfektní díl 🙂 vůbec mi nevadí, že je kratší, protože byl stráááášně milý 😀 jsem strašně ráda, že se Tom s tou krávou konečně rozešel 😀 nesnáším jí 😀
já tuhle povídku zbožňuju 🙂 nádherný námět a úžasný styl psaní 🙂
Něco mi říká, že Adriana ještě neřekla poslední slovo…
Bill, ovíněný pitím a marijánkou byl neskutečně sladký, vůbec se Tomovi nedivím, že mu tak rychle podlehnul 🙂
Přesto mám o naší křehounkou vílu starost a snažím se uvěřit, že ho Tom nikdy nezradí.
Georg a jeho žehlička…xDDD
Druhý Andy xD
miluju tuhle povídku! 🙂
Krásnej dílek.ale Andrea to tak nenecha.
Jani, pokud se nepletu, je to devátý díl!:)))
Tak tohle se vážně povedlo =) Čekala jsem, že spíš Adriana někoho odpálkuje, než aby někdo odpálkoval ji, přesto je však vidět, jak náramně se všem ulevilo, že ji mají konečně z krku 😀 Jen se bojím, jak budou reagovat, když místo pohledné, i když držkaté a otravné blondýny, nahradí křehký a tolik zranitelný kluk, který má ještě ke všemu původ támhle někde pod vodou 😀
Hrozně se mi líbí, jaký magnetismus panuje mezi Tomem a Billem, je vidět, jak je to k sobě krásně táhne, tak doufám, že jim to taky tak vydrží a že budou žít svoji krásnou pohádku, když už se Bill kvůli tomu vzdal tolika věcí… Hodně se těším na díly, kdy bude Tom Billa zaučovat ve všem krásném, co lidský svět může přinést (a ne, nemyslím úchylnou stránku Billova lidského života :D)… Těším se na další díl =))
No konečně jí poslal do řiťi. Nikdo ji neměl rád jak koukám..Miluju holky co si myslej bůh ví co nejsou a pak,když dostávaj kopačky snaží se to otočit proti němu 😀 Opravdu jsem rád,že to je tak jak to je :-*
Dopadlo to nádherne 😀 a tak som sa bála, že Billovi ublíži. Len som ešte zvedavá či si bude Tom ráno pamätať na to, že sa rozišiel s Adrianou. Stále sa o Billíska bojím. Je to také sladké malé vílie voľačo. A obrázok je nádherný. Ako vždy.
Oh, tak to jsem ani nečekala, že se Tom tak rychle rozejde s Adrianou..ale rozhodně jsem za to ráda! 🙂