Transemotions 6.

autor: Clarrkys

Jeli už nějakou tu chvíli, v tichosti. Tom marně hledal slova, kterými by se mohl omluvit, a začít tím, že má Betty rozmazaná líčidla od pláče po celém obličeji, rozhodně nebyl jeden z nejlepších nápadů. Betty řídila, očima upřeně sledovala cestu před sebou, její výraz byl však absolutně bez zájmu, bez jediné známky radosti. Nebyla jako dřív, vypadala smutná a zklamaná. Tom si jenom povzdychl, když si ji prohlížel.

„Vážně mě to mrzí…“ zašeptal, objal svůj batůžek a sklopil oči, čekal, jestli Betty bude reagovat na jeho slova. Ještě pár vteřin bylo ticho, Tom už ani nedoufal, že Betty opravdu promluví.

„Opravdu si to o mně myslíš?“ vydechla tiše a do očí se jí znovu začaly hrnout slzy, i přesto, že se jí dařilo je už tak dlouho zadržet.
„Co?“ Otočil Tom k ní hlavu, zamrkal, jako by to snad mělo pomoct Betty od slz v jejích očích.
„Že jsem prolhaná zrůda…“ šeptla Betty bolestně a lehce se přitom ještě nakrčila, popotáhla a jednou rukou si začala slzy z tváří utírat.
„Byla to blbost… Nejste žádná zrůda, plácal jsem nesmysly, protože jsem byl naštvanej.“ Řekl Tom a opatrně dívce odhrnul prameny vlasů z ramena, potom ji po tom rameni lehce pohladil. Betty přikývla na souhlas a polkla, jak se snažila zahnat pryč vzlyky, které se jí hrnuly do krku. „Ale musíte uznat, že jste mi lhala. Určitě nejste ze žádného kostela, mám pravdu?“ Dodal Tom a dívka sebou malinko trhla, ale pořád se na Toma nepodívala.
„Myslíš si, že Bůh nerespektuje to, že se moje duše narodila v nesprávném těle?“ Řekla Betty, snažila se vyplodit nějakou smysluplnou větu, ale musela se začít usmívat. Tom to uviděl a taky se usmál, lehce do Betty dloubl, pak se začali tiše chichotat oba.

***

Uběhlo už zase několik hodin, zastavili na noc v motelu. Venku ještě nebyla tma, teprve se stmívalo, ale Betty už byla vykoupaná a ležela v posteli. Tom byl na posteli vedle, seděl a četl si knihu o psech, kterou vozil všude s sebou.

„Máš rád psy?“ Pousmála se Betty, otočila se na bok a sledovala Toma.
„Mám rád všechna zvířata. Kdysi jsem chtěl být veterinář, ale jsem na to moc blbej.“ Chlapec se zasmál a pohladil prsty štěně na obrázku v knížce.
„To o sobě neříkej, Tome. Jestli máš opravdu zvířata rád, nemusíš být zrovna veterinář, mohl bys třeba pracovat v zoo nebo v útulku.“
„V zoo? To by možná bylo fajn,“ Tom se nadšeně uculil, nenápadně zkontroloval, jestli neztratil nějaké peníze, které si tajně schovával za obal této knížky.

Nastala chvilka ticha, Betty se unaveně zavíraly oči. Aniž by si to uvědomovala, za pár minut skoro usnula, kdyby ji nevyrušilo, že se její matrace prohnula. Přemohla se otevřít očka, párkrát zamrkala, když nad sebou uviděla Toma, a rychle se posadila.

„Děje se něco?“ vychrlila rychle, přitáhla si přikrývku víc k hrudi.
„Nevadí mi, že jsi taková, jaká jsi… vlastně, strašně ses mi zalíbila, víš to?“ Mumlal Tom tiše, Betty jenom kulila oči nad změnou v jeho hlasu, a taky si samozřejmě všimla, že už jí i začal tykat. Podvědomě začala couvat, když se k ní Tom pomalu přibližoval.
„Cože? Co to děláš, Tome, běž do svojí postele…“ Betty potlačila zívnutí, pořád se od Toma vzdalovala, ale najednou už neměla kam dál uhnout. Pomalu si lehala, když se Tom skláněl nad ni.
„Vlastně jsi opravdu sexy… nevadí mi, že ho tam dole máš. Spíš je to něco jako bonus…“ uculil se Tom a nakláněl se ještě víc, až nakonec s přivřenýma očima Betty políbil. Jen lehce se otřel svými rty o její, špičkou jazyka se dotknul Bettyina spodního rtu a vydechl.
Betty byla jako v transu, snažila se Toma nezačít bláznivě líbat, zamrkala a odtáhla se až k pelesti postele.
„Bonus?“ řekla tiše, její hlas zněl ale spíš zoufale, věděla, že tohle všechno je špatně.
Tom začal přikyvovat, obkročmo si klekl nad Betty, která byla celá zabalená v přikrývce. Zrovna teď jí bylo jasné, že už se nemá jak bránit, a přemýšlela, jestli vůbec má…

Chvíli jí trvalo, než se vzpamatovala z šoku, najednou byl Tom přitisknutý svou hrudí na její zakryté pod dekou, jednou rukou jí držel za rameno, druhou za krkem a přitahoval si její obličej blíž k sobě, zatímco ji vášnivě líbal. Betty se tomu snažila nepoddávat, přivřenýma očima sledovala Tomovy oči zavřené, moc dlouho ale nevydržela. Motýlci se jí hrnuli do bříška, kde třepotáním svými křídly Betty způsobovaly lehké závratě. Netrvalo dlouho a odvážila se Toma chytnout za ramena, přejela dlaněmi po jeho vypracovaných pažích a vydechla do polibku.

„Tome, přestaň prosím,“ zavzdychala Betty, ale držela Toma pevně u sebe, zadívala se mu zoufale do očí. „Tohle bychom neměli…“ vydechla tiše, ale přesto se natáhla pro další polibek.
„Nezáleží mi na tom,“ zamručel Tom, lehce dlaněmi přejel po jejích ramenech dolů, stahoval tím ramínka její košilky. Betty uneseně nereagovala, ale když se Tomovy hrubé ruce ocitly na jejím malém poprsí, i přes látku noční košile, odtáhla se a přitáhla si zase k sobě přikrývku. Tom zamrkal a pobaveně se usmál.

„Máš krásná prsa,“ usmíval se, pokusil se pomalu deku stahovat pryč a Betty se podvolovala.

„Mám je malá, skoro žádná…“ šeptla smutně a i její výraz se změnil na zklamaný.
„Ale mně se líbí,“ Tom se uculil, když Betty pustila deku, odhodil ji na zem. Dívka nevěděla, co si krýt rukou dřív, nakonec ale ruce položila na Tomova záda, když se k ní znovu sehnul.
Začal ji líbat na krku a pomalu jí postupně stahoval noční košilku dolů, když skončila srolovaná u pasu, Tom se užasle pousmál. Byl poprvé s dívkou. Všechny jeho předchozí zkušenosti byly s mužskými, kteří si ho zaplatili. Když Betty uviděla, jak si ji prohlíží, trochu sebou zamlela, nelíbilo se jí to, ale jakmile jí Tom lehce přejel prsty přes bradavky, spokojeně vydechla.
Po chvilce už Tom v dlaních hýčkal její poprsí a Betty na sebe byla hrdá jako ještě nikdy předtím. Líbali se, Tom ji tlačil dolů a hlouběji do polštáře, dívka se nebránila, spokojeně vydechovala a Tom jí při žádostivých polibcích zakláněl hlavu dozadu.

Celý svět se ale kolem Betty změnil, když ucítila Tomovu nedočkavou ruku na kalhotkách mezi nohama. A o to horší to bylo, když ucítila, že její rozkrok na to reaguje. Chvilku přemýšlela, co udělat, ale nakonec negativní pocity přebily ty spokojené. Tvrdě od sebe Toma odtlačila, zamračila se na něj a podala si znovu deku. Nohy nakrčila k sobě a objala si kolena.

Tom jenom přihlouple zíral, tváře měl červené a rty rudě prokrvené od vášnivého líbání. Jeho dech byl rychlý, hruď se mu rychleji zvedala a na čele se mu tvořily malé kapičky potu.

„Co se stalo?“ šeptnul Tom, jeho výraz se změnil na ustaraný, když viděl, jak je dívka roztěkaná a nesvá.

„Nechci, aby ses mě tam dotýkal…“ zašeptala Betty tiše a zčervenala. „Běž do svojí postele, prosím.“ Řekla už razantněji a podívala se Tomovi vážně do očí.
„Proč?“ Tom dal ruce v bok, nechtěně tím ale křehkou Betty ještě víc vyděsil. „Uvědom si, že to k tobě patří… jsi to ty, proč se tomu bráníš? Mně se tak líbíš, opravdu.“ Chlapec ještě přikývl, aby tomu Betty opravdu uvěřila. Tvářila se ale, že tomu ani uvěřit nechce.
„Půjdu na operaci… až se vrátíme, měla jsem na ni jít už před dvěma dny.“ Řekla Betty tiše, sklopila pohled a sledovala nějaký flek na parketách, který vypadal jako od krve.
„Cože? Necháš si ho uříznout? Proč? Vždyť přece… jsi chlap, teda… chápeš? Nerozumím tomu, proč se chceš měnit, líbila by ses mi i jako chlap i jako ženská, chci s tebou zůstat, rozumíš?“ Tom vstal a začal přecházet kolem dívčiny postele, Betty při pohledu na jeho mírně vzrušený rozkrok v teplácích odvrátila oči stranou.

„Neuříznou to, jenom se to schová dovnitř…“ šeptla smutně. „Nerozumíš tomu, jako kluk jsem se trápila, patnáct let mi trvalo, než jsem si konečně přiznala, že to, jaká jsem byla, nebylo správně… pomohli mi, ale nezmění mě ze dne na den, dělá se to postupně. Já jsem žena a vždycky jsem ženou byla. Tahleta… věc… je jenom poslední část, poslední věc, co se musí udělat, abych byla konečně úplně spokojená.“ Když se Tom zastavil a zíral na ni, věnovala mu opravdu upřímný pohled.

„Máš pravdu, nerozumím tomu… taky nemám zrovna skvělej život, ale i přesto ho mám rád, protože můžu být sám sebou.“
„To ale já taky… taky chci být sama sebou, Tome… zkus to pochopit.“
„Nechci to pochopit. Měla by ses mít ráda taková, jaká jsi… nebo takový, jaký jsi byl.“
„Nemluv už o tom… běž spát, prosím,“ dívka si lehla a stulila se na bok, Tom jenom zakroutil hlavou a zabouchl se v koupelně takovou silou, že si Betty myslela, že musí opadat kachličky.

***

Betty přecházela po pokoji a nervózně prohrabávala věci, které s sebou měla. Snažila se být tiše, aby Toma nevzbudila, proto se trochu lekla, když Tom najednou promluvil.

„Co hledáš?“ Řekl tiše, zamlel se v posteli. Betty se cítila dost trapně díky včerejšku, jenom sklopila oči.
„Hledám svoje léky,“ šeptla a dál pokračovala v prohledávání věcí, komínek oblečení nechtěně svrhla na zem.
„Jsi nemocná?“ Tomovi proletělo hlavou, že už by se ani nedivil, kdyby mu Betty spoustu dalších důležitých věcí neřekla.
„Nejsem… jsou to hormony, beru je v tabletách. Měla jsem je v kabelce,“ Betty se najednou zadrhla. „Kde mám vlastně kabelku?“
Tom jenom pokrčil rameny. „Neviděl jsem ji.“
„Možná jsem ji nechala v autě,“ Betty se rozešla ven, z chodby nahlédla dveřmi na parkoviště, a najednou jako by se jí srdce zastavilo. Chytla se za pusu a zírala před sebe.
„Co je?“ Tom vstal a začal se oblíkat.
„Kde máme auto?!“ Vykřikla Betty a rozběhla se ven, Tom hned za ní… našli jenom prázdné parkoviště.

autor: Clarrkys

betaread: J. :o)

10 thoughts on “Transemotions 6.

  1. Čakala som, že sa Bill vlastne Betty prizná, že je Tomov brat 🙂 Bolo to sladké ako ju Tom presviedčal o bonuse medzi nohami 😀
    A som rada, že Tom skončil so svojimi urážkami. A strašne dúfam, že sa Bill upokojí a zostane Billom.
    Ďakujem za kapitolu 🙂

  2. jsem tak strašně ráda, že se usmířili 🙂
    a ta scénka v motelu byla výborná 🙂 to Tomovo přesvědčování mě nutí přemýšlet, jestli Billa teda nakonec předěláš nebo ne 😀 tak jako tak, budu s touhle povídkou spokojená
    uvidíme, jak vyřeší tu lapálii s (nejspíš) ukradeným autem 😀
    Děkuju, že jsi dílek napsala tak rychle 🙂 tohle je opravdu povídka, na kterou se těším ze všech nejvíc 🙂

  3. Jsem ráda, že se usmířili! A taky jak Tom reagoval na Betty tělo.. je její součádtí.. a doufám, že jí Tom naučí mít se ráda.. takovou jaká je (BOŽE JE PRO MĚ TAK TĚŽKÉ PSÁT O BILLOVI JAKO O HOLCE 🙂 a že jí zasype svou láskou! 😀 I když si nejsem tak úplně jistá, jestli Tom zase něno nepokazí!.. Známe ho.. :/ Jinak jsem moc ráda, že v téhle povídce pokračuješ! Je dokonalá! :3

  4. Tak tohle je docela masakr, ze Toms se snazi Billovi rozmluvit tu operaci, necekala jsem to 🙂 ale snad na nej da a na zadnou operaci nepujde ..

  5. tuto povídku jsem začala číst až dneska a moc se mi líbí, je to zajimavý….hezká povídka, jsem zvědavá jak to všechno dopadne….čekala jsem, že když to na Betty (Billa) prasklo, tak že mu řekne aji to, že je ten jeho bratr (sestra)….jsem zvědavá, jak bude Tom reagovat na tuto zprávu

  6. Moc pěkný díl to je :* Docela by mě zajímalo kde je to auto, ale tak alespoň zůstanou dýl v motelu a třeba se mezi nima  stane něco víc :DD Jinak jsem moc ráda že jsi se psaní nevzdala, byla by to škoda 🙂

  7. Skvely xD sfoukla jsem vsech 6dilu.asi za pet minut xD rozhodne bych uvitala, kdyby jim ukradli auto a Bill mel tak problem ziskat sve hormony, tudiz by zustal Billem xD

  8. Joo, tak to se mi moc líbí. Jak se začali muckat, tak jsem si říkala, že je to moc narychlo, ale pak jsem to chtěla. Noo a pak se to zase utlo! 😀 ale právě to je super..i s tou kabelkou..ajeje. Když si Betty nevezme hormony, tak to z ní asi za pár dnů bue zase Bill, co?? 🙂 Nechám se překvapit..;))

Napsat komentář: Anett Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics