16. Srpna – 20:41 (o šest dní dříve)
Měl pocit, jako by se ocitl ve snu, když vešel do hotelového pokoje. Všechno jako by zářilo zlatým světlem. Paprsky odpoledního slunce se prodíraly skrze bílé záclony, procházely každým vláknem, přes bílý koberec, a osvětlovaly dřevěné noční stolky. Kolem se motaly stíny, a tak bylo vidět opravdu jen málo světla. Zvedl pohled ke stínu před oknem, srdce se mu na chvíli zastavilo, dech se mu zadrhl v krku.
I když k němu zpěvák stál zády, slunce zachytilo každou vlnku jeho siluety. Jeho černé vlasy se leskly a vypadaly neuvěřitelně hebce a ohebně, i když byly roztřepené do lví hřívy. Přes jeho ramena, dolů po křivkách jeho pasu a rukou, jemné vyboulenině tam, kde měl boky, byl vidět každý sval. Tělo jeho bratra samo o sobě zářilo, dokonce i ve stínu. Bill nikdy nebyl ve stínu, vždycky zářil svou duší, láskou a osobností, vždycky rozsvítil každou místnost. Přenášel ty pocity na všechny přítomné. To světlo jako by přemáhalo tmu v jejich hotelovém pokoji.
Vzduch byl horký a klidný, topení zapnuté dokonce i v létě, Billovi byla vždycky zima. Čas skoro jako by se zastavil, byl to pokoj, kde existovala jen dvojčata a kde na světě venku už nezáleželo. Nechtěl, aby ta chvíle skončila…
„Cítíš se už líp?“
Starší z dvojčat rychle zamrkal a otočil hlavu, když byl vytržen ze snu do reality. Uklidni se, Tome. Byl to jen Bill. Jen Bill dívající se z okna. Bez trika, nic víc. Proč přestal vnímat?
„J-jo, asi jsem jen potřeboval na vzduch.“ Promnul si čelo, kytarista obešel jejich dvě postele, snažil se na něj nedívat, ale bylo to těžké. Opravdu nechtěl, aby ho přistihl, jak zírá.
Pozornost věnoval tomu samému oknu, díval se ven na město, tak vysoko nad zemí, že mohli vidět opravdu všechno. Brzy se rozsvítí noční osvětlení a město bude žít nový život.
„Chceš dneska někam vyrazit? Něco dělat?“ Billovy starosti o bratra nebyly novinkou, a teď chtěl, aby Tom myslel na cokoliv jiného. Chtěl, aby zapomněl na všechno, co se stalo, na opravdu ošklivý projev zlosti na člověka, který s nimi dělal před několika hodinami rozhovor. Otázky je měly přivést do rozpaků, dvojčata byla trénována, aby na takové dotazy odpovídala s lehkostí a lžemi, ale ta žena zašla v Tomově případě až moc daleko. Uhodila na ten správný bod. Alespoň že měl Tom takovou sílu vůle a jen se zvedl a odešel pryč.
„To zní dobře.“ Kytarista se podíval dolů na ulici, jako by také přemýšlel.
„Hele, nemysli na to. Nenech se tím užírat. Půjdeme s kluky ven, dáme si pár drinků a vrátíme se do postele. Jen abychom si odpočinuli, ano?“
Odpovědí mu byl povzdech. Tomovy myšlenky a starosti byly daleko od toho incidentu, bylo mu to jedno, i kdyby byla z bulváru. V tu chvíli myslel jen na jednoho člověka, a to byl jeho bratr vedle něj, který se o něj opíral. Billova brada byla na jeho rameni, jeho ruka přejížděla po jeho vlasech. Vlastně to bylo celkem roztomilé.
„Budu to brát jako ano.“ Zpěvák se otočil ke své posteli a pozornost věnoval kufru, zvedl ho a hledal si nějaké oblečení. Na dně kufru konečně našel košili, která se zdála nejblíž tomu, co chtěl, oblékl ji na sebe. „Potřebuješ do koupelny?“
„Ne.“
Bill vzal z kufru koženou tašku a zmizel v koupelně. Tahle rutina trvala od dvaceti minut až po hodinu. Tom se rozhodl lehnout si na postel a čekat na bratra vleže.
Když přivřel oči, pokoj ještě víc potemněl. Billova silueta se mu vrátila do mysli, představoval si ji nejdříve na zdi, a pak nabrala trochu více trojrozměrný efekt. Světlo si hrálo s linií stínu, rozlévalo se po ramenou a dolů po pažích, tančilo na klíčních kostech a na propadlinách ve zpěvákových tvářích, přes zvedající se svaly na jeho hrudníku, dolů přes podbřišek, kde končily Billovy kalhoty. Kožený pásek ležel rozdělaný, jeho těžká spona visela dolů, a tahala s sebou rozepnutou látku džínů.
Jeho imaginární společnost se najednou zdála tak opravdová. Hebká lesknoucí se kůže se hýbala, dýchala. Slyšel, jak se šustění látky přibližuje ke konci postele a na rtech se mu objevil slabý úsměv. Když se jejich oči setkaly, Billovo tělo se pokládalo na postel. Začal po čtyřech lézt ke staršímu z dvojčat, ale postel se jeho váhou neprohýbala, smutná připomínka toho, že se to nedělo.
Ale tahle překrásná představa se nad ním teď nakláněla. Jejich rty se o sebe otřely, Bill mu rukou jel nahoru přes triko, pod límeček, a jemně ho chytil za tvář. V pokoji bylo tepleji nebo to byl jen Tom sám. Cítil ty hebké rty, jemné konečky prstů a pomalé rytmické dýchání na svém nose a tvářích.
„Chceš?“ jemné polibky se setkaly s jeho čelistí, šly dolů po krku…
„Bože, ano…“ zavřel oči úplně, cítil, jako by se roztával do matrace. Tolik to chtěl, tolik Billa chtěl. Jeho plíce se vyprázdnily jedním dlouhým vydechnutím, tolik to potřeboval. Kytarista si chtěl sundat čepici a čelenku, co měl pod ní, odhodil je na zem.
„Miluju to.“ Usmál se Bill trochu, oči se mu leskly, rukou ho hladil přes copánky. Zvedl mu hlavu a zadíval se na Tomovy rty. „Miluju
tebe.“
V pokoji se objevilo nové světlo, když se otevřely dveře od koupelny, jen letmo si toho všiml pod přivřenými víčky. Tom najednou otevřel oči a zvedl pohled, už před sebou neviděl krásu s černými vlasy, ale namísto toho ho viděl vycházet z koupelny, plně oblečeného a s perfektním líčením.
Na chvíli se na něj díval, jen se díval. To jak se Bill pohyboval, to jak se na něj podíval a usmál se, jak mezi sebou měli to, co znali jen oni. Jejich tajemství, jejich lásku, zavřenou pod zámkem, klíčem a heslem a laserovým scanem, který by trval měsíce. Byli si tak blízko, po celý svůj život, navždy. Fyzická přitažlivost přišla automaticky, ale v očích kohokoliv jiného by to, co měli, byl milenecký vztah. Bylo to ale tak přirozené, správné, nezasloužilo si to nějaký název.
„Tys spal?“
„Ne… ne, vůbec ne.“ Kytarista si promnul jedno oko, možná, že spal nebo alespoň podřimoval. Převalil se a sebral ze země čepici a čelenku. „Dojdu pro kluky. Setkáme se dole v lobby.“
Bill si vzal tašku a podíval se na bratra, který vycházel ke dveřím.
„Tome.“ Obešel postel a podíval se mu do očí, pak se usmál. „Možná bychom pak mohli dělat něco sami, jen my dva.“ Zašeptal zpěvák, naklonil se k němu a líbl ho.
Jen zmínka o tom mu rozechvěla nervy v břiše a jeho kalhoty chtěly magicky zmizet, tady a teď. Věděl, co přesně tím jeho bratr myslel. „Uvidíme se dole.“
Na Billových našpulených rtech se objevil úšklebek, když za sebou Tom zavřel dveře. Dnes v noci se moc nevyspí.
***
„Tohle taky vpadá dobře! Proč všechny holčičí drinky vypadají tak dobře? Naše jsou trapný.“ Zasmál se Bill, celkem opilý, díval se na stůl plný lahví od piva, pár skleniček, použitých plastových kelímků, popelu z cigaret a popelníku. Mohli vypít celý bar, kdyby chtěli. On toho vypil nejvíc, pohledem přejížděl po barvách různých pití a jeho chuťové buňky je chtěly všechny ochutnat. Dnes v noci vypil snad každou Sangrii, kterou mu kdo nabídl.
Gustav se díval na zpěváka vedle sebe, smál se tomu, jak se Bill vlnil na svém místě jako malé dítě. Byl opravdu opilý, ale šťastný.
„Hej, pojďme tancovat! No taaaaak!“ černovlasý mladík se postavil, trochu zakolísal, ale udržel rovnováhu. „No táááák, Gustaveeee!“
„A co tvůj bratr?“
„On si mě najde.“
Pod VIP sekcí se vokalista rval do davu na tanečním parketu. Ruce nad hlavou, zatímco jeho tělo naplňovala nějaké popová hudba s rapem. Když zavřel oči a nechal se unést, cítil všechna těla kolem sebe, bylo tu tak narváno, že byli všude kolem něj, tak blízko, že sotva dýchal. Tělo před ním se přitisklo blíž, boky se vlnily jen o trochu rychleji než jeho vlastní. Ruka za ním se dotkla jeho boků a on se zasmál, když se o jeho džíny otřela známá věc.
Manikúrované ruce sjely dolů po jeho bocích, zastavily se na cizincových dlaních, zatímco se hýbal do rytmu hudby. Trochu otevřel oči a podíval se přes rameno, svůdně a líně se na hezkého blonďáka za sebou usmál. Bylo mu tady dobře, cítil se akceptovaný, jedno z mála míst, kde nemusel myslet, kde všechny potíže zmizely. Bill vydechl a usmál se, zavřel oči, kdyby jen dnešní noc mohla zůstat napořád!
autor: Raiju
překlad: LilKatie
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 21
hezký :-***
Takže oni už sú spolu?♥ Ach… Tomove myšlienky boli nádherné a Billova starostlivosť o brášku tiež. Len ten tanec na konci…. dúfala som, že je to Tom.
Billova starosť o bratra sa mi veľmi pačì ale ten tanec na konci vobec. Aj ja som si myslela že Bill tancuje z Tomom. Dakujem za preklad.
Wow, to jak Tom Billa viděl bylo tak neuvěřitelně dokonale popsáno! Úplně jsem to všechno viděl jako bych jím byla 🙂
Billova starost o brášku je prostě sladká 🙂 Něco takového si mezi nimi představuju i ve skutečnosti.
Ty Tomovi představy byly tak žhavé a zároveň procítěné. Sloro jsem se bála, že se užírá tajnou láskou ke svému dvojčeti, ale naštěstí mě další slova vyvedla z omylu. Je tak krásné, že jsou spolu a že je nedá dohromady něco tak hrozného jako je zemětřesení. Sice je pro změnu rozdělí, ale pevně doufám, že se opět najdou.
Ten konec… Bill mě trochu zklamal, ale věřím, že to po něj nebylo nic víc než pouhý tanec.
Katie, musím ti poděkovat za úžasný překlad 🙂 Překládáš to dokonale 🙂
Myslím, že ten tanec na konci byl pro Billa opravdu JEN tancem, ale soudím, že právě on byl nejspíše důvodem té hádky, avizované v prvním díle. Anebo taky ne, kdoví, kvůli čemu se vlastně dvojčata nepohodla.
Bill viděný Tomova očima byl vylíčený naprosto úžasně, jeho u okna stojící silueta, kterou téměř prosvítaly sluneční paprsky, to bylo opravdu nádherné.
Stejně jako Tomovy žhavé představy, když toužil po bratrově přítomnosti ♥
Tohle byl trošičku kratší díl, ale o to krásnější. Já prostě miluju autorčin styl psaní, asi proto, že je v něm tolik emocí a literární krásy :)♥
Děkuju za překlad 🙂
Tááák to mě Bill trošku naštval ke konci… vím byl opilý, ale mohl takhle krásně tančit s Tomem! :/ Jsem zvědavá jak to celé bylo.. a myslím, že už vím, proč se pohádali! každopádně jsem se do toho příběhu zamilovala! je dokonalý… i když byl celý dnešní díl psaný ve flashbacku. moc se mi líbil! :3 Doufám, že se v příštím díle přeneseme do současnosti, protože mám o dvojčátka docela strach!.. Uvidíme jaká další překvápka je čekají… moc ráda se to dozvím! 🙂 Jinak jsem si moc užila Tomovy představy… a jak jsem říkala.. Bill mě naštval na konci.. no uvidíme.. 🙂
Co ten konec? 😮 Já teď nedokážu myslet na nic jiného 😀 Jsem si původně myslela, že je to Tom..a on to přitom asi nebude. No jsem zvědavá, kdo to je a proč to vůbec Bill udělal. Já vím, chlast je sv*ně, ale i tak!
Joo, a strašně moc se mi líbilo,jak Tom popisoval Billa, to bylo kouzelné 😉
Moc moc děkuji za překlad :))
Doufám že Bill nezajde dal to by Toma zabilo.