The Little Merman 20.

autor: LilKatie

Čarodějnice se zadívala do své pozorovací koule a spokojeně se rozesmála mrazivým smíchem, věci jí vycházely přesně podle plánu. Andreas skvěle splnil svůj úkol a nebude trvat dlouho a ona dostane přesně to, po čem už tak dlouho toužila. Královskou korunu.

***

Tom Billovi dovolil, aby si nad něj vylezl, usmíval se na něj, hladil ho jemně prsty po tváři a prohlížel si jeho smutný obličej. Něco na něm bylo jiného, něco bylo pryč. Nevěděl proč, ale přišlo mu, že i jeho kůže je na dotek jiná. Bill se nad ním skláněl, jemně ho líbal pod bradu a na čelist, přivíral oči. „Chci se s tebou milovat…“ vydechl tiše mezi polibky.

Tom, který zlehka zakláněl hlavu, se usmál a pohladil ho po zadku.
„To doufám…“ přivřel oči.
„Jen, jen nevím jak…“ zamumlal znovu Bill a podíval se na něj s naprosto vážným výrazem v obličeji.
„No tak, uklidni se.“ Políbil ho. „Jsi celý v křeči, to není dobře. Čeho se bojíš?“ hladil ho.
Černovlasý zamrkal.
„Nevím.“ Přiznal a pokorně sklopil hlavou. „Nechci to pokazit, tohle je, je to závazek, je to posvátné spojení, to…“ Tom mu ale přiložil prst na rty.


„Přestaň mluvit. Nevím, o čem mi to tu povídáš, ale věř mi, že tady u nás se to tak vážně nebere. Je to jen sex, není to svatba nebo něco takovýho…“
„Jen… jen sex? Ale…“
„Ne, s tebou to není jen sex, neboj… Mám tě rád, to už přeci něco znamená…“ hladil ho stále tam, kde měl položené dlaně. „Uvolni se, no tak, zlato. Užívej si to.“
Bill roztřeseně přikývl. „D-Dobře, dobře.“ Pousmál se nejistě a znovu ho začal jemně pusinkovat na čelist a rty „Buď něžný.“ Zamumlal.
Tom se zasmál. „Samozřejmě, ty moje panno.“ Štípl ho trochu přes kalhoty do zadku. „Ale nejdřív tě budeme muset svléknout.“ Uculil se a překulil ho pod sebe, rozepl mu košili a zahodil ji na zem, následovala ji Tomova košile a po chvilce namáhání i jejich kalhoty.

„Asi nikdy jsem neviděl někoho tak nervózního před tím, než se s někým vyspal…“ políbil ho na rty. „Ale opravdu ti sluší, když se červenáš.“ Políbil ho zase. „Nemůžu, se tě nabažit,“ pokládal mu na rty další a další polibky.

Bill se roztomile usmál a začervenal se ještě víc. Tom se k němu znovu sklonil a začal ho líbat, tentokrát na břiše. „Neboj se, nebude to bolet… Jen to trošku píchne, a pak to bude v pořádku…“ ušklíbl se. Polibky pokračoval níž, jazykem mu obkroužil pupík a jemně nasál kůži na jeho podbřišku. „Budu se snažit, aby se ti to líbilo, ano?“ roztáhl mu nohy od sebe a Bill poslouchal, nechtěl se s ním prát a opravdu to chtěl udělat. Důvěřoval mu, Tom by mu nikdy neublížil. Tom se na něj usmál a znovu se mu vrátil k hrudníku, jemně mu skousl bradavku a Bill roztřeseně vydechl. Blonďák mu mezitím rukou zajel do rozkroku. Bill tiše vzdychl a nevědomky mu do ruky pánví přirazil, nikdy nic tak skvělého necítil.

Tom si olízl prst a jemně s ním Billovi přejel po hrázi, Bill zasténal a trochu se stáhl. „Klid, neboj se…“ pousmál se Tom a políbil ho na bradu. „Budu se snažit…“ zatlačil prstem a trochu s ním do něj zajel. Bill vykulil oči a vypískl. „Snad tě to nebolí?“ Černovlasý statečně zavrtěl hlavou, kousal si silně ret. Bolelo to jako čert, obzvlášť když cítil, jak do něj Tom zajel prstem až nadoraz. „To je dobře…“ políbil ho znovu a malinko s ním zavrtěl, Bill zakňoural, snažil se zvyknout si.

Když si už přeci jen na tlak v sobě zvykl, jemně Toma pohladil po tváři a trochu mu mezi prsty promnul ušní lalůček, Tom zavrněl, přesně tohle mu vždycky dělala Lillian, když byl malý a nemohl usnout, miloval to nade vše. Bill se na něj lehce usmíval, políbil ho na bradu, na rty, na pihu na tváři, na sotva viditelnou jizvu v obočí. Tom se mu čelem opřel o čelo a zavřel oči, na rtech mu hrál slabý úsměv. Lehce prstem pohnul a opatrně přidal další, Bill pod ním trochu trhaně vydechl a skousl si ret, snažil se být statečný.
„Neboj se, Bille. Vážně to nebude moc bolet, ano? Zvykneš si a přejde to…“
„T-ty už si to někdy dělal?“ zamrkal Bill. Tom se zasmál.
„S klukem ještě ne, ale nemůže v tom být takový rozdíl…“ usmál se a znovu ho políbil na rty. Bill se zachvěl a přikývl.

„Věřím ti.“ Vydechl tiše a položil hlavu zpátky na polštář. Tom trochu přikývl, jemně ho políbil na klíční kost, laskal ho na rozpálené kůži a pomaličku z něj prsty vyndával. Bill se nespokojeně zamračil, když v sobě ucítil prázdno, všechen tlak byl najednou pryč, i když ho to předtím bolelo, teď mu ta bolest snad i chyběla. „Tome…“ zamumlal a nehty mu přejel po ramenou. „Kam jsi zmizel…?“

Tom se pousmál a jazykem mu obkroužil bradavku, Bill se prohnul v zádech a zalapal po dechu, když na ní ucítil Tomův piercing, který byl studený jako led. „Tady je někdo netrpělivý…“ uculil se na půl pusy a opatrně se k němu našteloval, chytl Billa jednou rukou za zadek a trochu se do něj zasunul.

Bill zalapal po dechu a pevně stiskl víčka, Tom si skousl ret. Nikdy v životě necítil takové úzko, horko, které v sobě Bill měl, jako by ho spalovalo. „Bože můj, jsi tak zatraceně úzký!“ ponořil se do něj Tom hlouběji a pevně se opíral rukama vedle jeho hlavy.

„Promiň!“ vypískl Bill, na nic víc se nezmohl, tělem jako by mu projíždělo nespočet elektrických ran. Zhluboka vydechl a i proti všemu tomu tlaku se mu přeci jen podařilo uvolnit, znovu zhluboka vydechl a uvolnil stisk na Tomově rameni.
„Dobrý?“ zeptal se Tom opatrně a trochu se vysunul. Když viděl, že Bill přikyvuje, políbil ho jemně na hrudník a znovu přirazil, tentokrát o poznání hlouběji a silněji. Černovlasý se prohnul v zádech, jackpot. Silně zasténal a znovu se prohnul v zádech.
„Ještě!“ oddychoval ztěžka a třásl se, Tom se mu opravdu nebránil. Dravě se mu dobýval do rtů a přirážel do něj, zahodil všechnu prvotní opatrnost, chtěl si to užít, chtěl si Billa vzít, co nejvíc to půjde.
„Tome, prosím!“ žadonil, sotva mluvil, roztřeseně oddychoval a ze rtů mu unikaly steny.
Nenechal se pobízet dvakrát, roztahoval mu nohy od sebe a zrychloval na tempu, Bill se konečky prstů hladil po napnutém břiše, škrábal se jemně nehty, spokojeně se usmíval, oddechoval. Pevně sevřel oči a zasténal, když Tom znovu narazil na to správné místo. Blonďák si toho všiml a zaměřil se na to, aby už nikdy neminul.

Bill se kolem něj stáhnul, celé tělo se mu napjalo, cítil, jak je na pokraji, a s jedním dalším přírazem se udělal. Stiskl v sobě Toma jako nikdy předtím, Tom si skousl ret, sevřel víčka a sám došel k vrcholu. Ruce se mu podlomily, svalil se na Billovo zpocené tělo a zhluboka dýchal. Bill se stále ještě přihlouple usmíval a roztřeseně ho pohladil po zádech. „Tome, já… Děkuju…“ šeptal.

„Neděkuj.“ Políbil ho na zpocený krk a jemně nasál jeho kůži. „Za tohle se neděkuje…“ políbil ho na rty a cítil, jak se Bill usmívá.

***

„Jak jste se s Billem seznámili?“

„Těžko říct, prostě… Jsem ho najednou uviděl, ležel na pláži, hned jak jsem ho viděl…“
„…Ses do něj zamiloval.“ Doplnil David a opřel se v křesle.
Tom přikývl. „Ano, jo, přesně tak. Bylo to jako kouzlo.“ Pousmál se Tom, který si svůj příběh přikrášlil. „Ležel tam, naprosto-“ Tom se začervenal.
„Bez oblečení, předpokládám. Sotva chodil a mluvil hlouposti, předpokládám. Dokud se ti však nepřitiskl na rty a ty najednou neporozuměl každému slovu, které ti ten zázrak pověděl.“ Tom na něj šokovaně zamrkal.

„Jak, jak to víš?“ vydechl Tom, zpozorněl.

„Tome, slyšel jsem ten příběh snad milionkrát…“
„O-od koho?“ Tomovi vyschlo v krku.
„Víš, kolikrát mi tvoje babička vyprávěla tyhle příběhy? O mořských pannách? O tom, jak zbloudilé duše mořského světa žijí tady s námi?“ Tom zavrtěl hlavou. „Přesně tak to vždycky bylo. Lidé je nalézali na písku, na plážích, na skaliscích. Ve středověku je vraždili, mysleli si, že jsou to jen pomatená stvoření, nerozuměli jejich řeči. Tome, nesnaž se mi tu říct, že přesně tak si našel Billa…“ změřil si ho pohledem.

„Ale já si nevymýšlím, tati!“ rozhodil Tom bezmocně rukama. „Nemůžu za to!“

David si povzdychl.
„Tome, není správné ho tu držet, není to správné, není.“
„Je mi u prdele, že to není správný!!“ zvedl se Tom ze židle a rozčíleně začal přecházet po pokoji. „Nezajímá mě to! Bill je teď tady se mnou! Miluje mě! Nevrátím se někam, kde ho stejně nechtějí!“ prskal.
„Otázka ale je, Tome, jestli i ty miluješ jeho.“ Změřil si ho pohledem, Tom se zastavil v půli kroku a ztraceně se na něj podíval.
„Já…“ nemohl dokončit větu, nebyl si jistý, jestli může říct něco tak silného, jestli se dokáže takovým poutem připoutat.
„Nechci, abys udělal stejnou chybu, jako já, Tome.“ Povzdychl si David a zvedl se. „Jediné štěstí, že ty máš jasné, že s ním ve dvaceti nebudeš mít dítě, tak jako já měl ve tvém věku s tvou matkou.“
„Jakou chybu?“ díval se na něj syn nechápavě.
„Neříkal jsem jí dost často to, co jsem k ní cítil.“ Podíval se na něj. „Neříkal jsem jí dost často, jak moc jsem ji miloval.“

autor: LilKatie

betaread: J. :o)

9 thoughts on “The Little Merman 20.

  1. jůůůů.. sakra jsem rudá jak rajče :-* Děkuju tohel je bezvadný díl. Snad mu brzy řekne,že ho taky miluje :-*

  2. tak tenhle díl jsem si opravdu užila 🙂 TU část jsi popsala dokonale 🙂 Davidův rozhovor s Tomem mě poměrně zarazil… mrzí mě, že se Tom není schopen vyjádřit ohledně svých citů k Billovi. Vlastně mě to spíš štve 😀 Bill je mu tak oddaný, že se kvůli němu vzdal domova a on si není jistý, jestli ho miluje…
    Co se týče Davida, jsem ráda, že konečně víme, jak to bylo s Lilian, ale přesto vyplulo na povrch ještě více otázek než kolik jsme dostali odpovědí 😀 ty by mě teda zajímalo, jak to máš vymyšlený 😀

  3. Dúfala som, strašne moc, že Billa niečo donúti premýšľať a cúvne. Tom sa nesprával ako nežný milujúci človek. On si ho proste iba vzal… Jediný bonus je, že nakoniec si to užil aj Bill, ale ja z toho mám smutno-horký pocit. Takže David naozaj mal ženu z mora, len som teraz zvedavá či je to aj Billova maminka. Táto kapitola bola dosť ťažká na dušu 🙁 no samozrejme napriek tomu krásna.

  4. Jsem ráda, že se spolu tak krásně spojili…ale Tom mě naštval tím "je to jen sex" Doufám, že mu brzy vyzná lásku.. jinak ho může lehce ztratit 🙁

  5. už som sa bála že mu Tom pri milovani nejak ublíži 🙂 dufam že ho tiež miluje ako Bill jeho 🙁 krásnee 🙂

  6. Opět nemám z Toma dobrý pocit…
    Podle mě Billa do prvního milování v podstatě dotlačil a ty jeho řeči, že je to jenom sex, to jsem snad špatně četla.  Tak strašně chci věřit, že Billa opravdu upřímně miluje, ale copak můžu, když to neví ani on sám?
    Bill mu dal doslova všechno a on ani nemůže říct, že k němu cítí lásku, je mi z toho neskutečně smutno…
    Tom nejspíše potřebuje, aby Billa ztratil a až potom si uvědomí, o co přišel, ale aby to už nebylo pozdě.
    Jinak krásný díl ♥

  7. Už jsem to dočetla do posledně zveřejněnýho dílu 🙂 Kdy bude další? 😀
    Tom se mi zdá divný, jakoby měl v sobě blok. Nebo je trošku chladný 😀 Snad mu David otevře oči tím, co mu řekl, že své ženě neříkal dostatečně svoje city.
    A chudák Andy :-\ Můj miláček 😀 Já ho mám ráda snad všude.
    A Bill je kouzelný, jen je škoda, že přišel o ty řasy a tak. To vílí kouzlo 🙂
    Nádherná povídka 🙂

  8. Já nevím, mě se nějak nechce líbit, jak se Tom k Billovi chová 🙁 Možná je to jenom můj pocit, ale přijde mi, že něco není dobře 🙁 Doufám, že se pletu..
    Taky se mi vůbec nelíbí, že Tom nedokáže říct, že Billa miluje.. 🙁

Napsat komentář: Zuzana Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics