Ahojte lidičky 🙂 Tak se vám tu hlásím s dalším dílkem! A jediné, co vám můžu slíbit je, že to bude velmi napínavé, jak se to mezi nimi vyvine ;)) Mimochodem, děkuju moc všem, kteří čtete, ale hlavně komentujete! Těch pár řádků pro mě znamená hrozně moc :3 Ale dost povídání a hurá do čtení 🙂
„Co… proč jsi to udělal?!“ zeptal se tlumeným hlasem a doufal, že to nikdo neviděl. Byl by to poprask v novinách a vlastně všude, kam média dosáhnou.
„Políbil tě…? Myslím,“ zasmál se mladý muž a založil si ruce na hrudníku.
„Tak poslouchej já jsem s tebou vlastně ani nechtěl nikam jít! Já… já vlastně vůbec nevím, co tu dělám, jenom… jenom ti chci říct, že si z tebe vůbec nic nedělám! Ani z tvých názorů! Sbohem!“ ukončil svůj monolog Bill, popadl bundu a dramaticky odpochodoval z restaurace.
„Bille, já… mrzí mě to… je zima, nechceš hodit domů?“ zkusil to pomalu s vlídným úsměvem. Snad čekal, že mu Bill skočí kolem krku a pojede s ním třeba na kraj světa. Onu událost v restauraci považoval za nějaký Billův zkrat. Oni k sobě přeci patří! Cítil to v každém milimetru svého těla. On ho musel dostat. Jenom zatím nevěděl, jak přijít na tu správnou kombinaci k jeho srdci.
„Nechci, za chvíli mi to jede, a navíc… s vámi, pane Trümpere, jsem skončil,“ sjel muže v autě zlým pohledem a dál mu nevěnoval pozornost. Do očí se mu však tlačily slzy. Chtěl s ním jet. Tak moc chtěl. Chtěl si od něj vyslechnout případné omluvy. Tak moc se modlil, aby se Tom sebral a odjel.
A to se taky stalo. Tom sešlápl plyn a rozjel se domů. Musí to zkusit jindy. A dostane ho. Však on dostane rozum. Povzdechl si a to už parkoval v garáži. Byl naštvaný na všechno kolem. Vešel do baráku a měl chuť mlátit do všeho, co viděl.
„Tak jaká dneska? Lucy? Nebo snad Nicol?!“ vyjela na něj Sandra hned, jak vyšla z kuchyně, zaznamenala, že je doma.
„Nešil hned, byl jsem jenom s kamarádem na skleničce,“ povzdechl nezaujatě TOM a coural se do kuchyně, odkud se táhla nádherná vůně. A on měl hlad.
„Tatí! Tatí!“ ozval se křik, a to už se mu do náručí soukal malý Danny.
„Nazdar chlape!“ zasmál se Tom a zvedl ho do výšky. Jeho nádherná oříškově hnědá očka plná lásky ho položila na lopatky. Nemohl ho opustit. A ani nechtěl. Byl to jeho syn a on se ho nevzdá! I kdyby ho měl vychovávat sám. S paní hysterickou si akorát lezli na nervy. Potřeboval to celé nějak vymyslet. Ale to už na něj Danny chrlil všechny události dnešního dne. Nezbývalo, než pomyšlení na jídlo a klidný večer odložit a jít si s ním na chvilku hrát a pak ho uložit do postýlky.
Bylo kolem desáté, když se konečně usadil alespoň na chvíli k telce a otevřel si redbulla. Hlavu měl plnou Billa a nemohl ho dostat pryč. Probral ho až dotek na rameni.
„Tomi, musíme si promluvit… o nás dvou,“ pronesla Sandra tichým tónem a přisedla si vedle něj na sedačku. I ona cítila, že je něco prostě špatně. Že už s Tomem být nechce. Ale jeho peníze a sláva ji dále přesvědčovaly o opaku. Teď ale všechno vyhnala z hlavy a zašla za právníkem. „Chci se nechat rozvést,“ pronesla do ticha, které nastalo. Vzniklé napětí narušovala akorát potichu běžící televize.
Tom netušil, zda se jedná pouze o její další špatný vtip, nebo to už myslí konečně vážně.
„Ty… to myslíš vážně?“ zeptal se jak největší pitomec a zadíval se jí do očí. Když brunetka jenom přikývla, Tomovi spadl obrovitánský kámen ze srdce. Aspoň to nemusel vyřizovat on. Jenom jedna věc ho hlodala.
„A co Danny?“ nedalo mu to. O syna a jeho dětství nechtěl přijít ani náhodou.
„No… střídavá péče je na místě, ne?“ pousmála se smířlivě Sandra a vzala od Toma papíry.
„Stačí jenom podepsat a… bude po všem,“ bylo na ní znát, jak těžce to přenáší přes srdce. Nechtěla o něj úplně přijít, ale na druhou stranu jí bylo naprosto jasné, že Tom má prostě své zájmy už někde jinde a není to jako dřív, když se brali. Byli mladí a nerozumní. Tohle prostě nemohlo vyjít a oba to ve skrytu duše věděli.
„Jo… jenom… myslím, že půjdu spát. Dořešíme to zítra, hm?“ pousmál se Tom a odebral se do pokoje pro hosty. Zahrabal se do peřiny a zavřel oči. Začal počítat ovečky, aby se aspoň trochu uklidnil a mohl usnout.
***
Tou dobou, co se Tom ubíral do náruče snů a sladkého spánku, se u Kaulitzů doma mladý anděl užíral ve svém pokoji. Cpal do sebe už několikátý kýbl zmrzliny a koukal na televizi na nějaké zamilované slátaniny. Ve skutečnosti to měl puštěné jenom tak. Jako kulisu. Myslel pořád na Toma a na to, co udělal. Pořád měl pocit, že něco měl udělat jinak. Že s ním do toho auta měl jít. Že na něj neměl tak vyjíždět. Ale na druhou stranu si říkal, že si to ten pitomec zasloužil. Zasloužil za to, jak ho pořád jenom potápěl. Že on za ním lezl! Že se na to nevykašlal!
„Sakra Bille, chováš se jak idiot!“ nabral naštvaně další porci zmrzliny. Po tvářích mu tekly černé slzy od rozmazaných líčidel. Nevěděl, co si má myslet. Jediné, co měl v hlavě, byl ten polibek a to, že zítra večer je přenos a oni tam musí být už od odpoledne kvůli zvukovým zkouškám. Děsil se momentu, až toho pitomce uvidí. Cítil k němu rozdílné věci. Na jednu stranu ho nehorázně moc přitahoval, ale na druhou stranu k němu cítil jakousi podobu averze. Prostě ho rozčilovalo, že ho nemohl dostat z hlavy ani na pět minut.
Za další chvilku dojedl kyblíček zmrzliny, vypnul televizi a zalehl do peřin. Jakmile ale zavřel oči, viděl Toma. Nezbývalo nic jiného, než to prostě zaspat, protože potřeboval mít na další den síly.
autor: Iveth Biersack
Na jednu stranu Billovi tleskám, ale na tu druhou je mi ho strašlivě líto. Je dobře, že poslal Toma k šípku, i když by mu nejraději padnul do náruče, protože Tom ho prostě nesmí dostat jen tak zadarmo, musí dokázat, že si ho zaslouží a pořádně o něj zabojovat. A když ne, tak Bill alespoň zjistí, že nebylo o co stát.
Sandřino chování je mi silně podezřelé, kterápak zhrzená žena by se všeho jen tak vzdala?! Ale tak, budu jí věřit, že nemá žádné postranní úmysly a že na Toma nehraje žádnou habaďůru.
A s tou zmrzlinou Bill nedělá dobře, copak tomu asi řeknou jeho hlasivky?
Ale no tak .. Bille, on se kvuli tobe orzvadi a ty mu udelas tohle? Doufam, ze ty sam se mu omluvis a nebudes cekat az to udela Tom!!
em..páni..nevím co říct…Bill mohl nastoupit..ale zase to mají oba víc napínavé a nejen oni ale i my 😉 jsem zvědavá jak zvládne přenos…kde bude před ním sedět Tomi 😀 snad se Bill omluvi tomovi…je mi lito maleho Denyho….ale co už… lepsi nez by vyrustal v rodine kde by byly na denim pořádku hádky…:))
Bill udělal dobře že odešel,Tom si to musí ujasnit sam co chce.
Ivet, Ivet, Ivet…Já jen ti jdu připomenout to štěstí, že bydlíš jinde než v Praze, protože to už by jsi byla asi 5x po smrti O:)!.. No myslím si, že se o tebe bude muset postarat KarlaSka! :'DD Já vím, že tě baví dělat z Toma svini a jde ti to a moc dobře, ale jestli mladík nebude za Billa bojovat a bude ho dál potápět, bude to největší k*kot pod sluncem :D! Já jsem docela ráda, že Bill utekl dřív, než by to celé Tom zkazil a dělal ze sebe frajírka… a to jak se teď chudáček láduje zmrzlinkou mě mrzí! Bude mít pupíček! 😀 Né to mu neuděláš!.. Snad..! 😀 těším se na pokračování, jsem zvědavá jak moc dobře bude zpívat, když prošil další psychický šok v podobě Toma debila.. 😀
Som rada, že Bill do toho auta nenastúpil a že si vlastne zachoval hrdosť. Tomovi sa to zišlo. Teší ma aj Sandrin návrh na rozvod a striedavá starostlivosť je fajn 🙂
Ďakujem za perfektnú kapitolu.