17. srpna, 13:40
Těžká víčka se zvedla a oči přejely po pokoji, dívaly se přímo k oknu, záclony svítily a bolelo se na ně dívat. Ale stejně, zpěvák se díval dál, občas zamrkal, dokud nebyl schopný otevřít oči úplně. Chvíli si dal na to, aby přijal své okolí, tu příjemnou teplotu, vůni povlečení a potu, teplo a šustění peřin s každým jeho nádechem, ruku, kterou měl přes bok a pevně sevřenou kolem pasu, dýchání zezadu na jeho krku…
Bill vydechl, zavřel oči a znovu se to všechno snažil nabrat, vše najednou. Naplňovalo ho to teplem a radostí. Ale držel se zpátky, čekal na bolest hlavy, o které věděl, že je na cestě. Jestli někdy byla noc, po které si zasloužil kocovinu, byla to tahle. Zakručelo mu v břiše a ozval se hluboký a vibrující zvuk zpod peřin. Bude se muset brzy najíst.
S hlubokým a dlouhým zazíváním zpěvák otočil hlavu a své ospalé oči k bratrovi za ním, byl pozdraven zavřenýma očima a tichým chrápáním. „Lenochu.“ Taky chtěl být líný. Nechtěl celý den vylézt z postele. Proč by neměl? Nebylo co dělat, měli po měsíci turné, rozhovorů, pózování, podepisování, nahrávání, turné, rozhovorů, pózování, podepisování, nahrávání, zpívání… jo, zasloužil si den volna. Den bez běhání, bez rozkazů, bez spaní v autobuse. „Líný den.“ Bill se usmál a přitáhl si Tomovu ruku blíž. Takhle mohl ještě pár hodin ležet.
***
Padali, najednou, těžce přímo na chodník.
Bum.
Bum.
Bum.
Bill se pohyboval, běžel rychle, jak jen to šlo, zakopával přes ty, kteří padli, i když kličkoval, stejně nebyl schopný se jim vyhnout. Natahoval se, aby mohl chytit co nejvíc lidí, třeba kdyby jim zabránil v pádu, mohl je udržet naživu. Ale každého zmeškal o milimetry, každý z nich vzal kousek z jeho naděje, dokud už nezbyla žádná.
Stál uprostřed ulice, auta se kolem něj zastavila, padlí lidé a zvířata leželi na chodnících a silnicích, někteří přes auta, maminka vedle kočárku, dítě uvnitř nehybné, Bill cítil, jak mu tečou slzy. Neslyšel naprosto nic, jen svoje roztřesené dýchání, svůj tlukot srdce, dokonce tiché šustění svých kalhot a trika. Žádný pohyb, žádný zvuk, a tak málo lidí kolem něj. Dokonce i ptáci a brouci, pryč. Každý ležel v naprostém klidu s červenými čísly nad svým tělem, která ukazovala nulu.
Ale ve všech těch lidech nemohl najít toho, kterého hledal. Kde byl Tom?
Zavřel oči, podíval se na zčernalé nebe, nová slza stekla po jeho tváři. „Prosím…“
Jeho boty cvakaly po chodníku, když se znovu rozešel, chodil kolem padlých, díval se na obličej vedle obličeje. Chtěl volat bratrovo jméno, ale tolik se bál, co když mu neodpoví.
Billovy těžké kroky se znovu zastavily. Necítil nic než beznaděj, vinu a hanbu. Něco bylo nedokončené, cítil to. Ale co? „T…“ vydechl, potřeboval to říct. Musel. „TOMEEEE!“ černovlasý se rozkročil a křičel hlasitěji, z plna hrdla, „TOMEEEE! TOMEEEEEEEEE!“
Ale odpovědí mu nebylo nic jiného než ticho.
***
„Hej, už by ses měl uklidnit. Snažíš se být další Amy Winehouse nebo co?“
„Zmlkni, mami.“ Zasmál se Bill a strčil do bratra. „Chceš, abych měl tlustý nohy? Nebo budeš mít radši tyhle hubený sexy stehna…?“ přejel si prsty po kalhotách, zatímco se nakláněl přes stůl a šeptal bratrovi do ucha.
„Vůbec by nevadilo, kdybys trochu přibral…“ byl to jeden zvyk, který se Tomovi nelíbil, ale nemělo cenu se snažit Billa zastavit.
„Neděláme rozhovor, nemusíš být tak milý.“ Zasmál se zpěvák znovu, použil jednu ze svých zlatých kreditních karet, aby urovnal cestičku bílého prachu, „tlustý je možná ‚hezký‘, ale podle mě špeky patří do řeznictví.“ Položil kreditku a hravě zahýbal brčkem mezi prsty. „Jdeme na to!“
Tom vypadal opravdu rozčileně, když Bill zvedl znovu hlavu.
„Co je?“
„Jdu najít Georga s Gustavem. Seru na to.“ Kytarista měl dost. Nemohl se dívat, jak tohle jeho bratr dělá, obzvlášť někde vzadu v nočním klubu. Dělat to na veřejnosti, to přidávalo na jeho rozčilení. Zvedl se od stolu a urovnal si kalhoty, zamířil k zácloně, která vedla pryč z VIP koutku.
„Odcházíš?“ Bill se zamračil, zvedl se hned po něm. Šel před svého bratra a podíval se na něj s pohledem plným šoku a znechucení. „Co? Co je na tom špatnýho? Nejsem kurva závislej, jen to dělám pro zábavu. Nenutím tě to dělat taky.“
„Ty jsi kurva závislej. Tohle je podruhé za týden, Bille.“ Tom si sundal jeho ruku z ramene. „A minulý týden to bylo dvakrát nebo třikrát a týden předtím taky.“
„Bereš to až moc vážně. Je to zábava, demente.“
„Víš co? Teď s tebou nechci mluvit. Nechci s tebou ani mluvit, až budeš totálně zdrogovanej. Jdi si sednout se svým kokainem, nebo co to máš. Promluvíme si později, až to, co budu říkat, bude opravdu docházet skrz tvůj mozek.“
Zlost, která probleskla Billovýma očima, byla taková, že ji Tom viděl jen jednou v životě. Byla to zlost, kterou Tom viděl, jen když šlo o něco mezi nimi. Bill nebyl agresivní dvojče, ale když ho něco rozzlobilo, nešel daleko pro to, aby tak vypadal. Když se takhle na Toma naposledy díval, Tom skončil se sešitým obočím.
„Jdi si najít nějakou zasranou kurvu. Je mi to u prdele. Jdi do hajzlu, Tome.“ Bill měl dost. Naplňoval se zlostí, naplňoval se takovou ráží, že bylo jasně vidět, jak rudne v obličeji. Tohle nemuselo skončit fyzickým kontaktem. „Jdi do prdele.“ Zpěvák zavrtěl hlavou, šel pryč ke stolu, zatímco Tom opustil místnost, opustil Billa. Bolelo to, píchalo ho u srdce z toho, že ho jeho bratr takhle nařkl, nic předtím neříkal. Bylo mu to jedno. Proč to dnes zkazil? Tak se bavili a on pak prostě musel otevřít tu svoji nevymáchanou pusu…
Černovlasý mladík se posadil zpátky ke stolu, podíval se na zbývající prášek a podrážděně ťukal nehty o stůl. Mohl si dát další lajnu a dodělat se, mohl by být znovu šťastný. Mohl si dát další lajnu a dostat Toma z mysli, pak by se mohl po zbytek noci bavit. Mohl by…
„Jdi do hajzlu.“ Zamumlal znovu svému bratrovi, i když ho Tom nemohl slyšet, rozmáchl se a rukou odhrnul prášek ze stolu. „Nejsem kurva závislej.“ Znovu se zadíval na stůl a začal přemýšlet, stále nehty ťukal do stolu, do rytmu hudby.
Když se mu z hrudníku konečně vydral hluboký výdech, Bill se znovu zvedl. Zapomenout na Toma. Nestál mu za to. Potřeboval drink, něco silného.
Minuty se změnily v půlhodinu… pak v hodinu. Začínal se cítit sám. Nechtěl být opilý a sám, to byly dvě nejhorší věci! Mohl by jít dolů na taneční parket, najít si nějakého sexy kluka nebo holku a přinutit Toma žárlit. Tancovat s nimi, líbat je, vzít si je na hotel a ošukat je na posteli, kde s Tomem spal, jen by to dělal bez Toma…
„Bille…“
„Jdi pryč.“ Bill se opíral o bar, vzal si dalšího panáka. Už nepočítal kolikátého, ale fakt, že stále ještě může stát, byl důvod pro to, proč ještě pít.
„Bille, no tak,“ objevil se vedle něj Georgův obličej, jeho ruka byla na Billově rameni.
„Proč nejsi dole?“ nedocházelo mu, že mluví, dokud mu ta slova samotná nedolehla k uším.
„Tom mě sem poslal. Chtěl vědět, jestli jsi v pořádku.“
„Ať jde do prdele.“ Zamumlal bez zájmu Bill, díval se na prázdného panáka, který byl už tolikrát znovu naplněn. Vodka, kterou mu dávali, smrděla jako iron, ale bylo to něco, co zažene jeho trápení.
Zpěvák se narovnal a upravil si svou šedou košili, vyhrnul si rukávy k loktům a podíval se na záclonu, za kterou následovala cesta do zbytku klubu a za jeho bratrem. Snažil se zkusit něco nového, něco spontánního. Když s ním Georg zůstane, možná ho vyděsí to, co plánoval udělat.
Byl opilý, byl zdrogovaný, a chtěl udělat něco hloupého, něco opravdu opravdu opravdu mimo zónu jeho obvyklého chování. Chtěl, aby Tom žárlil, chtěl aby ho chtěl tak moc, až by to bolelo, a pak Toma odmítnout, až by dostával to, co by chtěl. Proč ne? Nebyli milenci nebo tak něco.
autor: Raiju
překlad: LilKatie
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 8
Tak toto ma mrzí. Ten kúsok keď spal Bill v Tomovom náručí bol tak prekrásny a potom tie drogy a hádka 🙁 Je mi z toho dosť blbo 🙁
Tak tohle bylo docela drsné!
Nádherný začátek a o to horší potom konec. Pravděpodobně se nám nastiňuje důvod té již avizované hádky a popravdě řečeno, hodně Toma obdivuju. Že se vůbec ovládnul a Billa pořádně neproplesknul, protože ten si to teda sakramentsky zasloužil. Nejenom za ten koks, ale hlavně za ty řeči a chování potom. Jako děcko 🙁
Kdyby jenom tušil, jak moc ho tohle bude mrzet…
Nějak jsem nepochopila to s těma drogama ale neva já to nějak pochopím. Nelíbila se mi ta hádka… bože já se o ně opravdu bojím…..
Bill fetuje to se nedivim že se Tom naštval.