autor: LilKatie
Tom nervózně přecházel po obývacím pokoji v jejich pětihvězdičkovém apartmá v hotelu. „Tak už budeš, Bille?“ podíval se už asi posté, kolik je hodin a jen protočil oči. „Rezervaci máme na devátou, jestli tam nebudeme, dají ten stůl někomu jinému a ty se pak budeš muset tísnit dole a žádný VIP nebudeš mít!“
„Ještě pět minut!“ ozvalo se z ložnice. „Pět minut a jsem hotový!“
„Ještě pět minut!“ ozvalo se z ložnice. „Pět minut a jsem hotový!“
„Pět minut je u tebe další půlhodina, Bille…“ zavrčel Tom a posadil se rozčileně na gauč, promnul si spánky a snažil se uklidnit. „A za půl hodiny bude už půl devátý, a to to tam pak nestihneme ani tím nejrychlejším vznášedlem.“
„Ty seš nejrychlejší vznášedlo, prosím tě.“ Hlesl Bill a přeci jen konečně vystoupil z ložnice. Tom zamrkal a nevěřícně se na něj podíval.
„Ty seš nejrychlejší vznášedlo, prosím tě.“ Hlesl Bill a přeci jen konečně vystoupil z ložnice. Tom zamrkal a nevěřícně se na něj podíval.
„Co to má být?“
„Co má být co?“
„Tohle!“ ukázal frustrovaně rukama na Billa.
„Oh, tohle? To je, můj drahý, nejnovější kolekce od-„
„Od E.T.ho?“
Bill se na něj zle podíval a odešel ještě naposledy na záchod.
„Ty totiž ale vůbec nerozumíš módě, abys věděl…“ mračil se na Toma v taxíku Bill a kontroloval si bezchybnost svých nehtů.
„Jo, tak to mi odpusť.“
„No to ještě nevím, jestli ti to odpustím, Tome. Prostě co je špatnýho na tom, že se rád oblíkám?“
„Já nevím, možná že za svoje hadry utrácíš až moc peněz?“
Bill protočil oči.
„Jsou to moje peníze, tak nevím, proč bych si je nemohl utrácet, za co chci. Nejsem malý dítě, Tome.“
„To opravdu nejsi, to máš pravdu. Právě naopak. Měl by sis uvědomit, že není vhodný, aby se někdo v tvém věku maloval jak-„
„Jako co?“ zavrčel nebezpečně Bill a propálil ho pohledem.
Tom si jen něco zabručel pod vousy a vystoupil raději z taxíku, který se pomalu snesl na zem před klubem.
Oba dva seděli u jejich rezervovaného stolu, každý se díval jiným směrem. Bill stále uražený, že si jeho manžel myslí, že se maluje a oblíká jako děvka, a Tom uražený z toho, že je na něj Bill uražený. Tohle nikam nevedlo. A ještě k tomu tu byla nechutně hlasitá hudba.
„Budete chtít něco k pití?“ přišla k nim servírka oblečená v průhledném plastikovém oblečku. Alespoň že měla spodní prádlo. Ta opravdu nenechávala opačnému pohlaví zrovna moc prostoru pro fantazii o tom, jak vypadá svlečená. Bill lehce protočil oči. Kdyby v tomhle přišla jeho dcera, letěla by z domu.
„Přineste mi něco silnýho,“ pokýval hlavou Tom a rozhlédl se kolem, bylo to tu vesměs podobné. Akorát jiná světla a pohodlnější sedačky. La Rose byl pověstný klub, pověstný svou eroticky nabitou atmosférou a nejlepšími DJji.
Bill zabručel, uhodil dlaněmi do stolu a zvedl se na nohy. „Jdeš tancovat?“
Tom jen zavrtěl hlavou.
„Tak proč jsi mě sem bral?“
Tom pokrčil rameny a napil se z lahve piva. Bill protočil oči.
„No fajn, tak když nevíš, já půjdu dolů sám… Nehodlám tu celý večer s tebou sedět a dívat se, jak se díváš servírce na kozy, která já bohužel nemám! Mamka měla pravdu, když říkala, abych si nezačínal s heterákem!“ otočil se na podpatku a odešel dolů pryč z VIP sekce, odešel na taneční parket.
„Protože tvoje maminka má vždycky ve všem pravdu…“ vydechl Tom a promnul si obličej. Billova matka měla sice výtky, ale myslela to vždy nebo alespoň většinou, ze srandy. Za to Tomova matka, ta Billa nenáviděla celou svou podstatou bytí, a dávala to najevo dost často, vlastně od začátku jejich vztahu. A vlastně to tak trochu i byl důvod, proč se kdy začali poprvé hádat.
„Proč jsi tak nervózní? Jsou to jen moji rodiče, nesní tě…“
„Oh opravdu?“ podíval se ironicky Bill na svého přítele a nervózně si už asi posté poupravil vlasy v zrcátku na stínítku v autě. „A já jsem se obával, že mi urve hlavu a narazí ji na kůl, zatímco bude tancovat šamanské tance nad mou mrtvolou…“
„Vtipný jako vždy, Bille, jasně. Tak pojď.“ Zastavil před jeho rodným domem a vylezl ven z auta, Bill ho následoval, co mu přeci jen zbývalo.
Netrvalo dlouho a dveře od bytu v pátém patře se otevřely, za nimi stála Tomova matka. A Billova nastávající noční můra. Jenže to o tom ještě nevěděl.
„Tome! Zlatíčko! Ahoj!“ objala ho pevně blonďatá paní a Bill tam stál jako prkno, modlil se, aby udělal dobrý dojem.
„Ahoj mami,“ podařilo se Tomovi po chvíli vymanit z jejího sevření. „Dusíš mě, pak se lidi diví, že mám fobie.“ Zasmál se tiše, všiml si, jak se dívá přes jeho rameno, otočil se. „Oh! Mami, tohle… Tohle je Bill, Bille, mamka.“
Bill se pokusil vyloudit ten nejpřívětivější úsměv, co měl v zásobě, a podal jí ruku. „Těší mě, paní Kaulitzová, jsem Bill…“ zopakoval, ač to zřejmě nebylo nutné.
„Bill?“ nakrčila čelo. „Opravdu zvláštní jméno pro dívku…“
Bill zblednul, zrudnul a pak málem zfialověl vzteky, zaťal pevně pěsti. Tom se ale jen rozesmál. „Mami! Bill není holka, je to… kluk. I když musím přiznat, že na první pohled jsem to taky nepoznal,“ smál se pořád a prošel dovnitř do bytu. Černovlasý ho následoval, propalován ďábelským pohled své budoucí tchýně.
Na stole přistál další neplánovaný talíř a všichni tři se usadili u stolu, aby poobědvali. Tomův otec byl na služební cestě. „Nikdy jsi mi neřekl, že jsi gay.“
Bill se málem zadusil polévkou.
„Mami, neřekl, protože nejsem… Bill je, Bill je výjimka…“ pokrčil rameny a rozpůlil v talíři játrový knedlíček. „Je kouzelný, hezčí než kterákoliv holka, se kterou jsem kdy byl… Určitě si ho zamiluješ…“ pousmál se na svého přítele, který se jen nejistě pousmál a snažil se zamaskovat skvrnu od polívky na svém triku. Rozpatlal to ale ještě víc.
„Je opravdu okouzlující.“ Pronesla suše Helena s nakrčeným obočím. „A odkud že jsi, Bille?“
„Ah, z jedné vesnice dvacet kilometrů odsud.“
„Z vesnice? To leccos vysvětluje…“ zabručela si pod nos. „Máš nějakou práci?“
„Studuju,“ zabručel, moc dobře slyšel její poznámku, „letos budu maturovat.“
„Ah tak, to vysvětluje tvůj věk… Jsem ráda, že se nemusím ptát jak u výslechu, když mi tady Tom sám nic neřekne…“
„Omlouvám se, mami, příště ti rovnou nechám vytisknout rodný list.“
„Příště?“ podíval se na něj nechápavě Bill. Znamenalo to snad, že už Tom plánuje se s ním rozejít a vodit sem někoho jiného?
„Oh, ne, ne, samozřejmě že ne. Tak jsem to nemyslel.“ Políbil ho rychle na tvář a pohladil ho po bradě. „Neboj, nemám v plánu tě nijak opouštět.“
Bill se kriticky prohlédl v zrcátku, co vyndal z PÁNSKÉ kabelky (kdo říkal, že chlapi nemůžou nosit kabelky, byl debil. A jeho to vytáčelo) a vrátil ho zpátky, odkud přišlo. Nasál ze skleničky tequillu a povzdychl si. Takhle si večer tady opravdu nepředstavoval. Ano, sice tušil, že to nejspíš dopadne tak, že se už po cestě sem kvůli něčemu pohádají, ale rozhodně nedoufal, že se to tak opravdu stane. Zřejmě se znovu projevila jeho věštecká schopnost, která je onoho dne dala na svahu dohromady. A teď tu seděl u baru, sám, obklopen lidmi o několik let, buďme upřímní… o dvacet let mladšími, než byl on sám. Připadal si jako ta největší troska na světě. No tak, co měl Tom pořád za problém? Že se maloval? Vždycky se maloval. Tak co mu najednou vadilo? Že se rád oblékal do drahého oblečení, které si mohl za své vydělané peníze dovolit? Vždycky to dělal. Dříve se mu líbil i v přešitém oblečení ze second handu. Bill měl pocit, že Tomovi vadilo už i to, že rozdělává banán ze strany, kde má tu kratší hnědou věc, na kterou si ani už nemohl vzpomenout, jak se jmenuje. Debilní prášky s ginkgo bilobou. Frustrovaně si zapálil cigaretu a snažil se do sebe dostat, co nejvíc nikotinu mohl.
„Oh můj bože, cigarety! Kdes je sehnal??“ ozvalo se za ním nadšené prohlášení. Bill nakrčil čelo a otočil se.
„Prosím?“
„Jsou k nesehnání, pokud teda nemáte několik tisíc navíc…“
„Mám.“ Zabručel Bill nespokojeně a otočil se zpátky, neměl náladu bavit se s někým, kdo měl stejně silný anglický přízvuk jako on. Neměl náladu bavit se s někým, koho neznal a dělat jako by mu bylo znovu dvacet, kdy si tohle mohl dovolit.
„Ale no tak, stalo se něco? Řekl jsem něco?“ přisedl si mladík vedle něj na barovou židli a zkoumavě si ho prohlížel.
„Ne, jen… Nemám náladu se bavit o tom, jestli si můžu dovolit kupovat papírové cigarety.“ Opravdu to zrovna řekl? Kam se poděla jeho schopnost královské výřečnosti a komunikace? Zřejmě ji musel zanechat na hotelu společně se spokojeným manželským životem.
„Nemusíme se bavit o cigaretách… Jen jsem…“ Bill se na něj podíval s nakrčeným obočím. „Pozoruju tě už nějakou dobu z parketu a nemohl jsem přijít na žádnou dobrou frázi, kterou tě oslovit…“ Bill se rozesmál.
„To si děláš srandu…“
„Nedělám!“ podrbal se hnědovlasý nervózně na krku. „Nepřijdeš mi jako typ, který by se chytl na větu, co ty tady tak sám a blablabla… moc staromódní…“
„Staromódní?“ jo, slovo se slovem starý uvnitř na něj rozhodně zabere, to se hoch opravdu trefil do černého.
„Nechme toho…“ mávnul Francouz rukou a objednal dvakrát po suchém martini. „Doufám, že to piješ…“
„I kdybych nepil, alkohol zdarma se neodmítá…“ usmál se Bill pobaveně.
„Máš nádherný úsměv, takhle zblízka ještě víc než z dálky.“ Pousmál se mladíček a pohladil ho po stehně. Bill se ošil a nejistě se zasmál. Co to proboha dělal?
O několik skleniček martini později, Bill měl hlavu jako v oblacích, tak nějak s ním alkohol mával víc než předtím. Ne však natolik, aby si nebyl vědom toho, že se k němu mladý Francouz, který se chce stát v budoucnosti tím nejuznávanějším DJem světa, naklání a že chytá jeho rty mezi své a hraje si s nimi v něžném a zvědavém polibku.
„Počkej, počkej…“ položil mu Bill ruce na ramena a odtáhl ho od sebe trochu.
„Co se děje, Bille?“
„Tohle já nemůžu…“ zavrtěl hlavou. „Mám… Někoho mám.“
„To ale přeci není nemoc.“ Ušklíbnul se hnědovlasý playboy.
„To sice není, ale já… Já jsem tak trochu ve vážnějším vztahu.“ Ukázal mu kovový kroužek na prstu.
„Oh,“ nakrčil Damien čelo. „A kde je tvůj manžel teď, smím-li se zeptat?“
Bill pokrčil rameny, protože opravdu nevěděl, kde Tom je. Jestli je stále nahoře u stolu, nebo jestli si to právě teď někde nerozdává s tou polonahou číšnicí, která by mohla být jeho dcera.
„Tak vidíš, zřejmě si vybral sám… A jestli nechal někoho tak nevěřitelně okouzlujícího a krásnýho jako jsi tady, pak si tě snad ani nezaslouží…“
„On mě tu ale nenechal.“ Protestoval Bill, zatímco ho Damien líbal na čelist a krk.
„Tak proč jsi tu sám?“
„Pohádali jsme se… Už se mu nelíbím.“
„Pak je slepý.“ Usmál se hnědovlasý a znovu se Billovi vpil do rtů.
autor: LilKatie
betaread: J. :o)
A jéjéj… Tak jsem se těšila na nějaké to vzrůšo v LaRose, ale že to bude takové vzrůšo, to jsem teda nečekala. Další hádka, to už snad není ani možné a říkám si, jestli by ti dva nakonec přece jenom neměli jít od sebe. Takhle si už jenom ubližují a v podstatě úplně zbytečně…
Doufám, že se Bill včas vzpamatuje a vycouvá, dokud ještě může a že se nedostane do bodu, odkud už nebude návratu. Jinak ho Tom ani nebude muset zabíjet, protože to udělám sama xD
Chápu, že má potřebu cítit se obdivovaný a milovaný a že u Toma už to delší dobu nenachází, ale tohle prostě stejně nic nevyřeší, naopak, zničí i to poslední, co mezi sebou s Tomem mají…
Dneska to bylo tak nějak smutné, alespoň na mě to tak působí, jako by jejich vztah byl už teď předurčen ke konci…
Tak snad příště bude líp 🙂
supéééééééééér dalšííí
Mmmm já si myslím, že trocha žárlivosti prolomí ledy!!! O:) 😀
uuu 😀
Ach ne, jen at Bill neudela neco, co by nemel.. Tom by mel byt s Billem, oba dva by se asi meli tomu druhemu omluvit. Ja nevim proc, ale chvilemi je to fakt smutne cteni. Kez by se k sobe oba chovali lip. Hrozne moc se tesim na dalsi dil 🙂
Tomi to možná mírně přehání, nevidím důvod aby byl na Billa tak zlý. A na jednu stranu Billa chápu, pokud však dojde k něčemu co by Tom neměl vidět, má zřejmě rozvod podepsanej! 🙁 Jinak moc pěkný díl, opět! 🙂
Mněli by spolu víc komunikovat a ne se hádat jestli to uvidi Tom tak je rozvod jistej.
Takto som si udobrovanie nepredstavovala. Je mi to strašne ľúto. Ale kde v pekle je Tom? Prečo sa za Billom už dávno nevybral a neposnažil sa aby sa trochu zabavili… Je to strašne ťažké… čakať na ďalšiu kapitolu. Nechcela by som aby sa podvádzali.
Dúfam, že BIll nespravy niečo zle 🙁
Se urazili dosti rychle 😀 a lítací auto vede 😀
Sakra, jak se teď mám dočkat dalšího dílu? 😀 Takhle to utnout! 😀 Já jsem u vytržení z toho, co se stane! Jestli je nachytá Tom, jestli Bill Damiana nakonec odežene nebo mu nakonec podlehne! Já jsem tak neuvěřitelně zvědavá! 😀 A po pravdě? Ani nevím, co by bylo nejlepší! Mám takový pocit, že jejich manželství je už vážně na samém pokraji a nic ho už ani nezachrání. To jejich neustálé pošťuchování je nekonečné. Jejich špatná nálada a urážlivost taky a ani jeden k druhému už nemají snad ani jedno vlídné slovo. Je mi z toho opravdu smutno, ale takový život prostě je. Jak jsem celou dobu chtěla, aby se k sobě vrátili, tak teď celkem váhám. Mají to složité a vážně začínám mít strach, že ty krásné chvíle už vrátit nepůjdou. Říkám si, že by možná Tomova žárlivost mohla ledy kousek posunout, ale nevím nevím. Přece jenom, Tomovi se pořád na Billovi něco nelíbí ( i když je to teda i opačně 😀 ), a možná kdyby viděli, že se oba můžou líbit i někomu jinému a je o ně zájem, tak by začali žárlit a v tom si uvědomili, že s nikým jiným než s tím druhým být nemůžou 😀 😀 Já vím, nejspíš jsem hodně naivní! 😀 Tak se nechám překvapit 🙂 Ale vážně mám strach, jak to bude dál pokračovat. Doufala jsem, že se na jejich dovolené věci alespoň částečně vyřeší a oni zatím jenom trucují a moc času spolu ani nebyli.
Ovšem flashback mě velice pobavil 😀 ten mladý Tom neměl chybu 😀 Opravdu jsem se u toho děsně smála, i když Billa mi bylo občas trošku líto.
Mockrát Ti děkuji za další skvělý díl a nemůžu se dočkat toho dalšího! 🙂 Děkuji!