Timeless love 11.

autor: Wind

„Tady to vydělíš a pak převedeš na druhou stranu rovnice s opačným znamínkem… už tomu rozumíš?“ Bill byl opravdu trpělivý učitel a Liz za to byla opravdu ráda. Matika byla její nepřítel snad od první třídy.

„Jo… takže nejdřív se zbavit závorky, pak zlomků a nakonec převést tak, aby na jedný straně byla tahle část rovnice a na druhý nula… jo, už to asi chápu.“
„Šikula.“ Pochválil Liz s úsměvem Bill. Liz se cítila opravdu šťastná. Incident ve škole už ji tolik netrápil, jen…

„Billy?“

„Hmm?“ Leželi Lizině posteli a Bill v klidu odpočíval se zavřenýma očima.
„Máš radši větší nebo menší?“ Liz se trochu začervenala. Nestávalo se často, že by spolu mluvili o její postavě, Bill vždycky řekl, že se mu líbí taková, jaká je a jí to obvykle stačilo, jenže teď… měla potřebu to vědět. Přeci jen… Sandra měla větší.

„Co?“ Bill nadzdvihl hlavu a s nechápavým výrazem se podíval na svoji přítelkyni.

„No… prsa. Máš radši větší nebo menší?“ Liz už asi nemohla být červenější. Fakt, že se na ni Bill díval, to dělal jen horší.
„Proč se ptáš?“
„Bille… neptej se, proč se ptám a prostě odpověz… větší nebo menší?“ Liz se posadila tak, aby neviděla Billův pobavený výraz.
„Tak akorát do ruky… Liz, co se zase stalo? Proč se mě ptáš na takový blbiny?“
„Em… no… já… totiž Sandra…“
„Ona ti prostě nedá spát, co?“ Povzdechl si Bill. „Víš ty co? Znám docela příjemný způsob, jak ti dokázat, že mám rád ty tvoje…“ Bill se posunul za Liz a každé slovo, které opustilo jeho rty, doprovodil drobným polibkem na Lizin krk.

Liz se tiše zachichotala. Lechtalo to, ale jí se to líbilo. A Bill to moc dobře věděl. Za ta léta už na sobě znali úplně všechno a pořád je ten druhý neomrzel. Ba naopak. Mohli tak své vědomosti docela dobře použít na škádlení toho druhého. A Bill to právě dělal. Fakt byl, že se spolu nemilovali tak často, a tak se snažili si každou takovou chvilku, která trvala kolikrát i dlouhé hodiny, co nejvíce užít.

„Tak co? Už mi věříš?“ Zeptal se lehce udýchaně Bill, když oba, po skoro třech hodinách úžasného sexu, vysíleni, ale spokojeni leželi vedle sebe na posteli. Liz se krátce zasmála a víc se stulila pod Billovo tělo.

„Jo… věřím… ale… jestli pokaždé, když si nebudu tak úplně věřit, uděláš tohle… asi si nebudu věřit častěji.“ Zasmála se znovu a Bill s ní.
„Trdlo… musíš si víc věřit, abys neměla tak těžký život… a pokud se ti to dneska líbilo… není problém to kdykoli zopakovat, když budeš chtít. Stačí jen říct.“
„Fajn.“ Na víc už se Liz nezmohla, než upadla do klidné dřímoty. Cítila jen, jak se Bill zvedá z postele. Nijak se tím nerozrušovala. Věděla, že jakmile vykoná svůj post-rituál, který znamenal návštěvu toalety a vypití sklenice mléka, se zase vrátí, přitulí si ji do náruče a usne, jako když ho do vody hodí.

Liz se ráno probudila jako první. Dneska šla celá škola do kina, takže se rozhodla ještě Billa nechat spát, protože před kinem byl sraz v deset a její dům stál od kina jen pár bloků, takže tam jsou pěšky za pár minut.

Vyhrabala se opatrně z Billovy teplé náruče, oblékla se a šla do kuchyně připravit snídani.
„Ahoj, mami…“ pozdravila Liz svoji matku Nikol, hnědovlásku jako ona sama.
„Bré ranko, zlato…“ Usmála se Nikol na svoji dceru. „Dáš si taky kafe? Právě cvakla voda.“

Na druhém konci města taky cvakla rychlovarná konvice. Tom si v klidu zalil svoji ranní kávu a otočil se ke stolu, kde seděla Sandra. Při pohledu na ni si pochvalně zamlaskal. Jo, tahle loutka se mu povedla. Navíc jako jediná vydržela jako člověk tak dlouho, jak jen Tom chtěl. I když je pravda, že udržení Sandry dávalo Tomovi docela zabrat. Ale jak se zdá, všechno šlo dobře. Ta Billova holčička už žárlí, podceňuje se… no, brzy už bude cesta volná. Tom se na tu chvíli těšil jako dítě na Vánoce, ale stejně jako to dítě, musel být trpělivý. Sáhl do kapsy a nahmatal Willovu panenku. Lehce se usmál a stiskl ji v dlani.

„Brzy, Willy… brzy.“

***

Uběhlo pár dní, ale Sandra moc pokroků neudělala. Kdykoli se o něco pokusila, nikdy to nemělo dlouhotrvající účinek. Stačilo, aby si spolu ti dva promluvili a všechno bylo zase v pořádku. Tom byl den ze dne unavenější, protože udržování Sandry tak dlouhou dobu bylo zkrátka hrozně vyčerpávající.

„Jsem doma.“ Ohlásila se Sandra po vstupu do předsíně. Tom se vyšoural z obýváku a podíval se na její výraz.

„Zase nic?“ Sandra jen zakroutila hlavou v zamítavém gestu. Tom si povzdechl. „No… nevadí. Čekal jsem stovky let, počkám ještě pár týdnů. Ale… promiň.“ Na ta slova se ze Sandry stala malá panenka. „Promiň, ale tak dva dny budeš takhle. Musím načerpat nové síly.“ Pak uklidil panenku Sandru do svého stolu v pracovně a šel si na zahradu trochu protáhnout tělo při hraní s Benem.

Bill se zmoženě protáhl a dlouze zívl. Tohle byl náročný den. Sandra na něj zase celý týden dorážela a jemu už to pomalu začínalo lézt krkem, protože ať ji odháněl jakkoli, ona se vždycky vrátila. Asi si seděla na vedení. Nehledě na to, že po každém jejím náletu byla Liz smutná. A to ještě pořád nevěděl, že Sandra Liz v podstatě šikanuje, protože mu to jeho malá milovaná přítelkyně stále odmítala říct. Každopádně dneska nad tím neměl sílu uvažovat. Jeho děda se rozhodl zbourat stodolu a on mu pomáhal, takže teď byl nadmíru zmožený. Rychle se osprchoval a pak padl do postele jak široký tak dlouhý. Ani nebyl schopný napsat Liz, která s ním dneska nebyla celý den, vzhledem k tomu, že byla sobota.

Stejně… v poslední době se mu Liz zdála… jiná. Když šli po škole domů, nebyla tak energická jako vždy. Zdála se zamyšlená, a ačkoli se snažila to zakrýt, Bill ji znal natolik dobře, aby poznal, že se jedná jen o přetvářku. To ho trápilo. Neměl tušení, co se s jeho milovanou děje, a to ho dost deprimovalo. Táhle si povzdechl. Napadlo ho, že Liz zavolá a zeptá se, co se děje, jen neměl tušení, jak by se měl zeptat. Znal Liz a věděl, jak moc je plachá. Dokonce i potěch letech, co se znají. Miloval to na ní, ale teď by si přál, aby to bylo přeci jen maličko jinak. Každopádně neměl moc čas nad tím déle uvažovat, jelikož celodenní námaha se na něm přeci jen podepsala a on během chvilky usnul, jako když ho do vody hodí. A zdál se mu divný sen.

*flashback*
„Wille?! Wille?! Kde jsi?!“ volal Tom do lesa za jejich domkem. Will se ráno někam vytratil, bylo pozdní odpoledne a on pořád nikde. Neměl z toho dobrý pocit. Měl o svého černovláska opravdu strach. Moc dobře si pamatoval noc, kdy jeho malého Willyho málem sežrali vlci. Dodnes z toho měl noční můry. Dobře, sice bylo tomu maličkému celých osmnáct let, ale co na tom záleželo. Při představě, že se mu něco stalo… Tom na to radši ani nechtěl myslet.

Najednou zaslechl dívčí smích. Nelíbilo se mu to. Co by dělala dívka v těchto místech? Když se před rokem odstěhovali z další vesnice, postavil Tom malý domek akorát pro ně dva kus za vsí, kam snad ani psi nechodili. Tak co by tu dělala dívka? Vydal se svižným krokem za zvukem. Šel kousek po okraji lesa, dokud nenarazil na malé jezírko, kam se chodil s Willem za teplých nocí koupat a… hm, jak takové koupání většinou končilo, snad nemusím zmiňovat. Ovšem… teď Tom viděl něco úplně jiného. Na velkém placatém kameni, na kterém se už mnohokrát s černovláskem… radši na to nebude myslet, seděl Will, plátěné kalhoty i rozepnutá košile úplně promočené, a kousek od něj mladá tmavovlasá dívka oděná pouze ve vlhké košilce, sice zahalené, ale Tom si byl jistý, že Bill může vidět víc, než by se Tomovi líbilo. Seděli naproti sobě a něčemu se smáli.

autor: Wind

betaread: J. :o)

5 thoughts on “Timeless love 11.

  1. Zajimalo by me, jestli Tom vymysli novy plan nebo bude pokracovat se Sandrou. Nemam ji rada, ale jestli diky ni bude Tom zase s Willem, tak at klidne pokracuje.
    I kdyz mozna se mu i zacne darit, kdyz se ted Liz chova divne a mozna, ze az si s ni Bill promluvi, by mohlo dojit k hadce. Ale to jen hadam, fakt netusim, jak to mas vymyslene, ale rozhodne musim uznat, ze se ti povedlo me uplne zmast 😀 A jsem ti vdecna, ze jsi nijak detailne nerozepisovala Billovo a Lizino milovani, tezko by se mi to cetlo 😀
    A ted k flashbacku. Moc se mi tentokrat nelibil. Konkretne ta holka tam, napsane to ale je, jako vzdy, skvele. Snad je to jen nejaka Willova kamaradka (i kdyz si to ve skutecnosti nemyslim), jenze i presto je mi lito Toma.
    Uzasny dilek, akorat mam pokazde, kdyz tu pribyde nova kapitola strach, ze uz je posledni. Doufam, ze Tom jeste bude moct byt, aspon na malou chvilku,  se svym milovanym Willym <3

  2. [1]: mě by se jejich chvilka těžce psala 😀 a s tou holkou ve flashbacku… prozradím, že je celkem klíčová, ale abych vás všechny neodradila, prozradím taky, že s ní Will opravdu nic nemá. Ale pro vývin příběhu flashbacku je důležitá. A neboj, ještě příští dva díly ještě poslední nebudou.

  3. Musím se přiznat, že je pro mě opravdu zvláštní číst vztah mezi Billem a Liz. Nejsem si jistá, možná jsem to už zmiňovala, ale "normální" hetero povídky prostě nečtu a snad jsem ani nikdy nečetla 😀 Já jsem zvyklá pouze na Toma s Billem, maximálně Torg..všechno ostatní je mi většinou proti srsti, takže je pro mě i zvláštní číst, že je Bill ve vztahu s holkou 😀 Neříkám, že by mi to přímo vadilo..to rozhodně ne 😉 Jenom je to moje velká premiéra a je to pro mě prostě zvláštní, že si Bill dokáže takhle skvěle rozumět s holkou a ještě s ní spát 😀
    Jinak Sandru moc nemusím 😀 Je mi taková strašně nepříjemná, ale samozřejmě jí fandím! 😀 Jen do toho! 😀 i když já být Billem, tak už jí asi jednu vrazím zato, jak strašně dolejzá a nechápe, že ji nechce 😀 Ovšem vidím, že se Tomovi možná začíná plán malinko dařit..možná se to v dalších dílech pokazí, ale dnes to vypadá, že Bill až tak 100% šťastný ve vztahu není. Já se ani Liz nedivím, taky by mi Sandra lezla na nervy a připadala by jsem si před ní jako méněcenná..
    Dnešní flashback byl ale takový smutnější. Já jsem měla strašný strach, co se Willymu stalo, když ho Tom nemohl najít. Už jsem se začínala bát, že je někde mrtvý a chtělo se mi začít berečet 😀 Naštěstí to ještě dnesk nepřišlo 😉 Ovšem i tak mám z té jeho nové kamarádky (nebo kdo to vůbec bude) divný pocit. Prostě mám strach. Když vím, že se povídka blíží ke konci, tak vidím všechno černě a mám strach, co je zač ta holka…
    Ale opět děkuji za další skvělý díl! ♥

  4. [3]: Já vím, že je asi nezvyk číst o vztahu Billa s holkou a chápu, že se to většině z vás nezdá (proto mám neustálý strach, že mi to obijete o hlavu). Já osobně jsem spíš zažraný otaku na mangu, takže psát prózu je trochu změna.

  5. [2]:už som sa začala škaredo pozerať kvôli tej mokrej babe na kameni 😀 Ďakujem, že si upozornila, že s ňou Will nič nemá 😀 Bill s Liz je napísaný tak pekne, že mi až tak nevadia, a hlavne Tom má Willa a to je vlastne tiež Bill 😀 takže som kľudná (ako tak) len mám strach z tej kapitoly, keď zavraždíš Williho 🙁 Stále netuším ako to chceš porozpletať, ale verím, že to bude dobré.
    Ďakujem za kapitolu.

Napsat komentář: Zuzana Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics