Brothers War 4.

Ale co jiného mohl dělat? Nemohl mu říct pravdu, to by byl konec. Kdyby se to dozvěděl, že to byl Dean, tak by za ním určitě šel, a Dean by mu ublížil. Ne, ten nesmí ublížit nikomu jinému. I kdyby měl Bill trpět až do konce svého mizerného života, nikdo nesmí ublížit Tomovi. To by bolelo ze všeho nejvíc.

Černovlásek se vykopal z postele a šouravým krokem dokulhal do kuchyně, kde si ihned postavil vodu na čaj. Vyndal si svůj bílý hrneček, na kterém byla natisknuta jeho oblíbenkyně Nena. Bolestivě ho píchlo u srdce, když si všimnul prázdného místa vedle, kde stával Tomův hrnek se Sammy Deluxem. Tak moc známek jeho nepřítomnosti.

Stále nemohl uvěřit, že je Tom opravdu pryč, že to myslel vážně. Kde je to jejich ‚navždy‘?

„Tomi?!“ zavolal jsem a vyběhl z domu na zahradu. Mamka říkala, že si Tom hraje venku se Scottym, ale tady nikde nebyl.

„Hele Billy, co takhle složit přísahu?“

Bill si smutně povzdychl a zalil si třešňový čaj. Navždy. Asi jim to nebylo osudem přáno. Nejspíš se jejich cesty měly rozejít, protože tak to prostě má být. Co nadělá?

***

„Pracovní doba je od deseti do osmi. Každé jídlo má svoje vlastní číslo. Nejlepší by bylo, kdybyste se je všechny naučil nazpaměť, ale všechna jsou i v jídelním lístku. Hrubá mzda je 320 euro plus podíl z tržby a dýška. No, kdybyste měl ještě nějaký dotaz, jsem tu každý pátek večer, abych vyzvednul tržby, ale určitě vám poradí i kolegyně,“ dokončil svůj monolog majitel italské restaurace, kde se rozhodl Tom pracovat.

Oblékl si tmavě modrou zástěru a připojil se k dvěma slečnám stejného věku, které už připravovaly restauraci k otevření.

„Ahoj, jsem Loret,“ představila se mu sympatická černovláska s mikádem, které měla oživené spoustou křiklavě červených proužků. Měla hřejivé zelené oči a kolem pasu stejnou modrou zástěru jako on.

„Tom,“ usmál se na ni.

„Já jsem Jessica,“ představila se blondýna s dlouhým koňským ohonem a unaveně se usmála. Obličej měla strhaný a pod očima obrovské černé kruhy, jako by několik dní nespala. Nevědomky mu svým vzhledem připomněla Billa, který posledních pár měsíců vypadal velmi podobně.

Směna mu začala opravdu rychle. Než se nadál, už pobíhal mezi stoly. Opravdu si vybral dobře. Práce v jedné z nejlepších restaurací ve městě, kde je denně plno, mu stála za to, aby nemusel na nic myslet. Všechny myšlenky na jeho dvojče byly zahnány někam hluboko myšlenkami na to, aby správně roznesl objednávky.

Zato Bill pochodoval po bytě jako tělo bez duše. Marně se snažil najít něco, co by mu připomnělo jeho bratra. Cítil se neskutečně sám, když věděl, že se Tom nejspíš nikdy nevrátí a jeho trápení bude pokračovat i nadále. O to hůř mu bylo, když si přiznal, že všechno, co se dělo s Deanem, nikdy neskončí, dokud někde nezdechne.

Vlezl si do bývalého Tomova pokoje, kde se rozhlédl. Tiše si povzdechl a snažil se najít něco, co by mu bratra připomnělo. Jediné, co mu ho zatím připomínalo, byla jeho vůně, ale věděl, že ta postupem času zmizí. Posadil se na postel a koukal kolem sebe. Jeho pohled zaujalo něco, co leželo pod skříní. Vstal tedy a přešel k ní. Klekl si na kolena a natáhl ruku pod skříň a nahmatal to, co pod ní bylo. Když to uchopil do ruky a vytáhl, nahrnuly se mu slzy do očí. V ruce držel malého roztomilého slona, kterého dal Tomovi, když byl malý. To ho doslova odrovnalo. Opřel se o skříň a rozbrečel se jako malé dítě.

Tomova směna skončila až pozdě v noci. Okamžitě zamířil do svého nového bytu, který byl od restaurace jen tři ulice, takže ani nejel autem. Jakmile se za ním zavřely dveře, doslova ho myšlenky na Billa dohnaly. Povzdechnul si a rozhlídl se kolem. Bill netušil to, že si Tom vzal jedinou památku na něj, kterou mu sám dal. Řetízek s přívěskem ve tvaru B. Měl ho připnutý na krku, aby měl aspoň trochu pocit, že má u sebe svého brášku. Sevřel přívěsek v dlani a zavřel oči.

Nechtěl si to přiznat, ale Bill mu chyběl. Tak moc, že ho skoro začal hledat po svém novém bytě. V paměti měl pořád obrázek zuboženého Billa, vzlykajícího a zničeného na podlaze v chodbě. Tolik chtěl vědět, kdo mu to provedl a co mu vlastně provedli. Odstrčil se ode dveří a zamířil do jediného pokoje, kde se nacházela jeho postel. Aniž by se svléknul, dolehnul na postel a okamžitě usnul. Musel ráno totiž opět do práce.

Uběhlo několik dní, během kterých si Bill pomalu začínal myslet, že mu Dean dal aspoň na chvíli pokoj. Ale strach tu pořád byl, když teď Tom nebyl s ním v bytě, aby ho nevědomky chránil, mohl dovnitř Dean kdykoliv vniknout a Bill by neměl žádnou šanci. Ze strachu ani moc nejedl a i to se na něm podepsalo. Skoro nespal a podle toho jeho obličej taky vypadal. Kruhy pod očima měl velké jako dospělá pěst, a navíc mu stále nezmizely modřiny po tom posledním náletu Deana a jeho dvou kumpánů.

Tom na tom byl relativně dobře. Byl unavený, to ano, ale z jiného důvodu. V restauraci pracoval od rána do večera a vlastně mu to i vyhovovalo. Velmi dobře se spřátelil i s dívkou, se kterou se seznamoval, když v restauraci začal. Jessica podle něj byla milá slečna, ale i on věděl, že u něj nemá šanci. Chvilku to totiž vypadalo, že se o něj snaží, ale jakmile jí řekl, že kope za jiný tým, jen se usmála a stali se z nich přátelé.

autor: T-KAY & KarlaSka