autor: Starling011
Návrat
„Jaké to bylo?“ zeptal se Tom později té noci. Bill překvapeně vzhlédl, když zjistil, že to bylo adresováno jemu. Tom si uvědomil, že zase létal někde jinde.
„Promiň, co?“ zeptal se Bill.
„Tenhle týden, jaký byl?“ zeptal se Tom znovu. Bill pokrčil rameny a otočil se zpátky k oknu. Tom k němu přešel a sedl si vedle něj.
„Bylo zajímavé učit se o věcech, co Jorg dělá,“ odpověděl Bill. „Ale zbraně nejsou zrovna moje parketa.“ Bill zvedl svůj zraněný prst jako důkaz.
„Myslel jsem si, že nebudou, chce to silnou vůli, abys mohl dělat to, co on dělá,“ řekl Tom a Bill věděl, že mluvil o tom, že musí zabít ty, kteří to nezvládají.
„Chyběl jsi mi,“ řekl Bill. „Špatně se mi spalo, protože jsem se tak bál, že tě někde nechají zemřít a tak.“
„To není jejich styl. Kdyby se mě chtěli zbavit, prostě by to nechali udělat Jorga,“ řekl Tom.
„Jorg vypadá, že tě má rád, myslíš, že by byl schopen zmáčknout kohoutek?“ zeptal se Bill.
„Jo, aby si zachránil vlastní život. Jsme tady, jenom dokud jsme užiteční, Bille. To platí pro Jorga taky, nezapomínej na to,“ řekl Tom a viděl, jak se Billovi nešťastně zkroutily koutky, když mu byl tenhle fakt připomenut. Bill k němu vzhlédl a Tom mohl doslova vidět, jak se Bill odhodlával k čemukoli, co se právě chystal udělat.
O chvíli později byl Tom šokovaný, protože poprvé od jeho příchodu ho Bill líbal.
Ne jenom ty malé sladké pusinky, které již nějaký čas Tomovi dával, ale opravdový polibek. Jeho rty pohybující se proti Tomovým jemně, ale rázně zároveň. Tom si zakázal myslet, jenom obtočil ruku kolem Billova ramene a do jeho jemných vlasů, líbajíc ho na oplátku. Říkal sám sobě, že na Billa nemůže spěchat, to, že ho Bill takhle líbá, neznamená, že je připravený na to, jak ho chtěl líbat Tom, ale jeho tělo neposlouchalo.
Poprvé za téměř tři léta si užíval to, že někoho líbá. Cítil Billovy štíhlé, silné ruce položené na svých ramenou a přitiskl si ho k sobě blíž, dostávajíc za to od Billa spokojený zvuk, když se k sobě namáčkli. Tomova druhá ruka se přesunula na Billův kříž a přešel jazykem přes mezírku mezi Billovými rty. Cítil Billovo zaváhání, než jej nechal vejít dovnitř.
Po chvíli vášnivého líbání a boje o dominanci jejich jazyků Tom cítil, jak se Bill odtáhl. Bill se stydlivě usmál, aby ujistil Toma, že je všechno v pořádku, když si uvědomil, že Tom vypadá zmateně.
„Odnes mě do postele,“ požádal jemně Bill, byl bez dechu z horkých polibků. Toma tahle žádost překvapila, ale nechystal se Billovi něco upřít, ne po tom, co se vzdal té jediné věci, kterou si uchovával pro sebe.
Taky věděl, že tentokrát to bude jiné než jindy, kdy si ho Tom vzal. Ani jeden z nich není omezen v projevování čehokoli, co si myslí anebo cítí. Tom k sobě Billa znovu přitáhl a políbil ho, když ho jemně zvedl. Svalili se na postel s Billovou rukou zachumlanou v Tomových blond dredech a Tomem tápajícím po pásku a knoflíkách Billovy zelené róby. Když byli oba vysvlečeni a hýbali se naproti sobě, Bill zamumlal něco, čemu Tom nemohl rozumět, díky tomu, že nehodlal nechat Billovy rty volné na tak dlouho, aby mohl mluvit.
„Co?“ zeptal se Tom, když Bill zatlačil na jeho hrudník.
„Budeš potřebovat lubrikant,“ připomněl mu Bill s nadzvednutým obočím, ve kterém měl piercing, a s úšklebkem na tváři. Kdyby ho Tom méně znal, myslel by si, že si z něj dělá srandu. Tom slezl z toho jemného těla a zamířil k výklenku, kterého se nedotkl od doby, kdy mu Bill patří. Když se Tom vyšplhal zpátky na postel, Bill jej znovu zastavil. „Tentokrát nemusím dodržovat pravidla, že ne?“ zeptal se s obavami a kousal si spodní ret.
„Ne, teď jsme si rovni,“ řekl Tom a Bill se usmál, stahujíc ho dolů pro další polibky i navzdory tomu, že jejich rty byly již růžové a jemně oteklé z hlubokých polibků. Když mezi ně Tom vsunul ruku, zatahal za Billovy bradavky, co měl cestou, a Bill zalapal po dechu. Tom byl překvapený, jak hlasitý byl Bill, i když strávil tolik času tím, že mu říkal, aby byl zticha. Užíval si každičký zvuk, který z Billa dostal.
Tom odtáhl rty od Billových, aby si mohl prolíbat cestičku dolů tím bledým dlouhým krkem a stisknout mu bradavky, když se posouval rukama níž. Když chytil tvrdý nateklý úd do rukou, Bill zalapal po dechu. Tom se usmál nad těmi zvuky a nad tím, že bylo o mnoho hezčí mít Billa, když pod ním ležel dobrovolně, a ne když byl svázán a nechtěl to. Otevřel víčko od lubrikantu, když došel až dolů a cítil, jak Billův ohryzek poskočil, když polknul. Tom ho rychle polibky uklidnil, když natřel lubrikantem tu malou úzkou dírku.
Bill roztával pod Tomovými doteky a Tom jemně zatlačil jeden prst do toho úzkého tepla. Dával si záležet na tom, aby byl jemnější a trpělivější, než kdy byl. Miloval se s Billem, nenutil ho respektovat pravidla. Brzy se Bill hýbal na jeho třech prstech a vydával jemné zadýchané zvuky, když Tom zatlačil na jeho prostatu. Když si byl jistý, že je Bill důkladně roztáhnutý a připravený, natřel lubrikantem sebe tak dychtivě, že se obával toho, aby se neudělal na Billova stehna, když se natisknul na tu úzkou dírku.
Byl v Billovi již dříve, ale když se teď nemusel soustředit na to, aby Bill dodržoval pravidla a další věci, vžil se do toho. Byl opatrný, když se tlačil dovnitř. Vyčkal, než se kolem něj Bill přizpůsobí a uvolní. Během čekání si vyměnili polibky a Bill jej konečně donutil pohnout se. Tom začal s pomalými, mělkými přírazy, které se postupně začaly prodlužovat, sílit a zrychlovat.
Bill vypadal, že si to užívá, ale dosud ještě neviděl hvězdičky, tak Tom jemně změnil úhel a dostal za svou snahu od Billa překvapené zalapání po dechu. Zachoval úhel a zrychlil tempo. Bill zavzdychal s každým přírazem, jak Tom přirážel na jeho prostatu, a Tom se ztratil někde v těch úžasných přírazech. Když cítili, že jsou již oba blízko, Bill vyvrcholil během několika dalších přírazů. Tom ho následoval, jen co ho Bill v sobě neuvěřitelně silně stiskl.
Zhroutil se na Billa a usmál se, když uslyšel Billa se jemně zachichotat a potlapkat ho po dredech.
„Co se změnilo?“ zeptal se Tom, když se zapřel o loket, čímž ulevil Billovi od své váhy, ale neslezl z něj.
„Jak to myslíš?“ zeptal se Bill jemně. Jeden z Tomových dredů přepadl přes jeho rameno a Bill jej vzal mezi prsty, rozmýšlejíc nad tím, jak tak zamotané vlasy můžou být tak jemné.
„Nikdy jsi mě nenechal políbit tě a jakýkoliv sexuální kontakt mezi námi byl, jen když jsi byl svázanej,“ řekl Tom.
„Dobře, řekl jsem ti, že jsi mi chyběl, a když jsi byl pryč, Jorg mi řekl o jeho rodině a jeho lásce, kterou za sebou nechal, a já si uvědomil, že Andyho již pravděpodobně nikdy neuvidím, a pokud jo, Andy se už přesto pravděpodobně přenesl dál. Myslím tím, jsou to již čtyři nebo pět měsíců a Andy nikdy nebyl známý svou věrností. Záleží mi na tobě a dnes v noci jsem ti to chtěl ukázat. Taky jsem chtěl vědět, zda jsi tak dobrý, když chci, jako když jsem svázaný,“ řek Bill a poslední část řekl s uspokojeným malým úšklebkem na tváři. Tom zvedl obočí v otázce a Bill přikývl.
„Jseš ty ale nezbedný kluk,“ řekl Tom, když z něj slezl.
„Chtěl jsem se zeptat, zda mě jdeš potrestat, ale tady by to mohlo být vzato trošku doslovně,“ řekl Bill, opírajíc se o lokty, když Tom vstal, aby odložil lubrikant a vzal hadr, aby se očistil.
„Jo,“ řekl Tom.
„Zůstaneš na noc?“ zeptal se Bill, když mu Tom podal hadr.
„Nemůžu, je to proti pravidlům. Musím být ve svém vlastním pokoji a ty musíš zůstat ve svém. Promiň, Bille,“ řekl Tom.
„To je v pohodě. Jenom dodržuješ pravidla,“ řekl Bill.
„Jenom mi něco slib,“ řekl Tom a hodil hadry do díry na praní, co byla vedle dveří, natahujíc na sebe své šedé roucho.
„Hmmmm…“ odpověděl Bill.
„Ráno mě budeš chtít pořád políbit. Nevrátíš se ke svým podlým malým hrám?“ zeptal se Tom a Bill se jemně usmál.
„Nevrátím se k mým malým podlým hrám. Chci, abys mě líbal, držel a dělal další věci,“ řekl Bill a Tom se vrátil zpátky k posteli, aby Billa znovu políbil. Bill se přitiskl na Tomovu hruď.
„Možná bych tě měl přetáhnout ještě jednou, než půjdu,“ řekl Tom a napůl předl a napůl vrčel.
„Ne, jsem moc unavený, možná ráno. Dobrou noc, Tome,“ řekl Bill, odtahujíc se, a Tom mu popřál taky dobrou noc předtím, než odešel a zamknul. Tohle mu připomnělo, že Bill je pořád otrok, pořád vězeň a tohle Toma velmi rozesmutnilo a otrávilo. Dal se nějak dohromady a donutil se odejít zpátky do svého pokoje s jeho milovanou postelí.
Bill se usmál, když vstal a natáhl se, ani zvuk zavírajících se dveří teď nemohl zadupat jeho ducha. Vypil sklenici vody a oblékl se. Usmál se, když se podíval skrze sametovou temnou noc za jeho oknem. Šel si sednout vedle něj a šťoural do barvy na parapetu, když si něčeho všiml.
Byla tam prasklina v barvě mezi parapetem a dřevěným rámem. Bill byl zvědavý, jestli se to dá otevřít, tak nadále šťouchal do praskliny, čímž ji zvětšoval a odlupoval barvu. Smetl kousíčky na zem a zpozoroval, že okno bylo jako zavřené jenom namalováno. Byl silný a houževnatý, i když na to nevypadal. Zapřel se rukama o příznivě nakloněný olovnatý rám skla a zatáhl nahoru. Okno se vysunulo kousek nahoru, ale nevydalo žádný zvuk, za což byl Bill vděčný. Tlačil dál, dokud ho neotevřel dostatečně na to, aby se jím protáhl. Podíval se dolů na zem. Vypadalo to trochu vysoko, ale Bill skákal již z větších výšek.
Jenom doufal, že si nezraní kotník. Prosmýknul se oknem ještě o kousek a vystrčil nohy ven. Zhluboka se nadechl a odrazil se. Překulil se, aby získal zpátky stabilitu do nohou, a okamžitě běžel k horám. Nikdo se nedozví, že je pryč až do rána, a to již bude od nich dost daleko. Věnoval jednu myšlenku Tomovi, když vytvářel vzdálenost mezi ním a tím strašným místem.
Přislíbil si, že odsud dostane všechny ven.
*~*
Další ráno vešel Tom do Billova pokoje a očekával, že ho najde u okna unešeného někde ve svém vlastním světě nadějí, nebo pořád v posteli, nebo dokonce za stolem vyčesávajícího si vlasy. Realita byla o tolik odlišná, že až upustil tác se snídaní, kterou držel. V Billově pokoji byla ledová zima a Bill v něm nebyl, okno bylo částečně otevřené. Kdo mohl dát otvírací okna do ubytoven otroků, divil se Tom v úžasu?
Doplahočil se to říct Jorgovi a následně Gustavovi, že jeho otrok utekl. V poledne již bylo očividné, že tohle nebylo poprvé, co někdo utekl, ale bylo to poprvé, co netušili, kde začít hledat. Tom byl v hlubokých sračkách, a dřív než se o tom začalo mluvit, byl zpátky v okovech. Pokud najdou Billa, oba dva zemřou, a pokud se Bill nenajde, Tom si projde peklem předtím, než mu uleví od trápení.
Všechno ho bolelo od trestů, které mu byly uštědřeny. Byl ale rád, Bill řekl, že se odsud dostane a dostal se. Tom doufal, že se pro ně všechny vrátí a osvobodí je.
*~*
O dva týdny později bylo celé Tomovo tělo ubolené díky trestům, které již nemusel snášet víc než rok. Nebyl si jistý, jak se ohledně toho všeho cítí. Nedostal trenéra, protože ho nezařadili zpátky do postu otroka. Byl v suterénu a byl tady pro pobavení. Brali ho nahoru pro vystoupení téměř každou noc, vysprchovali ho a pak ho zamkli v tomhle tmavém pokoji. Žádná okna, žádný trénink, jenom on připoutaný ke zdi, dostával skromné jídlo a velmi málo vody. Nikdy ve svém životě nebyl zoufalejší.
Přistihl se, že si přeje, aby jej prostě vzali a zabili. Bylo by to lepší, než tohle nekonečné peklo. Věděl, že Sarah musí snášet stejné zacházení díky tomu, že několikrát byl na vystoupení s ní. Uvědomil si, že byla obviněna z pomáhání mu, a připoutaná k další zdi v jednom z těchhle studených, temných pokojů. Bill za sebou nechal bordel, to bylo zřejmé. Co to ale dělalo ještě horší, bylo to, že Tom se přistihl, jak doufá, že je teď všechny Bill zachrání.
Naděje byla vražedná a pokaždé, když jej odvlekli na další představení, byla jeho naděje brutálně zadupána, zanechávajíc ho ve stavu jenom trochu lepším než živoucí mrtvola.
„Zůstaň zticha,“ řekl drsný hlas. Tom se okamžitě zkroutil blíž ke stěně a přivřel oči v tom momentě, když se dveře otevřely a zaplnily temný pokoj světlem. Místo aby vzali jeho, řetězy vedle něj zachrastily a stráž odešla.
„Tome,“ řekl jemný ženský hlas, když si byli jisti, že stáž odešla.
„Sarah?“ zeptal se chraplavě Tom a otevřel oko.
„Naneštěstí,“ řekla smutně Sarah. Její pokožka byla pokryta špínou a něčím, co vypadalo jako zaschlá krev. Její vlasy byly zplihlé a vlhké a v očích se jí zračil hluboký smutek. „Víš, proč musíme procházet něčím takovým? Nikdo mi to nechce říct a zbili mě, když jsem se zeptala.“
„Bill utekl a oni si myslí, že jsme mu pomáhali,“ řekl jemně Tom a stiskl jí ruku.
„Vrátí se s poldy a dalšími lidmi, aby nás zachránil,“ řekla Sarah.
„Doufám, že máš pravdu,“ řekl Tom a drželi se za ruce ve studené temnotě, čekajíc na záchranu, která nikdy nemusela přijít.
autor: Starling011
překlad: Psycho
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 26
Tak tohle je síla! Jen mi je líto Toma, sice by nemělo, potom jak zacházel s Billem, ale nejde to 😀
Panejo! Já tady už dobrou chvíli po přečtení dílu jenom sedím a tupě koukám na obrazovku. Nemůžu uvěřit tomu, co se v tomhle dílu stalo!
Na začátku to bylo tak strašně krásné! Úplně jsem se tetelila blahem, když Bill poprvé skutečně políbil Toma. Bylo tak tak krásné..a pak když se ještě milovali. No, to byla první část při téhle povídce, kdy jsem se skutečně usmívala a měla jsem z těch dvou radost. Konečně jsem si říkala, že bude tahle povídka alespoň něčím veselejší. Že se oba dva budou trápit míň, když budou mít sebe. Ale pak přišel naprostý šok a to, že Bill utekl! Já tomu stále nechci věřit, že se tohle stalo. Nedokážu si vůbec představit, že bych byla v Billově situaci. Nevím, co bych dělala, kdybych přišla na to, že můžu utéct. Myslím, že bych byla tím místem taky vydeptaná a vystrašená, že bych asi ani nic nepodnikla. Měla bych takový strach, že se mi něco stane, že bych asi raději zůstala na tomhle místě. Bill má opravdu můj obdiv, protože tohle bych já nedokázala. Ale mám o něj takový strach! Sakra, tak moc doufám, že se mu podaří sehnat pomoc a vysvobodit Toma! Já bych na jeho místě asi zešílela, protože bych si myslela, že mě každou chvilkou chytí, že mě už sledují..prostě bych to nedala. Nedokážu si ani představit, jaká muka musel Bill při svém útěku zažívat. Optravdu mě to v tomhle momentě přijde i hroznější, než nějaký Gustav. Ale to je asi jenom mou zbabělou povahou. Já než abych dělala problémy a snažila se osvobodit, tak bych poslušně dělala všechno, co mi kdo řekne.
No a chudák Tom? No tak to jsem už tím tuplem nečekala. Nečekala jsem, že bude trestán on za to, že Bill utekl. I když mi to možná mohlo být trochu jasné. Na tomhle místě se trestají všichni, i když za nic nemohou. Achjo, mě je z toho úplně smutno. Hrozně moc si přeji, aby je Bill všechny zachránil..ale spíš mám strach, že se třeba někde v horách zranil a oni jej chytnou. Achjo, achjo. Já jsem teď tak napnutá jak tohle bude pokračovat, že se dalšího dílu snad ani nedočkám! 😀
A moc děkuji za překlad! ♥♥
Bože jak je děsivý to číst znova….. Chudák Tom…. je mi ho líto, i když jsem ho nejdřív nesnášela za to co dělal…. ale tohle si opravdu nezasloužil a když jsem si tohle přečetla tak jsem měla chut profackovat Billa ale on vlastně splnil to co říkal pořád. Že uteče a povedlo se mu to….. Mě je Toma tak strašně líto tohle bych nepřála ani svýmu největšímu nepřiteli.
Oh, tak další díl musíš prostě přeložit zatraceně rychle, takhle nás přece nemůžeš nechat čekat! Tohle je úplně zoufalý! Kde je Bill? Je v pořádku? Dostal se někam? Zachrání je? Konec vypadá tak 50 na 50 a já teďka nebudu moct usnout, dokud si nepřečtu další díl! Xd
Všechno jsem to přečetla opravdu rychle, až jsem málem zapomněla dýchat. Teď se budu jenom modlit, aby Bill skutečně přivedl poldy. Já doufám a věřím, že je všechny zachrání. To je teď tolik napínavé, že doufám, že další díl bude co nejdříve.
Toma i Sarah je mi tolik líto, ať si Bill pohne a nechytí ho!
No ja neverim svym ocim! Jak Bill oteviral to okno, myslela jsem si, ze je to jen jeho sen, protoze jsem tomu nemohla uverit. Jako jsem rada, ze Bill utekl, ale mohl s tim pockat na Toma. I kdyz, v tu chvili na to asi ani nepomyslel. Sice se asi pokusi jim vsem pomoct, ale nejsem si tak uplne jista, jestli mu na policii uveri. A navic, co kdyz se mu neco stane?
Je mi Toma tak lito. Byt nim si taky preju smrt. Jsem nedockava, jak to bude pokracovat.
Ach Toma a Sarach mi je tak neskutočne ľúto. Som veľmi rada, že Bill utiekol, ale mam aj obavy, že sa mu cestov niečo, stalo, lebo nebezpečie nehrozi len od ľudí, ale dúfam, že nie a Bill privedie pomoc. Prosím rychlo ďalej. Ďakujem za preklad.
jeeee !!! zachraň je billee
Tohle si Tom opravdu nezaslouzi .. ale mozna Bill tusil, ze odejde, tak proto se s Tomem vyspal a polibil ho dobrovolne .. ja doufam, ze se vrati pro ne a Tom bude v poradku .. :((
Toma mi je líto,ale doufám že Bill najde pomoc a přijde si pro něj .