číst celé: http://bit.ly/175kZY6
statistika: http://bit.ly/175kZY6+
autor: Muckátko :o*
Ahojte! Jen krátkou poznámku k délce dílů. Díly píšu tak, aby se mi dobře navazovalo, ale snažím se, aby měl jeden díl min. 2 strany ve wordu, tak mi to odpusťte
🙂 Dnes si užijete skoro všech postav v jednom díle, a ještě k tomu přivítejte jednu novou! Užijte si tento díl a tisíceré díky za každý komentář. Muckátko :o*Hlasitá hudba plnila Tomovu hlavu sice až po okraj, ale jeho myšlenky se utiskování statečně bránily. Seděl na konci baru, aby měl dobrý výhled na tanečnice, ale za tu dobu, co v podniku seděl, se ani na jednu nepodíval. Pohrával si se sklenkou kvalitní whisky, ze které skoro nic neubylo.
„Nazdar kámo!“ přistála mu medvědí tlapa na rameni. Polekaně sebou škubl.
„Ty máš nápady!“ ošil se a popotáhl si látku trička, které mu jeho nejlepší kamarád Georg svým pozdravem malinko stáhnul.
„No ty máš náladičku,“ popíchl ho a přehazujíc si budnu přes opěradlo židle, se posadil vedle druhého muže.
„Měl jsem za to, že už budeš minimálně lízlej, ale vypadáš celkem střízlivě,“ pokynul na barmana a ukázal na Tomovu skleničku, že si dá to samé. Během minutky mu před nosem přistála sklenička se stejným obsahem.
„Mám první,“ pozvedl skleničku a vrátil ji zpět na bar.
„Nerad to říkám, ale vypadáš mizerně. Nějaké problémy v práci?“ zeptal se Georg na půl úst a upil z opravdu silné whisky. „Kuuurva, to je silný,“ zašklebil se. Tom se uchechtl.
„V práci je to v klidu,“ mávl rukou.
„Máš málo sexu, Tomíku? Co se stalo s tou blonckou? Camile se jmenovala?“
„Myslím, že to bylo něco od R. Nevím přesně, ale s tou je dávno konec. Šukám jednoho kluka z univerzity,“ poposedl si na židli a zadíval se před sebe.
„Jak ty to děláš, nepochopím. Jakej je?“
„Hubenej, blonďatej, panic. Teda byl,“ ušklíbl se a na chvíli se zamyslel. Vsadil se, že kdyby ho ten kluk slyšel, nejspíš by mu z toho bylo smutno, jak málo věcí si o něm Tom zapamatoval.
„No tak co sedíš jak hromádka neštěstí? Máš dobrou práci, máš nový kousek do postele, co tě ještě žere?“ otočil hlavou a nenápadně kývl na jednu z pohledných tanečnic. Ukázal na svého kamaráda a dostalo se mu kladné odezvy. Některé tanečnice tu nebyly jen pro tanec. Poskytovaly i jiné radosti.
„Ježiš nevím,“ odfrkl si Tom otráveně. „Hele, dej si odchod!“ sundal si štítivě ruku jedné tanečnice z ramene a odstrčil její tělo od svých zad. Ta něco nelichotivého zamumlala a odešla.
„Co je, vole?“ zeptal se Georg udiveně. Tohle byla premiéra. Ještě nikdy se nestalo, aby Tom nějaké tanečnici odolal.
„Mám koho šukat, pamatuješ?“ připomněl mu.
„No a? Nikdy ti nedělalo problém ohnout kohokoli i během něčeho, co se vzdáleně podobalo vztahu,“ vzpomínal Georg na všechny ty noci, kdy odsud odcházel sám, protože Tom měl na práci jiné věci. Taky si dobře pamatoval ty hysterické scény od Tomových přechodných přítelkyň, kterých byl svědkem, když Toma někdy po „akci“ táhl domů. Smrděl dámským parfémem, na krku cucfleky, rtěnka na rtech a pásek od kalhot rozepnutý.
„Prostě nemám zájem,“ odsunul skleničku s alkoholem a dloubal nehtem do dřevěné desky na baru.
„No já zírám. Nevyměnili tě cestou sem? Kam se poděl ten starý Tom? Nepiješ, šukáš jen jednoho kluka, zábava s tebou taky extra není. Nejsi nemocnej?“ napadla jej poslední možnost.
„To fakt nejsem. Hele, já už půjdu. Pak ti brnknu,“ popadl Tom svoji bundu a navlékl si ji. Georg se opatrně otočil na barové židličce, aby neslítl, a sledoval svého přítele, jak se shrbenými zády natahuje ruku, aby zatlačil do lítacích dveří, a opouští podnik naprosto střízlivý a bez postelového zářezu. Georg se otočil čelem k baru, upil ze své skleničky a povzdychl si. Pomalu mu to začalo docházet.
„Tak tohle tady ještě nebylo.“
*
V kuchyni se nesla tíživá atmosféra. Příbory cinkaly o talíře, ale jinak se nesl místností klid.
„Noelle? Co je s tebou, zlato?“ chytila dívku matka za levou ruku, která volně ležela vedle talíře.
„Hmmm?“ podívala se Noelle na ustaranou tvář své mámy. Nějak nezaregistrovala, na co se jí ptala.
„Stalo se něco? Vůbec nemluvíš,“ pohladila ji palcem po zápěstí. Noelle si povzdychla.
„Pohádala jsem se s Billem,“ přiznala, a to, že to vyslovila nahlas, tomu celému dodalo na opravdivosti.
„Pohádala? Za celou dobu, co se kamarádíte, jste se nikdy nepohádali,“ zavrtěla žena nechápavě hlavou.
„Všechno je očividně jednou poprvý,“ připustila hořce a vysmekla svoji ruku z matčina sevření.
„Chceš o tom mluvit?“
„Ne. Dojím si to u sebe,“ popadla talíř s večeří a odešla k sobě do pokoje. Bylo jí jasné, že by si matka zvědavé otázky neodpustila, a aby se v tom někdo šťoural, to bylo to poslední, co by Noelle chtěla. Sedla si ke stolu a vzala do prstů vidličku, ale když se na jídlo zadívala, zhnuseně jej odsunula ze svého dosahu. Bylo jí na nic z celé věci.
*
„Co je s tím Billem?“ přišel Gordon do kuchyně, kde Simone sklízela nádobí.
„Nevím,“ vydechla. „Od toho pátku se mnou nemluví.“
„Sedí nahoře a vypadá, jako by usnul v sedě,“ popadl Gordon utěrku a umyté nádobí sklízel na příslušné místo.
„Gordone, mám strach. Co když se mu něco stalo? Víš moc dobře, že to podezření mám už nějakou dobu. Začal se chovat jinak. Dělá věci, které nikdy nedělal! Bože, vždyť on mi nikdy nelhal!! Vždycky řekl pravdu, ať už to bylo zlé, jak chtělo,“ posmutněla Simone.
„No taaaak. Hlavně se uklidni. Třeba má jen špatné období. Chodí do školy, po škole do práce a skoro nic si neužije. Jsem si jistý, že se to dá všechno do pořádku. Nesmíš se tím tak stresovat,“ uklidňoval ji Gordon.
„Obdivuju tvůj klid. Jak můžeš všechno brát tak s lehkostí, zatímco mně v hlavě lítají jen ty nejhorší scénáře, co se mohlo stát?“ zapřela se dlaněmi o okraj dřezu.
„Nemysli na to. Všechno bude v pořádku.“
*
Tom se doplahočil domů a vyhrabal svůj starý mobil. Nevrle odstrčil psa, který k němu vyskočil na pohovku a chtěl se k němu přitulit, ale páníček na něj očividně neměl náladu. Tom projížděl jednotlivá čísla a snažil se vzpomenout, jak se jmenovala jeho poslední postelovka, než přesedlal na toho blonďáka. Věc mu neulehčoval především fakt, že měl v telefonu asi 5 jmen dívek, které se jmenovaly na R. Až třetí vytočené číslo bylo správné.
„Ahoj Tomi! Jsem tak ráda, že voláš,“ zašvitořila dívka ve sluchátku a Tomovi se zvedl žaludek. V jejím hlasu šlo jasně poznat, že si myslí, že ji chce Tom zpět.
„Jo uhm. Na něco jsem se chtěl zeptat,“ řekl Tom přiškrceně.
„Jasně. O co jde?“
„Vím, že s tebou chodí na fakultu moc lidí, ale neznáš náhodou jednoho kluka? Je vysoký, hubený, blonďaté dlouhé vlasy, extravagantní oblečení. Většinou se s ním tahá taková hnědovlasá holka,“ popisoval Tom svého mladého kolouška.
„No myslím, že vím, o kom mluvíš. Chodí na obor nějakých kreativních blbostí,“ vybavovala si dívka.
„Co o něm víš?“ zabořil se Tom do pohovky.
„Proč se o něj zajímáš?“ zeptala se dívka a Tom mohl cítit její podezíravý zasmušilý výraz ve tváři.
„To tě nemusí zajímat. Tak co o něm víš?“ pronesl Tom tvrdě.
„Vlastně nic. Jen to, že je odsud z města, protože kdyby bydlel na kolejích, určitě by se to ke mně doneslo.“
„Co takhle třeba jméno?“ protočil Tom očima.
„Nevím. Nikdy jsem s ním nemluvila a ani jsem nikdy nemluvila s nikým, kdo by s ním mluvil. Nezajímá mě,“ zabručela.
„Fajn,“ procedil Tom a chystal se zavěsit.
„A Tomi?“ zastavilo jej oslovení.
„Co?“
„Stýská se mi. Mohli bychom se zase někdy vidět?“ zakňučela dívka.
„Nemyslím si,“ odtušil a zmáčkl červené tlačítko, které přerušilo spojení. Mobil letěl obloukem na druhý konec pohovky. Pes sebou škubl, když se ozvalo tlumené zadunění, a vyskočil na pohovku, zkoušejíc štěstí podruhé. Stulil se k Tomovi, který se mezitím natáhl, a položil hlavu na Tomův hrudník.
„Ne že mi dovolíš tady usnout,“ varoval psa, který vydával příjemné tělo, jak ležel přitisknutý k Tomovi. Pes zaňufal a hrozil se, jaký trest se snese na jeho hlavu ráno, když Tom během následujících pěti minut usnul.
autor: Muckátko :o*
betaread: J. :o)
Aaaa Tomi se nám zamiloval :')
No Tomanku .. aspon jendou poznas, co je to laska .. :))
Doufam, ze si o Billovi zjistis vice, nez s nim budes zase chrapat .. mozna by ste uz spolu mohli mluvit 😀
tesim se na dalsi dil :))
Jéé, tak ten Tom je úplně zlatý! 🙂 Sama nemůžu uvěřit tomu, jak jej Bill musel učarovat, když se chová takhle. Strašně mě to potěšilo, že se Tom do Billa pomalu ale jistě zamilovává 🙂 Tak doufám, že si na něj někdy počká, ať za ním nemusí pořád chodit jenom Bill. Mě osobně by to už pak přišlo asi trapné, že to jsem pořád já, kdo chodí za tím druhým. Vážně se nemůžu dočkat jejich dalšího setkání – ať už spolu budou dělat cokoli. I kdyby spolu měli jenom spát a nebo se jenom bavit..prostě se těším jako malá, až se ti dva zase potkají. Snad to bude brzy 😉
Jinak mě už od začátku povídky strašně zajímá, co dělá Tom za práci 😀 Protože podle všeho si žije dobře pomalu bych řekla až luxusně, když má tak dobré autíčko. Do práce taky nijak brzy nevstává, vlastně o něm vím jenom tehdy, kdy je s Billem a nebo jej sleduje 😀 Tak snad se toho někdy dočkám 😀 Sakra, mě se tak strašně moc líbí představa toho, že je Tom o tolik starší než Bill! To je takové sexy! :)) Joo, a ještě mě Tom moc potěšil tím, že té holce na R. 😀 nevolal kvůli sexu! 😀 Já už jsem si myslela, že si ji zavolá k sobě domů, aby zapoměl na Billa..a když z ní nakonec jenom tahal informace o Billovi, tak jsem pomalu nevěřila vlastním očím a chtělo se mi skákat tři metry vysoko, jak moc mě tohle potěšilo 🙂
No, snad se brzy Bill s Noelle usmíří, protože jde vidět, že to oba dva moc trápí. A taky jsem zvědavá, jak se k sobě budou chovat, až se ve škole potkají. Já osobně hádky ráda fakt nemám a když se pak mám s tím dotyčným vidět ještě ve škole, tak jsem z toho vždycky nervózní.
Moc děkuji za další díl téhle povídky! ♥♥ Mohla bych si ji tady klidně číst každý den 😀 Ale myslím, že můžu být ráda, že tu přibývá takhle často a nemusím na ni čekat kdovíkolik týdnů 😉 Takže ještě jednou děkuji! ♥
JUpíííííííííí tak přece jen na Toma Bill zapůsobil.
Mne se ten Tom hrozne libi, hlavne jak odpalkoval tu holku na konci. Kdybych to byla ja, asi by se mi to nelibilo, ale takhle mi to pripadalo vtipne 😀 I postava Georga se mi libi, toho mam v povidkach vzdycky rada.
Doufam, ze se Billovi zacne brzo styskat a prijde za Tomem :3 Tesim se na dalsi dil 🙂
Som rada, že Tom je v tom až po uši 😀 Dokonca normálne vyvinul aktivitu aby sa pokúsil Billa nájsť 😀 Možno by sa mohol ísť popýtať do knižnice.
Nebojte se na všechny otázky postupně dostanete odpovědi 🙂
No Tome! 😀 Tak tohle bylo perfektní!!Nejvíc se mi líbilo, jak Georg zhodnotil celou situaci 😀 Ani nevím proč, ale totálně mě to dostalo 😀
Ten Tom je v tom teď teda až po uši! A kupodivu to šlo celkem i rychle. Jsem hrozně mile překvapena dokonce i tím, že se Tom pokusil Billa sám najít. Tajně jsem v tom doufala, ale moc jsem nevěřila, že by se to mohlo opravdu stát! Vážně mě to hrozně moc potěšilo-Bill na něj má dobrej vliv! 😀
Pevně doufám, že se teď Tom ještě trochu odhodlá a nějak se za Billem dostane. Myslím, že Billovi by to jejich setkání i celkem prospělo. Ta atmosféra, která totiž teď u něj doma panuje musí pro Billa být fakt hrozně nepříjemná. A to, že by se zase s Tomem viděl a třeba by si trošku promluvili, nějak celou tu situaci odlehčilo :))