autor: Muckátko :o*
Vážení, raději se něčeho chytněte než začnete číst! 🙂
Jsem zvědavá na Vaše komentáře.
Muckátko :o*
Tom projížděl poslední ulicí a hned na to parkoval před Billovým domem. Věděl, že Bill už od pondělí lapí doma nad knihami a učí se na zkoušky. On měl polední pauzu, a tak se rozhodl, že bude mnohem příjemnější ji strávit s Billem. Přišel ke dveřím a zazvonil. Ozvalo se dupání a klíče v zámku.
„Tome!“ zavýskl Bill překvapeně a usmál se.
„Ahoj studentíku,“ usmál se Tom, zatlačil do dveří a sám se pozval dovnitř. Zavřel za sebou dveře a okamžitě se přitiskl k Billovým ústům.
„Umpf!“ vydechl Bill překvapeně a rychle se vzpamatoval. Začal oplácet polibky, které mu byly darovány, a omotal ruce kolem Tomova krku.
„Hmmm,“ zamručel Tom a odtáhl se. „Voníš jako spánek,“ usmál se a dal Billovi za ucho jeden zacuchaný pramen vlasů.
„Jo. Ráno jsem se vzbudil a hned se začal učit. Přišlo mi, že bude pohodlnější učit se v posteli a v pyžamu,“ pokrčil ramenem a stiskl Tomovu dlaň ve své.
„A kolikrát jsi u toho už stihl znovu usnout?“ zeptal se Tom, když si vzpomněl na svoje studijní zkušenosti.
„Dvakrát,“ špitl Bill zahanbeně, ale pak se s Tomem společně celé věci zasmáli. Tom se nechal dotáhnout do haly, kde byl opřen o pohovku, a Bill se mu natlačil mezi mírně roztažené nohy. Přitulil se k Tomovu hrudníku a vdechoval jeho vůni.
„Kde ty se tady vůbec bereš?“ zeptal se Bill.
„Mám něco jako polední přestávku, tak mě napadlo, že bych tě na chvíli vyrval ze spárů těch informací, kterýma se musíš probírat a cpát si je sem,“ poklepal na Billovo čelo a usmál se.
„Mám jít s tebou na oběd?“ zeptal se Bill.
„Neee, myslel jsem, že mi uvaříš oběd ty,“ pronesl Tom vážně. Bill se rychle odtáhl.
„Co?“
„Dělám si srandu,“ pocuchal mu vlasy. „Zvu tě na oběd.“
„A seš si jistý, že je to dobrý nápad?“ povytáhl Bill obočí a zašklebil se.
„Zmlkni a jdi se oblíknout,“ odstrčil Billa od svého těla. „A hoď sebou!“ zavolal za Billem ještě. Dostalo se mu jen jakéhosi zabručení.
*
„Bille, už jsi hotový?“ zeptal se Tom ze zdola po čtvrt hodině otráveně.
„Chvilku!“ křikl Bill.
„Tos říkal před deseti minutama dvakrát,“ připomněl mu Tom.
„Chci, aby mi to slušelo!“ přiznal Bill.
„No jestli ti to bude slušet úplně stejně jako minule, tak ti přísahám, že tě ojedu ještě dřív, než…“ zarazil Tom svá slova, když pohnul hlavou na stranu, a když se před ním objevila nějaká žena a zírala na něj. Dveře od domu zůstávaly otevřené, tudíž Tom usoudil, že si asi jen pro něco přišla, a jediný, kdo mohl mít klíče od domu a být ještě k tomu ženského pohlaví, mohla být jedině Billova
máma. Tom se rychle odpíchl od pohovky a zůstal stát naproti ní.
„Ojedeš mě ještě dřív než co?“ scházel Bill rozverně po schodech a upravoval si svoje svršky. Zvedl hlavu s úsměvem, ale když viděl, kdo stojí před Tomem a na oba zírá, leknutím vykřikl. „Mami!“ zůstal stát vedle Toma a čekal, co jeho matka řekne. K ničemu se ale neměla. „Co děláš doma?“ zeptal se.
„Zapomněla jsem si diář,“ ukázala na černou věc ve své dlani a přeskakovala pohledem ze svého syna na druhého muže.
„Nechtěl bys nás představit?“ pronesla podivně prázdným hlasem.
„Mami, to je Tom… on… on…“
„On s tebou spí, jsi chtěl říct?“ zeptala se Simone odměřeně a Tom sebou škubl. Ošil se a podíval se na Billa. Byl čas vyklidit pole. Nakonec se stejně bude muset naobědvat sám.
„Bille, já raději půjdu. Zavolám ti,“ přislíbil a vykročil k východu. „Uhm nashledanou,“ pozdravil Simone a rychle z domu zmizel. Bill se za ním smutně díval.
Simone byla v klidu jen do té doby, než se dveře zavřely. Třískla taškou o jídelní stůl a tvrdě Billa sjela pohledem.
„Tohleto měl být ten tvůj přítel?“ vyjela zostra.
„Uhm jo,“ špitl Bill a sklonil hlavu. Teď to bude mazec.
„Děláš si ze mě legraci, nebo tohle myslíš vážně?“ zahřměla.
„Vážně?“ pronesl Bill opatrně.
„Tak tohle skončí, Bille! Okamžitě.“
„Ne!“ vykřikl Bill hlasitě.
„Kolik je mu let?“
„Dvacetsedm,“ přiznal Bill.
„A tobě jako přijde normální scházet se s tak starým mužem? Proboha svatého!“ bouchla Simone dlaní do desky stolu, až sebou Bill polekaně škubl.
„Nedělám nic špatného,“ hájil se Bill.
„To spolu takhle mluvíte normálně?! On s tebou takhle mluví běžně jako s nějakou děvkou?“
„Byla to jen legrace, mami.“
„To mě nezajímá. Nikdo s tebou nebude mluvit jako s kusem hadru ani z legrace. Musím teď do práce, ale pak si ještě promluvíme!“ odsekla a popadla své věci. Zmizela z domu stejně rychle jako Tom, s tím rozdílem, že ona třískla dveřmi, jako by si je chtěla vzít s sebou.
Bill sebou znovu škubl. Opřel se o pohovku a rozklepal se. Trhl sebou, když se ozvalo cinknutí zvonku. Došel ke dveřím a otevřel je. Tom vlítl dovnitř a schoval jej do své náruče.
„Čekal jsem za rohem,“ vysvětlil mu a přitiskl si jej k sobě ještě víc. Bill omotal svoje paže kolem Tomova pasu a opřel se tváří o Tomovo rameno. „Bylo to hodně zlý?“
„Strašně vylítla,“ vydechl Bill a zavřel oči.
„To bude dobrý, uvidíš. Brzo to vydejchá,“ pohladil Billa po vlasech. Bill se s kroucením hlavy odtáhl a podíval se Tomovi do očí.
„Měls ji vidět, jak vyváděla. Že jsi prý starý a že se mnou mluvíš jako s děvkou, nebo s kusem hadru. Tome, co když mě bude nutit, abych tě už nevídal?“ držel v pěstech Tomovo tričko a díval se do jeho očí, jako by v nich měl najít odpovědi na všechny otázky na světě. Momentálně byl pro Billa Tom ten starší, ten dospělejší, ten rozumnější. Obracel k němu veškerou svoji důvěru.
„Bille, poslouchej mě. Nemůže ti zakazovat mě vídat. Jsi dospělý a máš právo dělat svoje rozhodnutí. Neboj se,“ hladil Billa po tváři a snažil se jej uklidnit.
„Co když mi dá nějaké ultimátum, nebo co když…?“ vymýšlel Bill všelijaké scénáře a Tom ho musel zastavit.
„I kdyby, tak moje nabídka, že můžeš bydlet u mě, platí, ale Bille, takhle daleko to nezajde. Tvoje máma tě miluje a určitě by neunesla myšlenku, že najednou nebydlíš doma. Zvykne si, že jsi se mnou, a bude to dobré.“
„Slibuješ?“ díval se na Toma velkýma širokýma očima.
„Slibuju, Bille, všechno bude v pořádku. Jestli chceš, můžeš si vzít věci a učit se u mě doma, abys měl klid,“ nabídl mu, ale Bill zavrtěl hlavou.
„Nemůžu. Řekla, že jak se vrátí z práce, chce se mnou ještě mluvit, a kdyby mě tady nenašla, přilil bych tím jen oleje do ohně,“ propletl Bill s Tomem prsty. Byl rád, že Toma měl. V téhle situaci mu dokázal, že se na něj může spolehnout.
„Dobře. Já se vrátím do práce. Kdyby něco, volej. Klidně i o půlnoci, ano?“
„Minule jsi nadával, když jsem tě vzbudil v noci,“ pousmál se Bill, aby trochu nadlehčil situaci.
„Nemyslel jsem to vážně. Bude to v pořádku. Neboj se. Mám tě rád,“ špitl Billovi do vlasů a líbl ho na rty.
„Já tebe taky,“ oplatil Tomovi a přesunul se s ním ke dveřím.
„Zůstal bych s tebou, abys na to nebyl sám, ale myslím, že bych tvoji mámu zbytečně dráždil.“
„To je dobrý. Já to nějak zvládnu,“ mávl Bill rukou.
„Drž se, zlato,“ líbl Billa do vlasů a odešel z domu. Bill Tomovi smutně mávl a zavřel dveře, když auto odjelo.
Pomalým krokem došel do pokoje a lehl si do postele. Na učení už neměl náladu. V hlavě mu jen lítaly všechny scénáře, které by se mohly odehrát, až se Simone vrátí z práce. Měl pocit, jako by z jeho těla vymizela všechna radost.
autor: Muckátko :o*
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 38
Prečo to bolo také krátke?!
Zase čakať na nový diel! A ešte keď je to také odseknuté!
Dúfam že ďalší bude dlhší lebo sa za seba neručím! 😀
Ale ako vždy krásny chapter :3♥
Chválim ^^
Ty brďo!!! Ty brďo, no, ještě že sedim, jinak by to se mnou asi šlehlo! Vypečenější seznámení už jsi Tomovi a Simone připravit nemohla! 🙂 Věřím, že nebýt toho "ojetí", tak by to nebylo tak zlé, ale takhle… No, ale každopádně jednou se potkat museli a věřím tomu, že když Simone bude ochotná vychladnout a promluvit si s Billem v klidu, tak to nakonec pochopí. A to s tím věkem – myslím si, že to není žádná trága, sedm let je v páru běžnej rozdíl, ještě neřeknu, kdyby bylo Billovi třeba patnáct a Tomovi přes dvacet, ale takhle… S tímhle Simone zbytečně nadělá – pomalu jak kdyby bylo Tomovi padesát 😀
No, každopádně v tom spatřuju i určitou výhodu – Bill se bude určitě za Toma bít, bude si ho bránit a uvědomí si, že už mají mezi sebou dávno něco víc než jenom nějakej nezávaznej vztah a že by ho vážně nechtěl ztratit (a že ho fakt miluje? Což? Což?:-D :P) :)) I když tahle povídka je tak nepředvídatelná, že se neodvažuju cokoliv odhadovat 😀
Ach jo, to zase budu umírat touhou po dalším díle 😛 Tak honem honem 🙂
úžasné =)) nemůžu se dočkat dalšího dílku =))doufám že bude brzy =)) =))))) =)))
No tak to jsem zvedava jestli to Simone predycha az se vrati z prace.. a pokud Billovi zakaze Toma vidat tak by me zajimalo, jak se rozhodnes Bille ..
no tesim se na dalsi dil 🙂
Cože? 😮
Uffff..no tak teď jsem totálně mimo! Já tady vážně jenom sedím a fakt nevím! Jenom zírám a nemůžu uvěřit tomu, co se stalo. Jako bych nečekala nějaké problémy 😀 Achjo, a já jsem tak doufala, že jsem měla strach zbytečně a nakonec se ukázalo, že ne. Tohle je totálně v p*deli! A jenom tak pro zajímavost, napsání jenom těchto pár řádků mi zabralo už pět minut, protože jsem značně v šoku a prostě tomu pořád nemůžu uvěřit. Ty máš jediné štěstí, že jsi hnedka na začátku dala varování, takže jsem byla připravená, že se něco semele. Jinak by jsi mě měla na svědomí! Už takhle to velice těžce rozdýchávám 😀 Já nechci žádné problémy a potíže 🙁
Jejda, já jsem doufala, že teď už všechno půjde jako po másle. Čekala jsem, že si brzy kluci uvědomí, jak se milují, dojde k seznámení Toma s Billovými rodiči. Ale pozor! Simone by si Toma oblíbila 😀 😀 A jak vidím, tak jde všechno jinak, než jsem chtěla a než jsem tajně doufala 😀 Opět jsi mě totálně překvapila, protože něco takového jsem naprosto nečekala 😀 Když už, tak jsem očekávala, že Simone Toma pozná za nějaké normální situace, ale i tak jej nebude mít ráda. No tohle by mě nenapadlo i v těch nejhorších nočních můrách.
Musím říct, že jsem si ale díky tomuto dílu uvědomila, jak zlatou mám maminku 😀 Ta v takových situacích dělá, že nevidí a neslyší a raději se k tomu ani později nevyjadřuje 😀 Přiznávám se, že mít Simone za matku by pro mě bylo utrpení. Vůbec si nedokážu představit, jak se teď musí cítit Bill :/ Já bych byla na jeho místě nejspíš pěkně vystrašená!
Od Toma bylo tak hezké, že dojel za Billem! Tenhle díl tak hezky začal a já jsem si říkala, že se přece nemůže nic pokazit. Pak jak tam tak vtipkovali o tom obědě, tak jsem se sama musela děsně smát, když jsem si vzpoměla na jejich první oběd a hlavně Tomovy ´přešlapy´ 😀 😀 Na jeho pongo džus nikdy nezapomenu 😀 😀 No a pak přišel ten šok! Jasně, já na jednu stranu Simone vážně chápu. Sama nevím, co bych na jejím místě dělala, ale děsně mě štve, že Billovi nadala, že spí se starým chlapem :/ Neřekla bych, že 7let je až tak velký věkový rozdíl. To pomalu vyznělo, jak by Bill spal s nějakým starým dědulou :/ A Bill už není malé dítě, sakra. Strašně mě štve, jak si Simone myslí, že když Billovi Toma zakáže, tak že to tak bude! Vždyť je mu už 21let!!!! Mě tohle od ní vážně naštvalo. Já vím, možná je to tím, že jsem zvyklá, že mám doma naprostou volnost a mamka se mi do spousty věcí nemíchá..ale fakt, v tu chvíli bych Simone nejraději něco udělala 😀 Ten zbytek, co Billovi vyčítala, celkem chápu. Musel to být pro ni šok dojít domů a slyšet ty slova od Toma. To asi nechce žádná matka slyšet. Ale tak mohla by se zamyslet nad tím, jaká byla ona, když byla mladá!
Ufff..a teď nevím, jestli jsem víc naštvaná nebo smutná z toho, jak to celé dopadlo 😀 Požaduji okamžitě další díl! 😀 Hned! 😀 Protože já vážně nevím, jak tohle do neděle vydržím 😀 (pokud tu teda vůbec v neděli díl bude :D) Já se do té doby vážně zblázním! Věřím tomu, že nad tím budu muset pořád dokola přemýšlet. Já se do téhle povídky prostě až moc vžívám a jejich problémy a trápení prožívám s nima 😀 A teď začínám být pomalu naštvaná na to, že nevím, jak to pokračuje. Taky jsi to nemohla utnout v lepší dobu, co? 😀 😀 A teď si určitě náramně užíváš to, jak jsem frustrovaná a naštvaná! 😀 😀
Ale jinak mě Tom opět dostal svým chováním! Bylo od něj skvělé, že čekal za rohem, aby pak mohl jít Billa utěšit ♥ Bylo to vážně krásné a v tu chvíli jsem si říkala, jaká by to byla škoda, kdyby jejich vztah měl skončit. Pevně doufám, že si Bill už nenechá poroučet a bude se za Toma bít zuby nehty. Přece jen je to jeho život! Nechci, aby jen kvůli Simone jejich vztah skončil. Pevně doufám, že Gordon Simone nějak uklidní a ta i když nebude ráda, tak se smíří s tím, že Bill je s Tomem. Já si snad ani nechci číst další díl, pokud v něm bude rozhovor Billa se Simone :/ Vážně z toho mám strach. Ať už to skončí jakkoli, Bill z toho bude celý špatný a to rozhodně nechci. Nechci, aby se Bill trápil. Maximálně, kdyby jej mohl utěšovat Tom 😀 Tak to bych přežila, ale kdyby se měl trápit sám doma v pokoji, tak to bych nezvládla.
No, vůbec si netroufám ani přemýšlet nad tím, jak bude tohle pokračovat. Jde vidět, že nás i po tolika dílech stále dokážeš spoustou věcí překvapit a člověk fakt nikdy neví, co od dalšího dílu očekávat. Poslední díly jsem si už začínala myslet, že povídka vážně skončí happy endem, no ale po tom dnešním si tím už nejsem tak jista 😀
No, nejsem si jistá, jestli se mi tenhle komentář podařil nějak smysluplně sepsat, protože jsem byla plná různých pocitů a ani nevím, jestli jsem se vypovídala ze všeho 😀 Však já se kdyžtak ještě vrátím 😀
Ale moc děkuji za další díl! ♥♥♥
Maminka to vydýcha a ak nie… strašne sa mi páčilo, že sa Tom vrátil a utešil Billa a potvrdil, že platí jeho slovo, že u neho môže Bill bývať. Bolo to krásne gesto a aj to "mám ťa rád" aj keď to ešte nie je milujem ale keď sa to všetko ako sa Tom správa zráta, je to jasné:) Veľmi pekne ďakujem za kapitolu.
Drazí moji, ty díly jsou poměrně dlouhé. Některé jsou na 3-4 stránky ve wordu, ale tím, že je tady stránka širší, ty věty se natáhnou a díl zkrátí, takže se omlouvám, ale jinak to nejde. Jinak samozřejmě všem děkuji za komentáře 🙁
* omlouvám se na konci neměl být smutný smajlík 😀 🙂
Nechapu, proc Simone tak vylitla, precejen je to Billova vac a Tom mi ani nepripada zas tak stary. Kdyby mu bylo 40, tak to pochopim, ale tohle.. Doufam, ze se Simone zklidni.