Paranormal Perversity 18.

„Mathi?“ vydechl jsem. „Co… Co tu děláš? Co chceš?“
„Napadlo mě, že budeš chtít helfnout,“ mrknul na mě záhadný kluk. Povytáhl jsem obočí.
„Spravit umyvadlo snad ještě zvládnu.“
„Ale kámoš není na škodu…“ Zářivě se usmál. Rozhodl jsem se ho ignorovat a vlezl jsem si pod umyvadlo. Pak mi došlo, že jsem na něco zapomněl. Napůl jsem zase vylezl a neochotně řekl: „Mathi?“
„Ano, zlato?“
„Prosím, dáš mi francouzák?“
Mathi se ke mně sklonil a políbil mě. Vsunul mi jazyk do úst. Nečekal jsem to, a tak jsem ho od sebe odstrčil až po chvíli.
„Myslel jsem klíč, ty homokládo!“ Prudce jsem oddechoval. Mathi se jen uculil a podal mi požadovaný kus nářadí. Utáhl jsem umyvadlo, vyzkoušel, jestli funguje a odešel z koupelny. Na konci chodby jsem se otočil. Mathi už byl pryč.

V kuchyni jsem se srazil s Tomem. Měl mobil v ruce a tvářil se rozrušeně.

„Teď mi došlo, jaký jsme debilové! Chápeš to, že můžeme někomu zavolat nebo napsat, aby nám pomohli?“
Mlčel jsem, zatímco Tom rychle psal smsku. Pak vítězně kliknul na „odeslat.“ Po chvíli se na displeji rozsvítil nápis: operace selhala. Zkusil to znovu.
Operace selhala.
Pak zkoušel volat.
Nedostupné.
Vyzkoušel celý seznam.
Nedostupné.
Nedostupné.
Nedostupné.

Nakonec vyčerpaně klesl na židli. Chtěl jsem ho utěšit, ale najednou se zvedl a někam běžel. Šel jsem za ním. Jasně, notebook. Po zapnutí však Tomův výraz plný naděje zmizel.

„Nemáme wi-fi,“ řekl zoufale. Šel jsem k němu a přitiskl ho k sobě.
„To bude dobrý… Zvládneme to… Dostaneme se z toho. Ty máš mě. Já mám tebe. Spravil jsem to umyvadlo. Zatím nemusíme nic řešit. Soustřeď se na to, že jsme tu spolu, jen my dva a nic nám nechybí…“ Něžně mě políbil na tvář.
„Dobře… Zapomeneme na všechno špatný, co se nám stalo, a budeme spolu.“ Ztrácel jsem se v jeho nádherných očích.
„Víš co?“ V těch dokonalých očích se objevila jiskřička- vracel se můj Tom. „Uděláme si popcorn a budeme se celej den dívat na filmy.“
„Tak jo,“ souhlasil jsem okamžitě s úsměvem.

Neodolal jsem a dlouze jsem ho políbil. Lehce mi skousl spodní ret. Vzdychnul jsem mu do úst. Posadil si mě na klín a začal mě hladově líbat. Jak mě držel v náručí, tak se mnou praštil o postel. Teď se mě na nic neptal a rovnou ze mě sundal tričko. Začal jazykem dráždit mé ztvrdlé bradavky. Zavřel jsem oči a zavrněl. Pomalu se přesouval dolů a já intenzivně vnímal dotyky jeho rtů a jazyka na své kůži. Ve chvíli, kdy mi rozepínal kalhoty, se už moje chlouba drala ven sama. Tom mi stáhnul kalhoty a zahodil je. Pak se konečně soustředil na mé boxerky, které hrozily prasknutím.

„Tak moc se ti líbím?“ zeptal se laškovně a políbil mě na podbřišek.
„Ještě víc,“ zavzdychal jsem a prohnul se v zádech. Tom zahodil i boxerky a měl teď přímý výhled na důkaz mé touhy. Uchopil můj penis do ruky a olízl mi žalud. Z mých úst unikl hlasitý vzdech. Tom se jen usmál a udělal to znovu.
„Netrap mě,“ zakňučel jsem. Poslechl mě a začal mi ho honit. Kousal jsem se do rtu. Pak vzal můj penis do úst a kouřil mi ho, ale jak…!
„Ježiši! Kurva… Tome,“ sténal jsem a křičel. Zatínal jsem nehty do jeho zad, mezi prsty mi stékala krev, ale nevadilo to ani jemu, ani mně. Ucítil jsem, že už budu, dýchal jsem stále rychleji… Pak jsem vyvrcholil, byl to ten nejintenzivnější, nejdelší a nejkrásnější orgasmus v mém životě. Křičel jsem slastí, prohýbal jsem se v zádech. Nastříkal jsem to všechno Tomovi do úst a on to spolykal. Pak už jsem jen ležel na posteli a ztěžka oddechoval.

„To bylo nádherný,“ zašeptal jsem. Tom si lehl vedle mě, objal mě a hladil.
„Ty jsi nádherný,“ řekl a prsty zajel až k mé hvězdě. Políbil jsem ho na tvář.
„Půjdu udělat popcorn a jdeme na ty filmy, co říkáš?“

O chvíli později jsme se s mísou popcornu usadili k televizi. Tom přinesl flešku s filmy, kterou zapojil do televize. Vybral pět filmů, to nám vystačilo do večera. Nachystal jsem další zásoby popcornu. Mohli jsme začít.
První film byl Zatím spolu, zatím živí. Můj oblíbený. Tulil jsem se k Tomovi. Další film byl Lol. Strašně krásný film a v té nejkrásnější části se ke mně Tom naklonil a políbil mě. Už se ode mě do konce filmu neodtrhnul. A já si to užíval. Pak jsme se dívali na Rychle a zběsile. A na Pulp Fiction. A nakonec na Epic movie. Když jsme skončili, ležel jsem s hlavou v Tomově klíně a on mě hladil po vlasech. Prostě úžasné odpoledne. Taky že jsem to Tomovi řekl. Usmál se a zašeptal: „Dokonalé…“

Pak se podíval na hodiny. „Hmmm, je devět… Půjdeme spinkat?“ zavrněl. To mi trochu zkazilo náladu.
„Jak chceš,“ pokrčil jsem rameny. Mně to bylo jedno, stejně nebudu spát. Tom odněkud vytáhl šátek a zavázal mi oči.
„Co to děláš?“ vyjekl jsem. Ucítil jsem jeho rty na svých.
„Neboj se… Jsem s tebou…“ vzal mě kolem pasu a někam mě vedl. Šli jsme ven.
„Tome…“
„Neboj se, nic se neděje, jsem pořád tady. Teď zvedni nohu, abys nezakopnul… Tak… A jsme tady.“ Sundal mi šátek. Stáli jsme venku na zahradě a přede mnou ležela na zemi deka. Na ní spacák. Tázavě jsem se otočil na Toma.
„Dneska budeme spát venku,“ řekl a zářivě se usmíval.
„Je tam jen jeden spacák,“ podotkl jsem.
„Je teplo. Nepotřebujeme ho. A i kdyby… Můžeme spát v jednom. Dneska budou padat hvězdy,“ řekl a ukázal k nádherné noční obloze plné hvězd. Obejmul jsem ho.
„Ty jsi úžasný…“ Lehli jsme si na deku a pozorovali oblohu.

„Podívej! Támhle!“ Tom ukázal napravo a já uviděl hvězdu, která padala hrozně dlouho. Přál jsem si, abychom já a Tom byli spolu. Napořád.
„Přál jsem si, abychom byli navždy spolu. A ty?“ zeptal se Tom.
„Přání se neříkají,“ namítl jsem. „Pak se nesplní.“
„Blbost,“ mávnul rukou Tom.“My BUDEME spolu. A nikdy se nerozdělíme.“ Když to říkal, popadl mě takový divný pocit. Ale rychle jsem ho zahnal a užíval si Toma a hvězdy.

„Řeknu ti tajemství, chceš?“ naklonil se ke mně Tom. Přikývl jsem. Naklonil se ještě blíž, až se rty dotýkal mého ucha a zašeptal: „Miluju tě.“
Projela mnou vlna neskutečného štěstí.
„Ach, Tomi…“ Našel jsem jeho ústa a políbil jsem ho. Po chvíli jsem se od něj odtáhnul.
„Miluju tě tak moc, že se to nedá říct. Asi prasknu…“ Díval se mi do očí a hladil mě po tváři.
„Já tebe taky…“ vydechl jsem.
Na to mě Tom sevřel v náručí. Ucítil jsem něco mokrého na krku. Odtáhl jsem se.
„Ty pláčeš? Proč?“ setřel jsem mu jednu mokrou cestičku z tváře.
„Protože jsem šťastný… Konečně,“ usmál se. „Půjdeme spát?“
Kývnul jsem.
Vlezli jsme si do spacáku. Kvůli malému prostoru jsme leželi v těsném objetí. A mně to vůbec nevadilo, právě naopak. Usnul jsem v Tomově náručí. Nezdál se mi žádný sen.

autor: Dietřisko & Kentaur