
Nemohl si pomoct, připadalo mu, že Tom má ten samý názor, jelikož se za přednostmi těchhle umělých panenek ani neohlédl. Místo toho šel s hlavou skloněnou, ale ne nepohodlným způsobem, jakým to dělal Bill. Spíš vypadal, jako že tohle všechno viděl už předtím, tak proč se dívat znovu?
Sakra, ten týpek byl tak cool. Kdyby se Bill pokoušel o to koukat dolů a zároveň jít, jistě by skončil na zemi na zadku. Možná by dokonce omdlel a kolem něj by se vytvořil kruh „dospěláků“, co by litovali chudáčka malého chlapečka.
Bill klopýtl a překvapivě zjistil, že jsou na schodech. Ohlédl se. Byli asi v polovině patra a on neměl nejmenší tušení, jak se tam dostali. Asi by měl míň fantazírovat a víc se soustředit… což nebylo moc pravděpodobné.
„Fajn, vole, začneme tím, že zaběhneš dvě kolečka a pak zkontrolujeme tvůj srdeční tep. Později půjdeme na zem, kde uděláš nějaké sedy-lehy, kliky, však víš, všechny ty typický sra-… blbosti.“ Tom se zachichotal a potřásl hlavou.
Třebaže byl Bill zaměstnaný myšlenkami na to, co všechno by mohli dělat na zemi, uvědomil si poslední Tomova slova a vyštěkl na svou obranu: „Hej, možná je mi jenom čtrnáct, ale už jsem slyšel horší slova než „sračka“. Nemusíš se kvůli mně kontrolovat.“ Cítil se dost drsně.
„Hej, máš něco, čím by sis svázal vlasy?“ zeptal se Tom, přičemž plynule pokračoval v chůzi a Bill skoro popobíhal, aby s ním udržel krok.
Bill byl chycen při pokusu neztratit se, zase, v očích svého trenéra. Hádal, že je v háji.
„Oukej, fajn,“ řekl a otočil se k Tomovi celý, ale trochu zašilhal, aby na něj Tomovy oči neměly takový vliv. Tom se zatvářil udiveně a trochu zděšeně, ale pak pokračoval ve výkladu, protože cítil, že to je nejlepší způsob, jak z Billa něco dostat.
„Tak jo, teď zvedneme ruce nahoru, jako bychom se chtěli dotknout oblohy, jako bychom se snažili chytit poletujícího ptáčka.“
„Moje chyba! Omlouvám se, Bille. Pojďme se vrátit k protahování. Slibuju, že už nebudou žádné narážky na váhu ani ptáčci na nebi a takový věci.“ Tom slavnostně kývl a zachvěl se na znamení, že už nebude dráždit hada bosou nohou.
Nějak se dostali přes protahovací fázi bez toho, aby se Bill totálně ztrapnil. S výjimkou toho, když ho Tom požádal, aby se ohnul a dotknul se prstů na nohou, a Bill dostal nekontrolovatelný záchvat smíchu, který vedl k takovému kašli, až se musel běžet napít. Svedl ho na vzpomínku na to, jak na celou třídu poslední den školy křičela učitelka přírodních věd, že byli celý rok protivní tupci, a během svého řečnění zakopla, upadla na kolečkovou židli a odjela na ní až do skříně. Cestou vrazila do několika laboratorních stoliček, které se díky domino efektu sesunuly a zabouchly za ní dveře, takže ve skříni zůstala uvězněná.
Když Bill Tomovi vyprávěl, proč dostal záchvat, nemohl si pomoct a vybouchl smíchy znovu, protože ta historka byla fakt zatraceně vtipná. Tom se také smál, ale přitom se na něj zase tak divně díval. Nicméně důležité bylo, že se Billovi podařilo zakrýt fakt, že s jakoukoliv myšlenkou na ohnutí se v Tomově blízkosti očividně přicházejí silné rozpaky a potřeba hihňat se jako idiot.
Pak přišlo běhání. Bill byl dobrý a hbitý běžec. A ačkoliv vypadal trochu jako koloušek, byl rychlý. Tom byl jeho výkonem ohromený a poplácal ho po zádech. To byl pocit, o kterém Bill věděl, že si ho bude pamatovat napořád.
„Jdi, Tome. Pokračuj beze mě, já to nezvládnu!“ Bill se dramaticky nadechl, kolaboval. Tom se zařehtal, což Billovi přivodilo úsměv na tváři, ale… Bill nežertoval. Vážně se cítil, jako by měl umřít. Pomalu se posadil a opřel se o zeď. Tom se k němu připojil a podal mu lahev s vodou.
„Neboj se, budeš schopný udělat tuny kliků, až tady spolu skončíme. Slibuju. Stačí jenom posílit horní polovinu těla. Zvládneme to. Musíš si věřit.“
„My? Ty… Máš na mě čas? Stacy říkala, že jsi tu jeden z nejlepších, tak jsem myslel,…“ zamumlal Bill skromně.
„No, jo, jestli mě chceš jako trenéra, rád s tebou budu pracovat. Jak už jsem řekl, byl jsem dřív tam, kde ty,“ ušklíbl se Tom a šťouchl Billa do ramene.
„STRAŠNĚ TĚ CHCI,“ vykřikl Bill. Ale Tom už se jenom chichotal. Bill předpokládal, že už si na jeho divné chování trochu zvykl. Aspoň v to doufal.
„Super,“ usmál se široce Tom a Bill se málem udusil vodou. Naštěstí to přežil.
„Hodně jsme toho dneska udělali, ale taky jsme očividně nějaký čas promarnili. Jsme teprve ve třech čtvrtinách testů. Tak co kdyby ses vrátil zítra ve stejný čas a dali bychom se pořádně do toho?“ zeptal se Tom a bez námahy vyskočil na nohy. Zamířil k recepci a Bill se jal ho následovat.
„Jo, dáme se do toho,“ zašeptal a zasněně se zaculil. Připlazil se k nejbližšímu cvičebnímu náčiní, aby se o něj mohl opřít, a zvedl svůj bolavý zadek. Naštěstí Tom nic z toho neviděl.
autor: mohanrocks
Z tohto príbehu raz určite skolabujem smiechom. 😀 Tie ich reči, Billove myšlienky a tá historka s učiteľkou bola tiež dobrá 😀
Teším sa na ďalšiu časť a veľmi ďakujem za preklad, je to úžasné odreagovanie 🙂
No teda Bill je šikovný, aj keď osobne behanie neznášam. Som zvedavá, ako to bude ďalej.
Ďakujem za preklad.
to s tim prdem mě rozsekalo xD podívka je fakt dost srandovní a to je moc dobře. nechť to tady vydrží. faktys, že jo. mám to moc ráda. 🙂
absolútne nádherná…. milá, nesmelá a totál sranda 😀
Páni báječný díl :D…u té příhody s učitelkou jsem se tu řehtala jako idiot…no a že tom kleje jako zasranej námořník…to mi připomíná mě :D…moc se těším na další díl :))…povídka je opravdu povedená :))
Výborne som sa bavila. Nakoniec Bill ani nebol taký truľko ako som si myslela, že bude. A Tom si ho asi obľúbil, keď ho tiež chce:D Ďakujem za perfektnú kapitolu:)
Tak Bill celkem uspěl! Já jsem čekala, že to bude propadák, že neudělá pomalu ani jeden sed-leh, že uběhne pár metrů a bude zadýchaný a on celkem jel 🙂 Fakt mě to překvapilo, protože jsem to čekala úplně jinak 😀
Ale Bill je prostě skvělý! 🙂 Takové malé, roztomilé sluníčko 🙂 Strašně jsem se jeho myšlenkám musela smát 😀
A jsem strašně zvědavá, co si o tomhle myslí Tom 😀 jak Billa vidí! Děsně mě to zajímá, tak se to snad brzy dozvím 🙂
Už se moc těším na další díl povídky, protože to vypadá na pořádně vtipnou povídku, u které se odreaguju 🙂
Moc děkuji za překlad, Allko :))
Už teď vím, že každý nový díl této povídky mě rozesměje. 😀 Je to úžasně napsané, děj hezky plyne, už teď se moc těším na další díl. 🙂
Bože, tento príbeh je fakt neskutočný 😀 ja sa musím pri čítaní tak strašne smiať :D… Bill mi hrozne pripomína jednu moju kamarátku, ktorá je magnet na trapasy 😀 nemôžem z toho :D… Mňa strašne zaujíma čo si Tom o Billovi myslí 😀 inak, je super, že ho bude trénovať už furt 🙂 a ešte by ma zaujímalo prečo sa na Billa tak divne pozeral :D… Inak, to ako s Billom všetci jednajú ako s deckom je hrozné 😀 úplne si viem predstaviť ako sa Bill cíti, mňa by to tiež strašne sralo :D… Toto je iba druhá časť a ja ten príbeh už úplne milujem 🙂 neviem sa dočkať pokračovania 🙂 ďakujem, ďakujem, ďakujem za preklad :-*
To jsem teda opravdu zvedava, jak Bill bude porkacovat s cvicenim 😀 kdyz se hcudak nedokaze udrzet .. ale Bille, pokud chces at si te Tom mozna nejak vic zapamatuje .. nedelej ze sebe blba .. 😀 preci jen ..
Tesim se na dalsi dil 🙂
Ano Bille, my víme, že Toma strašně chceš 😀 . Jen tak dál, jen tak dál. Tom vypadá na fajne mládence a Bill je… střeštěný puberťák, což je taky fajne, hrozně fajne. Líbí se mi, jak je Bill trhlí. 😀 a Hlavně, jak je z Toma trošku mimo. 😀 Kdo by ale nebyl, že? 🙂 Pěkný díleček.