autor: Dietřisko & Kentaur
Bill
Odtáhnul jsem se od něj.
„Teď nemám náladu…“ Znovu jsem se otočil k oknu. Co se stalo v našem životě? Jsme v domě obývaném duchy, nemůžeme se dostat ven, někde za domem se válí mrtvá Angela… A takhle bych mohl pokračovat ještě dlouho.
Opřel jsem se o parapet. Strašně jsem chtěl jít ven… Prostě se jen tak projít po ulici jako normální lidé. Povzdechl jsem si. Uslyšel jsem za sebou kroky a ucítil jsem lehký dotyk ruky na svém rameni.
„Jsi v pořádku?“ zeptal se starostlivě Tom.
„Jo, jasně…“
„Nechceš si jít se mnou něco zahrát?“ Ta otázka mě zarazila. Chvíli jsem přemýšlel, jestli se Mathi náhodou nevtělil do mého bratra – dost děsivá představa. Pak jsem se opatrně zeptal: „A co?“
Pokrčil rameny. „Já nevím… Třeba Monopoly?“ navrhl. Trochu se mi ulevilo. Ještě že nechce hrát karty.
„Tak jo,“ souhlasil jsem.
Tom vyndal krabici s Monopoly ze skříně a rozložili jsme hru na zemi, když se mu povedlo zničit stůl.
Hráli jsme asi dvě hodiny, ani mě to moc nebavilo. Pak si Tom všiml, že mu protéká obvaz na noze.
„Sakra,“ zaklel. „Co s tím mám dělat?“
„Dej si tam vložku,“ poradil jsem mu nevzrušeně.
„Kde bych asi vzal vložku?“
„Na záchodě.“ Chvíli na mě vyděšeně zíral.
„Kdysi jsem je koupil Angele,“ pokračoval jsem stejným tónem. „Však víš, kdyby náhodou.“ Ještě chvíli na mě zíral a pak odešel.
Když se vracel, řekl jen: „Jdu se dívat na televizi.“ Neviděl jsem, jestli si tu vložku na nohu vážně dal nebo ne. Radši jsem se neptal. Šel jsem do svého pokoje. Dostal jsem chuť hrát karty.
„Mathi?“ zavolal jsem opatrně. Chvíli jsem čekal a pak se na zdi objevil nápis:
WHAT?
„Zahrajem si karty?“
OH, YES!
„Baby, you light up…“
„No, zas dobrý, uklidni se,“ zarazil jsem ho.
OKAY.
O chvíli později se Mathi vynořil ze zdi – pořád jsem si na to nějak nezvykl – a vytáhl svoji krabičku.
Tom
Došel jsem k televizi, stiskl zapínací čudlík a sedl si do křesla. Chvíli jsem se díval na teleshopping, než mě to přestalo bavit. Přepnul jsem na nějaký film, který jsem ale stejně moc nevnímal. Byl jsem docela špatný z toho, co se stalo. Připadalo mi, že se mi Bill čím dál víc vzdaluje. Možná jsme se spolu neměli vyspat… přemýšlel jsem. Ale rozhodně jsem toho nelitoval. Bylo to úžasné!
Ještě nějakou dobu jsem přemýšlel, než jsem se znovu začal soustředit na telku. Všiml jsem si, že ten film – Zohan, krycí jméno kadeřník – už skončil a za chvíli začínal můj oblíbený seriál. Sednul jsem si pohodlněji a zadíval se na obrazovku.
Bill
Dohráli jsme a Mathi odešel – nebo spíš zmizel. Chvíli jsem tak seděl.
„Mathi?“
YEAH?
„Nevíš, co se tu děje?“
NO.
„A nevíš, jak se dostaneme ven?“
IT¨S NOT EASY.
„Why? Teda… Proč?“
YOU¨RE GOING TO KNOW IT.
„Kdy?“
SOON.
„Super.“ Na to už mi můj kamarád ze zdi neodpověděl. Podíval jsem se na hodiny. Už bylo půl desáté.
To jsme hráli tak dlouho? Musel jsem uznat, že Mathiho společnost byla příjemná a hra zábavná. Čas ubíhal rychle.
Šel jsem zkontrolovat Toma. Pořád seděl u televize.
„Na co se koukáš?“ zeptal jsem se a sedl si vedle něj.
„Na Mentalistu. Kdes byl?“
„Nahoře,“ řekl jsem neurčitě.
„Aha…“ Bylo mi líto, že ta divná atmosféra, která se mezi námi vznášela, úplně zkazila náš hezký den. V duchu jsem si zrekapituloval dnešek. Udělal jsem něco špatně?
Najednou mě Tom chytnul za ruku. Trochu se mi ulevilo.
„Půjdeme už spát?“ zeptal jsem se.
„Jojo, jen si dokoukám ten seriál.“
„Dobře, tak já se jdu zatím umýt.“
Šel jsem do koupelny – samozřejmě do té spodní, do vrchní jsem se pořád neodvážil – a osprchoval jsem se. Pak jsem zašel do Tomova pokoje (tam jsem se cítil bezpečněji) a čekal jsem na něj.
Přišel asi deset minut po mně. Už jsem se těšil, jak si užiju noc v jeho náručí bez svých příšerných snů. Lehl si ke mně a objal mě. Normálně bych si chtěl ještě povídat, ale dnes jsem byl opravdu unavený. Přitiskl jsem se k němu a zašeptal: „Dobrou noc…“ V zápětí jsem usnul.
autor: Dietřisko & Kentaur
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 8
Bill ma dosť štve, že Mathiho sám ohlasuje, nieže by bol rád keď ho nevidí. Som strašne zvedavá ako toto dopadne.
Bill mě trochu mrzí… Podle mě se nechová k Tomovi úplně fér.
To SOON na zdi mi připomnělo dvojčecí sliby ohledně nového alba 😀
Jsem fakt zvědavá na to, jak tohle celé skončí… Těším se na další díl.
Soooo…oon 😀
Oh, Mathi a jeho karty 🙂 Stejně nechápu, co proti němu máte. Kdybyste byli trochu objektivní (což skalní fanoušci TH nejsou :P), nic byste proti Mathimu neměli. (Pro Kentý a Dietřisko: On za to nemůže – ne každý je fotogenický :D)
Bill mě začíná pomalu a jistě štvát. Začíná být na Toma občas vážně hnusný a hlavně je mu Tom dobrý jen tehdy, když jej potřebuje. Jinak si volá Mathiho a Toma od sebe odhání. Vlastně se divím, že je s ním Tom tak trpělivý a není na něj naštvaný. Já bych totiž asi byla.
No, jsem zvědavá, jak tohle bude pokračovat, protože u téhle povídky nevím, kam se dostanu při dalším dílu 😀
Těším se na další díl 🙂
Nezávidím Tomovi to, čo musí pri Billovi znášať. Bill sa k nemu fakt nespráva pekne, mi to pripadá, že Tom je mu dobrý len vtedy, keď sa mu chce alebo niečo potrebuje… no uvidíme, čo sa z tohto zvláštneho príbehu ďalej vyvinie 😀
Jen doufám že brzy ve vašem pojetí neznamená nekonečně dlouhou dobu :D…už by se kluci z toho mohli dostat a nebo alespoň částečně to vyřešit :))…těším se na další díl :))
Ja mám z toho stále také zmiešané pocity :D… Ani mne sa nepáči Billove správanie, naozaj mi príde, že je to voči Tomovi nespravodlivé. On sa snaží a Bill je k nemu taký zvláštny, zato karty s duchom by hral, čo? :D… Inak, to "SOON" ma fakt pobavilo 😀 som zvedavá kedy sa niečo konečne dozviem 😀