autor: Muckátko :o*
Ahojte všichni,
vidíte dobře! Trochu léčba šokem. 😀 Povídka Teach me tímto dílem končí. Není ukončená proto, že už bych nevěděla, jak dál. Od začátku jsem plánovala nejvýš 40 dílů, aby nebyla tak dlouhá jako ta předešlá. Děkuji moc za veškeré komentáře a speciální dík patří pravidelným čtenářům a komentátorům. Užijte si poslední díl!
Muckátko :o*
O nějaký čas později, když všechny věci dostaly svůj řád
Ano. Po nějaké době všechny věci našly svůj řád a především koleje. Bylo třeba položit koleje nové, protože ani Bill ani Tom se nechtěli vracet do těch starých – zajetých. Tom se definitivně odstěhoval od Melissy. Měl vážné podezření, že jeho máma někoho vídá a ještě o tom Tomovi neřekla. Bylo mu nanejvýš divné, že mu tak ochotně pomáhala balit jeho věci a při jeho odjezdu neuronila ani slzu, že její jediné dítě vylétá z hnízda, ačkoli to nové hnízdo bylo jen pár kroků od jejího domu. Byl ale rád. Jeho máma si nezasloužila být sama.
Pracoval nadále ve studiu a byl se svojí prací opravdu spokojený. Po měsíci dokonce dostal přidáno a další zvýšení platu na něj už čekalo. Odváděl opravdu dobrou a precizní práci, za což byl konečně náležitě oceněn. Taky nastoupil na univerzitu. Vzhledem k zaměření své práce se rozhodl orientovat se na hudbu a manažerství. Bylo to náročné, ale Tom to nevzdával. Už kvůli Billovi. Chtěl, aby na něj byl právem pyšný.
To Bill konečně našel uplatnění pro svou kreativitu. Jeho smysl pro módu a extravaganci jej nakonec přivedl k navrhování oblečení pro jeden dražší butik v centru města. Nešlo sice o žádného Diora, Versaceho, nebo Dolce&Gabbanu, i poboček bylo celkově málo, ale obchod s módou měl svoji stálou klientelu, tudíž se na trhu držel už několik let. Ve výroční zprávě se dokonce objevila zmínka o stoupajícím zisku, který měl na svědomí především Bill. Měl na tyhle věci talent. Jednak navrhoval skvělé oblečení a jednak předem věděl, co se bude lidem líbit.
*
Tom skládal nádobí do myčky, když zaslechl klíče v zámku. Jeho drahá polovička byla doma. Jeho srdce poskočilo. Dneska mu Bill obzvláště chyběl a Tom se nemohl dočkat, až jej sevře v náruči a nepustí jej dřív než následující ráno.
„Tomiii! Dostal jsem speciální prémii!“ zahalekal Bill hned po příchodu, jen co se za ním zabouchly dveře a on rychle skopával boty k botníku.
„Myslíš prémii k těm desítkám tisíc, které každý měsíc dostáváš tak jako tak?“ zdvihl Tom obočí. Nevyčítal Billovi, že vydělává víc než on. Jen si občas rýpl.
„Nemůžu za to, že je moje příjmení tak profláknuté. Požádej mě o ruku, já si vezmu tvoje příjmení a budu dostávat čtvrtinu!“ Tom se na Billa vážně podíval.
„Sni dál,“ zamlel pusou. Bill na něj vyplázl jazyk.
„No takže zpět k té prémii. Můžu si nechat něco ušít. Něco, co navrhnu a co bude jen pro mě, takže jsem ti nechal ušít kabát na zimu,“ zamrkal Bill.
„Cože? Snad nemyslíš…“
„Neeee. Ten z té přehlídky ne! Jiný! Budeš sexy, Tomi,“ zamlaskal Bill a koketně se zapřel o barovou židličku. Provokativně vyšpulil zadeček.
„Nepotřebuju být sexy. V zimě mám mít oblečení, ve kterém je teplo a ne které je sexy,“ vysvětlil mu Tom. V těchhle věcech byl trošku staromódní.
„V tomhle budeš sexy, a zároveň ti bude teplo,“ mlel si Bill svou. Tom protočil očima.
„Dobře no. Uvidíme. Dáš si večeři? Před chvílí jsem ji dovařil.“ Billovi se rozsvítily oči. Vystartoval ze své pozice a vlítl do kuchyně vedle Toma. Málem mu kapaly sliny na linku.
„Mám večeři? Mám večeři? Ooohhh, Tomi! Neříkej, že máme grilovanou zeleninu se sýrem a opečenými bramborami s tymiánem!“ poskakoval Bill a díval se, jak Tom vytahuje Billovu porci z trouby.
„Říkám,“ zasmál se Tom a podával Billovi talíř ze skříňky.
„Bože! Dneska je nejlepší den. Nechci talíř. Zbytečná ztráta času!“ vyhrkl Bill, sebral Tomovi lžičku z ruky a posadil se s malým kastrůlkem k jídelnímu stolu.
Tom se otočil a zíral na Billa, jak se láduje, funí a blaženě vydechuje. Měl co dělat, aby se nezačal smát. Přitom měl Bill v práci dostatek jídla. Tom si dával záležet, aby Billovi nic nechybělo a aby v práci nehladověl.
„Zpomal, ty pako! Udusíš se,“ přisedl si k Billovi a sledoval, jak do něj jídlo padá.
„Oh já vím, ale je to tak moc dobrý,“ mlaskal Bill a hltal ještě rychleji. Doufal, že Tom už jedl, protože se na Billa díval, jako by mu snad s tou porcí chtěl pomoct.
„Kdyby tě viděla tvoje matka,“ zakroutil Tom hlavou. Jídlo z hrnce, žádná vidlička a nůž, žádný ubrousek v klíně, nic. Bill by si jistě vyslechl spoustu nepěkných slov a polovina služebnictva by přišla o místo, protože někdo by potrestán být musel, a jelikož je Bill syn velmi bohatých rodičů, schytala by to tvrdě pracující třída.
Bill se zasekl a ztěžka polkl. Podíval se na Toma a na chvíli přestal jíst. Úplně na to zapomněl.
„Co je?“ zeptal se Tom, když se Bill zarazil. Myslel si, že ta věc s jeho matkou už byla pryč.
„Ráno mi volala na mobil,“ pípl Bill a přehrábl posledních pár brambor.
„A?“
Flashback
Jedna z věcí, kterou Bill udělal, jakmile se přenesl přes matčina zlá slova, bylo vymazání veškerých čísel, která byla spjata s jeho rodinou. Byl na cestě do práce, když mu začal v tašce zvonit mobil. Podíval se na displej, ale místo jména se objevilo jen číslo. Bill mohl všechna čísla smazat, ale číslo jejich domovní linky zapomenout jen tak nemohl, zvlášť když ji celkem často používal. Nevěděl, zda mu třeba tajně nevolá Anelli, proto hovor přijal.
„Prosím?“
„Bille?“ ozval se na druhé straně bezbarvý hlas Simone. Billovo srdce se sevřelo.
„Co?“
„Co? Jaký co? Porušil jsi moje příkazy, odstěhoval ses z domu a několik týdnů o sobě nedáš ani vědět?!“
„Proč bych měl? Pravděpodobně jsem ti nechyběl, když voláš až teď,“ odtušil Bill.
„Kde bydlíš?“
„Pod mostem ne. To se nemusíš bát.“
„Jestli ses nastěhoval k tomu…“
„NE!“ zastavil ji Bill rázně. Nechtěl poslouchat, jak jeho matka na Toma háže špínu. „Už ani jedno jediné slovo. Bydlím ve svém vlastním bytě, mám fajn práci a můžu si dělat, co chci, takže jestli mi voláš, abych přestal ztrapňovat rodinu a vrátil se zpět, tak voláš zbytečně. Já se k vám nevrátím. Celou tu dobu jste mě tam dusili a já mám konečně pocit, že se můžu volně nadechnout a jsem šťastný. Tak šťastný, jak jen člověk může být,“ vysypal jí Bill popravdě. Simone zalapala do sluchátka po dechu.
„Ty-ty pracuješ? Zbláznil ses? Syn Gordona Trümpera a práce? To snad nemyslíš vážně?! Okamžitě odejdi, ať už děláš cokoli. Raději ti budu pravidelně posílat na účet peníze, než aby se někdo dozvěděl, že pracuješ,“ zahřměla do telefonu.
„Ani mě nenapadne! Nechci z těch špinavých peněz ani cent a už mi nevolej. Řekla jsi mi toho už dost. Víc už slyšet nepotřebuju. Sbohem!“ rozloučil se Bill a hovor ukončil. Došel ke dveřím a musel se na chvíli opřít o zeď a hovor vydýchat. Doufal, že to byl poslední kontakt, který s matkou měl. Další už by asi nezvládl.
Konec flashbacku
„Oh…“ vydechl Tom. Nějak nevěděl, co by měl říct.
„Víš, nadávám si za to, ale malinký kousíček uvnitř mě doufal, že volá, aby se mi omluvila. Aby mi řekla, že to byla chyba a ona se rozhodla mě přijmout takového, jaký jsem. Hádej co? Opět jsem byl naivní,“ povzdychl si Bill. Tom se natáhl po Billově ruce a schoval ji do dlaně. Naléhavě ji stiskl.
„Bille, je to tvoje máma. Vždycky v sobě budeš mít něco, co si zachová tu naději, že se něco změní. Za to na sebe nemusíš být naštvaný,“ uklidňoval jej.
„Nechci ji už vidět, Tome, neměl bych to tak cítit, ale jinak to nejde. Zabila ve mně naprosto všechny představy, které jsem měl o vztahu mezi dětmi a rodiči. Jediné, co si přeju, je, aby mě už nekontaktovala. Aby mě prostě nechala žít a po tolika letech mi dopřála klid.“
„A já udělám všechno proto, aby to tak bylo,“ pousmál se Tom a stiskl Billovu ruku.
„Děkuju,“ nahnul se Bill pro lehký polibek, který Tom okamžitě opětoval. „Už nebudu, Tomi,“ odsunul malý hrnec ze svého dosahu a vstal. „Půjdu si dát sprchu, nevadí?“
„Jasně, že ne. Uklidím to tu a pak se můžeme třeba podívat na nějaký film,“ navrhl Tom a přitáhl si Billovo nedojedené jídlo k sobě.
„Tak jo,“ přikývl Bill a odešel. Tom strčil za tvář poslední dva plátky brambor a kousek grilované papriky a nádobí po Billovi uklidil.
Zamyslel se a došel k názoru, že by nebylo od věci hupsnout do sprchy za Billem. Osprchují se zároveň a Tom Billovi pomůže se trochu uvolnit. Vklouzl do koupelny a shodil ze sebe všechno oblečení. Otevřel dveře sprchového koutu a přitiskl se k Billovým nahým mokrým zádům.
„Ah! Tomi! Tak to mi asi těžko doneseš něco na spaní, když jsi tady.“
„To těžko,“ souhlasil Tom. „Podej mi sprcháč prosím,“ natáhl otevřenou dlaň před Billův hrudník a počkal, dokud v dlani nebude moct sevřít lahvičku s voňavým gelem. Nanesl si trochu na levou dlaň a sprcháč Billovi vrátil. Pravou rukou jej odtáhl, aby nestál pod přímým proudem, rozmazal gel po Billových zádech a začal hníst ztuhlé svaly.
„Mmm, Tomi, měl by ses se mnou sprchovat častěji,“ vydechl Bill spokojeně a malinko předklonil hlavu, aby se Tom dostal až ke krku.
„To by se ti tak líbilo,“ zamumlal Tom a naposled několikrát prohmatal Billův krk.
„Všechno? Zrovna jsem si to začínal užívat,“ zabrblal a věnoval Tomovi naštvaný pohled.
„Nic se nemá přehánět.“
Sprchování dokončili chvíli na to. Bill se nemohl zbavit pocitu lehkého zklamání, když následoval Toma jen v ručníku kolem pasu do ložnice, aby oba našli něco na spaní. Čekal, že se ho Tom po dlouhé době zase dotkne, nebo se s ním minimálně pomazlí, když už nic víc, ale Tom byl zřejmě příliš unavený. Jak ještě nedávno naléhal ohledně sexu, tak to postupně úplně pustil z hlavy. Tom se v poslední době neměl ani k ruční ani k ústní práci, ale Bill mu to nezazlíval. I on přišel kolikrát domů a jediné, co chtěl, bylo jídlo, sprcha a postel.
Otevřel skříň, že si najde oblečení, ale Tom jej zastavil, když hmátl po jeho ruce, která svírala dveře od skříně, a nohou je zase přibouchl, aby se skříň dovřela.
„To nemá cenu,“ mávl nad tím Tom rukou, jako by nad někým zlomil hůl. Bill povytáhl obočí a nechal se vést k posteli. Kdyby tu větu Tom pronesl alespoň dráždivým hlubokým hlasem, tak by mu bylo jasné, proč nechce, aby se Bill oblékal, ale takhle? Tom odsunul přikrývku a z obou strhl ručníky, které posléze přehodil alespoň přes topení, a jakmile zalezli pod přikrývku, tak oba přikryl. Bill otočil hlavu a sledoval, jak Tom něco loví vedle postele, pak se zvedá a otáčí se k němu, aniž by něco držel.
„Víš, skončili jsme dneska v práci dřív, a tak jsem se chvíli coural po městě, než jsem šel domů.“
„U-hu,“ přikývl Bill, jako že rozumí, a zároveň Toma pobízel, aby mluvil dál. Tom se nadechl, že něco řekne, ale nakonec usoudil, že nemá smysl něco ze široka okecávat. Sáhl mezi ně a vytáhl malou věc, kterou si před chvíli tajně propašoval k tělu. Položil ji na Billovo bříško a zůstal na Billovi viset očima. Bill se podíval dolů a se zájmem po té věci sáhl. Přitáhl si ji k obličeji a přečetl si, co drží v ruce.
„Tome!“ vypískl překvapeně.
„Jo,“ přikývl Tom.
„Tomi, ty to uděláš?“ posadil se Bill vzrušeně a zůstal se na Toma koukat.
„MY to uděláme, Bille, MY!“ opravil jej Tom.
„Dneska? Teď?“
„Jen pokud budeš chtít,“ přikývl Tom. Bill se podíval na tubu v rukách a přetáčel ji ze strany na stranu, jako by nemohl uvěřit, že ji drží v ruce.
„Bille, prosím, nedívej se na ten lubrikant, jako bych ti právě daroval šperk za miliardu euro,“ zakňučel Tom. Billovo nadšení a úžas dost dobře nechápal. Byl to přece jen lubrikant!
„Nikdy jsem to nedržel v ruce a je to nemravné, nebo to alespoň vede k nemravné věci, protože jediné, co mi běhá v hlavě, když to vidím, je, jak si tím mažeš penis a kloužeš do mě,“ pronesl Bill s úplnou samozřejmostí a Tom skoro padl do mdlob.
„Myslím, že dnešní plán se odkládá. Jsem příliš pohoršen,“ řekl Tom z legrace. Bill odklapl víčko a přičichl.
„Nijak to nevoní,“ pronesl skoro zklamaně a víčko přiklopil. Tom vytřeštil oči.
„Ohh promiň. Moje chyba!“ dušoval se Tom sarkasticky. „Ale bylo mi v tom sex shopu trochu trapně, takže jsem se vážně nezdržoval, abych zjistil, jaké mají vůně. Doufám, že tento drobný nedostatek pro tentokrát omluvíš,“ protočil Tom očima a padl na postel, zatímco Bill si „hrál“ se svojí novou hračkou. Tom v životě neviděl nikoho, kdo by se tak pohledem mazlil zrovna s lubrikantem, ale Bill byl prostě Bill a už jen to vysvětlovalo mnohé.
„Takže tohle si dáš na penis a pak půjdeš do mě?“ zeptal se Bill bezelstně. Tom zakňučel. Netušil, že před praktickou částí přijde ještě teorie.
„Jo, ale bude lepší, když dám trochu i do tebe,“ řekl přiškrceně. Billovy oči byly už nějakou dobu téměř černé, ale Tom byl příliš zaslepený Billovou zvědavostí.
„Tomi, jsem opravdu tvrdý, takže to do mě můžeš dát hned,“ polkl a podíval se hluboko do Tomových očí. Sekundu na to usykl, když ucítil Tomovu dlaň na svém vzrušeném klíně, jak si ověřuje, zda Bill nelže.
„Určitě to chceš, Bille? Nemusí to být dneska,“ dával Tom Billovi možnost úniku, ale přistihl sám sebe, jak se sune k jeho tělu a nepřestává hladit jeho klín a třísla.
„Chci to. Čekám na to tak dlouho. Podepiš se na mě, Tomi,“ zasténal Bill a lekl se, jak rychle se Tom přisál na jeho ústa. Vytrhl Billovi tubu z dlaně a odhodil ji prozatím stranou. Nerad by se napíchl na její ostrou špičku, jak tvrdě na Billa nalehl. Zasténal, když se jejích klíny potkaly a Billův penis šťouchl do Tomových varlat.
„Ne, Tomi, ne,“ zastavil jej Bill a rychle se přetočil nad Toma.
„Proč ne?“ zeptal se Tom zadýchaně.
„Neee! Jen tohle ne. Ještě pár pohybů a udělal bych se,“ vysvětlil Tomovi, sklonil se a sjel po Tomově těle dolů, bez dalších řečí berouc jeho penis do úst, aby mu pomohl k plnohodnotné erekci. Tom si byl jistý úspěchem v rekordně krátkém čase. To, co uměl Bill se svým jazykem, piercingem a zuby, by mu mohla závidět kdejaká špička v porno průmyslu. Brzy musel Billův obličej odtáhnout z dosahu svého penisu, protože Bill odvedl opravdu dobrou práci. Přetočil si jej zpět pod sebe a usmál se, když se na scénu konečně dostal Billem tolik obdivovaný dárek.
„Já chci taky něco… udělat,“ dožadoval se Bill účasti na celé téhle věci. Tom se uchechtl a kápl trochu gelu na Billovy prsty.
„Namaž mě, ale opatrně a pomalu,“ rozdal instrukce a sám se namazanými prsty přiblížil k Billovu otvoru. Díky jejich častým postelovým hrátkám, kdy Bill dokázal na Tomových prstech klouzat dlouhé minuty a přivádět sám sebe k vrcholu, pustilo Billovo tělo prsty dovnitř snadno a rychle. Lubrikant vše usnadnil a brzy Tom dostal do Billova těla tři prsty najednou, a to za polovinu času. Roztahoval prsty do všech směrů a opravdu se soustředil na to, aby Billa dobře připravil. Billovo roztoužené kňučení bylo jasnou známkou toho, že si Tom hraje už příliš dlouho. Pomalu vysunoval prsty z Billova těla a cítil, jak se Billovo tělo uzavírá, ale zůstává uvolněné, připravené na přijmutí dalšího předmětu.
„Tomi,“ zasténal Bill a prohnul se. „Nemůžu uvěřit, že to jdeš udělat,“ zasípal a vzdychl, když Tom rozmazával špičkou svého penisu gel kolem jeho dírky.
„Tak tomu začni věřit,“ zachraptěl Tom a přiložil špičku tak, aby se mohl začít dostávat dovnitř. Bill jej ale zastavil.
„Počkej!“
„Co se děje?“
„Nic jen… hlaď mě jím tam dole ještě chvíli. Já jen… když to uděláš, už budu vědět, jaké to je, a nebudu se na to už tak těšit, protože budu vědět, jaké to je,“ mumlal Bill a zhluboka dýchal.
„Bille, čím víc to budu teď oddalovat, tím rychleji se tvoje tělo stáhne a já změknu,“ vysvětlil Billovi.
„Tak dobře, ale slib mi, že to nebude naposled.“
„Jsem si jistý, že po tomhle mě budeš prosit, abych tě přestal projíždět,“ řekl Tom.
„Tomiii,“ zamňoukal Bill nad výběrem Tomových slov.
Tom už nehodlal diskutovat. Zatlačil špičkou penisu na Billův otvor, který se prozatím poslušně rozevřel a pustil ji dovnitř. To byla ta snadná část. Tom sáhl mezi jejich těla a začal honit Billův penis, aby trochu odvedl jeho pozornost. Mohl Billa roztahovat pečlivě, jak chtěl, ale stejně si byl jistý, že počáteční bolest přijde tak jako tak. Sklonil se k Billovým ústům a zaplnil je svým jazykem. Hýbal rukou v Billově klíně a pomalu začal přisunovat pánev k Billovi, pronikajíc hlouběji a hlouběji do jeho těla. Že touhu vystřídaly nepříjemné pocity, Tom na Billovi poznal ihned. Polibky mu nebyly opláceny, Billovy dlaně křečovitě stiskly Tomovy paže a jeho tělo ztuhlo. Tom však opatrně dokončil vklouzávání dovnitř a zastavil se, až byl celým penisem uvnitř Billa. Teprve pak uklidnil boky a odklonil se od Billových úst, něžně líbajíc Billovy tváře. Jeho hrudník se mocně zdvihal a v Billových očích byl vidět jasný boj s drobnými slzami.
„To nejhorší máš za sebou,“ zašeptal Tom a vtiskával drobné uklidňující polibky na obě Billovy tváře.
„Jsi-jsi ve mně?“
„Jsem v tobě,“ odsouhlasil Tom a zachytil Billův úlevný oddech.
„Dobře,“ vydechl Bill. „Takže tohle je sex?“ podíval se Bill Tomovi do očí a zamrkal, aby zahnal zbylou vlhkost.
„Skoro. Tohle je teprve začátek,“ pohladil Billa po vlhkých vlasech.
„Bude to vždycky takhle bolet?“
„Časem si zvykneš a pak neucítíš nic nepříjemného, ale na poprvé sis vedl naprosto skvěle,“ pochválil jej Tom.
„Cítím tě uvnitř.“ Tom se pobaveně ušklíbl a podíval se dolů mezi ně.
„To věřím,“ připustil.
„Mám pocit, že jsi větší, než když jsi byl v mojí puse.“
„To protože tvoje prdelka je drobounká a tím pádem i úzká,“ vysvětlil Tom.
„A to je dobře nebo špatně?“
„Ze začátku špatně pro tebe, ale dobře pro mě,“ zamyslel se Tom.
„Zase z toho vytěžíš víc než já,“ odfrkl si Bill. Tom se zachechtal, ale hned na to zvážněl.
„Připravený?“
„Na co?“
„Na milování.“ Bill pouze zamrkal a pomalu přikývl. Přijal Tomovy rty mezi své a snažil se soustředit jen na ně. Tom sjel pravou rukou po Billově hrudníku na bok a Billa si tak přidržel. Odsunoval boky od Billova těla a vysunoval penis ven. Snažil se z toho pomalého pronikání nezešílet už jen kvůli Billovi, který pořád nespokojeně mručel do Tomových úst a krčil čelo nad tím nepohodlím.
Billovo tělo se však brzy uvolnilo, jakmile se do hry naplno zapojil lubrikant a promazal Tomovi celou cestu dovnitř i ven. Brzy klouzal tam a zpět bez větších potíží a i Billova křeč ustoupila. V okamžiku, kdy Bill otevřel oči, aby se rozkoukal, Tom přirazil a zasáhl Billovu prostatu, což Billa donutilo hrdelně zakřičet a zaklonit hlavu. Jeho penis znovu hořel a on si nepřál nic jiného, než aby to Tom zopakoval.
„Tomi, ještě!“ zaprosil a na posteli poskočil, když Tom přirazil znovu. Tempo, kterým Tom vnikal do Billa, se zvýšilo a při každém zásunu polechtala Tomova špička Billův bod. Bill zvládl jen kňučet, vzpínat hrdlo ke stropu, propínat tělo a bojovat o dech. Jeho ruka si sama našla cestu do klína a uchopila jeho penis, tvrdě přejíždějíc tam a zpět. Tomovi se zadrhl sten v hrudi, když viděl, jak se Bill sám uspokojuje. Byl si jistý, že tohle mu Bill bude muset někdy předvést znovu.
Zapřel se dlaněmi vedle Billových boků a neomaleně bušil do Billova těla, ale soudě podle zvuků, které Bill vydával, to stále, zdá se, nebylo dost, což Toma pobavilo. Přitiskl levou dlaň pevně k Billovu boku a pravou vyjel k jeho ramenu. Přidržoval si Billovo tělo na místě, aby mu neklouzalo na matraci, a rychle přisouval svoji pánev k němu. Krátce a důrazně útočil na Billův malý bod a ve chvíli, kdy Bill došel opravdu silnému vrcholu, se jeho tělo stáhlo a stisklo Toma nevídanou silou. To byla poslední kapka do Tomova poháru. V příjemné křeči několikrát prudce projel Billův zadeček a vyvrcholil uvnitř něj. Teplo, které zalilo Billovo tělo, jej donutilo překvapeně vykřiknout a slastně zasténat. Tom se zakloněnou hlavou výrazně zpomalil a houpal boky pomalu sem a tam, prodlužujíc si svou slast v Billově těle. Kdyby nebyl tolik unavený, jezdil by v Billovi tak dlouho, dokud by se znovu nevzrušil, ale tohle jej vyčerpalo. Nebyl si dokonce jistý, jestli je na sebe naštvaný, že tenhle dokonalý okamžik tak dlouho oddalovat a připravoval se o něj, nebo by měl být rád, že počkali a díky tomu to teď bylo tak dobré.
Podíval se dolů na Billa a pyšně se usmál, když zaregistroval jeho blažený výraz. Vznášel se někde nad střechou domu a ne a ne sklouznout zpět. Tom se podíval na místo, kde byli spojeni, a opatrně klouzal ven z Billova těla. Sledoval, jak se Bill jen velmi pomalu zavíral, ačkoli byl Tomův penis už dávno venku. Tom se unaveně přesunul nahoru k Billovi a lípl mu děkovný polibek na čelo.
„Tak krásné,“ špitl Bill téměř bez dechu. Tom přikývl.
„Bylo to krásné,“ odsouhlasil.
„Budeme to dělat zase? Brzy?“
„Kdykoli budeš chtít,“ přislíbil Tom.
„Teď už jsem jen tvůj, Tomi, dotáhl jsi poslední písmenko svého podpisu,“ zavrněl Bill unaveně.
„To ano, ale jsem si jistý, že na ten čistě bílý papír se pod ten první podpis vejde ještě spousta dalších,“ zalaškoval Tom.
„Spousta dalšího krásného milování pro mě?“
„A taky pro mě.“
„Miluju tě, Tomi. Víc než dokážu říct a že mám bohatou slovní zásobu,“ upozornil jej Bill zdviženým ukazováčkem.
„Taky tě miluju, Bille. Víc než dokážu ukázat a že se svým tělem umím dělat věcí,“ zasmál se Tom a sledoval, jak Billovým hrudníkem probublává jeho vlastní smích.
„Obávám se ale, že jsme právě dokončili poslední lekci.“
„Ne, Bille, ještě ne,“ zavrtěl Tom hlavou.
„Přijde ještě něco?“
„Přijde všechen ten společný čas, který máme před sebou, a to bude ta největší lekce, která čeká nás oba.“
„Na tuhle lekci se těším ze všech nejvíc.“
„Naučil jsi mě milovat, Bille.“
„Naučil jsi mě žít, Tome.“
KONEC 🙂
autor: Muckátko :o*
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 34
Jsem ráda, že kluci došli svého štěstí 🙂 Oba si ho zasloužili!
Tom s Billem i Melissou mi budou moc chybět. Byly to skvělé postavy.
Díky ti za další pěknou povídku a snad se brzy dočkám novýho dílka od tebe 🙂
<3
Tak to teda je opravdu šok!!! Já čekala, že jim to ještě Simone s tím Tomovým strejdou pěkně zavaří….
Ale tohle byl krásný konec, hlavně ta poslední slova. takže teď už jen-a žili šťastně až do smrti…. 😀
Určitě se k povídce ještě vrátím, moc se mi líbila. Hlavně ty jejich "lekce" 🙂
Díky
Tak sa Bill dočkal. Tom je užasný človek a Billa rozhodne prekvapil.Som rada, že si našiel štastie a je konečne spokojný.
Celá poviedka sa mi veľmi páčila ďakujem za ňu.
Nevím jak pro ostatní, ale pro mě byl tohle šok dne 😀 Ani u minulé povídky jsem z konce nebyla tak moc v šoku, jako z tohoto 😀 Fakt jsem ještě pár dílů žádný konec nečekala, tudíž jsem se na konec povídky nepřipravila a minimálně 10 minut jsem ten konec rozdýchávala než jsem se mohla pustit do čtení 😀 Příště prosím malé upozornění dopředu, protože jinak mě budeš mít asi na svědomí 😀
No…vůbec nemám ráda konce 😀 A vůbec se mi s tohuhle povídkou nechce loučit. Ale fakt vůbec 🙁 Při posledních dvou odstavcích se mi úplně sevřelo hrdlo, protože jsem tam dole už viděla to definitivní slovo KONEC a já začala brečet jak neurvalá 😀 Nevím jestli to bylo tím, že se s klukama musím loučit a nebo to bylo proto, že ten konec byl tak nádherný, ale pobrečela jsem si teda dobře 😀
Vlastně ani nevím, co napsat, protože mi přijde, že všechno jsem k povídce už napsala. Teď už je mi jenom smutno z toho, že zase nebudu vědět, jak pokračuje život Toma, Billa i Melissy. Všechny tři jsem si strašně oblíbila, každý z nich byl něčím jedinečný a měl v sobě něco, co mě učarovalo. Zamilovala jsem si je všechny, ale přiznávám, že Bill je prostě Bill ♥ Ty ho dokážet vždycky tak kouzelně ztvárnit! Je roztomilý, vtipný, sprostý, hodný a hlavně je svůj. No a v kombinaci s Tomem je to fakt vražedná kombinace 😀
Závěrečný díl byl opravdu nádherný a já jsem strašně ráda, že vždycky povídku ukončíš šťastným koncem! Tvoje povídky totiž prožívám tak, jako žádné jiné, a nechci ani pomyslet na to, co bych dělala při špatném konci 😀
Pořád je mi trochu líto chování Simone a strašně moc jsem doufala, že jak Billovi volala, tak se to zlepší. Bohužel se tak nestalo, ale tak s tím já asi nic neudělám. Hlavně jsem ráda, že to Bill nese tak statečně a i když v hloubi duše doufal, tak se nenechal matkou znova zranit.
Tuhle povídku jsem si postupně stahovala do wordu, takže mi chybí překopírovat poslední díl a můžu si povídku, stejně jako tu minulou, vytisknout. Předpokládám, že ještě dneska večer, až to budu mít vytištěné, se do povídky znova od začátku začtu 😀
Chci Ti strašně moc poděkovat i za tuhle nádhernou povídku ♥ Opět jsem netrpělivě očekávala nový díl, opět mi nejednou přivodila úsměv na rtech a zlepšila mi náladu. Děkuji! ♥♥♥
A zároveň budu doufat, že se tady brzy od Tebe dočkám nějaké další povídky, protože o Tvé skvosty bych nerada přišla 🙂 Jsi úžasná spisovatelka! ♥
Taký jsem si myslela že strýc a matka něco vyvedou ale vůbec mi to v povídce nechyby.Moc krásna povídka.
Tak kráááááásný příběh, žrala jsem tuhle povídku už od začáku a tu minulou taky. Autorka umí skvě psát a moc se těším na nějakou další práci 🙂
Nádherné, krásne, a ani neviem ako mám vyjadriť ako sa mi to strašne páčilo. Milujem poviedky, kde sa Bill a Tom k sebe správajú takto krásne po celý čas a nikdy si neubližujú. Billa mi je ľúto, že stratil rodinu, myslím, že aj keď ho Tom bude milovať najviac na svete, stále tam bude to ako ho matka zranila.
Posledná lekcia bola prekrásna, taká Billovsky roztomilá:D
Veľmi pekne ďakujem za poviedku, za to aká bola celý čas nádhená a za ten krásny koniec. Hneď zajtra si ju prečítam celú jedným ťahom a určite to nebude posledný krát.
Tak koniec bol pre mňa parádny šok 😀 možno som ho aj tak trošku očakávala, ale skôr som si myslela, že ich Simone ešte pár častí potrápi. Za koniec som však rada, lebo chlapci sú spolu, zariadili si svoje životy a hlavne, sú šťastní. Aj keď je mi ľúto Billa, že prišiel o rodinu, ale radšej byť bez nej ako zažívať pri nej stále trápenie tak, ako on.
Ich prvé milovanie sa mi strašne páčilo 😀 Billova reakcia na Tomov "darček" a aj tie jeho následné otázky. Ale tak Bill je proste Bill, také roztomilé zlatíčko a za to ho všetci milujeme 😀
A záverečné odstavce Tom úžasne vystihol, že majú pred sebou poslednú a najväčšiu lekciu – spoločný život 🙂
Ďakujem za úžasný zážitok pri tejto poviedke. Určite sa k nej ešte neraz vrátim a už teraz sa teším na ďalšie tvoje diela 🙂
Povídka měla skvělí nápad. Líbila se mě i dobře se četla. V posledních dílech mě, ale chybělo víc detailů, ohledně zařizován bytu, nebo ten boj s Billovou matkou nebo Billův otec, o něm už taky pak nebyla zmínka. Ale musím říct, že byla napsaná s citem a jsme ráda, že jsem jí četla. Líbili se mě poslední dvě věty. Perfektně zapadali do příběhu a do jeho závěru.
Už jsem tuhle povídku jednou četla a teď mě dost překvapilo, že jsem tu nezanechala komentář. Taková ostuda! Povídka je moc krásná a stojí za tu námahu, takže… Moc děkuji za další krásný příběh z tvého pera /nebo spíš klávesnice/, opravdu jsem si to ohromně užívala.
Obecně musím pochválit tvého Toma a Billa, protože ve tvých povídkách se dokáží se životem poprat a nejsou jen trpící oběti. To mě baví. Takže ještě jednou velké díky.
PS: Víš, že Bill ten byt koupil pod jménem Kaulitz? Protože by to nemělo být technicky možné, předpokládám, že jde o chybku. No jo, síla zvyku… 😉
Štýl, akým je písana táto poviedka mi je naozaj veľmi sympatický. Čítala sa naozaj dobre a úplne som sa zaľúbila do charakterov chalanov ❤️ Páči sa mi, že to nebolo prvoplánové a mnoho vecí ma dokázalo prekvapiť. Posledné dve vety vo mne zanechali naozaj silný dojem. ❤️
Nádherná povídka, za kterou Ti velmi dekuji ♥️♥️♥️. Jsi spisovatelka na slovo vzata. Jednoduse umis. Je nesmirne obrovská skoda, ze dnes uz nejsi aktivni, protoze mrhat Tvym talentem je nebetycny hřích 😀!!! Kdyby ses k tomu jednou vrátila a přečetla si ma slova, pak věz, ze i dnes by se tu našli Tví věrni čtenáři a nove bys omracila levou zadní, jen chtit… takze kdyby nahodou – prosim vrat se mezi nas 🙏.
PS: u téhle povídky mi chybí jedina vec a to banner 😂😂😂