autor: Sapere Aude
Komplikace
Skrz malé okno pokryté prachem pronikalo dovnitř kupé matné světlo. Dredatý kluk se zavrtěl, pomalu otevřel oči a nechal je postupně přivyknout okolnímu šeru.
Černovlásek ještě pořád spal, zřetelně pochrupoval, z pootevřených úst mu unikaly tiché výdechy. Tom se nad tím obrazem usmál. I když bylo opravdu vyčerpávající zodpovídat ještě za další osobu včetně sebe, nemohl si pomoct; líbilo se mu mít menší společnost. Bylo tak hezké mít někoho, kdo mu věřil na 100%. Bill se nestaral o Tomovo zaměstnání ani o to, jestli vůbec nějaké má, nezajímalo ho, kolik má peněz, ani kam ho bere a co dalšího měl v plánu. Jediné co chtěl, bylo být s Tomem bez ohledu na jeho nálady. Bill od Toma nic neočekával, nic nepožadoval s výjimkou jeho blízkosti. Bylo hezké mít někoho, kdo se těšil z vaší přítomnosti.
Toma probralo z přemýšlení hlučné otevření dveří.
„Lístky prosím,“ požádal revizor.
Tomův dech se zasekl v hrdle; byli v prdeli.
„Mám je,“ Billův hlas ztěžklý spánkem obrátil revizorovu pozornost na černovlasého chlapce.
Tom na něj zamrkal, srdce mu málem vyskočilo z hrudi. Bill se rozhodně nechystal… oh ano, chystal.
„Tady,“ usmál se Bill a podal revizorovi své staré autobusové jízdenky.
Tom při pohledu do revizorova obličeje potlačil odfrknutí a Bill zmateně pokrčil obočí.
„Něco je špatně?“
*
Vlak jim ujel přímo před nosem a nechal je na opuštěném vlakovém nádraží bez ničeho kromě Billova malého kufru.
„Proč se ten muž zlobil?“ ptal se Bill.
Tom se rozhlédl, pátrajíc po nějaké jiné možnosti dopravy. „Byl naštvaný, protože na jízdence už byla jedna díra a on ji chtěl udělat sám,“ odpověděl Tom bez přemýšlení, dívaje se na parkoviště pár metrů od nich.
„Ou, chudák, klidně bych ho nechal, aby udělal další díru, mně to nevadí,“ řekl Bill dredatému chlapci.
„Hm,“ odpověděl Tom, aniž by poslouchal. „Bille, poslouchej,“ začal. „Tady si sedni,“ dotáhl Billa k malé lavičce za nimi. „A počkej na mě; hned se vrátím, ano?“
Bill se posadil, v očích náznak paniky. „Kam jdeš?“ zeptal se a kroutil bosými prsty u nohou.
„Budu támhle u aut,“ ukázal na parkoviště. „Nebude to trvat dlouho,“ usmál se.
Bill přikývl. „Dobře.“
„Ok, fajn. Ani se nehni,“ varoval ho Tom předtím, než se otočil a zamířil na parkoviště.
Bill si povzdechl a rozhlédl se kolem. To místo bylo nudné, nebylo na co se dívat, dokonce kolem nechodili ani žádní lidé. Kromě toho bylo už pozdě a tma a on byl unavený.
„Hej! Vypadni!“
Bill se lekl a pevně chytil svůj kufr. Kulhavě k němu mířil starý špinavý muž v roztrhaném oblečení. Prstem ukázal na Billa. „Jdi odtamtud, to je moje postel!“
Bill váhavě vstal, muž jej opravdu děsil, ale na druhou stranu nechtěl okupovat jeho postel. „Pokud budeš běhat po nocích bosý, chytíš rýmu,“ ušklíbl se muž a posadil se na lavici. „Vypadni! Jdi pryč! Najdi si vlastní místo na spaní!“ Muž odehnal Billa pryč a lehl si na záda.
Bill zalapal po dechu nad hrubostí muže a pozorujíc ho, couvl. Brzy se otočil a po špičkách kráčel pryč, chtěl se z toho místa dostat tak rychle, jak jen to bylo možné.
Proč to Tomovi tolik trvalo?
*
Tom zkontroloval staré bílé auto. Vypadalo oježděné a zdálo se, že nemá žádný alarm. Alespoň Tom si tím byl jistý. Nicméně nemohl se na bratrovu svatbu přiřítit v něčem takovém. Musí najít něco slušného.
A tak pokračoval v hledání.
*
Bill nervózně šlapal po vlhkém chodníku. Rychle přecházel po parkovišti, o němž se Tom zmínil, ale nenašel ho a nyní byl ztracený. Přešel kolem tří spoře oděných žen, jedna svůdně potahovala z cigarety.
„Hej,“ zavolala na něj jedna z nich.
Bill se otočil a podíval se na ženu velkýma, vyděšenýma očima.
„Jsem si zatraceně jistá, že v tomhle outfitu klienta neseženeš,“ zasmála se, silně sajíc cigaretu.
„Vypadni, najdi si svůj rajon, tenhle je náš!“ zavolala další a mávla rukou, aby ho odehnala.
Bill se otočil a pospíchal pryč, Tom mu v té chvíli chyběl víc než kdy jindy. Dredáč se zdál být jedinou osobou, která byla smířená s Billovou společností a zacházela s ním hezky; všichni ostatní se k němu chovali ošklivě i přesto, že jej vůbec neznali. Bez Toma si přišel ztracený, opuštěný a byl vyděšený.
Černovlásek si všiml velkého černého auta, které projíždělo kolem něj a zpomalilo. „Hej,“ z velkého auta k němu doléhal mužský hlas.
Bill se na něj koutkem oka podíval a pokračoval v chůzi.
„No tak, stůj,“ řekl muž a pronásledoval ho neskutečně pomalým tempem.
„Nemůžu, je to jejich místo,“ omluvil se Bill, trošku zpomalil a ukázal směrem ke třem primitivním ženám, se kterými se setkal před pár vteřinami.
Muž se ohlédl, všechny tři jej upřeně sledovaly. Ušklíbl se. „Pokud jsou tak staré, jak vypadají, radil bych jim, aby co nejdříve odešly do důchodu.“
Pár hnědých očí na něj zmateně zíral.
„Nevadí,“ řekl mladý muž. „Chceš jít dovnitř?“ usmál se a otevřel Billovi dveře.
Bill zavrtěl hlavou. “ J-já… nemyslím si, že bych měl,“ řekl tiše.
Muž poklepal na sedadlo vedle sebe. „No tak, tady jsi v bezpečí,“ ujišťoval ho.
Bill se rozhlédl, doufaje, že někde spatří dredatou hlavu, ale po Tomovi jako by se slehla zem. Povzdechl si a podíval se na auto. Muž ještě jednou poklepal na sedadlo a Bill vlezl dovnitř.
Usadil se, kufr si položil na nohy, dveře se mezitím za ním zavřely.
„Co máš uvnitř, perverzní hračky?“ zasmál se muž.
Bill svraštil obočí. „Per… perverzní…? Nemám žádné hračky,“ odpověděl zcela zmatený.
Muž si odkašlal, trochu zmatený z jeho chování, připomínal mu malou holku. „Uhm… nech to být. Kolik bereš za vykouření?“ zeptal se bez otálení.
Billovi pokleslo obočí. „Vykou…?“
Muž přikývl. „Ano, už jsi to někdy dělal?“
„Uhm… ano,“ pokrčil rameny Bill. Zhluboka se nadechl a mírně našpulil rty, ze kterých vyfoukl teplý proud vzduchu.
Muž pozdvihl obočí. „Eh…“
„Ještě?“ zeptal se Bill, opět se zhluboka nadechl a vyfoukl další proud vzduchu.
Muž na něj několik vteřin pouze nevěřícně zíral; poté se zasmál a Bill okamžitě přestal.
„Nevinně si hrajeme? Jsi tak sladký,“ ušklíbl se, omotal ruku kolem Billova pasu a přitáhl si ho blíž. „Ale teď už pojďme na věc,“ zasténal černovláskovi do ucha a pomalu zatahal za Billovu bílou noční košili, odhalujíc tím jeho stehna.
Bill zalapal po dechu, chytl mužovo zápěstí a zoufale do něj zaryl nehty. Jeho dýchání se změnilo v rychlé a plytké, spouštěla se u něj hyperventilace.
„Jo, vidím, že se ti to líbí,“ vydechl muž chraptivě, přirozeně si Billovu reakci vysvětlil úplně špatně.
Billův dech zrychlil ještě víc, panikařil a už to nedokázal déle zadržet. Ze rtů mu unikl hlasitý, pronikavý výkřik.
„Drž hubu,“ stěžoval si muž, svíraje Billova zápěstí.
Najednou se dveře na straně řidiče násilím otevřely. Silná ruka chytila muže za límec a hrubě jej vytáhla ven z auta
„Tajná policie!“ Bill poznal Tomův hlas.
Tom přitiskl muže zepředu k vozidlu, zápěstí mu pevně zkroutil za zády.
„Tohle obvykle nedělám! Tohle je poprvé, co jsem si vzal prostitutku, už to neudělám!“ sliboval.
Tom si odfrkl. „No jasně, úchyle.“ Pustil muže, rychle vlezl do auta a zavřel za sebou dveře.
Bez dalších slov spěchal pryč.
*
„Bille, Bille, uklidni se,“ řekl Tom a opravdu se musel přemáhat, aby se nedotkl mladého chlapce vedle sebe.
Bill byl stále v šoku, muž zašel svými doteky až příliš daleko. Mladý chlapec nedokázal zklidnit svůj dech, pořád se chvěl po celém těle. Sem tam mu ze rtů uniklo jemné fňuknutí, jak se snažil uklidnit.
„Hej,“ řekl Tom tiše. „Ššš, Bille.“
Bill se otočil a podíval se na Toma. Jeho oči byly rozšířené, hrudník se zvedal a rychle klesal dolů. „J-já-“ škytl, neschopen tvořit souvislé věty. Očima těkal směrem ke kufru, po chvilce na něj nejistě ukázal třesoucím se prstem.
Tom se také zadíval tím směrem. „Kufr?“ zeptal se a ukázal na něj.
Bill přikývl. Tom si vytáhl kufr na klín a otevřel ho. Prohrabával se několika věcmi, které Bill měl, až našel malou krabičku, která obsahovala dvě kulaté pilulky. Tázavě ji držel tak, aby na ni Bill viděl. Bill strnule přikývl, hladově sledujíc pilulky.
Tom jemně položil palec na Billovu bradu a stáhl ji dolů, otevírajíc tím jeho ústa. Vložil pilulku mezi Billovy pootevřené rty a ve chvíli, kdy Bill spolkl bílou kulatou pilulku, okamžitě odsunul ruku. Nechtěl se ho dotýkat více, než bylo nutné.
Billův dech se zklidnil téměř okamžitě. Několikrát silně polkl, než se otočil na Toma. „Děkuju,“ šeptl, jeho víčka pomalu klesala.
Tom přikývl a hlasitě polkl. Brzy poté Bill zavřel oči úplně, hlava mu ochabla a s tichým žuchnutím dopadla na okno auta.
Tom zamrkal. „Sakra,“ vydechl a téměř neznatelně zavrtěl hlavou.
Odvrátil se od Billa a nastartoval. Postřehl, že se mu ještě pořád třesou ruce, když autem vyjížděli opět na silnici, aby mohli pokračovat v cestě.
autor: Sapere Aude
překlad: B-kay
Bože, tak som sa zľakla keď Bill k tomu chlapovi nastúpil do auta:( som rada, že ho Tom zachránil. To bola taká úľava… uf…
Tomove vysvetlenie prečo ich sprievodca z vlaku vyhodil bolo super 😀 chudáčik Bill, je jak keby spadol z Marsu:)
ďakujem za kapitolu.
Bill je tak trochu… jiny xD mam pocit, ze zustal na urovni maleho ditete. Snad se to tak jen zda a Tom ho z toho dokaze nejak dostat. Ale bylo zabavne sledovat jejich cestovani vlakem. Jen bylo trochu nebezpecne sedat k tomu typkovi. Nicmene ochranar Tom zasahnul vcas 🙂 ale pobavilo me, ze ma zjevne dost zkusenosti s kradenim aut 😀 a ty Billovo pilulky, to je nejaky tezce zklidnujici lek? Nebo placebo, protoze aby zabral lek tak brutalne rychle to je podezrele. No, jinak jsem byla opet ocarovana a cetla s nadsenim 🙂 moc dekuji za preklad 🙂
Tak jsem se lekla když byl v tom autě ještě že jej Tom našel.
Bylo mi jasné, že průvodčí z těch autobusových lístků nebude moc nadšený. Ale Tomovo vysvětlení bylo perfektní 😀
Krádež auta sice už tak pěkná nebyla, ale protože tím zachránil Billa před tím úchylem, tak mu to odpouštím!
Děkuju za překlad 🙂
Reakcia revízora sa dala čakať, ale Tomove vysvetlenie pre Billa bolo super 😀
Fuu, vyzerá to, že Tom má s krádežami áut už nejaké skúsenosti. Len aby sa kvôli tomu nedostal do ešte väčších problémov.
A od Billa nebolo múdre, že nasadol do toho auta, ale skutočný svet nepozná, tak mu to nemôžeme vyčítať. Som rada, že ho Tom zachránil včas a som zvedavá, čo to mal Bill za tabletky, keď tak skoro zabrali.
Ďakujem za preklad 🙂
Moc se mi líbilo, jak na samém začátku dílu Tom přemýšlel o Billovi a jak si sám pro sebe říkal, že je hezké, že jej má Bill rád a je mu naprosto jedno kde a v čem bydlí, jak drahé má auto, jak skvělou má práci…jen chce být se samotným Tomem. 🙂 Myslím, že Tom pomalilinku začíná propadat Billovu kouzlu! 🙂 Alespoň v to tedy doufám! 😀
Tomovo vysvětlení na reakci revizora bylo neuvěřitelné vtipné a prostě dokonalé! 😀 Směju se tomu ještě teď, protože takové vysvětlení by mě nikdy nenapadlo. 😀 A chudinka Bill uvěří všemu, co mu velký zachránce Tom řekne. 😀 Já si uvědomuju, že Bill je psychicky narušený, v některých částech mi přijde jako malé dítě, ale nemůžu si pomoct, tenhle bezbranný Bill je neuvěřitelně okouzlující! 🙂
Pak když Bill nastoupil do toho auta, tak jsem měla vážně velký strach! Chápu, že Bill neměl ponětí, že by nikdy k nikomu cizímu nastupovat neměl a že by neměl věřit cizím lidem, ale Tom by mu to alespoň mohl vysvětlit, aby se tohle už neopakovalo. Nerada bych se o Billa znova tak bála! Štěstí, že pak nastoupil Tom, chlapíka zpacifikoval a tím zachránil Billa a ještě sehnal vůz na přepravu. 😀 Ne že bych mu tu krádež schvalovala, ale v dané situaci asi udělal to nejlepší, co mohl.
Strašně moc děkuji za překlad téhle povídky! Je strašně milounká! 🙂
1. Ráda bych se omluvila za pozdí koment, mohla bych se vymluvit na babičku, ale… byla jsem líná 🙁 Jsem strašná čtenářka, já vím, ale snad to trošku udobřím, když to teď napravím. 🙂
2.Tak Tomi konečně si uvědomuješ, že je Billy prostě… ňuňuňuňuňuňuňuňuňuňuňuňuňuňuňuňu <333 Myslím, že pokud ne.. ale co to kecám, to by došlo každému, stačí se na něj podívat! <3
3. jůů, Billy :3 … on je tak naivní a nevím, jestli mi to je líto, nebo je to sladké.. u něj ale vždy převládá fakt, že mám cukrovku, když o něm čtu.. :33333333
4. Já bych chtěla být ten revizor! :3 Ne já bych chtěla být Tomi a mít Billyho na starosti! _:3 Ale kdybych už přece jen byla ten revizor, tak bych Billyho nechala tak. Prostě bych jej nevykopla ani kdyby nebyl bosky! :3
5. Tomovo vysvětlení revizorova naštvání bylo… 😀 Typickej chlap, ve výmluvách nejiskří, přesto.. Billz tz jsi tak sladce hloupý! Ale to je dnes hodně hodně špatná vlastnost. Je to možná sladký, ale co takoví úchyláci? :O :/ Tomi, hlídej ho!
6. Starej se o něj nebo ti nakopu prde… zadeček a dám ti na budku!
7. to 'ani se nehni' se mi nelíbí! Sakra Tome, víš ty vůbec, co jsem právě napsala?? Vím, že je to jen povídka a tohle je jen koment, ale já jsem Sayurii, když se v sobě nevyznám já, tak těžko někdo druhý a netušíš čeho jsem schopná! Prostě jej vem s sebou! Ať už jdeš kamkoliv dělat cokoliv a jakože to vypadá na krádež auta…
8. ,Máš štěstí Tome 😀 Bezinky jsou fajn.. 😀 (bezinky-bezdomovci) i tak jsem se bála… jsou fajn, ale taky čuchají ředidlo a pak… kdovíí kde by mohl být Billyho konec, kdyby byl načuchanej!
9. Ježiškotkymankotky! Kde to jsou? Prvně bezinka a pak prostitutky? :O Bála jsem se, že ho budou chtít připravit o poctivost, ale myslely si, že je taky šla*ka? To je Bill tak holčičí? To je… ňuňu… u něj je vše ňuňu, i kdyby autorka popsala, jak jí hermelín, bylo by to ňuňu… (Hermelín je to nejhorší na světě! A Niva! JÍDLO NEMÁ SMRDĚT!!)
10. :O :O :O :O :O :O Billy, nechoď-k němu-do-auta!! Tome, jsi mrtvej muž!!
11. Mrtvej, mrtvej, 3x mrtvej muž!
12. Jo je sladký a vůbec na něj ani nesáhni, ani nemysli, že bys myslel, že na něj šáhneš!!!!!
13. :O :O Tys… tys na něj… Ty haj**le!! Tome! Já tě uškrtím tvými dredy! To ti berou rozum? Nechat Billyho tam! Samotného! A dělej! Zachraň ho!
14. Tajná policie? Ty? To ti neodpustím a tvoje dredy zachránilo akorát to, že se Billovi kromě traumatu nic nestalo!
15. Ach jo.. s tímhle Tomem bude ještě práce, co?
Těším na další díl a svatba bude ještě sranda. 😀 :3 Doufám, že Bill nijak neutrpěl, já bych byla asi polomrtvá, ten chlap… fujky! Děkuju moc za překlad B-kay! :3
ešteže Tom prišiel včas už som si myslela že sa ich cesta začína komplikovať ale aspoň bude Bill ostražitejší pre ľuďmi….No ak ide Tom k rodičom som zvedavá ako im vysvetlí bosého Billa v nočnej košeli:)