autor: Saline A.
„Hádej, kdo tě přišel potěšit,“ mladičký chlapec zezadu přiklopil oči staršímu muži a naklonil se k jeho uchu. „Jsem si jistý, že tvůj večer byl až do teď naprosto hrozný. Ale teď!“ zakoulel očima pobaveně. „Teď může začít ta pravá zábava.“
„Hm, napadá mě jen jedna jediná osoba, díky které by mohl být můj večer dokonalý!“ starší muž jemně uchopil Billovy prsty do svých. „Ale to není možné, takové štěstí nemám.“
„Zřejmě máš svůj šťastný den!“ zasmál se Bill koketně a vtiskl mu polibek na tvář. Naklonil se mu do zorného pole, dlaně nechávajíc na jeho ramenou. „Ahoj, Kayi.“
„Dneska jsem tě nečekal, krásko,“ Kenneth mu s úsměvem polibek oplatil a objal ho jednou paží kolem pasu. „Co že ses rozhodl poctít nás svou návštěvou?“
„Stýskalo se mi,“ přiznal Bill upřímně. Byly to už necelé dva týdny, co se vrátili do Berlína, během nichž Bill svůj čas dělil mezi kapelu, Toma a Bushida, na nic jiného mu nezbýval čas. Ten večer ale měl kupodivu kompletně volný, a tak se rozhodl jít se podívat na své (Bushidovy) přátele. S úsměvem se naklonil a políbil na tvář i Nyzeho. Už dávno mu odpustil. „Řekl jsem si, že bych si na vás mohl udělat čas,“ opřel se o Kaye bokem.
Vypadalo to, že má Kay něco na jazyku, ale na poslední chvíli si to rozmyslel a potěšeně ho po boku poplácal. „Všichni jsme rádi, že tě vidíme, já obzvlášť. Bylo těžké udržovat krásný vzhled celé skupiny, když mám kolem sebe tyhle zrůdy,“ pobaveně zakoulel očima.
„Ale ne, tomu nevěřím. Nemohlo to pro tebe být vůbec těžké!“ odfrkl chlapec.
Nyze protočil očima a pobaveně se zapitvořil. „Hele, jestli se chcete předhánět v tom, kdo z vás dvou má větší ego, támhle v rohu vidím volnej stolek,“ ukázal rukou na druhý konec klubu.
Bill se krátce zasmál, ale s chápavým kývnutím Kaye chytil za ruku a vedl ho k daným místům, širokým úsměvem obdarovávajíc všechny okolo. Opravdu měl skvělou náladu.
„Záříš jako sluníčko,“ poznamenal trefně Kay, jakmile se usadili. Samozřejmě podvědomě tušil, co za tím vězí, ale chtěl to slyšet přímo od něj. Chtěl vědět, jestli má Bushida zabít nebo jen uškrtit, protože pokud se nemýlil, Billův úsměv rozhodně neznamenal, že zná celou pravdu. Pokud ji vůbec znal.
„Hádám, že to stejně víš,“ pokrčil rameny s nesmělým uculením. „Znovu se vídám s Anisem. Ale tentokrát je to jiné, víš? Já…“ přivřel oči, než na něj pohlédl. „Hodně se toho mezi námi změnilo. Sice jsme si to nikdy neřekli přímo, ale oba víme, že se máme rádi, možná i milujeme. A on se tak ke mně i chová. Jako k někomu, koho miluje.“
„Bille, já…“ Kay si trpce povzdechl. „Ani nevíš, jakou mám radost z toho, že ji šťastný, spokojený a milovaný. Ale nechci, abys pak znovu trpěl, takže… Pamatuj prosím na Annu a buď opatrný, dobře? Nedovol, aby ti to znovu ublížilo,“ starostlivě Billa chytil za ruku.
Billův úsměv pohasl. „Já vím. Pořád se snažím připomínat si to, ale pak s ním zase strávím nějaký čas nebo s ním jen mluvím a na ní úplně zapomenu. Já vím, že šance, že by se mnou mohl Anis nakonec přeci jen zůstat, je minimální, ale víš, pořád tu ta šance je.“
Kenneth si znovu povzdechl, ale přikývl a chabě se usmál, zatímco myšlenky mu v hlavě poletovaly všemi směry. „Máš pravdu, pořád tam nějaká šance je. Kdo ví, jak to všechno skončí?“
Bill se vděčně usmál a krátce ho objal. Sluníčková nálada byla zpátky.
„Musíš mu to říct,“ Kenneth naléhavě pozoroval Bushida, sedícího na pohovce s hlavou v dlaních. „Anisi, nemůžeš mu to tajit! Až to zjistí, tak ho to zničí. A pokud to nezjistí od tebe, bude to o to horší, protože jsi mu lhal. Bude to brát jako zradu.“
„Ať už to zjistí od kohokoliv, tak ho to zničí, Kayi,“ odfrkl Bushido, strhaný výraz vepsaný ve tváři. Byl vyčerpaný. „Nemůžu mu to říct, nedokážu to.“
„Ale ten kluk ti věří! Pořád doufá, že se jednoho rána vzbudí a zjistí, že s ním zůstaneš!“ Bushido se pousmál. „To není dobré, Anisi! Nevím, jestli ti to zvedá sebevědomí nebo co, když vidíš, jak k tobě tíhne a zbožňuje tě. Ale jestli ty ho máš rád, tak mu to musíš říct!“
„Miluju ho,“ zamračil se. „A právě tohle je ten důvod, proč se nesmí nic dozvědět. Ať si užívá a baví se, než aby trpěl depresemi.“
„Anisi!“ vykřikl Kay. Začínal být opravdu naštvaný. Vůbec se mu nelíbila situace, do které byl násilím vtažen, aniž by s tím snad mohl něco udělat. Jako kdyby házel hrách proti zdi, když mluvil s Bushidem. Kdy ten chlap přišel o mozek?
„Už jsem se rozhodl, Kayi,“ rázně na svého přítele Bushido pohlédl. „Billovi to neřeknu ani já, ani ty. Drž jazyk za zuby, Kayi, nebo to nedopadne dobře. Pro tebe.“
Kay se zarazil. Bushido mu vyhrožoval? To ho roznítilo o to víc. „Tak podívej se, kamaráde! Držel jsem při tobě spoustu let, ať už jsi udělal hovadinu sebevětší, a že jsi jich během těch let udělal opravdu hromadu,“ naštvaně na něj štěkal. „Ale tohle je největší kravina, kterou jsi kdy udělal, Anisi. Tomu klukovi, kterej tě tak bezmezně miluje, zlomíš srdce a nikdy ti to neodpustí! A já toho nehodlám být svědkem. Mám Billa rád a nechci být spojovaný s tím utrpením, které mu způsobíš. Končím s tebou a celou touhle tvojí hrou. Koukej se vzpamatovat a vystrčit hlavu ze zadku. Až to uděláš, klidně se mi ozvi, ale do té doby od tebe nechci slyšet ani slovo. A jestli… Ne, až Billovi ublížíš, počítej s tím, že já budu na jeho straně a podpořím ho, ať už proti mně pošleš kohokoliv!“ vztekle popadl svou mikinu a spěšně zamířil pryč. Čekal, že bude ještě nějaká odezva od Bushida, ale kupodivu z jeho strany znělo pouze mučivé ticho.
A to bylo horší, než kdyby na něj křičel. Jeho reakce ho zklamala o to víc, že znamenala, že Bill bude trpět. Bushido mu podruhé zlomí srdce, ale tentokrát už ho nedá dohromady.
„Bože, mně se stýskalo!“ vydechl Bill, jakmile spatřil Anise ve dveřích a hned se mu vrhl kolem kru. Vášnivě přitiskl rty na jeho, pevně ho objímajíc kolem krku. Neviděli se sice jen pár dní, ale Billovi to připadalo jako věčnost. Ochotně se nechal vyzvednout na odkládací stolek, omotal mu nohy kolem boků.
„Tolik jsem tě potřeboval vidět,“ zahučel, pevně svírajíc Billova stehna. Polibky sjel na chlapcův krk.
„Včera jsi mi v klubu chyběl,“ Bill tiše zasténal. „Jen s Kayem to nebylo ono.“
„Nemluv o něm,“ zamračil se Bushido, ustávajíc v polibcích. Chuť na sex ho pomalu opouštěla.
Bill si povzdechl, snědého muže pohladil po hrudníku. „Co se stalo? Kay o tom taky nechtěl nic říct.“
„Prostě jsme se pohádali, Bille. Kay u mě skončil. Ale nechci se o něm bavit.“
„Ale Anisi…“
„Ne!“ vykřikl Bushido vztekle, až sebou Bill cukl a vyděšeně stáhnul ruce z jeho hrudníku pryč. „Už jsem ti řekl všechno, co potřebuješ vědět a tím to hasne. Už o něm nechci slyšet, jasné?“ zavrčel, ale o poznání mírněji. Brzy mu došlo, že přestřelil a Billa vyděsil. „Promiň.“
„V pořádku, nic se nestalo,“ zamumlal Bill se sklopeným pohledem. Rozpačitě ze stolku seskočil a přešel do ložnice, po níž se rozhlédl. Byli v hotelovém pokoji na konci města, kde se setkávali už předtím. Nebylo to nic extra, ale výhled na město byl famózní a… byl v tom jistý sentiment. „Jen jsem byl zvědavý. Zamrzelo mě to.“
„Bille, prosím,“ vydechl Bushido a promnul si obličej. Pomalu k němu přešel, objímajíc ho zezadu kolem pasu. Palci mu na kůži kreslil obrazce. „Omlouvám se, ale nechci se o tom bavit. Není pro mě jednoduché ztratit nejlepšího přítele. Chci si prostě užít hezký společný čas.“
„Já vím. Omlouvám se, chápu to,“ Bill mu jemně stiskl zápěstí. „Nebudu o tom mluvit, slibuju. Udělám cokoliv, aby ti bylo líp.“
„Tak co kdybys mě prostě políbil?“ staršímu muži se na rty vkradl úsměv. „To mi určitě pomůže.“
Bill se s úsměvem otočil čelem k němu a hned přitiskl rty na jeho. „Cokoliv si budeš přát, miláčku.“ Bushido ho políbil, skrývajíc v polibku smutný úsměv.
autor: Saline A.
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 16
Nechte me hadat… Bushido nechce Billovi sdelit, ze cekaji rodinu nebo planuji svatbu. Prinejlepsim oboji. Zatraceny arab, mel by si uvedomit, ze muslimove sice muzou mit vice zen, ale ze Bill neni do haremu to prave. Chudak 🙁 myslim, ze ho to kompletne slozi. Copak muze udrzovat s Anisem vztah, zatimco on bude mit doma zenu a dite (4 deti)? Tohle se mi nelibi 🙁 opravdu doufam, ze se dockame nejake zmeny oproti skutecnosti, protoze tenhle rodinny typek Bu se nasemu Billovi nikdy neodevzda. Ach jooo, tu hlavu ze zadku by mel vazne vytahnout…
Dekuji za dalsi super dilek, budu se tesit priste 🙂
Přesně to si myslím Lexi až se to dozví Bill tak to neustojí.
Neprozradim tentokrat vubec nic, snad jen, ze se pomalicku blizime do finale 🙂
Moc vam dekuji za podporu, vazim si ji! ♥
[3]: jen ne nějakou drastickou sebevraždu xD
[4]: Ta nehrozi, to prozradit muzu 😀
Finále?? Chudák Bill, tady je mi ho opravdu líto. A nemůžu se dočkat, co tak hroznýho tají Bu. No jsem opravdu moc zvědavá, jak to zaonačíš. Děkuju za povídku.