Zuzutranslate o.p.s. uvádí: Janni :o)
Další překlad made in Zuzu, jak jste si jistě odvodili z názvu její nové obecně prospěšné společnosti, kterou jsem jí právě teď virtuálně založila. ;-D Steinsgrrl už znáte, máme tu její jednodílku s názvem Surrogate. Je to americká autorka, která se poměrně nedávno stala hlavní adminkou THF, malinko starší ročník (jen o 5 let mladší než já), jak už to tak u těch vytrvalých twincesťaček bývá, 🙂 narozená ve znamení Panny, takže asi puntíčkářka, tudíž zcela vhodná k provozování něčeho tak rozsáhlého, jako je THF, ale hlavně úžasná autorka. Doufám, že se vám její osmadvacetidílná povídka Janni bude líbit. Děkuju samozřejmě opět neúnavné a naprosto úžasné Zuzutranslate o.p.s. a doufám, že jí ty charitativní sklony vydrží ještě hodně dlouho. :o) J. :o)
Když se dva muži potkají a zamilují, očekávají, že to bude hrbolatá cesta. Když ale jeden z těch mužů má dceru, některé hrboly se mohou zdát spíše jako hory.
„Už bylo na čase, abys dorazil, člověče!“ Georg vstal a poplácal svého dlouholetého přítele po rameni. Tom se svezl na židli vedle Gustava a šťouchl blonďáka do paže svým loktem.
„Ahoj. Omlouvám se, trvalo to pekelně dlouho, než jsem se tam odsud dostal. Mám nového klienta. Má vysoké nároky, ale jsou za to dobré peníze.“
Tom se rozhlédl po hospodě. On a jeho přátelé se společně scházeli na oběd tak jednou týdně, ale tohle bylo pro ně nové místo. Viděl tmavé dřevo spolu s bohatě modrými stěnami a barevnými skleněnými lampami visícími nízko nad čistými a těžkými dřevěnými stoly. Okna byla z vlnitého skla s širokými různobarevnými kousky v horní části.
„Dobře, frajere, protože jsi přišel pozdě, tak už jsem ti objednal. Doufám, že jsi v pohodě s cheesburgerem, hranolkama a pivem.“ Tom přikývl, rozbalil svůj příbor a odsunul své pivo od okraje stolu. „A farmářský dresink k tomu.“
Tom se zašklebil. „Díky. Tak, kluci, kdy odjíždíte?“
Gustav se podíval na své hodinky, složitě vypadající elektronické zařízení s více tlačítky než cokoliv elektronického, co Tom kdy vlastnil. „Máme odletět za tři hodiny. Budeme potřebovat nějaký čas, než se dostaneme na letiště, takže bychom se odsud měli zvednout tak za hodinu.“
„Pak doufejme, že tady dostaneme jídlo rychle.“ Tom zvedl svůj nápoj a zhluboka se napil jantarové tekutiny. S přehnaným povzdechem položil nádobu zpět na korkové kolečko před sebou. Musel být žíznivější, než si myslel, jelikož na jeden zátah vypil téměř polovinu. Složil si ruce na hrudi a opřel se o židli, cítil se mnohem uvolněnější.
„Předpokládám, že máte rozvrh? Neumím si představit Gustava, jak funguje maximálně dvě hodiny, aniž by věděl, co bude následovat,“ uchechtl se Tom a lehce si odsunul svůj šátek z čela.
„Samozřejmě. Vše je naplánováno, objednáno a připraveno. Chystáme se strávit týden turistikou a kempováním v Černém lese,“ Georg pohlédl ostře na Gustava, „ale pak se vlastně chystáme strávit pár dní v lázních, než se vrátíme domů.“
Tom si odfrkl. „Jak se ti ho podařilo přimět, aby s tím souhlasil? Nedokážu si představit-„
„Tady to je, pánové.“ Tom se narovnal, když byl před něj pečlivě umístěn jeho oběd. Pohlédl nahoru a přestal dýchat. Jeho pohled se změnil na zírání.
Před ním v podobě barmana stál ten nejkrásnější… muž? Ano, muž… jakého kdy viděl. Myšlenka na to, že je ten muž krásný, mu přišla absurdní, ale bez ohledu na to, co mu říkal jeho mozek, z něj Tom stále nemohl spustit oči. Ten muž byl vysoký a štíhlý, s dlouhými černými vlasy volně svázanými na zátylku. Pohyboval se ladně a jeho ruce jemně pokládaly talíře před zákazníky. Jeho oči byly tmavě hnědé, lehce orámované černou tužkou a rty se mu třpytily s náznakem lesku. Výsledný efekt byla úžasná směs muže a ženy a ohromně fascinující.
Barman umístil poslední talíř před podsaditého blonďáka a o krok ustoupil.
„…farmářský dresink?“ Napřáhl ruku s malým plastovým kelímkem.
„To je… ehm… to…“ Tom cítil, jak se mu po tvářích šíří teplo a sklopil hlavu.
Georg se naproti němu uchechtl a Tom nechtěl nic jiného, než jej pořádně nakopnout. „Chce tím říct, že je to jeho dresink.“
Tom zvedl hlavu nahoru a pohlédl barmanovi do očí.
„Ehm… jo!“ Byl si mlhavě vědom toho, jak se jeho přátelé pohihňávají, ale jejich hlasy mu připadaly tlumené a hodně vzdálené, jak byl jeho pohled zaměřený na barmana. Zvedl svou ruku a slepě se natáhl po kelímku.
Minul.
Místo toho jeho prsty přejely přes mužovo štíhlé zápěstí. Barman sebou lehce škubnul a Tom dříve, než o tom mohl popřemýšlet, mu přejel rukou přes dlaň a chytil jeho prsty, které svíraly dresink. Na chvíli se ani jeden z nich nehnul.
„Ehm… Tome?“
„Tome!“ Gustav do něj šťouchl, čímž jej přinutil poskočit, vydechnout a rychle stáhnout svou ruku zpět. Tom po blonďákovi střelil pohledem, a když se otočil zpátky, kelímek ležel vedle jeho talíře a barman stál s rukama za zády.
„Je tu ještě něco, co bych vám mohl přinést?“ Jeho hlas byl jemnější a zadýchanější než dříve a Tom se k němu chtěl naklonit co nejblíž, aby jej dobře slyšel.
„Ne, myslím, že je to v pořádku. Díky,“ Georg se šklebil na Toma, jehož tvář ještě více zrudla.
„Dejte mi vědět, pokud budete něco potřebovat.“ Tom sledoval, jak barman zvedl hlavu a poodstoupil, než se k jejich stolu otočil zády.
„Co to, sakra, bylo, Tome?“ Georgův obrovský úšklebek na tváři posunul Tomovy rozpaky na ještě vyšší úroveň. Poslal Georgovi smrtící pohled a natáhl se pro lahev kečupu.
„Nemám tušení.“ Tom odšrouboval uzávěr a obrátil lahev dnem vzhůru nad svýma hranolkama, než se podíval k baru a hledal barmana. Našel ho na druhém konci, jak utírá pult a mluví se starším párem. Tom z jejich rozhovoru mohl slyšet pouze mumlání, ale ať už se bavili o čemkoliv, muselo to být zábavné, protože mladší muž náhle propukl v smích.
„On je prostě… Ježíši, on je sexy.“ Tom pomalu odvrátil pohled od muže za barem, jen aby zjistil, že své hranolky zcela utopil v bazénu kečupu. „Ach, kurva…“ zasténal a zavrtěl hlavou. Gustav se uchechtl a podal mu ubrousek, aby mohl utřít trochu kečupu, která mu přetekla přes okraj a vzala s sebou i malou hranolku.
„Tome. Ty nejsi gay.“ Georg nad ním nadzvedl obočí, když se naklonil přes stůl, aby si v Tomově kečupu namočil pár hranolek.
„Georgu,“ Tom jej praštil, aby dostal jeho ruku od svého talíře. „Nemusím být gay na to, aby on byl sexy. Zastaň se mě, chlape.“ Šťouchl do Gustava podruhé a natáhl se pro své pivo.
Gustav vyhledal muže za barem a několik okamžiků ho sledoval. Potom se podíval na Georga a pokrčil rameny.
„Má pravdu.“
Bill přejel vlhkým hadrem přes stejné místo na naleštěném dřevě, které utíral už posledních deset minut, a pohlédl opět ke svému jedinému stolu se zákazníky. Musel na ně přece dávat pozor, ne? Pro případ, že by něco potřebovali. To byla dost dobrá výmluva pro to, aby mohl otevřeně zírat na muže, který jej dříve připravil o dech. Opravdu by měl věnovat více pozornosti Helen a Bobovi. Byli to dva z jeho nejvěrnějších zákazníků, a že jich ještě příliš neměl. Ale zatímco oni si vrásčitými prsty zapalovali další cigarety a diskutovali o práci na směny, Bill našel sám sebe ztraceného ve svých vlastních myšlenkách.
Dredy zaujaly jeho pozornost jako první. Byly dlouhé a pevné, s různými blond odstíny a byly drženy mimo mužovu tvář šedým šátkem. Bill měl napilno, aby splnil jejich objednávku a nevšiml si na tom muži ničeho dalšího, dokud nestál u jejich stolu a on k němu nevzhlédl.
Byly to ty jeho oči. Ten muž byl sám o sobě docela hezký, ale když se podíval do jeho očí, byl ztracený. A bez ohledu na to, jak si Bill opakoval, že je to hloupé, být tak… zelektrizovaný tím jednoduchým dotekem, když ten úžasný muž přejel svou rukou přes jeho dlaň, Bill to cítil až v žaludku.
Ale nic to neznamenalo. Nebo ano? A co, že tím Billa připravil o dech? A co, že na Billa zíral s nečitelným výrazem, zatímco mu rukou zachytil jeho prsty? To neznamenalo, že ten člověk měl zájem. To neznamenalo, že ten člověk byl gay.
Bill ucítil pauzu v rozhovoru u baru a obrátil pozornost zpět k Bobovi a Helen. Museli být už dávno v důchodovém věku, ale žádný z nich ještě v důchodu nebyl. Heleniny zářivě červené vlasy byly evidentně nabarvené a její tváře byly poznamenané hlubokými vráskami, ale její modré oči byly jasné a jiskřily jako oči žen o mnoho let mladších. Nikdy nezářily více, než když jí Bob něco pošeptal do ucha s úsměvem na tváři. Dívali se na sebe i po čtyřiceti letech jako čerstvě zamilovaní a Helen Bobovi rukou odstranila tenké bílé prameny vlasů z očí.
Bill se natáhl k balíčku cigaret pod barem a zapálil si jednu rychlým pohybem svého zapalovače. Přes vydechnutý kouř ze svých prvních potáhnutí našel pohledem opět dredatého muže.
Chtěl to, co měli Bob a Helen. Chtěl takový druh lásky a nechystal se to najít tím, že bude plachý. Musel o tom muži zjistit více.
„Nemůžu uvěřit, že po tom všem jsi na místo toho použil kečup,“ Georg zavrtěl hlavou a s úšklebkem ukázal na malý kelímek stále plný farmářského dresinku. Sáhl si do zadní kapsy, aby vylovil svou peněženku a hodil na stůl několik bankovek.
Tom protočil oči a vstal, aby také vytáhl svou peněženku. „Zavři zobák a vypadni už odsud.“ Hodil Georgovi jeho peníze nazpět. „Přijedete tam pozdě. Tento týden je to na mě. „
Bill sledoval, jak se muži připravují k odchodu, a uvědomil si, že jim nepřinesl účet. Dva silnější muži zatlačili do těžkých dveří směrem ven a hospodu náhle ozářilo sluneční světlo. Nervozita mu vířila v žaludku jako kouř ve vzduchu a rozhodl se, že je to teď nebo nikdy.
Rychle spočítal objednávku, zhluboka se nadechl a vydal se ke stolu.
„Pane?“ Dredatý muž se na něj otočil s tázavým pohledem a Bill téměř zapomněl, co chtěl říct. Nakonec k němu natáhl ruku se zeleno-bílým papírem.
Tom se na něj chvíli díval, než si jej od barmana vzal. Jeho tváří se opět rozlilo teplo. To, co krátce prolétlo jeho myslí, bylo, že je to možná telefonní číslo a málem jej bez pohledu nacpal do kapsy. Měl celý oběd na to, aby se vzpamatoval z incidentu s dresinkem, ale stačilo jedno slovo tohoto krásného barmana a jeho mozek byl opět vzhůru nohama. Nebyl tady žádný způsob, jak být ohledně tohohle kultivovaný, a tak do toho skočil oběma nohama a doufal, že nebude znít příliš jako idiot.
„Ehm… jo, to by bylo užitečné, že?“
Bill sledoval, jak muž loví ve své peněžence s lehce třesoucími se prsty. Rozhodl se, že je to dobré znamení a usmál se.
„Takže… ehm, nemohl jsem přeslechnout, že se vaši přátelé chystají na dovolenou?“
Tom se usmál nazpět a podal mu několik bankovek. „Jo, míří do Německa. Snažili jsme se jezdit každý rok na dovolenou do jiné země, ale já tento rok nemohl.“
„To je mi líto.“ Bill se zaměřil na své prsty a dlouhými nehty přejížděl přes hluboké rýhy na stole. Oči se mu stočily zpět na muže před sebou. „Zdají se být velmi blízcí. Jsou… spolu?“ Zeptal se, protože věděl, že jeho gay přátelé v New Yorku se většinou scházeli s dalšími gay lidmi. A jestliže by tihle dva byli gayové, tak možná…“
Tom se uchechtl. „Člověk by si to myslel podle způsobu, jakým se hašteří, ale ne. Jsou bratři.“
Billův úsměv se proměnil na váhavý. To neznamenalo, že tam ještě nebyla naděje. Nebylo tu nic, co by mu říkalo, že by se toho muže nemohl zeptat na telefonní číslo, aby mu dal najevo, že má zájem, a další krok nechat na něm.
Ale než se na číslo stihl zeptat, dredatý muž se nadechl a pohlédl na hodinky.
„Drobné si nechte, okay? Musím už jít, musím vyzvednout své děvče.“
Přes Billovu tvář se mihlo zklamání a jeho nadějný úsměv povadl, jen aby byl rychle nahrazen zdvořilým zkroucením rtů, které věnoval každému zákazníkovi. Jeho děvče. Ten chlap byl nejen hetero, ale taky zadaný. To byla ta jeho pitomá smůla.
„Děkuji, pane. Mějte krásný den.“ Bill držel stále lehký tón. Za pokus to stálo, ne? Neměl moc příležitostí k tomu, aby to mohl být ‚dobrý‘ pokus, ale na tom už stejně nezáleželo. Tenhle člověk nebyl k mání.
Tom zacouval ke dveřím, otevřel je a dál udržoval svůj pohled uzamčený s barmanovým.
„To určitě bude, díky.“ Mrkl na něj, poslal mu úsměv a zmizel ze dveří, aby za sebou nechal zmateného Billa, který za ním zíral.
Co to, sakra? On mrknul? Flirtoval?
Bil zatřepal hlavou a začal sklízet nádobí ze stolu. Spatřil plný kelímek s farmářským dresinkem a usmál se.
Ve skutečnosti se usmíval po celý zbytek dne.
autor: Steinsgrrl
překlad: Zuzu
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 33
Láska na první pohled ! Ach ! To začíná slibně… 🙂 Setkání kluků bylo neuvěřitelné. A Gustav s Georgem jako bratři ? Taky dobrý 🙂 Tom jede vyzvednout své děvče…dceru ? Tohle je tak divný, představit si kohokoliv z kluků jako tátu. Pořád si je pamatuju jako ty roztomilý střeva na začátku 🙂
Díky moc zuzu za překlad. Sláva tobě ! 🙂
Ať žije naše zuzu!!! 🙂 Moooc děkujeme za další překlad :)))
Bylo zajímavé dozvědět se, že tu budou Géčka bratři. To jsem snad ještě nikde jinde nečetla… moc zajímavé 🙂 ovšem představa těch dvou v jejich puberťáckých vzhledech s malým dítětem, ech xD asi mám stejnou potíž jako Iveth 😀 Ale oba kluci se zdají být sympatičtí. Podle úvodu očekávám, že dceruška bude pěkný spratek co chce tatínka jen pro sebe 😀 😀 budu jistě držet Billovi, ale i Tomovi, v téhle povídce pěsti.
Ojojoj :3 tobje taaaak cute ^_^ zuzu děkuju za další překlad 🙂 jsi prostě úžasná :3
V prvom rade veľmi ďakujem, Zuzu, za ďalší preklad! 🙂 Ty si proste neskutočná!
Géčka sú bratia? To som myslím ešte nikde nečítala alebo ak aj hej, tak to bola max. nejaká jednorázovka alebo niečo také krátke. V takto dlhom príbehu ešte nie.
Tom má dcéru? Priznám sa, že na začiatku som rozmýšľala, ktorý z nich bude otcom a až do tej Tomovej vety som si tým stále nebola istá 😀 Inak sa mi však strašne páčilo, ako to medzi chalanmi iskrilo – totálna láska na prvý pohľad 😀 Tom bol zlatý, ako stratil reč 🙂 A som zvedavá, kedy sa Bill dozvie, že kto je to jeho dievča a že má u Toma šancu.
Ešte raz vďaka 🙂
Krásně to začíná a ty dva jsou k sežrání.
Strašne sa teším z nového prekladu. Začína to úplne nádherne. Tom bol neuveriteľný:) Už aby tu bola ďalšia kapitola, dúfam, že Tom bude v tej reštaurácii viac než pravidelným hosťom:)
Ďakujem 🙂
božeeeeeeeeee to je nádherný *w* to bych taky někdy chtěla zažít 🙁 a každopádně jsem zvědavá na to, jak se to bude odvíjet dál :3 a taky…oni dva a bratři? 😀 lol to by to vypadalo 😀
Zuzu, Ty jsi prostě neskonale úžasná! ♥
Začátek nové povídky začíná rozhodně skvěle! Nikdy jsem nečetla nic, kde by byl Geo s Gusťou bratři, po pravdě jsem sitaké myslela, že jsou partneři. 😀 Oni jak se haštěřili, tak tomu trošku nasvědčovalo, nevadí. 😀 Rozhodně to vypadá, že to jsou strašně fajn a vtipní kluci, takže si mi hnedka získali. 🙂
A koukám, že se kluci do sebe zamilovali na první pohled! ♥ Moje romantická dušička při tomhle opravdu hooodně plesá! 🙂 Bylo strašně krásné, jak byli oba rozpačití a hotoví sami ze sebe. 🙂 Strašně moc se těším na pokračování a na to, jak se kluci sblíží. Doufám, že Tom přijde do restaurace znova! 🙂
A také se těším na Tomovu malou holčičku. Rozhodně doufám, že k ní nemá i maminku :-D, ale že žije s malou sám. Moc se těším, až ji poznám aaž Bill uvidí, že Tom nemyslel žádnou svoji přítelkyni, ale dceru! 🙂
Strašně moc se těším napokračování, a Tobě Zuzu opět neskonale děkuji! ♥
Bože, mať tak trpezlivosť a vytrvalosť našej Zuzu… Hlboká úcta a vďaka a rešpekt. Ako sa hovorí, klobúk dole. A k poviedke – začína to ozaj dobre, Tom totálne vyhúkaný zo života, stačil jediný pohľad a nevedel, čí je. A našťastie Bill na tom bol úplne rovnako, takže to vyzerá na sľubné začiatky. Ale som zvedavá na tú malú. Ale ja verím, že to bude milé zlaté dievčatko a jediný Tomov problém bude ten, ako sa zmieriť s tým, že svojej malej miesto mamičky asi privedie ešte jedného otecka, :-p No, necháme sa prekvapiť. Už sa teším, :-p
Tak tohle je dokonalost! 🙂 Stacilo par prvnich vet a hned mi bylo jasne, ze tuhle povidku budu milovat. 🙂 Jednoduchy a pritom zaroven uzasny dej, nemuzu se dockat dalsiho dilu, jsem zvedava, jak se Bill s Tomem zase potkaji.. Ze by si Tim zasel zase na obed? 😀 Moc se tesim. 🙂 Dekuji zuzu, ze zacala prekladat takovou krasnou povidku. 🙂