autor: Muckátko :o*
Dnešní lekce Toma možná naučí víc, než očekával. Hezké čtení. M.
:o*
Cinkání příborů pomalu utichalo, jak veškeré osazenstvo kuchyně dokončovalo lehkou večeři, protože Simone trvala příprava poněkud déle kvůli pozdnímu příjezdu z Freiburgu, proto jedli o něco později, než byli zvyklí. Od stolu se jako první zvedal Bill díky svému kručícímu žaludku, který nakrmil během pár velkých soust a ještě pošilhával po stole, co by se dalo zkonzumovat, ale než aby mu bylo v noci špatně, radši se spokojí s mírně najedeným žaludek, než aby se přecpával, a pak se do rána proklínal. Odklidil svoje špinavé nádobí a ještě si doplnil sklenici pomerančovým džusem.
„Půjdu nachystat ty filmy, dojdeš pak, Tome?“ zeptal se a upil ze skleničky.
„Bille, probůh, nech Toma alespoň v klidu dojíst,“ naléhala Simone. Její syn jen protočil očima.
„Přijdu, neboj,“ slíbil Tom a pokračoval ve své porci. Neuměl hltat tak rychle jako Bill.
„Oukey, tak zatím,“ otočil se Bill na patě a odcházel z kuchyně.
„A nezapomeň na ty filmy,“ houkl za ním ještě Tom. Bill se otočil a ukázal na Toma ukazováčkem ve stylu ‚Tak teď jsi na něco kápnul‘. Změnil svůj původní kurz a místo do svého pokoje zamířil do salonku, kde se válela jeho taška s filmy, kterou pořád přenášel sem a tam.
„Tome, vážně by ses měl naučit ho sem tam odpálkovat, jinak ti nedá pokoj,“ naklonila se k němu Simone, aby ji Bill náhodou nezaslechl, protože on měl uši všude. Tom polkl a usmál se.
„Mně to nevadí. Je moc fajn.“
„Jo to on ze začátku bývá, nenech ho se sebou moc mávat, dobře?“
„Až budu mít pocit, že něco přehání, tak mu to povím, slibuji,“ přislíbil a pomalu dojídal.
„Něčím bych tu večeři i spláchnul, aby se pak dobře usínalo. Dáte si, Sete?“
„Rád, děkuji.“
„A co ty, Tome?“
„Já…“
*
Bill dokončoval poslední úpravy. Rozestlal postel, do čela narovnal co nejvíce polštářů a krátce zauvažoval nad tím, že by nebylo od věci sem nanosit i Tomovy polštáře, aby se jim dobře polosedělo pololeželo a nebolela je u toho záda. Svůj laptop napojil do zásuvky, protože byl téměř vybitý a začal se na matraci prohrabávat filmy, které by si s Tomem mohli pustit.
Tom ale pořád nějak nešel. Bylo to už půlhodiny, co Bill odešel z kuchyně, a nic se nedělo. Nechal pokoj otevřený, aby mohl Tom kdykoli vejít a dokonce se šel i osprchovat, aby si zkrátil to čekání. Když ovšem vylezl z koupelny zralý akorát tak vlézt do postele a pohodlně se uvelebit, jeho pokoj stále zel prázdnotou, proto nechal filmy ležet a vydal se chodbou do kuchyně.
Sotva se objevil ve dveřích, Gordon rychle sáhl po láhvi alkoholu a schoval ji pod stůl, aby si jí Bill nevšiml, ale téměř z poloviny vypitá láhev nebude jejich největší problém.
„Co se tady…?“ zamračil se přešel ke stolu, kde před Tomem, Gordonem a Setem stály tři malé špinavé skleničky. Panáci.
„Ahoj Bille!“ zahalekal Tom a zářivě se usmál. „Přišli jste si pro mě dva?“ zeptal se, když nedokázal zkoordinovat svůj zrak a viděl dvojitě. „Nebo tři?“ podotkl, jak si nebyl jistý, kolikrát se mu Bill zjevuje. Jen doufal, že Bill nebude moc legrační. Dával mu zabrat jeden Bill, jaké by to pak bylo se třemi takovými. Bill naštvaně sáhl po Tomově skleničce a přičichl k ní. Znechuceně ji položil zpět na stůl.
„Rum?“ otřepal se. „Děláte si ze mě srandu?“ propaloval oba muže pohledem.
„Bille, my…“ snažil se Set něco říct, ale Bill jej nenechal.
„Pochybuju, že vůbec ví, co je to alkohol a vy mi ho tady ožerete?“ zlobil se Bill.
„Tobě ho ožereme?“ zastavil se Gordon nad podivnou formulací Billovy otázky.
„Vždyť se na něj podívejte!“ šťouchl Toma do ramene a vzápětí jej musel přidržet, aby se na židli nepřevrátil, protože i Billovo drobné šťouchnutí narušilo jeho rovnováhu.
„My za to nemůžeme. Chtěl to zkusit sám,“ bránil se Gordon.
„Tak jste mu měli nalít jen na dno a ne ho nechat se takhle zlískat.“
„Bille, jestli jsi jen naštvaný, že se s tebou teď asi těžko bude dívat na nějaké filmy, tak…“
„Čert vem filmy! Ráno mu bude pořádně špatně a on si bude lámat hlavu, proč. To se vám teda opět něco povedlo, jen co je pravda,“ sykl a pomohl Tomovi na nohy.
„Počkej, já ti pomůžu ho alespoň…“
„Ne,“ odmítl Bill rázně. „Myslím, že dneska už jste toho udělali dost,“ podotkl a s Tomovou paží kolem krku a svojí pravou kolem Tomova pasu je oba navigoval ven z kuchyně. Pajdali šnečími kroky, protože Tomovy nohy se zdály být těžké a především unavené. Unavenější než jejich majitel.
„Co se mu stalo?“ přihnala se k nim Simone na chodbě, když vycházela z ložnice.
„Ani se neptej. Ti dva dole do Toma nalili bůhví kolik panáků rumu.“
„Pomůžu ti s ním,“ nabídla se Simone, ale Bill zavrtěl hlavou.
„To je dobrý. Už to zvládnu. Mohla by ses jen prosím podívat, kam jsme zabalili léky a podobné věci? Myslím, že něco z toho se bude Tomovi ráno hodit.“
„Nechám to na jídelním stole,“ slíbila ochotně.
„Díky, tak dobrou noc.“
„Dobrou noc.“
„Tak pojď, Tome, už jsme skoro tam,“ pověděl mu, když byl jeho pokoj na dohled.
„Kde?“ zamručel Tom do Billova krku.
„Ve tvém pokoji. Už jen pár kroků.“
„A na co se budeme dívat?“ zamumlal a víc se na Billa pověsil.
„Uch!“ vydechl Bill, jak se mu pod tíhou druhého těla podlomila kolena. „Ty se rozhodně budeš dívat jen na svoje víčka, ale zevnitř,“ prozradil mu a otevřel si dveře.
„A o čem to bude?“
„Ani nebudeš vědět, že se na něco díváš,“ zafuněl a posadil Toma na židli k psacímu stolu, než mu odestele postel a natřepe polštáře.
„A bude tě to bavit?“ broukl Tom, když mu hlava padla dolů a schovala se do jeho paže, která ležela pod jeho čelem.
„No mě moc ne, protože jsem měl v plánu něco jinýho, než jít spát,“ odfrkl si a odhodil peřinu. Odpovědi se mu už nedostalo, protože Tom klimbal vsedě u stolu. Jakmile byla postel připravená, přešel Bill k Tomovi a začal mu rozvazovat a sundávat boty. Při té příležitosti mu stáhl i ponožky a hned na to jej znovu tahal do stoje.
„Mmmm,“ zahučel Tom nespokojeně, aniž by otevřel oči. Do postele více méně spadl, protože Billovi už chyběly síly vypořádávat se s člověkem, který nespolupracuje a je tím pádem dvakrát tak těžší než obvykle.
Opravdu si myslel, že bude nanejvýš nepohodlné, pokud bude Tom spát v džínech, které si nechal na sobě, aby se předvedl i Simone a Gordonovi, proto se bezostyšně natáhl po knoflíku, rozepnul zip, a když sáhl po okraji, aby je mohl začít stahovat, neodpustil si pohled do Tomovy tváře, protože si dobře vzpomínal, jak se před Billem skrýval v koupelně, aby náhodou neviděl víc, než se sluší a patří, ale pro teď to muselo jít stranou. Boj s kalhotami byl dlouhou dobu nevyrovnaný, protože Bill nemohl přijít na to, jak si přidržet Tomovo tělo nad matrací, aby mohl džíny přetáhnout přes jeho zadek. Extra pár rukou by se mu teď opravdu hodil.
Nakonec se mu to ale různým škubáním, taháním a hlavně s nadáváním podařilo z Toma stáhnout. Otřel si čelo a vítězně se podíval na svoji trofej v dlaních. Složil kalhoty na půl a jen je ledabyle přehodil přes opěradlo židle, na které Tom ještě před chvílí seděl. Hned na to se jal Tomovo bezvládné tělo štelovat do správné pozice. Hlavu na polštář a nohy pod přikrývku. Přikryl toho opilce po bradu a odklidil stranou sundané boty, aby o ně ráno nezakopl.
Prozřetelnost mu připomněla, že by měl vážně najít nějaký kyblík, který by posloužil v případě, že by se Tom v noci probudil a alkohol se dožadoval cesty ven z jeho těla.
V úklidové místnosti, která sloužila jako komora na uklízecí náčiní, našel jeden menší, který vypadal, že by ten úkol mohl splnit na výbornou. Položil kyblík na zem vedle postele ze strany, kde Tom ležel a spal. Ujistil se, že jsou jeho vlasy bezpečně svázané, aby mu popřípadě nepřekážely ve vypuzování alkoholu ven. Gumička držela pevně, takže měl o starost míň. Z čeho si starost naopak dělal, byl fakt, že opravdu nevěděl, jak bude Tom celou situaci zvládat, když nebude vědět, co se s ním děje a opravdu nechtěl riskovat, že se začne v noci dusit, nebo mu bude vážně špatně, proto odešel do svého pokoje, povypínal a pouklízel vše, co tam předtím roztahal, zhasnul a odešel k Tomovi. Dnešní noc raději stráví s ním, aby se ujistil, že bude v pořádku a aby se pokusil tu jeho následnou opici co nejvíce zmírnit. Zavřel za sebou dveře, zhasnul stropní lustr a poslepu obešel celou postel. Nevlídně se podíval na nepříjemný stín antické sochy a vklouzl pod přikrývku k Tomovi. Nahnul se nad něj, aby se ujistil, že spí a nic mu nechybí a krátce na to nechal svoji hlavu klesnout do polštáře na druhé půlce matrace a uvolněně vydechl. Spánek se překvapivě dostavil brzy, ačkoli s ním nepočítal.
Bill sebou polekaně škubl, když jej uprostřed noci vzbudily divné zvuky, ne příliš daleko od něj. Zaregistroval především zvuk zvracení a nešťastného sténání, jak se Tom u toho trápil. Bill si protřel oči, aby se rychle probral a rozsvítil lampičku na nočním stolku.
„Tome,“ oslovil jej lítostivě a rychle seskočil z postele, aby Tomovi mohl pomoct. Byl ospalý, malátný a dezorientovaný, ale v tu chvíli byl na prvním místě Tom. Ne jeho potřeba spánku. Opatrně se dotkl Tomova ramene, jakmile ze sebe dostal vše, co očividně potřebovalo ven. Jediné, za co mohl být Bill rád, byl fakt, že se Tom i po tmě trefil do kyblíku, ale pravděpodobně ani nevěděl, kam zvrací. Nejspíš se v noci vzbudil a jen se přetočil na bok, počítajíc s tím, že všechno skončí na podlaze.
„Tomi, jsi v pořádku?“ stiskl jeho rameno a pomohl mu z předklonu zase na matraci, aby z postele horní polovinou těla nevisel dolů.
„Je mi-je mi strašně špatně,“ pronesl Tom plačtivě, ale jen proto, že nevěděl, co se děje a zvracení opravdu nesnášel. To byla jeho největší slabina. Vždycky se mu z toho chtělo brečet, protože se po tom cítil naprosto mizerně.
„Jo. Seznam se se svojí první kocovinou,“ řekl Bill, ale nemyslel to nijak vysmívavě. Spíše v duchu nadával Gordonovi, že Toma nechal takhle pít.
„Myslíš, že se zvládneš postavit a dojít do koupelny?“ zeptal se Bill pro jistotu, ačkoli Tomův stav na něj odpověď už dávno křičel.
„Ne prosím. Prosím,“ vrtěl Tom hlavou a ztěžka dýchal.
„Vydrž dobře? Pokus se neusnout,“ dal Tomovu ještě nejspíš napůl opilému mozku instrukce a zmizel v koupelně. Vracel se během pár vteřin s mokrým ručníkem na ruce a sklenicí s vodou, ve které byl původně hozený Tomův kartáček na zuby.
„Tome, probuď se. Vypláchni si alespoň pusu ano?“ pověděl a podložil dlaní Tomovu hlavu, aby se zvládl napít. „Poválej tu vodu v puse a vyplivni to do toho kyblíku. Raději zavři oči, ať se ti neudělá znovu špatně,“ poradil mu Bill a sám se snažil ovládat. Tom provedl naprosto všechno, co mu Bill řekl. Do slova a do písmene. Nechal si ještě otřít obličej vlhkým studeným ručníkem a hned na to jej Bill znovu přikryl. V koupelně do kýble napustil vodu a celý obsah vyklopil do záchodové mísy. Vnitřek kyblíku ještě několikrát vypláchl horkou vodou a teprve pak se s ním vracel zpět do pokoje, pokládaje jej na stejné místo jako předtím. Ulehl do postele a na rukách se přitáhl k Tomovi.
„Tomi? Dobrý?“ dotkl se Tomova předloktí, které leželo na přikrývce.
„Je mi strašně zle,“ zašeptal zraněně a otřel si slzy z toho šoku, že se zničehonic v noci probudil a zvracel, což se mu ještě nikdy nestalo.
„Donesu ti prášek, ale musíš před tím něco sníst, protože na lačno by se ti akorát udělalo znovu špatně. Nebo… půjdu ti udělat černý čaj, aby se ti trochu uklidnil žaludek. Nebo i cola pomáhá, když se pije po lžičkách,“ vzpomněl si a byl připravený vstát a jít pro cokoli, pro co se Tom rozhodne, ale přemýšlení bylo pro muže vedle něj nejspíš příliš bolestivé.
„Nechci, prosím. Já už nechci. Chci spát,“ zakňučel Tom zbídačeně a nešťastně sebou házel.
„Dobře dobře. Půjdeme spát, ale kdyby se ti znovu udělalo špatně, vzbuď mě, dobře?“ požádal Bill a zhasnul lampičku, aby se mohli pokusit oba spát, ale Tomův žaludek a hlava se nejspíš rozhodly, že Toma nenechají jen tak usnout po tom, co jim způsobil svým malým rumovým experimentem, aniž by věděl, jaké budou následky.
Bill se cítil ohledně celé věci nejvíc špatně, ačkoli nenesl žádnou vinu. Bylo mu líto, že je Tomovi tak mizerně a smutně sténá. Dokázal i ve tmě rozpoznat, jak jeho oči pod zavřenými víčky těkají a nemohou se uklidnit. Jeho dech byl těžký a nepravidelný.
„Tome, pojď sem blíž,“ šeptl Bill a pomohl mu se položit blíže ke středu. Tom ani neotevřel oči. Nechal sebou manipulovat, jak se Billovi zachtělo. Bill se na pravém předloktí na matraci posunul, aby byl výš než Tom a přiložil dlaň na jeho hlavu.
„Šššš. Zkus se uvolnit a myslet na něco hezkého,“ poradil mu a zabořil prsty do jeho hnědých vlasů. Masáž hlavy a bezcílné brouzdání prsty mezi prameny vždycky zabralo. Alespoň na Billa, tak se rozhodl, že to zkusí i u Toma. Za to nic nedá. Máma mu to tak dělala, když mu bylo vážně špatně a on nemohl usnout. Snažil se vždycky uvolnit tělo a nemyslet na nic kromě moře, blankytného nebe a horkého písku. Poslouchal šplouchání vody a to mu vždy spolu s masáží hlavy pomohlo usnout.
A opravdu.
Tomovo tělo se po chvíli začalo dostávat z křeče, prsty už zoufale nesvíraly povlečení a Tomův dech se zklidnil na obvyklou frekvenci dýchání ve fázi usínání. Bill nepřestával hladit pokožku Tomovy hlavy, ani když už se zdálo, že je Tom opět chycen ve snu. Potlačil několik mocných zazívání za sebou, které mu daly jasně najevo, že jeho tělo i mozek odmítají být v tuhle hodinu vzhůru a dál se věnoval Tomovi.
Přestal se svojí činností až krátce na to, co Tom usnul, protože zase nechtěl, aby jej probudil něčím, co mu ke spánku pomohlo.
Naprosto automaticky se sklonil k Tomově tváři a vtiskl drobný polibek na jeho spánek.
„Dobrou noc,“ zašeptal a podle Tomova vzoru se také uložil ke spánku.
Na svoji polovinu postele se už ale nevrátil.
Zůstal ležet blíž ke středu, aby hlídal Tomův klidný spánek.
autor: Muckátko :o*
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 15
Tady Gordon ať Billovi raději nechodí na oči 😀 Jsem si jistá, že mu Bill pořádně vynadá. Toma je mi líto. Snad se z toho brzy dostane. Děkuji moc za díl a budu se těšit na další 🙂 Povídka je díl od dílu lepší a lepší. 😉
Z Billa vyřazuje tolik lásky ♥, Tom o tom možná ani neví, ale možná, až se ráno probudí vedle Billa, tak mu třeba něco málo dojde…
Bude mít Tom už nějaké zajímavé otázky na Billa? Strašně se těším :-DDDD
Moc děkuji za další díl!!!
:DDD Já vím, já vím, chudák Tom, ale když já se mu musela tak smát, když si pro něj Bill přišel do té kuchyně a našel ho tam takhle 😀
Myslím, že Gordon to ještě pěkně schytá! 🙂
Ale moc se mi líbilo, jak si Bill Toma okamžitě odvedl a tak krásně se o něj postaral! I pusu Tom dostal. I když si z toho zřejmě nebude nic pamatovat 😀
Díky za úžasný díl!
Nádhera, další díl jedné z mých nejoblíbenějších povídek.. 🙂 Já si říkala, co mohlo Toma tak zdržet, ale že ho Gordon se Setem opijí, to jsem teda nečekala.. 😀 Nemám moc bujnou fantazii.. 😀 Moc se i líbilo, jak Bill řekl Vy jste mi ho opili.. jak už k Tomovi vyvíjí ochranitelské sklony.. Nebo snad žárlivé…? 😀 Jsem ale moc ráda, jak se o Toma postaral, protože první kocovina není nic moc (vlastní zkušenost.. 😀 ) Moc se mi líbí, jak se kluci pomaloučku sbližují a nemůžu se dočkat, až se to posune do konečné fáze.. 🙂 Jsem ale zatím ráda za ty pomalé opatrné krůčky.. 🙂 Moc moc děkuji za díl, Muckátko, a moc se těším na další.. 🙂
Alkohol je proradna bestie. Chudak Tom, seznámil se s nim vskutku bidnou cestou 🙂 nicmene ma Billa, toho nejsladsiho osetrovatele jake si muze prat 🙂 myslim, ze brzy vsem kolem dojde, ze je zamilovany 😀 jak si ho hezky privlastnil pred Gordonem a Setem. To bylo mile 🙂
Moc krasny dil, ackoliv Tom blil jak amina 😀 dekuji za nej 😉
Billa mám čím dál radši! Jak se umí chovat jako rozmazlené děcko, tady ukázal, že mu záleží i na někom jiném než na sobě, a kdo ví, do budoucna mu možná bude na Tomovi záležet daleko víc než si je ochoten připustit teď.. 🙂 Skvělý díl, těším se na pokračování! 🙂
Bill mě velmi překvapil…A zřejmě má Toma víc než jen rád, ale ještě si to nepřiznal…a Tom…tohle mu vůbec nezávidím, alkohol je svině, ale myslím si, že Tom se z této zkušenoati poučí. Přemýšlím, jak tvá úvodní slova souvisejí s dnešním dílem?! A jediné, co mě napadá je, že Tom podvědomě všechno vnímal, i když byl celkem mimo a začne se na Billa dívat jinýma očima a třeba by už o tom mohl začít přemýšlet…třeba Billa i požádá, aby mu ukázal lásku.. Těším se až si budou klást slíbené otázky a Tom se anad bude zajímat o vztahy, aby se do sebe ještě mohli více zamilovat. Ale je pravda, že třeba Tom to všechno vnímá jinak…mohl si připustit Billovu náklonost…je k němu vždy tak milý a vůbec mu nevadí jeho chyby…jak moc mluví, upřímně, rychle, u všeho musí být, všechno musí vědět, určitě je i sexy 🙂 …do hlavy mu nevidíme… Už se těším, jak to bude pokračovat, hezky nám to začíná proudit… Děkuji Ti Muckátko… 🙂
Prvá opica je sviňa! 😀 Aj keď mi je Toma ľúto, tak som sa predsa len musela smiať na tom, ako ho Gordon so Setom ožrali. Fakt som také niečo nečakala – teda nie od nich. Kebyže je s Billom na nejakej párty (čo by muselo ubehnúť ešte strašne veľa času), tak by to bolo iné. Ale tí dvaja – no myslela som, že budú rozumnejší. 😀 Avšak neboli a nakoniec sa najrozumnejším ukázal Bill, keď poukázal na to, že Tom nikdy predtým nepil. A ako krásne si ho pred tými dvoma privlastnil 🙂
Som zvedavá, aký bude Tom ráno.. určite poriadne zmätený, že prečo mu je zle 😀 Ale Bill sa oňho krásne stará a páči sa mi, ako sa pomaličky pomalinky zbližujú 🙂
Ďakujem za časť.
Bill je zlatičko jak se o Toma staral a ty dva fakt nemaj rozum.
Bože, to je fofr! Velmi milé překvapení! Dnešní díl jsem si užila. Gordon je pěkný filuta, takhle nám ožrat Toma. Jsem zvědavá, co si vyslechne od Simon? Bill jako ošetřovatelka – bezkonkurenční! Chlapci jsou si vážně čím dál bližší. Těším se na to, až si vše uvědomí.
Ačkoli je mi Toma doopravdy líto, tak se stejně musím pořád smát té scéně, kdy Bill došel do kuchyně a našel tam zřízeného Toma, který viděl dva až tři Billy najednou. 😀 Myslím, že to Gordnon od Billa ještě parádně schytá. A že by možná i od Simone? 🙂 😀
Co mě ale strašně těší, je Bill. Ohromně se mi líbí, jak starostlivý ohledně Toma je. Navíc ta jeho věta: "..a vy mi ho tady ožerete?" to bylo tak roztomilé! ♥ A jak se o Toma krásně postaral, dotáhnul jej do pokoje, vyslékl, a ještě si lehl k němu, protože měl o něj strach, to bylo prostě maximálně kouzelné! ♥ No prostě jsem se po zbytek dílu jen hloupě usmívala, ačkoli zas až tak nebylo čemu, protože mi bylo líto Toma a jeho nevolnosti a o které nemá ponětí proč je. Tak alespoň bude mít Bill konečně nějaké téma, které bude moci Toma naučit. 🙂
Děkuji za díl! 🙂
Žádná kocovina není dobrá, natož pak ta první 😀 Bohužel málo komu z nás se poštěstilo takovéhle pozornosti a nádherné ,ošetřovatelky' 🙂 Bill se o Toma postaral vážně krásně, aniž by si sám uvědomil, co k Tomovi pomalu ale jistě začíná cítit :3
Gordon je teda taky pěkný číslo 😀 Takhle Toma zřídit, koukám, že otcovské pudy taky nechal ve skříni 😀 Ale Bill ho bránil velice ochotně 🙂
Myslím, že si to Gordon další den od Simone pěkně slízne ;D
Děkuji za díl a těším se na další, hezky se nám to začíná vykreslovat :3
Chudáčik Tom 😀 je mi ho ľúto, ale má úžasného ošetrovateľa. Myslím, že Gordon to ešte schytá nielen od Billa ale aj od Simone:) Teraz keď si už Toma tak trochu adoptovala bude ho chrániť podobne ako jej syn.
Teším sa na poopicové Tomove ráno. Ako bude reagovať na Billa vo svojej posteli. Teda raz už spolu spali, ale vtedy bol Tom ešte veľmi vyplašený zo života. Teaz to už bude asi iné:) Ďakujem za úžasne krásnu a veselú kapitolu.