The Hitchhiker 5.

autor: Zarlina
Nikdy?

„Takže… chceš mi říct něco o sobě, Bille?“

Byli už na cestě téměř čtyři hodiny a za celou dobu sotva něco řekli. Bill byl unavený, samozřejmě, a po většinu jízdy spal, ale teď byl vzhůru a Tom se začala cítit v tom tichu trochu nepříjemně. Ne, že by musel mluvit se svým spolucestujícím, jen to, že ten hlupák měl dovoleno s ním jet, by mělo stačit, ale cítil, že je to trochu hrubé a kromě toho, byl zvědavý, proč je někdo jako Bill na takové cestě.

Ne, že by Tom očekával, že by mu to Bill řekl, nebo že by snad vůbec řekl něco zajímavého, když na to přijde, ale nudil se a jeho rádio bylo rozbité, takže pokud nechtěl mít jízdu v tichosti, neměl jinou možnost, než mluvit s tím klukem.

„Jako co?“ Zeptal se Bill a podíval se na něj.

Byl teď mnohem uvolněnější a sem tam pohlédl na Toma a vypadal, jako by chtěl něco říct, ale pokaždé se nakonec znovu odvrátil, jako by si nebyl jistý, jestli má vlastně dovoleno mluvit.
„Cokoliv,“ Tom pokrčil rameny. „Jako… oblíbená barva?“
Ano, taková kreativní otázka. Tom mohl sám sebe nakopnout.
„Oranžová.“
„Oranžová?“ Tom se zasmál, opravdu tuhle barvu ze všech ostatních neměl rád a připadalo mu těžké uvěřit, že někdo jiný ano. „Okay.“
„Ne příliš ostrá oranžová,“ řekl Bill tiše. „Spíš jako při západu slunce, nebo možná při východu slunce.“


Tom přikývl, to bylo trochu pochopitelnější, ale byl překvapený, že někdo jako Bill měl skutečně rád tak světlou barvu, protože byl oblečený celý v černé.
„Býval jsem zvyklý vylézt oknem a na střeše se dívat na západ slunce,“ řekl Bill tiše. „Byla to moje oblíbená denní doba. Moje matka připravovala dům na noc a můj otec dokončoval své poslední papírování a já sledoval západ slunce.“
„Každý večer?“
„Tak dlouho, dokud nebylo příliš chladno,“ přikývl Bill. „Zatímco jsem čekal na matku, než usne.“
„A tvůj otec?“

Bill odvrátil svůj pohled k oknu a neodpověděl.

Tom se na něj podíval a rozhodl se upustit od tématu, Bill už toho řekl mnohem víc, než Tom ve skutečnosti chtěl vědět, všechno kvůli barvě, takže se nechtěl dál ptát.

Ten kluk byl jen náhodný stopař, nebylo třeba zacházet do příliš osobních věcí.
„Chceš něco k obědu?“ Zeptal se místo toho a zajel kamionem k McDonaldu, přičemž se postavil do drive-in fronty.
Bill váhal, pravděpodobně se znovu staral o peníze, ale Tom měl hlad a necítil by se moc dobře, kdyby si koupil jídlo pro sebe a nechal toho kluka na sebe jen koukat, zatímco bude jíst.
Koneckonců měl dost peněz.

„Neboj se,“ řekl jemně. „Nevadí mi za tebe zaplatit.“

„Omlouvám se,“ zašeptal Bill. „Za to, že způsobuju tolik problémů.“
Opravdu i vypadal, že je mu to líto, na rozdíl od mnoha jiných se mu nelíbila představa, že by mu někdo dával věci zdarma. To bylo zvláštní, ale Tom se neptal.
„Ne, to není problém,“ ujistil ho Tom. „Každému se nemusí líbit představa, jak se nechává ošukat cizincem za jídlo,“ usmál se. „Ale místo na spaní si budeš muset najít na vlastní pěst, jsem milý, ale ne zase až tak milý.“

Bill se v tu chvíli skutečně usmál, úsměvem, který jej udělal ještě hezčím a Tom si opět pomyslel, jaká to byla škoda, že nikdy nebude mít dovoleno, aby si tuhle krásu vzal do postele.

„Tak co chceš, kluku?“

„Já nevím,“ Bill najednou vypadal znovu trochu nervózně. „Nikdy předtím jsem neměl tenhle druh jídla.“
Tom překvapeně zamrkal. Byl skutečný? Který normální člověk nikdy nejedl nic od McDonalda? A ještě teenager… Co to sakra je?
„Nikdy?“
Bill zavrtěl hlavou.
„Můj táta mi nedovolil jíst nezdravé věci,“ řekl tiše. „On nechtěl, abych nabral nějakou váhu.“
Tom na něj pohlédl a zamračil se, nemohl si být jistý díky jeho dlouhému kabátu, ale nevypadal jako někdo, kdo se musel starat o svou stravu.

„Dobře, já ti teda něco vyberu,“ rozhodl. „Něco, o čem víš, že nemáš rád? Nějaké alergie?“

„Nic, o čem bych věděl.“
Tom přikývl, chvíli na to byli na řadě a jen o pár minut později stáli zaparkovaní kousek od restaurace. Tom potřeboval pauzu, ale nerad jedl v restauracích s rychlým občerstvením, které byly vždy plné křičících dětí a nechutně hlučných teenagerů.

Bill vypadal velmi skepticky, když se díval na jídlo, ale po rychlém pohledu na Toma si trochu ukousl a vydal ze sebe překvapený zvuk, když ucítil tu chuť.

„Dobré?“ Zeptal se Tom s pobaveným úsměvem, když sledoval, jak Bill polknul.
Bill přikývl a vzal si další sousto, stále vypadal trochu překvapeně, jako by nemohl uvěřit, že něco tak nezdravého mohlo skutečně dobře chutnat.
„Netvař se tak šokovaně,“ Tom se zasmál. „Jsou populární z dobrého důvodu.“
Bill se pousmál a pokračoval v jídle v tichosti a k Tomovu překvapení se mu skutečně podařilo sníst všechno. Musel už umírat hlady, když měl prostor pro tolik jídla v tak malém těle.

„Takže říkáš, že tvoje rodina nikdy nejedla nic nezdravého?“ Zeptal se Tom, když nastoupil zpět do vozu poté, co vyhodil všechen odpad a vyjel opět na cestu.

„Opravdu ne. Moji rodiče si občas dali pizzu, ale jen velmi zřídka,“ řekl Bill pomalu. „Ale já ne.“
„Měli pizzu bez tebe?“ Zeptal se Tom, nejistý, jestli mladík mohl skutečně říkat pravdu, znělo to trochu podělaně. „Co jsi měl ty?“
Bill se trochu zamračil a znovu odvrátil hlavu, z čehož se Tom pomalu naučil, že to znamenalo, že nechtěl odpovědět.
„Jiné věci,“ zamumlal, jeho tón Tomovi řekl, že je čas změnit téma.
„Jsi divný mladý muž, kluku,“ řekl Tom a podíval se na něj. „Víš to, že jo?“
„Jo,“ zašeptal Bill, stále ještě se díval z okna. „Já vím.“

autor: Zarlina

překlad: Zuzu
betaread: J. :o)

13 thoughts on “The Hitchhiker 5.

  1. Tak se nám Bill konečně trochu rozpovídal… ale nejsem o nic moudřejší. Spíš mám ještě víc otázek 🙂 Z jaké rodiny to je, že ho rodiče drželi tak na uzdě? Že by ta jejich přísnost byla důvodem, proč je teď radši na cestě do New Yorku?
    Tom se dneska zase vytáhl, bylo od něj milé, že dal Billovi najíst, ale to, že bude muset zase spát venku se mi nelíbí. Je to prostě až moc nebezpečné. Skoro bych byla radši, kdyby spal u Toma i za tu cenu, že se mu bude muset "odvděčit". Je to určitě lepší, než riskovat, že se venku střetne s někým mnohem horším… Koneckonců je určitě spousta lidí, kteři by se Tomovi moc rádi "odvděčili" a ani by je nemusel nikam vozit 😀
    Díky za překlad

  2. Billovi rodice jsou posahani 😀 chteli z Billa snad udelat kralovnu krasy, nebo kde je zakopany pes? Od Toma je mile, ze ho opet nakrmil. Dokonce se pokousi o konverzaci. Velky palec hore 🙂 snad sve radio neopravi jen tak 😀 opravdu me zajima, co je v Billove minulosti za kostlivce, ze se kvuli nim vydal na dalekou cestu takhle pitomym zpusobem.
    Dekuji za preklad :))

  3. Billův otec chtěl, aby chlapec zůstal hodně štíhlý? Kvůli tomu mu doma zřejmě ani nedali pořádně najíst. Nabízí se otázka: Proč? Nebyl ten jeho táta nějaký úchyl, když o něm Bill ani nechce moc mluvit? Třeba utekl z domova z nějakého zásadního důvodu.
    Díky a těším se na pokračování.

  4. Mne napadlo presne to isté ako Nade. Brr, začínam sa báť čo Bill prežil a čo sa dozvieme. Môžem ešte dúfať, že otec z neho chcel modela… alebo baleťáka… ale myslím, že to bude skôr tá prvá možnosť…
    Veľmi pekne ďakujem za kapitolu.

  5. Tak kluci nám začali aspoň spolu trochu komunikovat a jsem ráda, že je na Billa tak hodný. Doufám v to, že Tom změní názor a Billa také i ubytuje, protože nocovat venku na neznámém je celkem dost nebezpečném. Myslím si, že Bill skrývá něco "strašného" – napadá mě mnoho ošklivých věcí – zneužívá, týrání, domácí násilí a podobně…nejdříve jsem si i myslela, že Bill by mohl být i z dětského domova…no, uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Díky za překlad.

  6. Tak sa nám dnes chalani aj porozprávali 🙂 Holt, ticho je niekedy pekne otravné 😀
    O Billovi sme sa dozvedeli pár vecí, ale myslím, že skôr celú vec ešte viac zamotali, pretože sa spolu s nimi vynorilo nespočet ďalších otázok o jeho rodičoch…
    Som rada, že sa Tom zľutoval a kúpil jedlo aj Billovi. A to bez toho, ab zaň chcel zaplatiť. A verím, že čoskoro mu ponúkne zdarma aj nocľah.
    Ďakujem za preklad a som zvedavá, čo sa bude ďalej diať.

  7. No teda, myslim, že Bill měl doma asi hodně velké zlo, že mizí do NY.. jsem zvědavá, co se z jeho rodičů nakonec vyklube, čím se pochlubí náš milovaný černovlasý KLUK. :D:)

  8. Oh, tak moje lítost k Billovi stále pokračuje. Chtělo se mi až plakat, když Tomovi povídal o tom, jak nemohl jíst nezdravé věci. Je jasné, že když se o otci nechce bavit, tak jejich vztah asi nebyl zrovna mírumilovný a upřímně začínám mít ohromný strach z toho, co za člověka je Billův otec a co mohl Billovi dělat? Možná to vidím až moc černě a nic až tak hrozného se nedělo, ale Billovy reakce tomuzatím nasvědčují. Ani si nechci představovat ty děsivé scénáře, co si mohl Bill zažívat. Raději si počkám, až se dozvím pravdu, protože já vždycky myslím jen na to nejhorší. 😀

    Každopádně jsem strašně šťastná z toho, že se Bill alespoň maličko otevřel a já o něm tak vím více. 🙂 Moc mě to potěšilo. Ačkoli jsem se nedozvěděla nic moc hezkého, i tak jsem ráda, že má díky tomuhle o Billovi přece jen lepší obrázek. Že by Bill právě kvůli otci či rodičům odcházel z domu?

    Tom mě opět potěšil tím, že se k Billovi nechoval ošklivě a že mu nabídnul i jídlo. Mohl i ten nocleh. 😀 Vlastně nechápu, proč alespoň nenechá Billa třeba přespát v kamionu? Však klíčky by si vzal s sebou, tak by nemusel mít strach, že s tím Bill sám odjede. Vlastně pochybuju, že má vůbec řidičák, a jestli ano, tak na kamion určitě ne. 😀 Vlastně mě to přespání v autě napadlo už minule, když Bill chudák spal venku. Mohl by se nad ním Tom slitovat, co? 😀

    Strašně moc děkuji za báječný překlad! 🙂 Budu se těšit na další díl, povídka se začíná velice slušně rozjíždět! 🙂

  9. Boží díl 🙂 Zatím nejlepší 🙂 Jsem moc ráda, že jsme se konečně o Billovi něco dozvěděli. A nemůžu se dočkat, až se dozvím víc, protože ta jeho nakousnutá story mě pěkně děsí…
    A Tom se taky začíná trochu vyloupávat, dneska byl fakt milej 🙂
    Děkuju moc za překlad 🙂

  10. Jsem tak ráda, že se Bill pomalu Tomovi otevírá! Nechce mluvit o své rodině a především o svém otcovi… Nevím proč, ale myslím si, že za tím budou nějaké velké rodinné problémy, jestli ho třeba táta nezneužíval? Nebo tak něco a proto je teď takhle neuvěřitelně uzavřený!

    Byla jsem ráda, když Tom Billa opět nakrmil s tím, že za to opravdu nic nechce! Bylo to od něj hrozně hezké. A také jak se s ním snažil konverzovat.

    Děkuji za překlad 🙂

  11. Hned, jakmile se tu zmínil Billův úsměv, běžela jsem na YT a našla si tam nějakou německou talk show wetten dass, nebo co a musím se přiznat, že jsem asi zapomněla, jak krásnej Bill je nebo co, ale každopádně já být Tom, tak se asi neudržím 😀 Na tak krásnýho kluka už nenarazíš :DD 😛 Ale teda… jeho rodiče… jako chápu, že chtěli, aby jedl zdravě, ale proč nesměl nabrat váhu? Byl snad model? Teď jsem na Billa ještě zvědavější! :O To je záhadné. Jeho otec asi zemřel, nebo ho možná Bill nemá rád, nebo já nevím! :O Každopádně jsem myslela, že Bill řekne, že jeho nej barva je černá, nebo bílá apod. ale oranžová? :O Nenávidím oranžovou 😀 🙁 Ale je pravda, že při západu slunce je krásná… takovej malej paradox toto,nicméně jdu na další díl a za tenhle děkuju Zarlině a Zuzu :3

Napsat komentář: Sayurii Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics